Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
těhule?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
29.4.04 11:38
- Citovat
- Upravit
29.4.04 12:00
OK, holky, ja teda vecer zalozim dennicek. Bude mat zrejme nazov Vanocni darecky:o))
Pozor Alo, dennik je nieco ine ako diskusne forum a tiez sa na stranke inde zobrazuje.
Ked si otvoris emimino, tak je to hned zhora na titulnej strane.
A snazilky smaozrejme nemusime opustat, akurat ze som si myslela, ze oni nie su moc nadsene, ked si tu vypisuju tehulky. Ved ja sama som tu zacala chodit cca pred mesiacom ako snazilka, bolo to tu super, ale myslim, ze momentalne uz to nie je OK, aby sme tu snazilkam liezli do kapusty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
29.4.04 13:11
Ahojda, jsem pro, aby se založil těhulkovský deníček. Jen asi budu potřebovat pomoct potom při jeho hledání, než se to naučím. Ale to snad zvládnu. 
Ještě že u toho PC sedím, jinak bych si asi musela ihned sednout. Já totiž vůbec nechápu reakci některých kamarádek na těhotenství. Zatím to tedy v mém okolí nikdo neví, ale upřímně neumím si představit, že bych měla někoho ztratit. Zaráží mě to natolik, až se mi chce brečet, a to si teď nevymýšlím. Mám sestřenku, která se nyní připravuje na umělé oplodnění. Konzultujeme spolu naprosto vše a jsme jedna pro druhou obrovskou oporou a neumím si představit, že bychom se měli rozkmotřit kvůli tak obrovskému štěstí. Všechny, které to potkalo vzkazuji: Nenechte si od nikoho „otrávit“ život. Pokud to vzali takhle, jsou nepřejícné a závistivé a s nimi by byl těžký „život“. Vůbec se k vám, k takovým fantastickým a perfektním holkám nehodí takovýhle kamarádky. 
Šárka
- Citovat
- Upravit
Anonymni
29.4.04 17:28
moc se omlouvam, nechtela jsem vam to tady
nejak narusit. Vim ze to tady patri predevsim snazilkam,
ale nejak jsem se neudrzela se o tom zminit.
Moc me zajimalo, jak jste na tom vy, jestli se vam
stalo neco podobneho.
Abych se priznala, tak cely muj zacatek - myslim tim
snazeni o prdcka, jsem si prosla sama.
A kdyz jsem nasla tuhle web page, moc me to zaujalo.
Hlavne to jak se podporujete. Je fain kdyz si muzete
s nekym o tom popovidat, poradit.
Ale myslim, ze i ja jako mamina mam co nabidnout co
se tyce „snazeni“ ikdyz uz mam male.
Moc vam holky fandim a budu vas podporovat a dodavat
energii. Prece kdyz je nas vic tahne se to lip ne?!! 
Eva
- Citovat
- Upravit
Anonymni
29.4.04 19:19
Zdravím všechny těhulky i snažilky této diskuze.
Chtěla bych reagovat na příspěvky, které se týkají ztráty a podivného chování doposud dobrých kamarádek. Nechci se jich zastávat, ale spíše se snažím jejich počínání vysvětlit a snad i pochopit.
Je mi 30 let a kdyby záleželo pouze na mně a mém mateřském citu, mé první dítě by se už téměř dostávalo do puberty. Samozřejmě, že to tak nikdy nebylo (tedy to, že záleželo jen na mě) a z různých důvodů se až teď řadím mezi snažilky o 1. miminko. Když během posledních 6 let těhotněly moje kamarádky jedna za druhou, byly to pro mě příjemné zprávy, ale zároveň velmi skličující, protože já jsem také velmi ale velmi toužila a stále toužím po dítěti. Panebože, jak já jim záviděla! Tak moc, až se za to sama před sebou stydím. Na druhou stranu jsem svou závist (,která už dávno přešla,) nedala nikdy najevo a se všemi mám pořád stejně dobré vztahy jako před tím, než otěhotněly a měly děti.
Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že většina vašich kamarádek, které jsou tak ?happy? a právě teď si užívají života, touží po dítěti stejně jako vy. Ačkoliv do očí vám budou tvrdit pravý opak. A ne příliš překvapující reakcí je i to, že se vás straní. Uvědomte si, že každý rozhovor nebo setkání s vámi jim nepřipomíná to, že vy jste těhotné, ale právě to, že ony ještě těhotné nejsou (, a tak by si to přály!). Ne každá takovou životní situaci dokáže zvládnout a tudíž nejlepším řešením z jejich hlediska se zdá být to, že se s vámi stýkají co nejméně resp. vůbec.
To, že vy jste těhotné a ony vám závidí a mají své nenaplněné touhy, je ovšem pouze jejich problém, který si musí vyřešit ony samy.
Takže holčiny, nebuďte z chování svých kamarádek smutné, roztrpčené ani rozhořčené.
Děti ovlivňují život ženy velmi výrazně, ať už je má nebo nemá. A jak velká může být touha ženy po dítěti dokládá i celá tato diskuze.
Všem snažilkám (jakož i sobě) a těhulkám přeji krásná a zdravá miminka.
Slávka
- Citovat
- Upravit
Anonymni
29.4.04 23:37
Evi, klidek. Nic jsi nam tu nenarusila. Je to dobre tema i kdyz smutne. Kazda podpora se hodi a moc za ni dekuji.
Slavko, moc hezky si to napsala, ale i z tveho prispevku je videt, ze neni zavist jako zavist. Ja zavidim cely zivot. Porad nekomu neco - rodice, deti, domy, auta.....Kdyz napriklad vidim nejakou tehulku nebo maminku, tak me zaboli u srdicka a reknu si - ta se ma, ja bych taky chtela. A nikdy me nenapadlo byt nejaka hnusna na svoje kamaradky za to, ze maji neco lepsiho nez ja. Naopak me to inspirovalo, k tomu, abych i ja jednou mela to co ony. Ale nikdy me nenapadne nic ve smyslu kdyz ja nemam, tak ty taky nemej. A mozna to je ten rozdil. Je opravdu tezke, divat se na tehulky kolem sebe, ale urcite bych nezasla tak daleko, jako „kamaradky“ o kterych tu byla rec. Myslim, ze pokud by mi bylo kamaradcino tehotenstvi „trnem v oku“ snazila bych se ji to nejak vysvetlit a domluvit se sni na tom, ze bude o podrobnostech tehotenstvi mluvit trochu mene nez porad. Samozrejne by me zajimalo, jak se citi ona i miminko… Ale neni nutne mluvit jen o tom. Pokud je pratelstvi dobre, myslim, ze by mela pochopit moje pocity a ja zase jeji. Proste najit nejaky kompromis.
Gabriela
- Citovat
- Upravit
29.4.04 23:50
Tak holky…zítra je asi den D…měla bych mít výsledky krve. Jsem hrozně nervózní…určitě vám dám vědět.
Všem již maminkám přeji vše nej…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
30.4.04 08:03
Evča
Ahoj holky, musím se Vám svěřit, i když je to trošku z jiného soudku ale se snažilkovstvím to moc souvisí. Včera mě hrozně naštval manžel. 4 měsíce pracuje na velkém projektu, vede tým lidí. Domů chodí velmi pozdě a upracovaný. Včera například přišel v 11 v noci. Když jsem se ale těšila na společný víkend, kdy se konečně ´trochu užijeme tak mi sdělil, že to jde oslavit v pátek s lidmi z práce a v sobotu se půjde odreagovat s kamarády. že se po té dřině prostě potřebuje „vypít“. To chápu, ale hrozně mě to ranilo a mrzelo, že já zůstanu opět sama doma a že jsem vlastně až kdesi vzádu… Vím, že to tak asi neni, ale strašně mě to mrzí a v tu chvíli jsem si i uvědomila že na miminko, až přijde, budu nejspíš kvůli jeho práci pořád sama. Asi to nebude ten taťka, který pravidelně přijde domů a mimi vykoupe. Manžel ani není moc veliký romantik, takže si moc nedovedu představit, že by mě v těhotenství „na rukou nosil“, hladil mi bříško a pod. Ach jo. Vím, že mě velmi miluje, ale je prostě takový.
