Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Táta na baterky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.10.14 10:13
Oni ti otcove byvaji vazne povedeni. Ten muj, kdyz jsme byli naposledy v kontaktu, tak mi vykal a oslovoval „vazena pani zalobkyne,“ protoze 12 let po rozvodu, kdy mi platil 500 Kc, jsem zazadala o zvyseni alimentu, zvysili to na 3 tisice.
O me dceri ani nevi, stejne jako ja bych nevedela o tom, ze mam uz dvouleteho bratra, nebyt uzvanene babicky. Uz nekolik let nejsme vubec v kontaktu. Neni o co stat, vzdycky me pouzival jako katalyzator jeho zasti k me rodine, coz byl duvod, proc jsem se s nim v 15 zcela prestala vidat - po 3 letech styku, driv jsem ho moc nezajimala, dokud jsem nebyla schopna se sama o sebe postarat a hlavne sama z Prahy dojet vlakem za nim do Salzburgu. Prestupy v Linzi pro me, jakozto 12 letou anglictinarku byly bozsky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.10.14 11:02
@weendulka píše:
Víš také jsem to měla podobně s tátou. Naši se rozvedli a matka na tátovi nikdy nenechala nit suchou… DOst ho pomlouvala, nadávala na něj. No a když si našel přítelkyni (dnes už je to manželka), tak jsme zase od ní neslyšeli nic jiného, že nás vymění. A také jsem to i tak cítila. Nikdo neví kolikrát jsem v noci obrečela, že jsem přišla o tátu… No a když jsme byli větší, tak jsme to měli jako ty. Chvilku dobrý a chvilku jsme se nebavili, jak na horské dráze… Největší rána pro mě byla že nebyli na svatbě, že mě táta neodvedlTo jsem opravdu obrečela… Ale pak se narodil synek a za 2 a 1/2 druhý. A troufám si říct, že kluci nás spojili. Je to perfektní dědeček a jeho žena je perfektní babička. Kluci a hlavně starší je prostě milují i když se vídáme málo (bydlí od nás 200km), ale i tak je milují. Je to prostě jiný, než s náma… A věřím, že tě to mrzí a věř, že až budou děti, tak se to srovná. A pokud ne tk to bude bolet, to opravdu bude ale dá se s tím smířit a i žít. Moji kluci třeba neznají mou matku ( ten starší ji viděl naposledy v 8 měsících ale nepamatuje si ji). S ní ten vztah už není komplikovaný, s ní už prostě není. Ze začátku mě to mrzelo a trápila jsem se kvůli tomu, ale teď už ne. Prostě to tak je… Někdy prostě musí jeden člověk z tvého života odejít aby udělal místo druhému.
Můžu říct, že moje máma proti tátovi nikdy neřekla půl slova i přestože na to měla právo, spíš jeho chování hodněkrát obrečela i přestože už byli rozvedení. Takže nefungovat mi oba rodiče, tak se asi zbláznim 
jediné co si z toho všeho beru, že chci pro svoje děti úplný opak.
- Citovat
- Upravit
7.10.14 11:16
@Anonymní píše:
Můžu říct, že moje máma proti tátovi nikdy neřekla půl slova i přestože na to měla právo, spíš jeho chování hodněkrát obrečela i přestože už byli rozvedení. Takže nefungovat mi oba rodiče, tak se asi zbláznim
no u nás to bylo složitý… Matka po rozvodu chlastala, neplatila nájem a málem jsme skončili na ulici (nebýt babičky)… Bylo to drsný. Ale jako jí nikdy neodpustím to že když nás vystěhovali, tak se zdejchla a bylo jí jedno co se mnou a bráchou bude, tak jí neodpustím ani to, že naprosto nehorázně pomlouvala tátu. Ano nebyl to žádnej svatoušek ale i tak. Když jsme třeba byli u táty, tak nikdy nepomlouval mámu, ba naopak snažil se o ní mluvit docela hezky… A taky chápu, že chceš pro své děti úplný opak. To i já 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.14 12:28
Zakladatelko, pokus se mu odpustit. Vím, o čem mluvím. Právě mi umírá otec alkoholik a trpíme tím celá rodina. Jen on o ničem neví, je v bezvědomí, ze kterého se už neprobere. Dlouho jsem zvažovala, jestli mám vůbec do nemocnice jít. Nakonec jsem tam i přes všechno, co nám chlastem způsobil, šla a pokusila se o odpuštění. Je to těžký, moc těžký.
