Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Se zbytkem neporadím, ale nezkoušeli jste navštívit s tím starším ORL, když mluví hodně nahlas? Dcera byla taky vždycky víc hlučná, než její sestra a nakonec se ukázalo, že má chronický zánět středního ucha, tudíž špatně slyší. Když jí dali ventilační trubičky, začala mluvit normálně, takže se ukázalo, že opravdu mluvila víc nahlas, protože hůř slyšela.
A taky jsem o ní říkala, že je jak strýc Pepin ![]()
Mam to samé, kluky 4 a 6, starší má adhd. Což ostatní neví, vi jen že je enormně rozlitany, ukriceny, vztekly. Mladší zas věčně namci, to je dvojka fakt. Někdy bych si nejradši dala špunty do uší a nechala je zlikvidovat byt. Neexistuje sednout si na hřišti na lavičku a mít klid.
Je to psychicky náročné takže soucítím.
@Burj Chalifa jo, my problémy máme, se sousedkou odvedle. Ale snažíme si vyjít vstříc, ona nepouští nahlas televizi ( po unavnem dni se chci podívat na co chci já a ne poslouchat priblble seriály od ní, mimo to jsem kvůli tomu nemohla udělat dětem pokoj, protoze spát v obýváku bez špuntů nešlo, ted už konečně můžu) a já se snažím děti krotit a hlavně být hodně venku. Což chodím odjakživa, protoze jinak bych se z nich zbláznila.
Zrovna bulím, že už nemůžu, denně ujdem aspoň 5km. No ujdem, spíš uběhnem. Kluci stejně staří. Furt byt ve střehu, jestli se nesnaží zmrzačit sebe nebo okolí. Zahradu rozryli, jsou furt v pohybu. Furt vymýšlím nové a nové aktivity. Padám na hubu.
Též bych potřebovala radu, stejně staří kluci. Přesně, nechci obtěžovat okolí, mám pocit, že jen napomínám, každou vteřinu vymyslí nějakou číčovinu u které se můžou přizabít…soucítím ![]()
Nejhorší pak je ta vnitřní tenze, rozdivocele srdce, nervy pořád na pochodu, oci všude..
Když mám jen jednoho je to lepší, ale není to často. Nejhorší je když jsou nemocní, tedy tak že jim skoro nic není, ale třeba je venku hnusně a nedá se jít. To pak je doma fakt katastrofa.
Teda a abych byla upřímná, tak já tichý typ nejsem. Někdy řvem všichni tři. Sousedi se stěhují, i když my taky občas slyšíme věci ![]()
@Pipilota Citrónie ja jsem právě tichý typ, po večerech si čtu nebo vybarvuju omalovánky. Svoje draky miluju, ale je to únavné.
Pak když přijde sestřenka s dcerkou, ta si sedne ke knížce a vůbec o ní nevíme, tak si říkám co jsem komu udělala. Ale asi to má nějaký důvod. Nikdy mě nenapadlo že budu mít postižené dítě a buch ho, vyzva je tu.
@andelka83
vždyť já taky
je to náročné ale stojí to za to. Za dvacet let se jim budem smát až budou oni běhat za svými divochy ![]()
@Pipilota Citrónie doufám. A přála bych si vnučku. Na ty holcici věci.
@andelka83 jo to mě též štve a pak mi kamarádka řekne že nechápe, že jsem furt tak urvaná, když to její dítko je typ podobný té vaši sestřence.
@andelka83 píše:
@Pipilota Citrónie doufám. A přála bych si vnučku. Na ty holcici věci.
Přála bych Ti hodnou vnučku. Mám dva dospělé kluky, mladší s ADHD, starší hlučný od narození. Po moc letech mám holku a ta je kombinací obou kluků ![]()
Naštěstí nad námi bydlí rodina se třemi kluky a jsme rohový přízemní byt, tak nikoho nerušíme.
Jsme pořád venku, za každého počasí. I když teď už se to postupně lepší, je jí 7 a půl.
Pevné nervy Vám všem. I sousedům ![]()
Pěkný podvečer.
Mám 2 syny 4 a 2 roky. Oba jsou hodně temperamentní a hluční - pobíhají, pokřikují, starší pořád mluví a hodně nahlas. Takový strýc Pepin. Sama jsem poměrně klidná a tichá, snažím se neobtěžovat okolí a s nimi to nejde. Stává se nám, že nás lidi napomínají, což mi přijde hrozné a dost se za to stydím. Poznámky od cizích lidí typu - to jsou ale aktivní děti, ten má ale vyřídilku… jsou skoro na denním pořádku.
Napomínám, vysvětluju, mluvíme o tom. Nepomáhá ani pozitivní/negativní motivace. Samozřejmě je tak nenechám, napomínám, pokud to jde, tak odcházíme, vyhýbáme se situacím, kdy by mohl nastat problém, ale často to nejde - musíme na nákup, musíme k doktorce, musíme odvést staršího do školky.
Denně máme spoustu aktivit, aby byli večer utahaní a odpadli, ale je to celkem náročné. Samozřejmě se nesmí nudit, to je zaděláno na problém.
Jak podobně aktivní děti zabavujete a unavujete? Jak s nimi existujete v bytě?
Omlouvám se za anonym, ale stydím se, že nezvládám vlastní děti.