Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
ježíši děkuju nejsem v tom sama u nás neznám nikoho kdo by měl tři děti, jsem taky mladšího věku je mi 28 dětem 7 a píše: Více
My máme 4 děti a zvládáme to v pohodě, i když máme o několik tis. vyšší plat.
Dětěm od narození spoříme, hypotéku nemáme. Jezdíme na výlety, dovolené,… hodně i ušetříme. Zatím máme malé děti (8,6, a 2× 19 měs.), takže výdaje nejsou tak hrozné, ačkoliv koupě bot na dvojčata vychází někdy pěkně draze
Stejně tak oblečení, ale tak některé dědí po starší sestře,…
Zatím to zvládáme, sem tam nějaké větší výdaje, věci do školy a školky. Sportovní vybavení pro děti.
Drahé věci dostávají výhradně k vánocům, popř. k narozeninám a ani tak jim nic moc drahého nekupujeme. Telefon ani počítač zatím nepotřebují ![]()
Takže jsem zvědavá jestli mě to do těch dalších dvou let nepřejde - rádi bychom si pořídili to páté dítko ![]()
A pokud jde o vás myslím, že se s tím vyjít dá. Jen se trošku občas někde uskromňit, nekupovat, kde jakou „kravinu“… ![]()
ahoooj, je mi 28 skoro 29, děti dve a treti na ceste ![]()
ty co mámed oma mají 5let a rok a půl, třetí nebylo plánované, ale tesíme se ![]()
jak koukají ostatní je mi u zadku, bydlíme na vesnici, takze je asi jasny, ze reci byli, jsou a budou, ale mám je v pr…i vsechny, my se máme fajn, a na miminko se těšíme. ![]()
jo a u nás na vesnici to teda není nic neobvyklého. Znám tu čtyři rodiny, co mají tři děti a nikdo se nad tím nepodivuje, ani si o nich nic špatného nemyslí.
Ale je fakt, že ty rodiny s jedináčkem jsou masírované dost. Ale to i já nechápu, jak to že někomu stačí jen jedno dítě ![]()
Myslím si že tohle záleží jenom na vás a nikdo nemá právo vám do toho mluvit a už vůbec ne lidi co vás téměř neznají ![]()
Ve svém okolí mám dost kamarádek se 3 dětma, takže si jako exot nepřijdu. Mě je teď 30 a čekám 4 dítko
a zatím jsem se s žádnou negativní reakcí nepotkala, spíš jenom s překvapením.
Finančně zvládáme i když máme hypotéku na barák, protože manžel vydělává docela dost. Děti mají vše co potřebují do školy, do školky i do kroužků
Příspěvek upraven 28.03.12 v 18:38
Vero
tak ja nemyslim ze si povídají jen o nás..
kdyz jsem otěhotněla nebyl druhému jeste ani rok… takze proto se podivovali, ale ani te tak starousedlíci, jako , kamarádi, známí, která jsou bezdětní.. ale tady je to vsecko trochu jinak, cas tady stojí, a lidi moc nepremýslí… ty starsí generace nám to prejou, a zbytek mám fakt u zadku. v unoru jsme se vzali, a na třetí miminko se tesíme.. ale to uz je FAKT poslední
![]()
Tezi
ano presne tak, nejde o pomluvy jako takové, spis prekvapení, a ono se o tom potom chvíli mluví, než to ustane
![]()
Příspěvek upraven 28.03.12 v 18:38
Na lidi se vyprdni, záleží jen a jen na vás. Já ti třeba fakt v dobrém závidím
.
