Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak u nás při prvním to bylo oběma jedno.
Máme úžasnou holčičku,která to s tatínkem dokonale umí. Je to jeho miláček.
Když jsem otehotnela podruhé,oba jsme chtěli zase holku . Čekáme kluka. Když jsme se to dozvěděli,byli jsme oba nečekaně nadšení. Jen dcera to plakala,chtěla segru .
Momentálně vidím jak moc je manžel nadšený. Už se všichni moc těšíme.
Nemám srovnání, máme zatím jen dceru, nějak jsme neřešili, „co“ bychom raději, své dítě milujeme.
No - ale tvrzení „tatínkova holčička“ je u nás pravdivé.
Ty holky to nějak umí.
Stačí jí říct: „Tatínečku můj!“ - a je to. ![]()
kamarádka má dvě děti holku a kluka.tatínek je celej zblázněnej do kluka,protože s ním sportuje,učí ho na bruslích,hraje fotbal..
holka je na druhé koleji.
myslím,že je to hodně individuální,moje matka trpí na syna a můj táta spíše na mě.. ![]()
Srovnání nemám, ale chlap chtěl od začátku holčičku a je to tatínkova princezna a ona je na něj jak divá ![]()
Jak říká moje švagrová, my si děláme děti na přání
.
U 1.jsme oba (i manžel fotbalista!!) chtěli holčičku, u 2.kluka - povedlo se ![]()
My máme páreček (7 a 4 let). Podle mě má každé něco. Kluk je starší. S tatínkem chodí hrát fotbal, přehazují mi letní a zimní gumy, dělají běžné opravy v domácnosti, pomáhá mu sekat trávu, učí ho se sekyrou. S dcerou tohle nedělá protože jí to nezajímá, ale na druhou stranu je jeho mazlík, odpustí jí to co synovi ne (třeba si mají oba uklidit hračky než jdem ven). No má ho omotaného kolem prstu
. Jsem šťastná že se věnuje oběma.
Manzel moc chtel u prvniho kluka a dokonce porad tvrdil,ze to je stopro kluk a byl to kluk. Prani se mu vyplnilo,ja trochu zklamana,moc jsem si prala holcicku. Zklamani me vydrzelo asi pul hodinky nez jsem koupila prvni modre dupacky a ted je to muj milacek. Je mnohem vic mamanek nez tatanek a je to muj mazel a nevymenila bych ho za tisic holcicek
. Ted cekame druhe mimi,manzel uz ted tvrdi,ze je to kluk,ale snad uz se povedla holcicka. Porad je to me tajne prani. Takze nevim proc muj chlap chce same chlapiska. Ale jinak myslim,ze mu to je jedno,ze me jen provokuje ![]()
Ahojky já mám srovnání ![]()
Syn byl moc chtěný (přes rok snažení), miluje ho ale celé těhu byl takový laxní-jooo dobrý, krásný, moc ti to sluší, miluju vás. Sem tam pohladil pupík
Na 3D se skoro rozbrečel když uviděl honzíkovo pindíka
Ale, že to bude kluk jsem věděla od 16tt ![]()
Druhé těhu bylo neplánované - manža ho nechtěl a nezajímalo ho, že mi bylo blbě, že po mě Honzík skákal, neřešil nic - prostě se nezapojoval. Ani nešel na UTZ ve 20tt - tam jsem sama zjistila, že to bude holčička
Když jsem přijela domů zeptal se zda je vše ok tak jsem mu řekla, že jo a, že vím co to bude
nechtěl to vědět ale prostě hlava mi přepla a začala jsem říkat ona
Když mu došlo, že je to holčička - začal mě hladit, pusinkovat - začal hladit pupík a okamžitě vzal kalendář a hledal jméno jak se bude jmenovat. To mu vydrželo snad do porodu
Hladil pupík, mazal ho (i když voňavé věci jako krémy, oleje nesnáší)
Jinak když se malá narodila a pro srovnání je to zatím stejný - miluje je stejně, uvidíme časem ![]()
U porodu Honzíka byl ale porod Gabči nestihl
chtěl přestřihnout pupeční šňůru
ale u obou brečel … uvidíme časem jak si ho Gabuš omotá okolo prstu - zda víc než já ![]()
eVerča: ahojky, strašně mě pobavil tvůj podpis a jsem na tom stejně
![]()
První muž chtěl syna, tak jsem mu porodila syna, druhý chtěl holčičku, tak jsem mu porodila holčičku. Obě děti jsou neskutečně podobné svým otcům, já jsem pouze takový nedůležitý výrobní prvek ![]()
Srovnání budu mít až za pár měsíců, ale já sama jsem jedináček a tatínkova holčička jak z učebnice. Od malička jsem prostě tátova, s mámou si rozumím, všechno v pohodě, miluje svýho vnoučka, ale s tátou jsem byla vždycky jedna ruka. Můj syn trpí na tatínka, protože je s ním legrace, lumpačej a je vzácnější, ale pomazlit se chodí ke mě. Ale zatím je malý (17m), takže těžko soudit. Každopádně, jestli bude mít holčička tatínka na háku víc než ten náš raubíř, tak to potěš koště…
Máme dceru (6 let) a syna (3 roky). Popravdě, bylo nám jedno, jestli holka nebo kluk. Dcera je určitě tatínkova holčička (a má ho omotaného kolem prstu
), ale syna miluje stejně. Byl u obou porodů a slzy v očích měl v obou případech
Žádné rozdíly mezi dětmi neděláme - milujeme je oba stejně. Syn si tatínka samozřejmě kolem prstu neomotává, protože je to chlap a chce být jako tatínek (je to jeho vzor). Kolem prstu se snaží omotat maminku ![]()
Tak ten můj chtěl kka ale spíš z důvodu že prý o kluka se nemusí tolik bát. A když zjistil že čekáme holčičku, tak ho přepadla panika že si jednou přivede ěnkoho domů, že si ji odvede nějaký chlap, bude se o ni muset bát a děsí se okamžiku kdy nám na práh stoupne její chlap
je to roztomilý,a le myslím že tatínkova holčička rozhodně platí ![]()
Teda čučím, jak je to jak přes kopírák a to jsem četla jen první stránku ![]()
Manželovi to bylo taky jedno, na 51% raděj kluka, máme holčičku, celá celičká po něm… a jak se s ní všude chvástá a to jeho EGO
![]()
No tak při prvním jsem strašně chtěla holčičku, manžel taky, ale myslím, že si tajně přál kluka, když už podle utz věděl, že to bude holka, tak se začal strašně těšit, dokonce i sám vybíral vyloženě holčičí barvy různých oblečků, doplňků
, dceru by nedal ani za nic, jen se v ní vidí, taky je to jeho kopie. No a u druhého jsme si přáli zase holku a je to kluk
„smířili“ jsme se s tím okamžitě a začali se těšit, teď jsme šťastní za páreček, nevidím, žádný rozdíl, že by manžel preferoval dceru nebo syna, oba jsou totiž tak jiní, každý má něco svoje a přitom jsou si tak podobní ![]()