Moc mě to to trápí ale nic s tím neudělám. Chtěla bych se zeptat, jesli máte některé podobný problém. Začínám mít i z případného těhu a miminka strach, že to sama nezvládnu a budu mu jeho vyžíženost vyčítat.
Evča
- Citovat
- Upravit
Anonymni
30.4.04 08:16
Evčo, tvým obavám absolutně rozumím. Můj první muž byl také takový neromantik, za celé těhotenství ho moje bříško zajímalo jenom proto, že vadilo při milování, neustále byl v práci a když ne v práci tak pil s kamarády. Najednou to byl začarovaný kruh. Já se točila kolem domácnosti, prádla, dítěte, rodiče bydleli daleko a najít si přátele-na to nezbýval čas. On byl buď v práci nebo s kamarády na skalách, v hospodě. Po dvou letech přemlouvání jsem to nevydržela a rozvedli jsme se. Bez křiku, bez hádek a tahanic o majetek, on byl šťastný, že ho nikdo doma ve čtyři ráno nečeká s výčitkami a velice rád to tak před přáteli prezentoval. Nevím nakolik jsi silná ustát „samotu“ která je s mateřstvím spojená a ani ti nechci radit, ale asi je třeba zamyslet se nad vaším vztahem a hlavně nad tím co od svého přítele očekáváš, protože jak je všeobecně známo, muži se mateřstvím nezmění, to jenom ženy začnou být jiné. Ať se tomu bráníme jak chceme, je v tom velký kus pravdy. Přeji ti hodně štěstí Radka
- Citovat
- Upravit
Anonymni
30.4.04 08:31
Ahoj Radko, díky za podporu. Ale nerada bych, aby to vyznělo že manžel jen hrozný člověk. Naopak je to velmi chytrý, slušný a férový člověk. Jen prostě často neříká co ke mě cítí a tak. Náš vztah rozhodně nechci nějak bortit, protože si velmi rozumíme a oba se milujeme. Akorát mě teĎ mrzel tenhle konkrétní víkend a přepadla mě ta obava s miminkem. 
Zajímalo mě, jak se s tím vypořádávají ostatní ženy, které mají vytížené muže, kteří mají ještě k tomu spoustu kamarádů 
Evča
- Citovat
- Upravit
30.4.04 09:01
Gabrielko, promiň, že jsem se včera neozvala, ale u Dr. jsem vykysala až do 12.00 a když jsem se dostala do práce tak jsem nemohla vůbec psát. I dneska Ti ale skoro nic nenapíšu, protože musím utíkat makat, máme tady tak neskutečnej fofr, že se Ti ani nezdá .
Mrňouska máme tedy ve finále jen jednoho , ale za to pořádného macíka . Má už přes cenťák a jsem v 8TT. Fotečku mi zatím nedala, prý až za tři týdny to už bude prý fešák 
.
Tak se pěkně připravuj na stěhování a měj krásný víkend. Slibuji, že Ti to příští týden vynahradím , teď už fak musím letět, papa Vladuš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.04 10:00
Nazdar holky,
tak vcera som ten dennik bohuzial nezalozila, nedalo sa zalogovat na emimino a dnes ked tak pozeram na uvodnu stranku, myslim, ze aj viem, preco to neslo - s nasou oblubenou strankou sa „pohrali“ nejaki hackeri a zrejme preto bola mimo prevadzku…No nic, vynahradim to cez vikend, slubujem, ze zalozim dennicek pre vsetky tehulky, ktore cakaju bejbinko okolo Vianoc.
Co sa tyka temy - zavist - zatial som sa so ziadnou zavistou nestretla, len so samymi pozitivnymi ohlasmi, vsetci nam to velmi praju, aj ked musim povedat, ze tu u nas na Slovensku sa kamaratky priblizne podobne stari ako ja (okolo 28 rokov a menej) este do robenia bejbinok moc nehrnu, mozno by som to nemala zovseobecnovat, urcite je vela takych, ktore by chceli, ale mam vela kamosiek, ktore zatial premyslaju skor o tom, ako si zabezpecit strechu nad hlavou a pracu, ako bejbinko. Dokonca ani moje kolegyne v praci, moje rovesnicky, sa zatial nehrnu ani do svadby ani do bejbiniek, vsetci splacaju uvery atd.
