Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Úcta ve vztahu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.7.10 11:37
Gina108nepřihlášená píše:
Nicméně to je asi rada nanic, říkat, že na začátku jsi měla to a tofakt nevím jak to zařídit konkrétně s tím tvým…
Jo, jo, to máš samozřejmě pravdu. Já nechci být skeptik, ale tady tomu moc šancí nedávám… 
Otevřeně bych manželovi řekla, že jsem v manželství nešťastná a nespokojená, že zvažuji odchod, ale chci tomu dát ještě šanci. A pokud mu na mě záleží a na našem manželství, tak že chci, abychom společně došli do poradny a vyřešilo to za příspění někoho nestranného. Pokud by odmítl, zahájila bych stávku (viz rady výše) a připravovala se na odchod…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.7.10 12:19
Gina108 - vyměnit si nechce nic, domnívá se, že je to normální a chlap, který funguje jako u vás doma (obdivuhodné a podle mě naprosto správné) je podpantoflák největší. Já vyrůstala v tom, že mamka dělala teda taky vše, když byla doma na mateřských, ale táta stavěl barák a udržoval ho a že on je pracovitej hodně a chodil taky do svý práce. Když chodila už taky do práce a bylo potřeba, vařil a snažil se jí pomáhat. Za to, že je ale taková obětavá, jí obdivuje a váží si jí nesmírně.
Wiolla - už jsem mu i toto říkala, že jsem nešťastná a co mi vadí, co chci jinak a že zvažuju odchod, co potřebuju ve vztahu a tak, ale změna byla malá na pár dnů a šup zpátky. Popravdě myslím, že mě vůbec nepochopil a prostě toho není ani schopnej. On neměl vůbec jednoduchý dětství a neví jak na to, fungující rodinu nezažíl, nevlastvní táta ho mlávit a v 15 odešel bydlet ke svojí babičce a já nějak věřila, že mu to ukážu, jak to má fungovat a pomůžu mu, ale on si ani pomoct nenechá. Je to smutný.
A já ve finále i přes to, jak se ke mně chová, ho mám ráda (ale už ho nemiluju) a je mi ho líto a často si říkám, jestli nejsem ta divná a náročná já. 
- Citovat
- Upravit
26.7.10 12:25
V tom případě by bylo nejlepší, aby sis našla nějakého toho „podpantofláka“ i ty. Já si myslím, že někoho časem potkáš a zamiluješ se a stejně od něj odejdeš. Jen se proboha příště zamiluj aspoň do někoho lepšího. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.7.10 21:01
Anonymní píše:
Popravdě myslím, že mě vůbec nepochopil a prostě toho není ani schopnej. On neměl vůbec jednoduchý dětství a neví jak na to, fungující rodinu nezažíl
Právě proto si myslím, že by bylo dobré zajít do té poradny.
…a pomůžu mu, ale on si ani pomoct nenechá
Zatím si nechce nechat pomoct, potažmo se změnit, protože o nic nepřichází, nic neztrácí, vše je při starém. Ty si netroufneš dlouho „stávkovat“ (jsi asi submisivní typ), hřeší na to, že ho „máš ráda“, že s odchodem jen vyhrožuješ… Proč by sebe nebo něco měnil?
A já ve finále i přes to, jak se ke mně chová, ho mám ráda (ale už ho nemiluju) a je mi ho líto a často si říkám, jestli nejsem ta divná a náročná já.
Nejsi divná! Nejsi náročná! Máš právo na důstojný a spokojený život v harmonii, pochopení, lásce a vzájemném respektu!!! S těmito myšlenkami a submisivním postojem to fakt sama nedáš/nezvládneš změnit. Zajdi si do té poradny, tam vám pomůžou, oběma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.7.10 21:29
Wiolla - zajít do poradny? Jedině sama, protože on řekl, že tam prostě nepůjde! Čím víc to tady rozepisuju a přemýšlím, tím víc v něm vidím fakt tvrdohlavé, vzteklé dítě a jednoduchou bytost, které stačí PC hry, televize a hlavně marihuana. Chtěla jsem mu pomoct, ale zatím mě stahuje s sebou a já už asi ani nemám sílu to zvrátit 
, ale sebe pohřbít nenechám. Už jsem jednou odešla, to děti ještě nebyli a doufala, že si srovnal v hlavě co chce. No nezabralo to. Já dlouho varuju, ale jestli to ukončím, tak už se nevrátím a pak může být milionovej. Mám jít do poradny nebo raději k psychologovi, nikde jsem ještě nebyla a nevím, kdo mi v tomhle případě poradí víc?