Zkus mu odpustit a jít dál se vztyčenou hlavou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.10.14 13:03
@TerezkaW píše:
Zakladatelko, pokus se mu odpustit. Vím, o čem mluvím. Právě mi umírá otec alkoholik a trpíme tím celá rodina. Jen on o ničem neví, je v bezvědomí, ze kterého se už neprobere. Dlouho jsem zvažovala, jestli mám vůbec do nemocnice jít. Nakonec jsem tam i přes všechno, co nám chlastem způsobil, šla a pokusila se o odpuštění. Je to těžký, moc těžký.
Zkus mu odpustit a jít dál se vztyčenou hlavou.
Ráda bych se přes to přenesla a odpustila, ale co když zase raní, náš vztah je tak křehký, že jakákoliv jeho blbost nebo zrada znamená bližší úplný konec. Nebo myslíš odpustit ve smyslu odpustit v sobě a dál se nestýkat?
- Citovat
- Upravit
8.10.14 11:11
Asi spis myslím odpustit v sobě. Můj otec včera zemřel. Dlouho jsem váhala, jestli do nemocnice jít, když nám všem tak ublížil. Nakonec jsem tam šla a on jako kdyby na mě čekal. Zemřel den po mé návštěvě tam. V sobě jsem mu asi odpustila…
@Anonymní píše:
Ráda bych se přes to přenesla a odpustila, ale co když zase raní, náš vztah je tak křehký, že jakákoliv jeho blbost nebo zrada znamená bližší úplný konec. Nebo myslíš odpustit ve smyslu odpustit v sobě a dál se nestýkat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.10.14 12:25
Ahoj, Anonymní. Mám to tak, jak popisuješ se švagrem a neteří. Je jí 11let. Nezajímá se o ní, neposlouchá, když mu povídá co je ve škole. Ona ho miluje. Z Tvé zkušenosti, myslíš, že ona jednou prohlédne nebo se ho bude i v dospělosti zastávat? On je despotický, pořád řve, buzeruje ji, má dluhy, apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.10.14 12:34
@Dana066 píše:
Ahoj, Anonymní. Mám to tak, jak popisuješ se švagrem a neteří. Je jí 11let. Nezajímá se o ní, neposlouchá, když mu povídá co je ve škole. Ona ho miluje. Z Tvé zkušenosti, myslíš, že ona jednou prohlédne nebo se ho bude i v dospělosti zastávat? On je despotický, pořád řve, buzeruje ji, má dluhy, apod.
Tak záleží na povaze, ale prohlédne to určitě, to člověk cítí celý život, jde o to jestli si to připustí, málokdo to vydrží přehlížet a omlouvat. Pokud se otec nezmění, tak se prostě holka distancuje. Je to smutné, bohužel takových otců je nespočet 
Snad se jí to negativně neprojeví na výběru partnera, to na to má taky hodně velký vliv.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.10.14 15:28
Ještě bych sem chtěla dodatečně dodat ať si to přečtou všechny ty macechy co tady na emimi přispívají diskuzemi jak svoje nevl. dítě nemají rády a jak je makové a takové a že to je v podstatě vetřelec, který může úplně za všechno.
Něčím takovým si projít je pro dítě opravdu dost velký psychický nápor i když se to nezdá. Bojovat s dospělým se fakt nedá a už vůbec ne se žárlivou ženskou, která žárlí i na to, že jste právě jakožto dítě otce vstoupili do bytu kde byste se měli cítit jako doma a ne jako nevítaný host. Výstraha pro všechny tyhle ženy, že tím ničíte malýho člověka, kterej z toho všeho má nejmenší rozum a nedokáže se v tom zorientovat.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
