Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Taky mam pocit že už melu z posledniho ale jsem na začátku a počkam co udelaji ty AD.Byl jsem blbec ze jsem to neresil driv.4 roky jsem se s tim pral bez prasku a za tu dobu se to prohlubovalo az to ted se mnou seklo totalne ze muzu tak akorat lezet.deset minut chuze je pro me jak ubehnout maraton…jsem strasne fyzicky unavenej.Za dva tydny nastupuju do te lecebny na terapii tak doufam ze se z toho dostanu protoze takhle se dal zit opravdu neda…
A kdyz uz jsi se z toho dostala jednou tak to dokazes i tentokrat!!!!!!!
No máš pravdu, takhle se žít opravdu nedá. Já jsem se deptala fyzicky i psychicky asi měsíc. A to jsem nevysadila uplně ty AD. Jen jsem brala ob den dávku 10 mg. Teď beru 20mg každý den 2 týdny. Trošku klidnější jsem, ale pořád to není ono.. vyrovnávací hladina je až 3 měsíce. Než si tělo zvykne a začne to brát normálně. Jak mi bylo hned tak zle, tak jsem začala brát hned 10 mg každý den,pak 15mg a teď už 2 týdny 20mg. Tak to mám asi měsíc a půl. Když vysazovala mamka, tak se jí udělalo dobře až po 3 měsících a to brala 3× denně Citalec a 3× denně neurol… a byla na neschopence. Tyhle stavy jsou něco odporného. Je to jakoby člověk umíral, ztrácel chuť do života, nemůže jíst, nemůže spát, nemůže nikam jít, nemá z ničeho radost a vše co si přeje, aby to bylo už za ním! Jaké máš ty příznaky? ![]()
Muj nejvetsi problem je celodeni točeni hlavy a to se prave v atakach jeste vyhroti a je to horsi zacnu se třást potit začnu zmatkovat snažim se z té situace nejak dostat rozchodit to nebo utect domu.Celkove je mi tak nejak divne zle…hned jak se rano probudim tak se citim špatne trva nekolik minut nez se trosku zmátořim a začnu nejak fungovat.proste ta hlava se mi točí pořat.když čtu tak mi to dela problemy ale s ocima nic nemam samozrejmne.tlak taky dobry.krevni obraz taky dobry vsechny vysetreni o.k takze zbyva jen ta psychika i kdyz porad nekde vzadu premyslim nad tim ze mi neco je a psychika to neni…ty mas aspon vyzkouseny ze jsi byla v pohode..ja se za ty roky do pohody nedostal jeste ani na chvilku…mozna parkrat kdyz jsem mel obdobi bez atak tak kdyz jsem se opil tak jsem na to zapomnel a bylo mi opravdu fajn.Ale ja dofam ze je to ta psychika abych mohl zacit bojovat priti spravne diagnoze.Kazdopadne nežiju to je jasný…co tebe trápi???
sory za pravopis a ze to mastim bez hacku ale jsem tak zvyklej tak doufam ze to prelouskaš…:D:D ![]()
V pohodě, orientuju se v tom
no já mám tlaky na hrudi, horkost na hrudi a bušení srdce. Z toho se mi i točí hlava. Mám panickou úzkostnou poruchu. Mám hrozný strach v sobě. Třepu se apod. Nejhůř bych řekla, že je mi po ránu, když se probudím a cítím, jak mi to srdce tluče. Mám pocit, že mi tluče hrozně nahlas a rychle. Mám za sebou plno vyšetření, odběrů krve, ekg, echo srdce, holter na srdce.. který teda odhalil srdeční tachykardii (právě z nedostatku hořčíku a vlivem stresu), dostala jsem Egilok (beta-blokátor), pak jak jsem omdlela, tak mi prověřují hlavu (CT mozku, eeg, a 4.6. se chystám na magnetickou rezonanci..), protože jak jsem sebou liskla, tak jsem se bouchla dost do hlavy. Asi jsem měla i štěstí v neštěstí a bylo to varování. Bo do té doby jsem snědla třeba jenom rohlík denně, nebo trošičku polívky. A tohle trvalo 2-3 týdny. Asi jsem se tak vyčerpala, že už to moje tělo nezvládlo a varovalo mě. Nevím, každopádně se bojím a chci to už mít za sebou.. ![]()
