Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já jsem se sem taky přistěhovala za manželem a nikdy jsem tu paní domu nechtěla bejt, ale prostě se tu chci cítít jako doma. Což dlouho, dlouho mi to trvalo. Barák naštěstí darovali manželovi a my jsme mohly začít s rekonstrukcí. Už jsme tu utopili nejmíň milión, jsme zadlužený, ale udělali jsme si to tu podle našich představ. Bohužel nebo spíš bohudík u nás to není tak, že by rodiče vše platili a mi nic. Právě naopak, ale jsem za to ráda, alespoň tchýně neroznáší po vesnici, jak nám tady to koupili a tadyto. Je to fakt těžký se snést, když je každá úplně jiná. Naštěstí u mě je manžel na mé straně. Ani nevím zda u zakladatelky je tchýně v důchodu? U mě to tak je i tchán. Když jsem chodila do práce a neviděla jsem jí víc jak svýho manžela, tak to taky bylo jiný - víc snesitelný
Jojo, chodit často na výlety, procházky, po návštěvách ať jí co nejmíň vidíš.
Ahoj, nevím, jeslti se to hodí k tomuhle tématu, ale musím se apson vypovídat. A radši anonymně…i přesto, že si připadám jak pokrytec ![]()
Taky jako většina svou tchýni nemusím, ale naučila jsem se zatnout zuby a silou vůle jí trpět. Nicvméně tenhle víken byla nejspíš poslední kapka a příští ujž bude asi hádka nebo výměna názorů. Začalo to tím, že nás v pátek pozvala na víkend na chatu.. ráno mluvila se mnou. A večer manželovi řekla, že přijet můžeme, ale nemáme kde přespat… řekla jsem si dobře, máme to 15km. Pak se zeptala, jestli s náma má v sobotu počítat na oběd a manžel, že ne… Na chatu jsme přijeli v sobotu v 11h a oni nikde… do telefonu řekli, že přijedou až odpoledne. Ještě že mají poblíž chatu i další příbuzní, tak jsme mohli počkat tam. Podotýkám, že máme 2 malý děti, o ty tu šlo především, že. Když konečně přijeli starší dcera řekla at si s ní jde babička hrát a ona že ne, že sedí a že si povídá s tetou… vlastní sestrou, se kterou na tý chatě bude cel týden. Když později řekl manžel, jestli půjde za dětma, že se celý den těší na babičku, tak ona že ne, že to že je babička, nic neznamená. Ted budu sprostá… nasrala mě maximálně! A manžel to ví a naštěstí mě chápe. Nakonec se do ní pustila i její máma, prababička, že prý takhle by se ke svým vnoučatům chovat neměla atd, ale ona je tak blbá, že jí to určitě stejně nedojde. Manželovi sjem řekla, že mi nevadí, že je hloupá, ale vadí mi její povaha a to, že jsem jí to ještě neřekla od plic je jen kvůli němu, ale on už ví, že dlouho klid nebude. Zná mě!!!
. A ona si ještě stěžuje, že preferujeme mojí mámu… ještě se diví. Jen pro info, takhle se chová už od prvního těhotenství. Je to hnusná a zlá ženská, o který s ledovým klidem řeknu, že jí nenávidím. A takových lidí je fakt málo.
Ahoj, nevím, jeslti se to hodí k tomuhle tématu, ale musím se apson vypovídat. A radši anonymně…i přesto, že si připadám jak pokrytec ![]()
Taky jako většina svou tchýni nemusím, ale naučila jsem se zatnout zuby a silou vůle jí trpět. Nicvméně tenhle víken byla nejspíš poslední kapka a příští ujž bude asi hádka nebo výměna názorů. Začalo to tím, že nás v pátek pozvala na víkend na chatu.. ráno mluvila se mnou. A večer manželovi řekla, že přijet můžeme, ale nemáme kde přespat… řekla jsem si dobře, máme to 15km. Pak se zeptala, jestli s náma má v sobotu počítat na oběd a manžel, že ne… Na chatu jsme přijeli v sobotu v 11h a oni nikde… do telefonu řekli, že přijedou až odpoledne. Ještě že mají poblíž chatu i další příbuzní, tak jsme mohli počkat tam. Podotýkám, že máme 2 malý děti, o ty tu šlo především, že. Když konečně přijeli starší dcera řekla at si s ní jde babička hrát a ona že ne, že sedí a že si povídá s tetou… vlastní sestrou, se kterou na tý chatě bude cel týden. Když později řekl manžel, jestli půjde za dětma, že se celý den těší na babičku, tak ona že ne, že to že je babička, nic neznamená. Ted budu sprostá… nasrala mě maximálně! A manžel to ví a naštěstí mě chápe. Nakonec se do ní pustila i její máma, prababička, že prý takhle by se ke svým vnoučatům chovat neměla atd, ale ona je tak blbá, že jí to určitě stejně nedojde. Manželovi sjem řekla, že mi nevadí, že je hloupá, ale vadí mi její povaha a to, že jsem jí to ještě neřekla od plic je jen kvůli němu, ale on už ví, že dlouho klid nebude. Zná mě!!!
