Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Toxická matka, vše kritizuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.5.23 18:51
@Anonymní píše:
Děkuju! Je fakt, že mě to energie stojí neskutečně, hlavně nad tím neustále musím přemýšlet.Pak ještě nadávám sama sobě, že jsem se nedostatečně bránila a jak to na sebe můžu nechat tak působit.@Alušáček jo, to je přesný. I lékař kecá, nic o tom neví, google zná líp.
Také nad spoustou věcí přemýšlím, nadměrně. Asi jsem to zdědila po máme. Byla jsem i obětí šikany a prostě si už spoustu věcí nechci nechat líbit. V bývalém zaměstnání jsem měla problém s rýpavým kolegou a ze začátku jsem se jej snažila ignorovat. Když to nepomohlo a jeho nátlak sílil i když jsem se začala slovně bránit ( svěřila jsem se s tím kolegyni z baru, která řekla že ze mě cítí submisivní povahu ) jsem to řekla nadřízené. Ta mi v podstatě řekla, že on je v pohodě a já se mám srovnat a na takové chování si zvyknout. Na druhou stranu, s partnerem se pohádat dokážu. A pak nad takovými zážitky přemýšlím a nespím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.23 18:55
@Big boss
Bezva reakce. Taková soft verze mého nápadu.
Ale co chci napsat ke své první reakci: ono takovéto reakce, když musíme tak tvrdě reagovat, nám berou energii. A jelikož jsme normální, tak nás i těžce nebaví. A i když, jak píšeš, tvá matka změnila své chování, sama přiznáváš, že kamarádka s ní být nemůžeš. (Chování se změnilo, ale povaha, myšlení, vnitřní nastavení, to zůstalo.) Jinak řečeno: nemůžeš s ní normálně mluvit, protože jí nemůžeš věřit. A na co se pak setkávat s takovými lidmi? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.23 19:02
Víc jsem se začetla do diskuse a upozorňuji, že tihle lidi mají psych. poruchu (histriónska, narcismus - to nejčastěji), nejsou normální, u nich ohradit se nebo ultimata nepomůžou!!! Naopak, těší je, že vás naštvali. O to jim vlastně jde - u blízkých vyvolat negativní, u cizích pozitivní reakce (tam se zas předvádějí, jací jsou skvělí) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.23 19:05
@Anonymní píše:
To jsou šílený příběhy.Díky moc za sdílení. U nás je to ještě takový paradoxní, že na druhou stranu je na mě tak zvláštně závislá, a absolutně nechápe, že jsem dospělá. Jako příklad uvedu vydírání, když jsem víkend 3×. narozenin byla na výletě a ne samozřejmě u ní. Nebo Vánoce, mám i ve svém věku na talíři, jak byly smutné a vůbec si je beze mě neužila. Ach jo.
Jak píšete o Vánocích, tak znám něco podobného. Ještě když žil děda, mého táty otec. Tak jsme několikrát do roka jezdili k nějakým příbuzným. Jednou to byli příbuzní ve Znojmě, pak příbuzní z Telče a pak zase jiní. Vždy jsme tam byli jen my a oni, nikdy jiní příbuzní nebo děti se kterými bych si hrála. Většinou to byl +- stejný čas, k jedněm se jezdilo o pouti, ale jiné než oni slavili, k dalším se jezdilo v létě a k jiným na dušičky. A mamka nechápe, že už tam třeba nechci, nebo to nebaví mého manžela a děti. Mamka se brání, že po smrti nikoho z nich už nepotkáme. Ale já si pamatuji, že k některým jsme jezdili jen my, oni k nám nikdy nebo jen jednou. Max. k dědovi a bábí o narozeninách nebo na křtiny v příbuzenstvu. Manželova rodina také není zvyklá vymetat po příbuzných. A pamatuji si jednu historku, byli mi cca deset. Často jsme jezdili na Bítov a okolí Vranova, pocházím kousek od tud. A jednou děda řekl, že tam někde měl známého a že zkusí jestli tam ještě bydlí. Jo byl doma i s ženou, a pustili nás dovnitř, bylo nás celkem asi 5. Manžel nad tím kroutí hlavou, jezdit na takové přepadovky. Mamka se třeba dozví, že sestřenice přes koleno je někde blízko na dovolené a už ji tam je schopná jet hledat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.5.23 19:05
@BeaL píše:
Já mám matku narcistku, čímž chci říct, že následující nemusí platit, pokud se jedná o matku. Ale zkusit to, zakladatelko, můžeš, ale musí to být opakovně. Co ti radím: pořádně ji zesměšnit! A u toho se hlasně smát!
Např. ti něco řekne a ty jí nato: „To tě napadlo samu, psychopatko?“ A řehtáš se přitom na plná ústa. Nebo když se bude něco chystat říct, předběhni ji slovy: „Zas nás chceš ovlažit nějakými perlami moudrosti?“ A řehtej se… Nebo k tomu dodej: „My to pak řekneme sousedům/kamarádům a ti se tvým moudrům smějí, až se za břicha popadají…“Druhým typem je totální ignorace. Tedy no contact. Pamatuj, tihle se nejvíc bojí prozrazení: že druhí zjistí, jak jsou porouchaní. To je jejich mega strach.
Ještě něco, co jsem viděla ve filmu. (Už jsem to tu psala.) Jeden muž měl svého nadřízeného psychouše/narcistu. Ten mu předvedl sáhodlouhý monolog, kde mu vysvětloval, co a jak má udělat. Poté podřízený řekl: „Já vás nechtěl přerušovat. Ale už po druhé větě jsem tomu přestal rozumět/úplně ztratil niť…“ Načež šéf oněměl a jen koulil očima
Nojo, ale uvědomují si vůbec, že jsou porouchaní? 
Mnohdy mám spíš pocit, že oni jsou ve své hlavě ti jediní chytří.
To s tím filmem je super. 
- Citovat
- Upravit
NezbednaTerka
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