já si myslím že fin. to zvládáme dobře, sport. kroužky, pojistky, stav. spoření děti mají, oblečení a boty kupujeme nové vzhledem k odlišným postavám po sobě ani nedědí dokonce měsíčně i ušetříme, nedojíždíme výplatu až na nulu. Pokud se stane že manžel přijde o práci (na delší dobu, pár měsíců pokryje rezerva) tak to samozřejmě bude prů… ale to by byl i s dvěma dětma, vzhledem k tomu že máme jen jeho příjem, takže v tom rozdíl také nevidím právě ať počítám jak počítám tak v tomto problém není alespoň teda podle mých výpočtů ale lidi jsou holt zlý nebo blbý nebo jak to mám říct, mám pocit že jim nejvíc vadí že nechodím do práce a přesto si můžeme dovolit více než leckteří zaměstnaní rodiče a teď jsme si ke všemu pořídily třetí dítě. Samozřejmě se mě jako první věc všichni ptají proč jsem nestihla jít na potrat
Naima
my jsme na zacatku premysleli zda nechat, ci nenechat, ja vim, ze bych na potrat nedokázala jít, a manžel me nenutil, tak trochu sobecky to nechal na mě, rozhodni se sama, já tě tam nepošlu…
no nešla jsem samozřejmě.. pak jsme měli nějaké problémy,s miminkem, a to byli chvíle kdy jsme si vyčítali, ze jsme na zacatku vubec premysleli, ze bychom miminko dali pryc… nastesti jsme vec neresili naráz,byl to fakt šok, a nechli jsme tomu čas… a udělali jsme dobře. Vyčítali bychom si to do konce života.. a když už přišlo, tak jak přislo, tak přijít prostě mělo.. já to tak cítím.
já bydlím ve městě a většina mladých rodin tady má jedno dítě, když to tak vezmu tak z mých 7 kamarádek má 5 jedno a 2 dvě děti, všeobecný názor tu panuje takový že i jedno je luxus, docela mě překvapilo že nás nejvíce odsuzují lidi ve věku mých rodičů, oni sami mají dvě tři děti, ale prý byla jiná doba a dnes by mělo každému jedno stačit
anonymní
jo potrat dneska berou tihle lidé jako namazat si chleba, fik fik,za dvě hodky jdeš domů, a vlastne se nic neděje… ale je to omyl, velkej. Nekdo ma halt dar vyrovnat se s tim rychle a dobre, a jsou situace kdy to asi jinak nejde… ale treba ja, kdybych nakonec sla, mi je jasne,ze bych si ted rikala, ted bych byla v takovem a makovem tydnu, citila bych pohyby, chystala bych veci pomalu a tak…
proste vim, ze bych si to vyčítala, a třetí miminko taky zvládneme, je to vsechno o prioritách, trochu počítat, a trochu přemýšlet a já myslím že to vždy jde.
Znám rodiny se třema a více dětma, a nemají třeba tolik příjmu co my, a žijou, milujou se, a proto jsou stastní, deti mají zdravé, a ze nemají hadry z poslední kolekce není ani ta poslední věc, která by je trápila. ![]()
Muzu se zeptat, a prosim, neberte to jako rypani, nebo kritiku, je jasne,ze jidlo a obleceni neni velky rozdil ve dvou nebo trech detech, ale uvazujete o tom, az odrostou a pujdou dejme tomu studovat - jak to zvladnete, platit jednomu, druhemu, treba vsem po sobe…kolej, jidlo, vsechno? V pripade, ze jeden nebo oba budete pracovat na stejnych mistech a nedojde k nejakemu podstatnemu povyseni, zvyseni platu? Tohle je totiz vec, ktere bych se bala…
@onionka píše:
Naima
my jsme na zacatku premysleli zda nechat, ci nenechat, ja vim, ze bych na potrat nedokázala jít, a manžel me nenutil, tak trochu sobecky to nechal na mě, rozhodni se sama, já tě tam nepošlu…
no nešla jsem samozřejmě.. pak jsme měli nějaké problémy,s miminkem, a to byli chvíle kdy jsme si vyčítali, ze jsme na zacatku vubec premysleli, ze bychom miminko dali pryc… nastesti jsme vec neresili naráz,byl to fakt šok, a nechli jsme tomu čas… a udělali jsme dobře. Vyčítali bychom si to do konce života.. a když už přišlo, tak jak přislo, tak přijít prostě mělo.. já to tak cítím.
můj plný souhlas
Anonymní
jedno díte je spíš chudák…tolik toho nepozná…
vzdy jsem chtěla dvě, aby nebylo to první samo..
a když přišlo třetí, byl to sice šok.. velikej, ale teď jsme opravdu rádi, za to , že si vybralo zrovna nás. ![]()