. A ona si ještě stěžuje, že preferujeme mojí mámu… ještě se diví. Jen pro info, takhle se chová už od prvního těhotenství. Je to hnusná a zlá ženská, o který s ledovým klidem řeknu, že jí nenávidím. A takových lidí je fakt málo.
milhaus píše:
Já a tchýně,ikdyž bydlí necelých 20km od nás,tak malou skoro nevidí,ani nezavolá,teda pozor volá manželovi,a ten je pracovně často pryč,takže taky pořádně neví,jak se máme.Kočárek nevozila ani jednou,když pak přijede,tak malá brečí,protože jí nezná.Malá od ní vlastně ani nikdy nic nedostala(já po nikom nic nechci,ale třeba i kdyby blbý bodíčko přinesla),posledně prohlásila,že malý nic vlastně kupovat nemůže,protože malá je malá,tak to mě fakt dostala.Ještě,že máme druhou babičku a dědu(já vím,jsou to moji rodiče),ale ty by pro malou udělali první poslední.
musím se přidat, jsme na tom podobně, tchýně má prvního vnuka (našeho syna) a vůbec o něj nejeví zájem, nepřijede, nic mu nekoupí, nevolá, co já bych dala za to, kdyby projevila trochu zájmu o vnuka…No a tím, že ho nezná, bych jí ho samo ani nepůjčila.
Mě se za pár dní narodí první vnučka a jsem moc smutná z toho, že od ní budu 150km a že mě vlastně nebude moc znát. Ale budu se snažit za ní jezdit jak jen to půjde. Snad to zvládneme i na tu dálku, aby věděla, že jsem její babička ![]()
Mamcababca - toho bych se nebála.Řeším stejný problém a to ten, že moje mamka je 200 km daleko a já jí za chvíli porodím první vnouče, který bude vídat míň jak třeba tchýně, která je za rohem.Taky mě to mrzí a určo i jí.
Každopádně když si vzpomenu na svojí babi, kterou jsem vídala jen jednou za 2 měsíce a druhou babi, která s náma bydlela v baráku, můžu říct, že jsem rozhodně měla radši tu co bydlela daleko.A určitě jsem věděla, že je babička.Snad budeš mít to štěstí co my a budou ti dávat vnouče na delší čas o prázninách.To bohatě vynahradí celý rok, my se tam vždy těšili jak blázni.
