Toxická matka, vše kritizuje

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
8.1.22 14:28

Toxická matka, vše kritizuje

Ahoj, asi se potřebuji jen vypovídat, protože vztah s mou mamkou není nejlepší. Je mi 24 let, moji máme 45 a celých mých 24 let mě jen zesměšňuje. Asi úplně první příklady jejího chovsni jsem si začala uvědomovat v první třídě. Chodila jsem tehdy do třídy s mou sestřenici a pořád jsem poslouchala věty typu „Anička tak krásně píše, a ty tak škrábeš“ „Anička tak krásně čte, zatímco ty koktas“ atd.. když jsem byla v něčem lepší než sestřenice odpověděla mi jen „no a co že to Aničce nejde, až Anička skočí z okna budeš chtít pochválit, že jsi neskočila taky?“ Později se mi narodil bratr. Když on byl v první třídě byla jsem v deváté a i tak máma byla schopna srovnávat naše vysvědčení. Tohle se se mnou vleklo celý život. Dělala jsem špatně snad všechno, co jsem kdy dělala. Špatně jsem vysavala, vařila, pekla na všechno mi řekla, že holkám v mém věku to jde lépe. Moje máma je typ, který při každém zvuku běží k oknu se dívat, co se tam děje. Hned jako první ví, že sousedům se narodilo dítě, druzí sousedi mají nové auto. Ví o všem a všechny nepěkně pomlouva. Pozve si na návštěvu kamarádku, směje se s ní, baví se s ní a po jejím odchodu ji s tátou pěkně pošpiní. Je tlustá, přibrala, měla mastné vlasy, silný parfém…je zvláštní, je na peníze atd…
Táta je zas dle mého názoru pecival. V práci to uhnal na invalidní důchod i když mu nic moc není, bolest jen simuluje a celé dny sedí doma před televizí a uvažuje kde a jak s kým vypect..
Ve 20 jsem se odstěhovala, vdala se a máme s manželem rok a čtvr starou dcerku. Máma ji zbožňuje, dcera mou mámu má taky ráda, ale já ji mám už plne zuby. Stále všechno kritizuje. Když jsme se stěhovali a kupovali věci do kuchyně hned si do mě rýpla, že na co mi to je, když stejně nikdy nebudu vařit tak dobře jako ona, že to teda ani nepotřebuju.
Malá má 15 měsíců a umí podle ní jen základní slova (říká bum, dej, mňam, mami, babi, tati) umí ukázat papá, tak tak všelijak, jak je veliká, paci paci, dále umí ukázat kde má bříško, kde má očičko a kde vlásky. Rozumí tomu co se po ní chce. Ale dle mámy je všechno špatně. Neumí mluvit, neumí na nočník a tak usoudila, že se jí málo věnuji a předhazuje mi to při každé návštěvě. Vždycky prohodí. „No to vy v jejím věku jste už dávno mluvili, jde vidět jak se jí věnuješ. Já jsem tak ráda, že nejsem tvoje dítě.“
Své dceři se věnujeme s manželem na 100% dokáže si hrát třeba půl hodinky i sama, ale většinou si jeden z nás hraje s ní. Při každé návštěvě se rozhlíži, jestli někde nemám bordel, aby mi to předhodila. Když ji donesu pití prohlíží i tu skleničku. Stále hledá chyby. Když má malá roztahane hračky v pokojíčku hned útočí, že ona by v takovém bordelu žít nemohla. Když přijde neohlášeně na návštěvu (cca 1 týdne když jede nakoupit) a ví, že manželovi už skočila směna a vidí že není doma (třeba je v obchodě, nebo s kamarádem na kávě) hned mi začne předhazovat, že kde se zas smýká, že je určitě s nějakýma babama, nebo že je pryč protože nechce být se mnou a s malou…Mám ji ráda, protože je to moje máma, ale mám ji už plné zuby a nestojím o to, aby mě pořád někdo shazoval

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
430
8.1.22 14:33

Omezila bych styky s matkou na minimum. Tohle snášet prostě nemáte zapotřebí. :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14578
8.1.22 14:36

A proc ji nevyhodis? Proč si to necháš všechno líbit?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1605
8.1.22 14:39

A proč se s ní pořád tak často stýkáš? Tohle jinak nevyřešíš, jenom omezením kontaktu. Proč souhlasíš s neohlášenými návštěvami?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
268
8.1.22 14:42

Se s ní prostě nebav. Teď už nejsi její nezletilý zajatec, kterému může beztrestně kazit život, a je to.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2746
8.1.22 14:45

Tak za prvé, já bych jí to normálně řekla, co mi vadí. Když se nebudeš bránit, bude to dělat dál. Jsi dospělá, jako dítě jsi se bránit nemohla, teď už jo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1982
8.1.22 14:55

Nejvyssi cas matinku poslat do haje ;) Ja mela mamu toxickou skrz narcismus trosku jinak, ale tohle je sileny dost. Bud by me respektovala a drzela usta nebo bych se s ni nevidela. Jste na ni nejspis zavisla a musi vam to brat strasne energie. Ani bych nechtela, aby tohle moje deti vnimaly.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
298
8.1.22 14:58