Nejhorší je, že děti ho mají strašně rádi a syn je na něj upnutej víc jak na mě, jen slyší přijet auto, už volá táta a běží ke dveřím a hned ho objímá a pusinkuje. Nechci, aby vyrůstali v takovým vztahu, ale nevím, co to s nima udělá, když se tatínek odstěhuje. Jen to píšu a tečou mi slzy. Já fakt bych i za tu slíbenou facku ještě poděkovala. Už asi nejsem normální.
A děkuju, že mi odepisujete a chcete pomoct. 
- Citovat
- Upravit
26.7.10 22:45
Anonymní píše:
Chtěla jsem mu pomoct, ale zatím mě stahuje s sebou a já už asi ani nemám sílu to zvrátit
Božínku, ten ženský spasitelský komplex, to je mor! 
No nic ve zlým. 
Mám jít do poradny nebo raději k psychologovi, nikde jsem ještě nebyla a nevím, kdo mi v tomhle případě poradí víc?
Víš, kdyby šlo jen o to, jak spolu s manželem mluvit, jak ho přesvědčit ke „spolupráci“, jak se pokusit změnit věci k lepšímu, tak bych řekla že do manželské poradny.
Když ale napíšeš toto:Já fakt bych i za tu slíbenou facku ještě poděkovala.
tak bych řekla spíš k psychologovi.
Být tebou, zkusila bych se zeptat děvčat tady, jestli mají s některou z těchto variant dobrou zkušenost v místě tvého bydliště. Ať ti přímo doporučí doktora/poradce, kam zajít, který jim pomohl. Třeba i založ novou diskuzi, protože nevím, kolik děvčat tady tuto čte…
A děkuju, že mi odepisujete a chcete pomoct.
Nemáš zač.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.8.10 08:27
neucta
Ahoj,
mi to rozhodně neřekne a nejen že to,ale cokoliv udělam tak jsem nejhrosi. Jsem ted bez prace a jen posloucham jak hovno delam a jen sedím doma na prdeli.
TO ŽE UKLIZIM, VAŘÍM A STARAM SE O DITE ASI NEVIDI. DO RPACE MA SVACINY NACHYSTANE, VYPRANE VYZEHLENE OBLECENI. NA NAKUP CHODI .VSEHCNO DELAM. DOKONC EI PRACE KOLIKRAT ZANEJ, PROTOZE JE NESCHOPNEJ UDELAT COKOLIV I DOMA.
DESNE HO MILUJI,ALE POSLEDNI DOBOU MI VADI TA NEUCTA.CHLAP MI NEMUZE PRECE RIKAT, ZAVRI HUBU NEBO TI JEDNU NATÁHNU.
KDYZ UDELAM NECO CO S EMU NELIBI. REKNE MI PIČO S PROMINUTIM,ALE REKNE TO. JSOU TO DESNE SLOVA CO RIKA A JA VIM ZE TOHLE S EVE VZTAHU NERIKA. NEVAZI SI ME A NEMA KE ME UCTU.A JA HO DESNE MILUJI A NECHCI HO POSLAT K VODE.KDYZ NEMA SVE HADAVE CHVILKY A NENI VNICH NAME SPROSTEJ TAK JE STRASNE MOC ZLATEJ.
SLOVY UCTY SE UNEJ NIKDY NEDOCKAM.
- Citovat
- Upravit
12.8.10 08:42
Anonymní píše:
Ahoj,
mi to rozhodně neřekne a nejen že to,ale cokoliv udělam tak jsem nejhrosi. Jsem ted bez prace a jen posloucham jak hovno delam a jen sedím doma na prdeli.
TO ŽE UKLIZIM, VAŘÍM A STARAM SE O DITE ASI NEVIDI. DO RPACE MA SVACINY NACHYSTANE, VYPRANE VYZEHLENE OBLECENI. NA NAKUP CHODI .VSEHCNO DELAM. DOKONC EI PRACE KOLIKRAT ZANEJ, PROTOZE JE NESCHOPNEJ UDELAT COKOLIV I DOMA.
DESNE HO MILUJI,ALE POSLEDNI DOBOU MI VADI TA NEUCTA.CHLAP MI NEMUZE PRECE RIKAT, ZAVRI HUBU NEBO TI JEDNU NATÁHNU.