Možná tě nebude poznávat hned jako malá, páč moje neteř mě dneska taky už nepoznává, přestože jsem s ní ještě před 2-ma roky byla denně, ale dnes sotva jednou za půl roku.Jsou jí 4…Později ale určo bude vědět, že jsi babi ![]()
Lukina1 - uplně tě chápu - prostě není normální aby tchýně chodila k Vám každý den
držím palce at to nějak vyřešíš, protože to musí být na palici. Já to budu řešit za chvíli- máme postaveno nad jejich barákem - tak jsem si myslela že mám vyhráno - jo a ho… každý den zvoní a nese noviny a …atd už ted mi to vadí, nedokážu si představit, že by mi tohle dělala až bude mimi - už ted se jí chystám říct že ji tam každý den nechci
ale u nás to po dobrém asi také nepůjde… ![]()
Moje tchýně je fajn v některých věcech, ale někdy mne dokáže dost vytočit. Když jsem otěhotněla, tak jsem celé první 3 měsíce zvracela a protože bydlíme ve společném rodiném domku, tak jsme to museli říct, když jsem byla těhotná asi měsíc a půl. Samozřejmě to hned musela všude rozhlásit - práce, sousedi. Ve 2 měsíci jsme málem o malé přišli a ještě jsem měla zdravotní problémy. Dost mne naštvala, že po sousedech roznesla i informace o mém zdravotním stavu. To jsem jí řekla, prý, já se ráda chlubím, ale čím? Mým soukromím? Taky jsem jí to řekla natvrdo. Nikomu nic není do mého soukromí. Hodně ráda poučuje, jak se co dělá a nutí hodně věcí a názory. Člověk řekne, že to tak nechce a že to udělá jinak, ale ona to nutí ještě 5× dokola. Prostě neposlouchá a mele svoje. V těchto věcech mne dost vytáčí. Bojím se toho, že jak bude malé, tak mi sice na jednu stranu určitě hodně pomůže, ale na druhou stranu bude hodně poučovat a vnucovat.Tak jsem se vykecala, člověku se hodně uleví.
Já sice bydlím zvlášť,ale v jednom městě.A tchýně vyhrožovala že jak se to narodí bude mi chodit domů celé šestinedělí.Myslela jsem že kecá ,ale né,prý mi chodí pomáhat a akorád tam vždycky smrděla a nic jen mě znervoznňovala kecama typu nemá hlad a nechce přebalit atd.Když jsem třeba neotevřela tak letěla za manželem do práce proč neotvírám a on mi volal co je a bohužel ani on nepochopil že kojení musí mít svůj klid a a s mimi u prsu asi těžko budu otvírat.No tak jsem o mlíko přišla a pak mi to vyčítal ale já už jsem to vzdala jeho máti si ani neuvědomuje že když kouří tak by si měla umýt ruce dřív než chce šahat na malou
s kočárkem byla zatím jen 2×sama a párkrát se mnou (nešlo jinak)a doufám že to tak zůstane.Hlavně holky v šestinedělí z nich nestresujte jako já neotevřete no a co nevadí!!!U druhého uvydí já jí dám otravovat mě hned po porodu
to si ani moje mamča nedovolila mě tak otravovat jen vždycky zavolala jak mi je
mamčababča píše:
Já tchýni děti půjčovala, nevidím důvod, proč se tomu některé maminky brání. Přeci i ta tchýně je žena, měla a vychovala děti a každá ženská je trochu jako kvočna a i když jsou děti dospělé, tak se je snaží chránit a pomáhat a působnost je rozšířena i na vnoučátka, jsou přece také její krev. Představte si, až to vaše dítko vyroste a mladá vám jednou nebude to mrně chtít půjčit, jak vám asi bude?
Já chápu jak to myslíš, ale já bych našeho syna zatím teda na hlídání tchýni nesvěřila (ani manžel ne)…s manželem jsme se o ní bavili a dospěli jsme k závěru, že se jí veškeré mateřství a zdravý rozum musel s rokama vypařit ![]()
Prostě myslím, že by to Darek sice přežil, ale né úplně ve zdraví…ale jinak k nám chodí každej týden, takže nemusí mít obavy, že by ji vnuk nepoznal.
Moje mamka hlídá jinak vcelku často.
Noooo
koukam, ze byt tchyni, je dost narocna disciplina -
mam dva syny, starsimu uz je 15let, tak si tak obcas rikam, koho si jednou privede a jak nam to spolu pujde. Kdyz to tu tak ctu, tak jedinou sanci na uspech budu mit kdyz:
Mne se po moji tchyni styska, taky me umela nastvat, ale kdyz pred 5lety zemrela, byla to pekna rana. Do dneska se divim, jak moc se mi dostala pod kuzi a v kolika vecech mela pravdu.