Aha no ja nastesti nikdy nemel problemy s tim tlakem na hrudi a srdce u me je to proste hnusnej tlak v hlave a takovy navaly a jsem tim uplne paralizovanej ztvrdnou mi nohy a mam pocit ze proste neujdu ani poslednich par metru k autu.taky jsem byl na vsech ekg holter na tlak sono krcnich tepen magneticka rezonance rentgeny dutin orl atd atd…z toho horčiku a stresu mi prave sem tam preskoci srdce urcite to znas takova vterinova křeč u srdce takovy hrknuti v hrudniku no nevim proste tech priznaku telesnejch mam tolik ze uz si na nektery ani nemuzu vzpomenout.ale kdyz se furt motas tak nemuzes delat nic..ted jak beru ty AD tak nevolnost jak hajzl takze za celej den jak rikas rohlik polivka presnidavka tak aspon piju kdyz uz nic ale jinak jsem jedl v pohode kdyz me bylo dobre…jak na me prisla uzkost tak jsem nemohl spolknout nic…nekdy jsem mel takovou uzkost ze jsem nemohl ani mluvit jak se mi sevrelo v krku.Jinak u me by to mela byt uz za ty roky generalizovana panicka porucha s agorafobii.Mel jsem posledni roky jen sem tam ataky tak jsem byl v klidu ta agora se mi vratila az ted posledni mesic…jinak jsem normalne pracoval jsem ridič kamionu a da se rict ze uz jsem to daval ale vratilo se to a nemam uz na to bez prasku a pomoci to resit…jo a nevim jak ty ale jsem treba v klidu cely odpoledne pak vlezu do obchodu a po par metrech točky stavy jak blazen nemuzu koukat po zbozi jak se me mota hlava a kdyz vidim tu frontu u pokladny no tak to je na zachranku…:D:Dvylezu ven a 80procent hnusu je pryč…tak asi tak ![]()
No každý má něco.Ostatně co si budeme vykládat, potíže psychického rázu jsou možná horší než ty organické. Člověk s tím musí hrozně bojovat. Není lehké nad tím vyhrát, ale až se uleví, tak to stojí za to. Doufám, že budu mít štěstí a dostanu se z toho znovu. Jsem zvyklá na jiný život a né se pořád jen tak deptat a trápit. V těch obchodech to mám taky. Dřív jsem si nebyla schopná jít nic koupit, vymlouvala jsem se na všechno, jen abych nikam nemusela jít. Ani ven jsem nechodila. Pořád jsem jen byla doma a ležela jsem, nebo jsem byla na pc. Pak sem se toho zbavila.. jako sem tam mi bylo zle, ale už sem to poznala..no a teď je to zpět a já už nemůžu prostě! Moje hlava a moje tělo už ten nápor nevydrží. Navíc mám před sebou 16 zkoušek ve škole. Sem z toho dosraná, bo kvůli mým problémům jsem ve skluzu. Školu přerušit nechci, ale zároveň mám problém s učením:( Vážně nevím jak si pomoct. Podle mě, jsou ty prášky zázrak.. protože mě do normálního života vrátily.. a hlavně mi pomohla psycholožka, které si nesmírně vážím a je to opravdu paní, které věřím!! Moc bych chtěla cítit aspoň poloviční úlevu…
![]()
Tak to máš muj obdiv dělat do toho ješte školu…ja jsem taky vzdy miloval zivot jako ridic kamionu jsem cestoval po cele evrope…castokrat jsem se dival na zapad slunce treba na jihu Francie a nic mi nechybelo.Jenže jsem si dopraval ke zlepseni techto zazitku marihuanu…no proste jsem hulil a to ne málo..a jednou to proste preslo tu mez kdy mi muj mozek rekl tak to teda ne a tady máš záchvat a na to nezapomenu..bylo to v zácpě na dálnici a já dostal takovej nával že jsem nevedel co mám delat a myslel jsem ze umiram..proste konec louceni v duchu ze vsema a proste smrt ale nejak jsem to rozdejchal a od té doby to začalo a uz nikdy jsem nezazil to stesti a radost ze zivota…zas.na tráva kdybych to vedel nikdy bych se toho ani nedotknul no ale stalo se bohuzel s tim uz nic neudelam.chtel bych znovu cestovat a neresit jestli mi nekde bude blbe nebo co se bude dit.Psycholog je taky strasne dulezitej mel jsem taky stesti na super psychologa jenze u me je to momentalne na hospitalizaci a na kazdodeni terapii a ne jednou za 14 dni jak jsem to mel ted…to me proste nestaci…kdyz jdu od psychologa tak jsem v pohode ale za par dnu si to opet najde cestu jak me to omezovat a navic ted jsem zacal ty prasky.dnes jsem lupnul 8 a muzu rict ze uz jsem se ani jednou v noci neprobudil a i ta nevolnost uz je mensi takze si myslim ze odchazi ty nezadouci ucinky co me doktorka rikala ze do tydne odejdou tak zatim to vychazi a myslim si ze me ty prasky sednou protoze ten zacatek nebyl tak strasnej jak mel nekdo kdo musel menit protoze mu to nesedlo..tak budeme čekat spolu jo???…a piš jak bude jakakoliv zmena a smej se
bude lip
no já trávu nikdy nekouřila, ale znám spoustu lidí, co ji kouří..a prý je jim s ní líp..ale to už asi záleží i na povaze člověka..
