Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchýně a tchán - tečou mi nervy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.5.12 22:47
jej, koukám, že nejen u nás je veselo. Ale musím říct, že ač to máme podobné, já se snažím to brát s nadhledem, snažím se tolerovat, ale na druhou stranu si pomalu a jistě vyhraňuju mantinely. Tchýně pořád něco nosí, jídlo, oblečení, hračky, levné sladkosti (zatím pro mne) - já vím, je hodná, myslí to dobře, ale…já pořád jedu „že to nejím, že si sama vařím, že oblečení máme dost“…a jednou už jsem toho měla plné zuby a prostě jsem řekla, ať chodí za vnoučkem kdy chtějí, resp. po domluvě, ale ať NIC nenosí. Množství donášeného „zboží“ se značně zmenšilo 
…o výchově se dohadujeme pořád, ale já jsem na rozdíl od tchýně informovaná o tom, jak je to teď, tak ji zdatně převálcuju argumenty…druhý den sice přijde s tím samým , ale já se nevzdávám!!! 
Je to boj, ale chce to klid, hooooodně klidu, respekt a nadhled! Dokud není hůř!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.12 10:42
Koukám, že je to všude stejné. Akorát, že u nás „tchýně“ píše příteli i několikrát denně co a jak mám dělat. Jak kdybych byla úplně blbá. Ano, poradit může, to beru, ale když vám to někdo opakuje třeba 5× denně, jak kdybych byla největší blbka na celým světě, no to je o nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.12 09:48
@LucieMc nemáme stejné tchánovce 
Přesně jsi je vystihla je to mazec a řeč s nimy žádná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.12 10:33
Neviem, kolko máš súrodencov ty. Ale ja som sa zachovala k bývalým tchánovcom trošku kruto a povedala som im, že moji rodičia vychovali 3 deti a oni majú na vec iný názor…ktorý je pre mna doležitejší. A že sa mienim riadit radami mojej matky a nie ich…samozrejme, že bola potom hádka, ale šlo o MOJE deti a za vlastné deti by každá matka aj vraždila… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.12 22:00
@beruskalienka píše:
Neviem, kolko máš súrodencov ty. Ale ja som sa zachovala k bývalým tchánovcom trošku kruto a povedala som im, že moji rodičia vychovali 3 deti a oni majú na vec iný názor…ktorý je pre mna doležitejší. A že sa mienim riadit radami mojej matky a nie ich…samozrejme, že bola potom hádka, ale šlo o MOJE deti a za vlastné deti by každá matka aj vraždila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.12 12:16
jo holky,tchýně a tchán,to je téma na tolik románů,že by všechny snachy jen četly a četly:) nechci to zlehčovat,ale chápu a vím,jaké to je,když k Vám tchýně nechová žádný respekt a sama ví nejlépe jak?co?proč?a jak?.. Ať je Váš problém velký či malý,či s ní bydlíte nebo se vídáte jednou za měsíc,každá to zvládáme jinak a každé to pekelně dokáže otrávit radost a štěstí,ať už z dítěte nebo života atd…Já osobně s budoucí tchýní bydlím pět let,dítě sice nemáme,ale stačila mi zkušenost s mým pejskem, když jsem se nastěhovala..V naší situaci je blbé i to,že ona je majitelka,jsou v tom peníze,nedořešená kuchyň a koupelna a jiné..Ze zkušenosti vím,že ať jednáte po dobrém a zachováváte úctu, nebo po zlém je to jedno,když je tchýně rozumbrada a cítí se nejdůležitější,bude to pořád stejné.. I přesto se,ale snažíme o mimi a plánujeme rodinu,protože kvůli jedné osobě neopustím životního partnera,hold budeme muset bojovat,ale život s ním mi za to stojí..Přeji všem,aby se jejich vztahy s tchánovcema vylepšili a neházeli jste flintu do žita,třeba se to vylepší,nebo přijdete na to jak společně vycházet..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.12 16:24
nevylepší tomu nevěřím 
Tak dneska se tu před obědem zjevil tchán,pes mi vzbudil malou nebo dělal jak prdlej, naštěstí znovu zabrala,ale nedospala se nebo se tam na ní chodil pořád dívat kdy už se probudí.Mezitím jsem chystala chlapovi a malé obídek a on se neměl pořád k odjezdu!!!Takže jsem šla po obědě ven hladová a s totálním bugrem v kuchyni nebo jsem lítala ještě kolem něj A to mi stihl oznámit, že se odpol. nebo navečer staví se švagrovkou 
to už jsem rostla a omluvila se s tím, že jsme do 4hod venku a pak přijde návštěva, manžel je na firemní akci takže se to nehodí 
Tak snad to pochopili nebo jsou schopni přijet i když tu máme jinou pro ně cizí návštěvu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.12 12:40