My sme si tiez minuly rok kupili na hypotekarny uver maly domcek, budeme ho splacat 10 rokov, ale ved snad nebudeme 10 rokov cakat na bejbinko…Nejak to snad zvladneme a zrejme sa skusim v praci dohodnut na nejakom polovicnom uvazku od pol roka bejbina. Pri mojej robote je aj tak najdolezitejsie PC, internet, telefon, takze mozem to pokojne robit aj doma.
Ale trochu som odbocila. Chcela som vlastne napisat o mojej najlepsej kamaratke, ktora s manzelom zije v Cechach a uz skoro 2 roky mi rozpravala ako velmi by chceli bejby…A ked som zacala po bejbinku tuzit aj ja (cca od januara), spolocne sme sa povzbudzovali a drzali si palce…Nakoniec som ja ostala tehotna a kamaratka s manzelom sa minuly tyzden dozvedeli, ze manzel ma problem so spermiami a ze jedinou cestou k bejbinku je umele oplodnenie. Ked som jej povedala, ze som v tom, samozrejeme mi blahozelala, ale zaroven mi mailovala, ze cely ten den preplakala a ze ma z toho hroznu depresiu…Tak sme si jeden den nepisali, a potom mi napisala, ze sa z toho nejak pozbierala, ze mi velmi drzi palce a ze oni s manzelom sa teda daju na to umele oplodnenie. Myslim ze to je prave kamaratstvo, naozaj ju obdivujem, myslim, ze je to silna zena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.04 10:23
Ahoj Alien-ko, to co jsi psala o své kamarádce mi hodně připomíná moji sestřenici. Téměř tři roky se s přítelem snažili o mimi. Nešlo to. Pořád jsme to přičítali tomu, že se na to moooc soustředí a je tam nějaká psychická blokáda. Pak ale absolvovala laparoskopii a tam ji zjistili endometriózu, nějaké nárůstky či co. Moc tomu opravdu nerozumím. Řekli jí, že otěhotnět přirozenou cestou je téměř nemožné, takže v těchto dnech by měli už podstoupit přímo umělé oplodnění. Strašně moc jí to přeju, aby se to na poprvé chytlo. Je to hodně silný člověk, vytrpěla si toho už dost. Takže se jen docela bojím toho, že se jí to první umělé oplodnění nepovede a na to zjistí, že jsem těhotná. Doufám, že to vezme sportovně, ale bojím se toho.
Packa-Šárka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.4.04 10:38
Ahoj holčiny, vaši diskusi sleduji od začátku, a je pravda, už je to docela fuška . Nicméně dnes se nakouslo téma, které se mě taky dotýká. 
Takže Evčo: můj manžel je rovněž velmi pracovně vytížený , příchody z práce se pohybují mezi dvacátou až dvaadvacátou hodinou, takže si ho přes týden absolutně neužiju 
. Víkendy jsou ale naše, společné, max. si odskočíme každý po svém tak na dvě tři hodinky. Povahou je rovněž velký realista, pochybuju, že mi bude držet hlavu nad mísou, až to budu potřebovat, natož aby si povídal a hladil moje bříško. Na druhou stranu jsem ho docela podcenila , nebyl do mimi nijak žhavý, a to i přes svůj věk 
. Nicméně když jsme se začali snažit, a já na to šla v zájmu urychlení docela vědecky , sám mi podkládal pod zadek polštář, aby jeho drobotina rychleji dosáhla cíle , atd.
Vím, že moje dny v těhu a s mimískem budou dlouhé, a chystám se proto s manželem domluvit na kompromisu - tj. že třeba zaskočí domů přes oběd, nebo se vrátí večer dříve, vykoupe, a pak ať zase maže do práce když musí nebo ho to baví . Hodlám také zapojit rodinu, a najít si třeba i tady na emimi kamarádku/ky , se kterými budeme jezdit s kočáry po parku, mlsat zmrzku a tak. Uvidíme jak to vyjde. Třeba mimi manžela natolik „vezme“, že práci po večerech omezí 
.