Ahoj všem, ani mě nenapadlo to tady řešit, ale přečetla jsem si jeden deníček, kde jsem tohle napsala, ale ráda bych to trochu více rozebrala a znala vaše názory na danou věc, ale hlavně bych potřebovala poradit jak to vlastně řešit
… jen doufám, že mě zde nikdo nepozná, nerada bych situaci ještě zhoršovala, ale docela ráda bych, kdybych se tu dočkala nějaké chytré rady:-) moje tchýně je strašná, umí lidi akorát za zády pomlouvat, do očí nic neřekne, tváří se jako že je ta nejhodnější, ale přitom je to strašná s…ě! Třeba když jsem byla v porodnici, tak manžel noc před propuštěním spal u nich (bylo to blíže) a ona se opila což není u ní nic neobvyklého a manžela proti mě štvala, ale takovými nesmysli, no jenže manžel nevěděl jestli na tom náhodou není něco pravdy, takže první společný den kdy jsme byli jako rodina byl totálně zkažený a to kvůli ní, protože manžel byl naštvaný a nebavil se se mnou, později mi řekl proč… tohle dělala několikrát a dělá to vlastně pořád, kdykoliv tam nejsem…abych to shrnula, nikdy malou nehlídali a nemám to ani v plánu, prostě nechci aby tam u nich malá bez mého dohledu byla a oni mě a manžela všude pomlouvají a vymýšlí si strašné nesmyly a já už toho mám dost, chci se jim nějak postavit, ale jak? manžel se konečně přesvědčil, že to co všude vykládají jsou jen lži a stojí při mě, dokonce za nimi jel a řekl, at už toho nechají, ale tchýně se o ničem nechtěla bavit a chovala se naprosto arogantně tak jak to ona umí, je to jako házet hrách na zed, oni si pořád melou svou… nechci být drzá nebo nějak zlá, ale tohle je moc, mám pocit že brzy to ve mě všechno bouchne a řeknu i něco co nebudu chtít!!! ale jak tohle řešit, jak jim slušně říct jak se věc má a at přestanou řešit nás a řeší radši sebe?
Příspěvek upraven 07.01.15 v 15:15
Víš, mě když s eněkam nechce a mám důvod, a ne jen že se mi někam nechce, tak - nejeddu. Když s emi nechce hodně a nemám důvod, tak jsem schopná i ten důvod si nějak najít
.
Proč ke tchýni jezdíte, jak píšeš, skoro každý víkned, nebo prostě hodně často? Ty nechceš, trvá na tom kromě tchánovců i manžel?
Víš, tchýni nepředěláš. neuděláš abrakadabra a budete kaámošky, kdy babička vděčně převezme tvé výchovné metody a nejenže bude hlídat kdykoli si vy vzpomenete, ale převezme i vaší výchovnou metodou a neudělá nic, co si vy nepřejete. Nikoli. Takhle si to enmaluj. Počítej prostě s tím, že je to matka tvého manžela. tečka. jě nějaká. A ty to prostě vezmi jako fakt a přizpůsob se ty. já netvrdím, že jí musíš milovata že to máš být ty, kdo s ebude snažit o kamarádství. Ne. jen prostě pokud jí nesnášíš i přes úctu ke svému manželovi (že je to jeho matka), tak prostě krástký proces. Se vším všudy. Nic po ní nechtěj - a nebudeš překvapena, že nic od ní nedostanmeš. Co se týče pomluv - ty víš, jak to je, tvůj manžel taky a vaši řátelé, pokud jsou co k tomu, to ví taky. S pomluvou jako takovou nic neuděláš. Nakonec, pomlouvají hlavně lidé, kteří mají potřebu upoutat na sebe pozornost tím, že znají pikantní informace a že jsou jejich zdrojem bez toho faktu, že jestli jsou pravdivé či nikoli. Drbna nebo bulvární tisk fungují na stejném principu.
Chápu, že to zamrzí.
Co by manžel řekl na to, že tam… prostě jezdit nebudeš? Ať třeba jede s dcerkou sám?
Já tchýni děti půjčovala, nevidím důvod, proč se tomu některé maminky brání. Přeci i ta tchýně je žena, měla a vychovala děti a každá ženská je trochu jako kvočna a i když jsou děti dospělé, tak se je snaží chránit a pomáhat a působnost je rozšířena i na vnoučátka, jsou přece také její krev. Představte si, až to vaše dítko vyroste a mladá vám jednou nebude to mrně chtít půjčit, jak vám asi bude?