no kéž by už něco zabralo, tohle už pro mě není život.. pořád mám jen strach…čekat? Co když nám pomoci nebude? Co potom bude s naším životem? Nad léčebnou jsem taky uvažovala, ale pořád si říkám, že snad mám ještě šanci se z toho dostat sama. Ty jsi zkolaboval tak, že jsi taky omdlel? Kéž by bylo líp.. už na to čekám měsíc a půl.. a pořád nic
svým způsobem už propadám do zoufalství.. nevím co mám dělat.. Kdyby mi bylo dobře aspoň, kdybych měla jen ten strach… ale ty tlaky na hrudi a bušení srdíčka, to je hnus
už s tím bojuju tady měsíc a půl.. a kdyby se to aspoň o půlku zlepšilo.. byla bych fakt vděčná.. víš co.. kolikrát jsem uvažovala, kdybych radši umřela..
nedokážu takhle žít.. tohle prostě nejsem já.. a nejhorší věc je, Ti hajzlové z toho zase vyváznou.. já jsem pomáhala kde komu.. nebyla jsem svině, nekradla jsem, nikoho jsem nebila.. a dopadla jsem jak obrovská troska..
hrozně mě to mrzí, že zrovna na mě se život tak vyřádil.. asi si to něčím zasloužím, asi jsem nějaká mrcha.. asi jsem v minulým životě byla svině.. teď trpím jak pes:(( to už by přeci stačilo
všechny své špatné stránky si uvědomuju, udělám vše, abych napravila svoje chování.. jen ať už je mi dobře!!
![]()
Jo mozna je jim s travou lip ale kdyz se to prezene jako v mem pripade tak to cloveku nastartuje tyhle stavy..Nesmíš premyslet tak jak premyslis nad smrti a nad tim za co trpiš..je pravda ze ja mam tyhle myslenky taky kdybych nemel pritelkyni ktera me drzi nad vodou uz 7 let tak bych to davno skoncil.uplne me to kazdej den nici ze jsem slabsi a slabsi prasky nezabiraj je mi furt na nic proste dnes jsem ji rikal ze jestli tohle nezabere ty prasky a lecebna tak fakt nevim protoze dalsi reseni uz nemam…predstava takovyho zivota doma na lexaurinech???…hmmm nevim no…dnes dva rohliky za celej den a trochu polivky..kazdopadne musis v sobe najit silu a rict si ze kdyz uz nemuzes tak muzes jeste dvakrat tolik aspon ja si to tak rikam ze proste bude lip a budu se tomu jen smat..jak jsi se ptala kdyz jsem skolaboval tak jsem to myslel ze jsem dostal šilenej naval do hlavy uplne se mi udelalo na zvraceni proste bylo to strasne silny a ja jsem jel do nemocnice kde jsem na tyden zkoncil..takze nastesti jsem vedomi nikdy neztratil a to by me asi vydesilo uplne totalne.protoze si porad myslim ze mam nejak poskozenej mozek a ztrata vedomi by strasne vydesila.takze hlavne se drž prosim te mysli pozitivne ze mozna uz zitra bude ten tvuj den kdy se ti ulevi…taky ho ocekavam kazdej den tak se zatim mej jak jen to pujde ![]()
Ahoj tak se po dlouhé době zase hlásím, je mi čim dál tim hůř, takže nejspíše přejdu na jiná AD, včera jsem ke všemu ještě zkolabovala už nevím jak dál, vypadalo to nadějně a teď toto, doufám, že vy ostatní se máte lépe než já ![]()
Jak dlouho uzivas ty AD co ti nedelaji dobre??…treba to jeste zabere a bude lip ne??..neztracej nadeji.Me bylo vcera taky strasne celej den neco bylo ve vzduchu..spousta lidi psala že jim vcera bylo strasne..
No že by mi bylo zrovna nejlíp se říct nedá, tisíckrát si nadávám, že jsem se rozhodla ty antidepresiva vysazovat. Dokud jsem je brala normálně, tak mi bylo fajn. Teď se cítím hrozně, hlavně jako by měli přijít moje poslední hodiny života. Víte co mi řekla terapeutka? Že se nemám ráda.. úzkost a deprese dokážou s člověkem hrozně zacvičit. V tomto stavu jsem už podruhé v životě a teď podruhé se mi to zdá ještě horší než poprvé. Poprvé sem se z toho dostávala hrozně dlouho.. snad půl roku, než sem začala vidět první změny. Než sem se přestala jakž takž bát někam jít apod. Bylo to v mých 18 letech. Holky moje vrstevnice pařily na diskotékách a já doma brečela. Vzpomínám si na to období, bylo to něco hrozného. 4,5 roku jsem byla v rámci možností spokojená..brala jsem poctivě 10 mg Citalopramu jednou denně. A pak mě napadlo to vysadit. Říkala sem si, už to nepotřebuju, cítím se dobře. A ejhle sem zase v pěknejch sračkách, kdy mě přestává bavit život a záležet na všem, co miluju:( dostala jsem se do fáze, kdy jsem přesala jíst.. a pak jsem též zkolabovala. Byl to hrozný pocit. Ještě jsem se u toho pěkně bouhla do hlavy. V úterý jdu zkusit psychoterapii,která mi má pomoct!! Je to něco jako předspánkový stav. Bojím se, ale už mi o nic nejde. Už totiž nemůžu