Ahoj, ono to vypadá, že je to o Tobě, ale je to spíš o Tvoji matce a jejich pocitech. Ona už se asi měnit nebude, tak je to na Tobě, musíš se naučit s ní mluvit tak, aby „kritizovat“ přestala. Zkus asertivní techniku otevřených dveří.
Když Ti řekne, „to ty jsi už chodila na nočník v jejich letech“ potvrď jí to „ano mami máš pravdu, já jsem byla extrémně šikovné dítě, dobře si mě vychovávala“ já vím je to těžké, ale když to párkrát zkusíš, nic tím nezkazíš, a Tvoje mamka nebude vědět co má na to říct a třeba ji to časem příjde zbytečné. Je to tvoje matka, určitě to nemyslí zle, nemusíš se před ní obhajovat, že vychováváš dobře. Ono ty naše mamky to svádí nám radit ve výchově, když už to mají za sebou.
Já to vidím teď na sobě, i když je to trochu něco jiného - když synovi nejde něco spočítat do matiky, tak na něj občas zařvu, jakto že to nedokážeš pochopit, vždyť je to tak jednoduché. Ano jednoduché pro mě, teď, ale když si vzpomenu jak to pro mě byla těžké v deseti letech, člověk si to neuvědomí. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6223
8.1.22 15:00

Máš pravdu, je to toxická matka a ty se ji toxicky držíš, bo máma. Prostě se ohraď, jsi dospělá, samostatná. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10579
8.1.22 15:05

Matce vynadej a to pořádně já osobně bych kontakt s ní hodně moc omezila.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7204
8.1.22 15:09

Promiň, ale tvoje máma je kráva, zřejmě si na tobě léčí nějaké svoje vlastní mindraky. Pošli ji někam, příště až tě bude poučovat, řekni jí ať začne u sebe, ať si umeje vlasy, zhubne a naučí se chovat slušně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1932
8.1.22 15:13

Vy máte doma mojí mámu, ne? :lol: Nejste čistě náhodou taky nechtěné dítě? Já byla a ten vztah ke mně versus k mojí sestře, která už chtěná byla, je opravdu hodně rozdílný. Ale neuděláte s tím nic. Tenhle typ zahořklosti a potřeby dívat se ven, co dělají blbě ostatní, ale nikdy se nepodívat dovnitř sebe, co dělám blbě já, ten bývá nadosmrti.

Já jsem hrozně ráda, že nemám děti a mít je nebudu, protože přesně tohle by mi dělala taky. A kdybych se ozvala, tak se ještě smrtelně urazí, že jsem nevděčná, věčně protivná a že to myslela dobře. Pokud je vaše máma jako ta moje, tak nepomůže ani si s ní o tom promluvit. Já to zkoušela x krát. Opravdu jsem byla ochotná třeba patnáctkrát si s ní sednout a v klidu jí vysvětlit, co mi vadí a ubližuje. Ona během hovoru odbíhala furt jinam, nebo jenom „tupě“ kývala. A stejně to příště zase bylo to samé. A když jsem na pošestnácté zařvala, protože už se to opravdu nedalo, hrozně se urazila, že proč jí to nemůžu říct normálně a že jsem jí nikdy předtím neřekla, že mi to vadí…

Já jsem to vzdala. Pokud chce celý život strávit jako nabručený, věčně kritizující mrak, co na něm svět neustále páchá nějakou nespravedlnost, tak ať. Omezila jsem kontakty na takové to slušné minimum, aby se nedalo říct, že jsem se na ni vykašlala a žiju si podle sebe. Je to neuvěřitelná úleva. Až když jsem se odstěhovala, zjistila jsem, že není normální cítit se tak, jak jsem se cítila s mámou - jako vysávaná, věčně vyčerpaná osoba, která ani nemůže mít z ničeho radost, protože mrak je vzápětí za zády a vyjmenuje všechny důvody, proč se to může zkazit a proč radost je vlastně luxus, který si my, světem štvané osoby, kterým chce každý ublížit, nemůžeme dovolit…

Radím udělat to samé. Nehledě na dítě omezit styky tak, abyste se vy cítila dobře. To znamená, že když ji jednou za čas uvidíte a ona bude kritizovat, tak vám to už nebude ubližovat. Protože ten jeden den na nic vyváží všechny ty skvělé a v pohodě dny, kdy mámu nebudete muset poslouchat… Ono se to může zdát, že je to hnusné vůči dítěti, takhle mu brát babičku. Ale pokud má dopad na vaši psychiku, tak to skrz vás potom bude mít dopad i na psychiku dítěte - a to už není sranda…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2719
8.1.22 15:17

Omezila bych kontakt, kritizuje i vnučku. Už nejsi bezbranné dítě, jsi dospělá, řekni dost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1932
8.1.22 15:20
@reny14 píše:
Tak za prvé, já bych jí to normálně řekla, co mi vadí. Když se nebudeš bránit, bude to dělat dál. Jsi dospělá, jako dítě jsi se bránit nemohla, teď už jo.

