Vzali byste si rodiče k sobě, kdyby byli nemohoucí?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
malaloui
482
22.6.21 07:42

Záleží na situaci, nejde říct ano nebo ne. U nás v rodině se všichni dožívají vysokého věku. Prababička žila sama v bytě do 95 let. Pak začala mít problémy s nohou, tak si ji k sobě vzala babička s dědou. Žila tam 2 roky, byla soběstačná, jen potřebovala trošku víc hlídat. Jenže zdravotní stav se rychle a hodně zhoršil, a nebylo v jejich silách se o ní dál starat. Bylo jim 75 let, nedokázali by ji třeba přebalit apod. Dožila v LDN. Každý den za ní chodili. Ostatní z rodiny se starat taky nemohli. Rodiče chodili do práce, my s bráchou do školy, celý den by byla sama.

Babičce je teď přes 80, je aktivní, nemá zdravotní problémy, tak žije sama. Chce to. Máma by si ji klidně k sobě vzala, ale zatím není důvod. Já si k sobě rodiče jednou vezmu, pokud to půjde a budu schopna se o ně postarat. Ale jakmile by byli třeba ležáci, tak to na starání 24/7 vážně nevidím. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Alriga
22.6.21 08:00

@Slečna Ferka
Podobně u nás v rodině. Teta, která neměla děti, bydlela ve svém domě sama až do svých 92 let. Pomáhali jsme jí o víkendech s úklidem, jinak všechno zvládla sama. Pak přišel úraz a už nemohla zůstat sama. Žila pak do svých 96 let v krásném senior domu, našla si pratele, účastnila se spousty aktivit, byla tam spokojená!

  • Citovat
  • Upravit
martina.se
72725
22.6.21 08:04
@Anonymní píše:
Dobrý večer. Jdu za vámi s otázkou.
Vzaly byste si rodiče k sobě kdyby byli nemohouci? Já ano.
Prosím anonym

Mámu ano, tátu ne.. Důvodu je k tomu hodně

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
VilaAnalka
678
22.6.21 08:26

Nevzala, melo by to spatny dopad na mou rodinu (ctyrpokojak, ctyri deti, mam toho akorat dost po vsech strankach), ktera je pro me na prvnim miste.
Ale urcite bych nemela problem cokoli vyridit, obvolat, zorganizovat a podobne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
slivovickapalena
589
22.6.21 09:42

My se s mámou staraly tři roky o babičku (ležák, potrava přes hadičku, cévka na moč). Tři roky v kuse. Bylo to pro nás velmi náročné, vypisovat to nebudu.

Od té doby máma tvrdí, že kdyby byla v takové situaci, tak se o ní nemám starat a kazit si život, ale dát jí někam.

A já jsem tak nějak toho stejného názoru. Bylo mi tehda 16 když to začalo. Ale stejně bych se o ni asi postarala doma. :hug:

Ale záleží na okolnostech (jak moc nemohoucí, kolik péče by potřebovali) a situaci samozřejmě (malé děti, samoživitelka…).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Fiducia
35418
22.6.21 11:35

Ne, je mi líto. Péči o malé děti, máme 3 do 10 let, staré rodiče, oba přes 70 a navíc manželovi a práci bych nezvládla.
Pokud by jeden ze staříků zůstal sám a soběstačný, nemám problém se soužitím. Uvařím, pokecám, vezmu na procházku, proč ne, dům máme velký. Ale celodenní péči nemůžu nabídnout. Máti je pětapade, tam o tom ani nepřemýšlím :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
SunSan
975
22.6.21 19:11

To záleží - s rodiči mám super vztah a postarám se o ně, ale asi bych viděla spíš cestu v ošetřovatelce, nemohu se jim věnovat nonstop. Ale samozřejmě bych je bud měla někde u sebe anebo poblíž a chodila často za nimi. Ale nejsem schopna se starat nonstop, když mám miminko a svou rodinu, to prostě nejde a oni by to taky nechtěli.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Malči
377
22.6.21 20:18

Moje máma žije v cizině a k nám by už nešla. A já bych musela překopat veškeré závazky, práci, vztahy… Což už v mém věku a po usazení se fakt už není žádná sranda. Zvlášť, když plánuju děti. Doufám, že se postará brácha, který s ní bydlí a my tam budeme co nejčastěji. O taťku bych se postarala, ale asi taky spíš dojížděním, nebydlí daleko, z baráku by nešel a navíc se to tam stalo takovým dožívacím nebo přechodným místem pro kde koho z rodiny, takže bydlet tam není kde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Malči
377
22.6.21 20:18

Moje máma žije v cizině a k nám by už nešla. A já bych musela překopat veškeré závazky, práci, vztahy… Což už v mém věku a po usazení se fakt už není žádná sranda. Zvlášť, když plánuju děti. Doufám, že se postará brácha, který s ní bydlí a my tam budeme co nejčastěji. O taťku bych se postarala, ale asi taky spíš dojížděním, nebydlí daleko, z baráku by nešel a navíc se to tam stalo takovým dožívacím nebo přechodným místem pro kde koho z rodiny, takže bydlet tam není kde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.7.21 13:25

Ne, nemáme dobrý vztah a nemáme si co říct. V této situaci si ji určitě nebudu dobrovolně brát domu a trávit s ní každý den. Mám ještě sourozence, kterého vždycky uprednostnovala, tak ať se stará on. Jsem ochotna maximálně na péči přispívat.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.7.21 13:30
@Anonymní píše:
Ne, nemáme dobrý vztah a nemáme si co říct. V této situaci si ji určitě nebudu dobrovolně brát domu a trávit s ní každý den. Mám ještě sourozence, kterého vždycky uprednostnovala, tak ať se stará on. Jsem ochotna maximálně na péči přispívat.

U mě to samé. Ať se sourozenec postará sám. Vždy byl miláček rodiny a je tomu i teď.

  • Citovat
  • Upravit
Uslava
6.7.21 13:35
@Anonymní píše:
Děkuji za Vaše příspěvky. Mám za to, že si by si člověk měl vzít k sobě.

Kazdy člověk pro to nemá podmínky. Samozivitelka s ročními dvojčaty žijící 300 km daleko v azylové domě bude mít jiné podmínky, než potomek v důchodu žijící v místě bydliště nemohoucího. A každý člověk tohle prostě nezvladne. Napiš, až tvá péče skončí a potom to bude mít nějakou vypovídací hodnotu. Říct jen ano, to neznamená nic. Až skutky ukáží, co to ano vlastně znamená.

  • Citovat
  • Upravit
Uslava
6.7.21 13:44
@Anonymní píše:
@Pears206 není tohle žádná otázka do pranice. Tady jde i o to, že si pak rodič může myslet, že se ho člověk nechce.

Pokud má rodič své dítě rád, nebude po něm chtít, aby dítě skončilo se svým životem a žilo život svého rodiče. Někdy se děti chtějí samy starat, protože mají pro to podmínky a dělají to rády. Nedovolím svým dětem, aby kolem mě musely skákat na úkor svého života právě proto, že je mám ráda. A ne ukaž mi svou lásku a že žiješ zapomeň. To není dobrá cesta i s ohledem na to, že někteří rodiče si žádné dobro od svých potomků ani nezaslouzi a zas tak málo jich není.

  • Citovat
  • Upravit
1Pears1
44207
6.7.21 14:59
@Uslava píše:
Pokud má rodič své dítě rád, nebude po něm chtít, aby dítě skončilo se svým životem a žilo život svého rodiče. Někdy se děti chtějí samy starat, protože mají pro to podmínky a dělají to rády. Nedovolím svým dětem, aby kolem mě musely skákat na úkor svého života právě proto, že je mám ráda. A ne ukaž mi svou lásku a že žiješ zapomeň. To není dobrá cesta i s ohledem na to, že někteří rodiče si žádné dobro od svých potomků ani nezaslouzi a zas tak málo jich není.

Aby sis na to vzpomněla, až Tě v celé své kráse uchopí v lepším případě stařecká demence, v horším případě Alzheimer nebo se rozvine nějaká porucha osobnosti.
To vidíš teď, když je to všechno relativně daleko a máš čerstvou mysl. Nebo si myslíš, že Ti stáří lidé trpící různými poruchami, které se rozvinuly až ve stáří, měli v úmyslu ničit svou přítomností vztahy svým dětem?
Je to přímo skupina duševních poruch, které se rozvíjí až v gerontologickém věku. U žen se často rozvinou duševní poruchy po přechodu vlivem hormonálních změn.

Když byli mladí a silní, vůbec si tu situaci nedovedli představit. Když to bylo daleko, taky měli v případě takové situace jiné plány.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uslava
6.7.21 15:49
@Pears206 píše:
Aby sis na to vzpomněla, až Tě v celé své kráse uchopí v lepším případě stařecká demence, v horším případě Alzheimer nebo se rozvine nějaká porucha osobnosti.
To vidíš teď, když je to všechno relativně daleko a máš čerstvou mysl. Nebo si myslíš, že Ti stáří lidé trpící různými poruchami, které se rozvinuly až ve stáří, měli v úmyslu ničit svou přítomností vztahy svým dětem?
Je to přímo skupina duševních poruch, které se rozvíjí až v gerontologickém věku. U žen se často rozvinou duševní poruchy po přechodu vlivem hormonálních změn.Když byli mladí a silní, vůbec si tu situaci nedovedli představit. Když to bylo daleko, taky měli v případě takové situace jiné plány.

I na tohle mají mé děti instrukce. Bude to podle mého i když si pak nebudu uvědomovat jestli jsem marťan a nebo lodyha. Své rodiče jsem opatrovala doma až do smrti. Mám bohaté zkušenosti.

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď