Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zkusenost nemam. Ale to je teda hruza. Bych pana manzela servala do zeme na 3 doby.
@warita Pořád se kvůli tomu hádáme ale nikam to nevede, když si povídá s návštěvou nebo někde jsme a někdo se zeptá na děti, on mluví jenom o starším a pokud se zeptají na mladšího, už jsem ho slyšela říct „Škoda mluvit". Je mi to strašně líto… ![]()
https://www.emimino.cz/…rankovani/5/?…
Boze, stejnej buran uz tady byl pred dvema dny ![]()
@Pajka89 Zase tak často tu diskuze nečtu, koukám spíš na deníčky, podívám se… Ale asi je takových chlapů víc, bohužel…
Tak ti nevím.. Odkdy dělá zájem o fotbal nebo hokej z kluka chlapa a opak buzeranta?
no když to nikdo jiný neudělá, asi to musíš muži vysvětlit ty, že takhle teda ne.. Já bych teda takový chování nedovolila a zastala se syna. Rozvíjejte v něm to, pro co má vlohy a nedělejte z něj chlapa uměle.. Každej není tvrďák a ranař a přesto je plnohodnotný člen společnosti..
@Anonymní píše:
@Pajka89 Zase tak často tu diskuze nečtu, koukám spíš na deníčky, podívám se… Ale asi je takových chlapů víc, bohužel…
Je to sice na tema uprednostnovani syna pred dcerou, ale podstata chovani k vlastnímu diteti stejna.. Nazory tam, i ty co se asi objevi tady, budou jistě stejne..
Mne je toho kluka vyslovene lito. Chudak malej. Vubec nevim, co poradit. On je manzel takovej spis jednodussi, ze? Nevim, jak si tohle chovani jinak vysvetlit.
Jak chceš předělat homofoba? Můžeš mu říct, aby se zdržel hnusných komentářů, jestli nechce doma peklo, ale pochybuju, že uspěješ.
Zakladatelko, musím Tě zklamat, to není upřednostňování staršího, ale opravdové týrání toho mladšího. co nejdříve bych se poradila s psychologem a začala jednat,,tohle může syna opravdu poznamenat.
A otázku, jak sis takového…mohla vzít, si odpustím.
@Anonymní píše:
@Pajka89 Zase tak často tu diskuze nečtu, koukám spíš na deníčky, podívám se… Ale asi je takových chlapů víc, bohužel…
Buran, nic jinýho to není. Ale kolikrát jsem fakt překvapená, že od chlapa vzdělaného a inteligentního slyším hrubou sexistickou poznámku na ženy, hrubé poznámky na jinak zaměřená pohlaví, On i se moc bojí, aby byli ti hrdinové a to až tak, že se nedokáží ovládat a to, co se vymyká potřebují zašlapat do země. Když jsou sami mezi sebou, nechtěla bych je poslouchat.
Zkušenost bohužel nemám a nevím, jak bych s mužem a jeho rodiči tuhle situaci řešila. Ale syna bych se snažila trochu otrkat. Jemné děti to v kolektivu nemají snadné. Teď je ještě malý, ale až přijde puberta, ostatní prostě vycítí slabšího jedince. Co třeba zkusit syna zapsat na nějaký bojový sport?
Já už bych mu asi řekla lepší, aby byl můj syn na kluky než d.ebil po tátovi
![]()
Já jinak i chápu, že chlapy nechtějí mít syna na kluky, je to určitá mužská ješitnost, ale jak se chová k šestiletemu malému klukovi, je hrůza… Třeba z toho syn vyroste, nebo bude dělat bezkontaktní sport, nebo tanec, ale ani všichni tanečníci nejsou homo… A to co si jeho tatinek vydedukoval v hlavě to je fakt buranstvi… A promiň ale řeší něco, co stejně neovlivní, ikdyby se na hlavu stavěl ![]()
@Yves6511 píše:
Tak ti nevím.. Odkdy dělá zájem o fotbal nebo hokej z kluka chlapa a opak buzeranta?no když to nikdo jiný neudělá, asi to musíš muži vysvětlit ty, že takhle teda ne.. Já bych teda takový chování nedovolila a zastala se syna. Rozvíjejte v něm to, pro co má vlohy a nedělejte z něj chlapa uměle.. Každej není tvrďák a ranař a přesto je plnohodnotný člen společnosti..
Mně spíš jak primadonky přijdou některé nagelované příšery kopající bíločerný nesmysl.
Maminky, raději anonymně, budu zde pojednávat o rodině. V případě nerespektování anonymu smazat.
Mám synka, letos mu bude 6 let. Je pohybové nadaný a takříkajíc jako z gumy. Muž si maloval, že bude kluka brát na fotbal nebo aspoň na hokej, ale ten se na několika prvních trénincích obou sportů rozplakal a pořádně se ani nezapojil, nechce. Povahově je hodně jemný a citlivý, rozumí si spíš s holkám, je kreativní. Chlap je ale naštvaný, pořád ho za to peskuje a výrazně priveleguje staršího osmiletého, dává to hodně okatě najevo a jeho rodiče- děda s babičkou taky, každou chvíli slyším jak do malého hučí aby se choval jako chlap a on an těch návštěvách už jenom potichu sedí, kouká do země a nemluví. Když je muž v práci a jsme doma, je to normalni veselý kluk, moc milý, ale když přijde domů, je zalezlý v pokoji. Muž se ohání tím že nebude vychovávat bu*eranta. Máte nějakou zkušenost s něčím podobným, že by muž uprednostnoval jedno dítě před druhým? Jak jste to řešili když normální rozhovor nepomohl? Nebo teda dělat něco se synem aby nebyl sám sebou? Jsem z toho špatná a nevím co mám dělat…