Mám to hodně podobné. Tchánocvi mají malýho jako hračku…jejich stálé komentáře, názory a výmysly mě unavují a rozpalují občas do běla. Já se to pokouším přecházet, vypouštím páru až doma. Je těžké si zvyknout na to, jací jsou, partner je zná celý svůj život a je už odolnej, spoustu věcí vypouští a ani se nad tím nepozastaví. Já to mám těžší, pro mě to jsou cizí lidé, jsem jinak vychovávaná a zvyklá na jiný přístup. Jak už sem psala, jsem ve fázi, kdy je nechávám být, myslím si něco o zadní části těla (i když je to často hodně těžké) nebo prostě zvolíme nějakou nenápadnou taktiku jak se občas něčemu vyhnout. Ve finále si stejně uděláme vše po svém. Je to jejich první vnouče a mě nezbývá než některé věci tolerovat. Pokud budou zasahovat do něčeho důležitého, rozhodně se ozvu, ale zatím je to v nějakých mezích. Vnitřně mi to není jedno, ale myslím, že vysvětlováním se nic nezmění. To je jasné už z jejich chování a myšlení a to, že mě se nelíbí jakej mají přístup k malýmu je holt jen můj názor. Jednou se on sám rozhodne, jestli k nim bude chtít jít nebo ne a jestli u nich bude chtít trávit víkendy. Do té doby nezbývá než tomu dát čas. V tom proč mi nesedli a co mi jde proti srsti jsou i jiné věci a tak k nim prostě poslední dobou strašně nerada chodím a to co k nim cítím se asi nikdy nezmění. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Podle mě to chce prostě pevné nervy, jsou to rodiče partnera a do jisté míry si zaslouží, abychom je akceptovaly, tak jako akceptují oni nás. Přeci jen taky třeba nejsme úplně podle jejich gusta. Tak to v životě chodí. A asi nikdy nejde se předem připravit na to co bude při shledání…alespoň já to tak mám, jak se připravím na to co mě asi bude čekat, překvapí a rozhodí mě něčím jiným, takže naše návštěvy u nich, nebo jejich u nás jsou adrenalinový sport
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.5.12 12:55
@benylura píše:
Mám to hodně podobné. Tchánocvi mají malýho jako hračku…jejich stálé komentáře, názory a výmysly mě unavují a rozpalují občas do běla. Já se to pokouším přecházet, vypouštím páru až doma. Je těžké si zvyknout na to, jací jsou, partner je zná celý svůj život a je už odolnej, spoustu věcí vypouští a ani se nad tím nepozastaví. Já to mám těžší, pro mě to jsou cizí lidé, jsem jinak vychovávaná a zvyklá na jiný přístup. Jak už sem psala, jsem ve fázi, kdy je nechávám být, myslím si něco o zadní části těla (i když je to často hodně těžké) nebo prostě zvolíme nějakou nenápadnou taktiku jak se občas něčemu vyhnout. Ve finále si stejně uděláme vše po svém. Je to jejich první vnouče a mě nezbývá než některé věci tolerovat. Pokud budou zasahovat do něčeho důležitého, rozhodně se ozvu, ale zatím je to v nějakých mezích. Vnitřně mi to není jedno, ale myslím, že vysvětlováním se nic nezmění. To je jasné už z jejich chování a myšlení a to, že mě se nelíbí jakej mají přístup k malýmu je holt jen můj názor. Jednou se on sám rozhodne, jestli k nim bude chtít jít nebo ne a jestli u nich bude chtít trávit víkendy. Do té doby nezbývá než tomu dát čas. V tom proč mi nesedli a co mi jde proti srsti jsou i jiné věci a tak k nim prostě poslední dobou strašně nerada chodím a to co k nim cítím se asi nikdy nezmění. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Podle mě to chce prostě pevné nervy, jsou to rodiče partnera a do jisté míry si zaslouží, abychom je akceptovaly, tak jako akceptují oni nás. Přeci jen taky třeba nejsme úplně podle jejich gusta. Tak to v životě chodí. A asi nikdy nejde se předem připravit na to co bude při shledání…alespoň já to tak mám, jak se připravím na to co mě asi bude čekat, překvapí a rozhodí mě něčím jiným, takže naše návštěvy u nich, nebo jejich u nás jsou adrenalinový sport
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.12 23:34
Ahoj, my máme vztahy dobré, takže cokoliv řeknu, je přijato. Jen manžela taťka je taky takový, že by malý nacpal cokoliv k jídlu už teď … sám má nadváhu, kvůli tomu značné zdravotní potíže. Tak jsem jednou řekla, že jakmile se dozvím, že za mýma zádama dostala něco, co jsem si nepřála, tak ji už nikdy nebudou hlídat sami … bylo to přijato v klidu. Ale realita se ještě ukáže.
Buď důsledná a i když se tomu smějou, tak to prostě opakuj a opakuj … držím pěsti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