KDYZ UDELAM NECO CO S EMU NELIBI. REKNE MI PIČO S PROMINUTIM,ALE REKNE TO. JSOU TO DESNE SLOVA CO RIKA A JA VIM ZE TOHLE S EVE VZTAHU NERIKA. NEVAZI SI ME A NEMA KE ME UCTU.A JA HO DESNE MILUJI A NECHCI HO POSLAT K VODE.KDYZ NEMA SVE HADAVE CHVILKY A NENI VNICH NAME SPROSTEJ TAK JE STRASNE MOC ZLATEJ.SLOVY UCTY SE UNEJ NIKDY NEDOCKAM.
Neber si to nějak špatně, mě nepřekvapuje, že takoví lidé existují, ale že je spousta lidí ochotných toto snášet. Přijde mi to jako vztah pán-otrok.
Každý může mít špatný den, ale pokud se to projevuje tak, jak popisuješ, tak je to snad na léčení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.9.10 20:02
neucta
No já si uvědomuju, že to není zcela normální,ale prostě ho miluju a vím, že zatím převahuje spíše to kladné.Ikdyž to bych radila asi jiným známým UTEČ ale mi to asi vyhovuje,nebo spíš si uvědomuju že asi nejsem natolik atraktivní,abych měla na něco lepšího.
- Citovat
- Upravit
6.9.10 10:24
k tématu
Neřve na mě ani na dceru, nemluví se mnou sprostě, nenadává mi, neříká mi „drž hubu“ a nepoužívá ani jiné vuůlgární výrazy, neleze mi do věcí a nečte moje diskuze, s domácností i dítětem mi pomáhá, takže mohu chodit na částečný úvazek do práce, či se stýkat s přáteli. Když to občas přepískne, mohu mu to říct na rovinu a on se omluví. Peníze, účty, nákupy, vše máme na půl, o všem se domlouváme. Já ho nechávám provozovat své koníčky, neremcám (no, né moc 
), když utratí něco za blbost (samozřejmě v přijatelné hodnotě, o dražších nákupech se domlouváme spolu). Máme stejné záliby, podporujeme se v tom a společně si užíváme života. Troufnu si říct, že máme ideální manželství a byla bych moc ráda, kdyby to vydrželo co nejdéle. Jsme spolu 6 let, ale vzali jsme se teprve nedávno 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.9.13 19:21
Ahoj zakladatelko, s odstupem tří let mě zajímá jak jsi vyřešila problém s neuctou u svého muže?? Zůstala jsi s ním? Změnilo se něco nebo jsi raději odešla?
Ja teď řeším něco podobného. Možná je to hormonama, pač jsem v 8.měsíci, ale spíš to bude ta neucta od chlapa než hormony Začla bych tím že on absolutně nemá zájem semnou o čemkoliv komunikovat, nikdy na to moc nebyl, když se zeptám co v práci, tak mi nadá že se nechce o práci bavit, když se zeptám co novýho třeba v hospodě kde byl, tak hned že něco vyšetřuju nebo když mu chci říct něco co jsem dělala já, tak mě ani nevnímá..Věčně není doma, má hodně koníčku, budiž, neomezuju ho, i do hospody si může když přijde rozumně, ale když už je toho moc tak mu to řeknu. Tak to jsem zas špatná že je to moje vina že sedím doma a nic nedělám, že se s nikým nekamarádím. Kamarádím, ale už nám není 15 aby jsme lítali každý den po venku, kamarádky mají svoje rodiny nebo práci a jsem rada když nám to vyjde jednou za týden se sejít. On slovo rodina asi moc nechápe. Když si s ním chci promluvit tak mi řekne, že furt jenom,,já, já, já,, že mě nic jinýho nezajímá. Další věc, že všechno pro malýho kupuju já z neschopenky, on se o nic nezajímá, ještě ho živím, je fakt že platí nájem, protože jsem na neschopence, jinak jsem mu dávala půlku, ale já jsem věčně bez peněz, a on si škudlí jak může. Vůbec mi nepomáhá a že by sám od sebe přišel a začal se bavit o dítěti nebo mě pohladil po břiše nebo cokoliv, to néé..Možná jsem přecitlivělá, ale už mi to leze na mozek…Dřív takový nebyl, furt jsme jezdili na výlety, pořád jsme měli nějaký společný program, jenže co jsem těhu, tak si dělá program jen sám pro sebe..Přemýšlím že odjedu k rodičum, abych mu tím dala lekci, dřív než se malej narodí, třeba si něco uvědomí když tady bude sám, pak už bude pozdě, dítě do toho zatahovat nechci..
Ještě jsem tady četla nazor že si chlap neváží ženské když si ona sama sebe neváží. Jo, asi už si sebe nevážím, ale je to od té doby co se ke mě začal chovat takhle, dřív problém fakt nebyl.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