Alienka: těhudeníček maminek, které očekávají mimi okolo Vánoc už existuje, jmenuje se Listopadky - nebo prosinčátka. Možná byste se mohly „upíchnout“ tam, aby vás tam bylo co nejvíce , ale to je jen poznámka, klidně založ další deníček
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
30.4.04 11:09
Ahoj Hajinko,
ani nevíš jak jsi mě zahřála na duši, že v tom nejsem sama. Manžela už to snažení taky začíná chytat (a to teprve začínáme), dobrovolně papá selen a zinek a tak. Takže kdo ví, třeba bude z mimi tak hotovej, že ho ani nepoznám a upřímě řečeno si to ve skrytu duše myslím že to tak dopadne… Moc si teda nedovedu představit, že by jel před půl Prahy koupat a pak zase do kanclu, ale na druhou stranu si může vzít notebook a pracovat více doma. Tak uvidíme. určitě ale řešení najdeme.
Jo a hrooooozně moc se těším, že přesně budu jezdit ještě třeba s jednou nebo více maminkama s kočárkem, posedávat na zahrádce na kafíčku a tak. To se mi mooooc zamlouvá
Evča
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
Ahoj evi,
I ja prispeju a je to cerstvy takze si ulevim. No kamaradky to berou v pohode (vadi jim jedine ze uz nechodim na pivo
) az na jednu. Vlastne je to pritelkyne jedneho kamarada, zname se uz6/7let. Ze zacatku byla fajn, dokonce I kdyz jsem otehotnela tak vypadalo vse ok. jenze ona by chtela taky. Jeji pritel se vsak na to diva jinak (a v tomhle ma pravdu) nechodej spolu ani cely rok, prave se musi odstehovat s pronajmu, atd. tahle holka je na tom fyzicky (I psychycky) ,no zadne sportovni divy, spatne, ale ona si to neumi priznat. Chtela se mnou chodit hravat squash, no a ja jsem sice trenovana ale mimis mi daval poradne zabrat, takze jsem si rekla ze to bude aspon trocha pohybu. I tak mi to nestacilo, tak jsem sem tam sla hrat s chlapy. Asi pred tydnem jsem se rozhodla ze s tim koncim, bricho se nafouklo a dochazel mi kyslik 
. A predstavte si ona se urazila 
, ze s chlapama jdu a s ni uz ne, pritom znala duvod a I kdyby ne?. to jsem se jen dopocula. Pak zcala delat dusno v nasem kolektive, sypat mne i meho manzu. Na jeji nestesti obadva (I jeji pritel) meji dost nestasnou povahu, radi se poslouchaj a povidaj o sobe 
. Co vsem leze na nervy. Vim ze obcas a hlavne ted jsem dost agresivni a rikam co si myslim, ale kdyby ona nebyla zakomplexovana krava, ktera musi byt stredobodem pozornosti tak to bere normalne. Vite co jsem udelala, jen kvuli tomu ze jiji pritel patri mezi nas? Napsala jsem ji sms s omluvou (zamer byl aby uz nedelala problem tam kde zadny neni), a ona mi na to odepsala ze dekuje a ze kazdy mame sve chyby! Husa. Nejhorsi je ze ako partie travime spolu hodne casu, mozna I proto ze vsichni hrame volejbal. Co mam delat? Zatim ji ignoruji, ani se necitim blbe v jeji pritomnosti, doufam ze ona jo 
. Nejradeji bych ji to vychrstla do tvarea dala ji par facek , ale ona kvuli vsemu reve a co je nejhorsi citovo vydira lidi kolem sebe hlavne sveho pritele. Zavidi mi a zarli na to ze moje prsa jsou ted vetsi jak jeji 
a, protoze chalani se tesi na moje bricho (stale jeste nedosahlo velkosti jejiho bricha 
) ze ho budou osahavat kdyz bude mimis kopat 
a ze to bude sranda az se narodi a samozrejme vsichni chtej chlapecka 
Tak jsem si ulevila a rozepsala se ale asi do nespravne diskuse.
Prominte snazilky
Danka