To je hezká představa, ale ono to není reálné. Zažila jste někdy to, že vás ta osoba prostě neposlouchá? A tím myslím doopravdy neposlouchá. Já mám takovou mámu a opravdu jí můžete milionkrát říct, co vám vadí a požádat ji, aby to nedělala a ona to za 10 minut zase udělá s tím, že jsem jí přece neřekla, že mi to vadí. A opravdu je schopná tvrdit, že lžu, když jí řeknu, že jsem ji o to žádala tisíckrát. Protože ona by raději umřela, než by přiznala, že něco je její chyba… Kdybych ji na místě profackovala, nepomůžu si. A to nepřeháním. Takoví lidé prostě existují a když s nimi delší dobu žijete, vysávají z vás životní energii jako upíři. A nazpátek vám za to dávají jenom samou kritiku a negativismus. A ještě pak brečí, že jste hnusná a bezdůvodně je nemáte ráda, když oni vás tak milují a dali vám všechno… Tady je jediná obrana útěk :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8.1.22 15:29
@Anonymní píše:
Ahoj, asi se potřebuji jen vypovídat, protože vztah s mou mamkou není nejlepší. Je mi 24 let, moji máme 45 a celých mých 24 let mě jen zesměšňuje. Asi úplně první příklady jejího chovsni jsem si začala uvědomovat v první třídě. Chodila jsem tehdy do třídy s mou sestřenici a pořád jsem poslouchala věty typu „Anička tak krásně píše, a ty tak škrábeš“ „Anička tak krásně čte, zatímco ty koktas“ atd.. když jsem byla v něčem lepší než sestřenice odpověděla mi jen „no a co že to Aničce nejde, až Anička skočí z okna budeš chtít pochválit, že jsi neskočila taky?“ Později se mi narodil bratr. Když on byl v první třídě byla jsem v deváté a i tak máma byla schopna srovnávat naše vysvědčení. Tohle se se mnou vleklo celý život. Dělala jsem špatně snad všechno, co jsem kdy dělala. Špatně jsem vysavala, vařila, pekla na všechno mi řekla, že holkám v mém věku to jde lépe. Moje máma je typ, který při každém zvuku běží k oknu se dívat, co se tam děje. Hned jako první ví, že sousedům se narodilo dítě, druzí sousedi mají nové auto. Ví o všem a všechny nepěkně pomlouva. Pozve si na návštěvu kamarádku, směje se s ní, baví se s ní a po jejím odchodu ji s tátou pěkně pošpiní. Je tlustá, přibrala, měla mastné vlasy, silný parfém…je zvláštní, je na peníze atd…
Táta je zas dle mého názoru pecival. V práci to uhnal na invalidní důchod i když mu nic moc není, bolest jen simuluje a celé dny sedí doma před televizí a uvažuje kde a jak s kým vypect..
Ve 20 jsem se odstěhovala, vdala se a máme s manželem rok a čtvr starou dcerku. Máma ji zbožňuje, dcera mou mámu má taky ráda, ale já ji mám už plne zuby. Stále všechno kritizuje. Když jsme se stěhovali a kupovali věci do kuchyně hned si do mě rýpla, že na co mi to je, když stejně nikdy nebudu vařit tak dobře jako ona, že to teda ani nepotřebuju.
Malá má 15 měsíců a umí podle ní jen základní slova (říká bum, dej, mňam, mami, babi, tati) umí ukázat papá, tak tak všelijak, jak je veliká, paci paci, dále umí ukázat kde má bříško, kde má očičko a kde vlásky. Rozumí tomu co se po ní chce. Ale dle mámy je všechno špatně. Neumí mluvit, neumí na nočník a tak usoudila, že se jí málo věnuji a předhazuje mi to při každé návštěvě. Vždycky prohodí. „No to vy v jejím věku jste už dávno mluvili, jde vidět jak se jí věnuješ. Já jsem tak ráda, že nejsem tvoje dítě.“
Své dceři se věnujeme s manželem na 100% dokáže si hrát třeba půl hodinky i sama, ale většinou si jeden z nás hraje s ní. Při každé návštěvě se rozhlíži, jestli někde nemám bordel, aby mi to předhodila. Když ji donesu pití prohlíží i tu skleničku. Stále hledá chyby. Když má malá roztahane hračky v pokojíčku hned útočí, že ona by v takovém bordelu žít nemohla. Když přijde neohlášeně na návštěvu (cca 1 týdne když jede nakoupit) a ví, že manželovi už skočila směna a vidí že není doma (třeba je v obchodě, nebo s kamarádem na kávě) hned mi začne předhazovat, že kde se zas smýká, že je určitě s nějakýma babama, nebo že je pryč protože nechce být se mnou a s malou…Mám ji ráda, protože je to moje máma, ale mám ji už plné zuby a nestojím o to, aby mě pořád někdo shazoval

Poslala bych mámu víš kam. Můžeš jí to zkusit říct, nebo napsat přesně tak, jako nám tady. Obávám se ale, že takový člověk to nepochopí. Vím, že je to máma, ale nedopusť, aby se jednou tvá dcera cítila jako ty.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat