Zrada od matky

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
lemouriska
Povídálka 33 příspěvků 26.08.19 11:31
Zrada od matky

Hezký den všem (předem se omlouvám za sloh a budu vděčná když to někdo dočte a zareaguje)
Ani nevím, jak jak začít, ale vezmu to asi od úplného začátku. Jako dítě (už i jako mimino) jsem zažívala docela kruté domácí násilí, které na chvíli ustalo, když si máma našla nového partnera. Říkám na chvíli, protože po pár letech jsme podobný teror zažívali i od něj. V pubertě jsem se tahala různě po nocích, s mnohdy dost zvláštními lidmi. Přesto jsem se vždy dokázala nějak vzchopit a vystudovala vysokou. Teď mám manžela a roční miminko a jsem na tom psychicky docela zle. Všechny kamarádky, které jsem měla, jsou bezdětné a bohužel ten kontakt s nimi už není. Nedávno jsem se, po hádce s manželem, dozvěděla, že mě má vlastní matka (kterou jsem považovala za modlu a pomáhala jí jak jsem jen mohla) pomlouvá před mým manželem, a to tak, že v hodně zásadních věcech. Jeho pak shazuje přede mnou. Šíleně mě to zasáhlo, je to jediný člověk, kterého mám a nějak se nedokážu srovnat s tím, že mě takhle podrazila. Od té doby mám docela blok i co se týká ostatních lidí. Nechci nikoho ani potkat, nedej bože se s někým bavit. Hodně dělá i to, že jsem na mateřské a nemám kamarádky, které ale nevím, jak získat (bydlím na malém městě) a v podstatě si ani neumím představit, že bych se někomu otevřela, i když bych to potřebovala. Nějak nevím, jak a co se sebou dál, snažím se žít už jen pro malého.
Hlavně máma bydlí vedle ve vesnici a v našem městě pracuje, takže je tady denně. Já se už nedokážu přetvařovat, musí to ven, chci ať ví, jak mi ublížila, jenže zase nevím, zda takhle podrazit manžela, že mi to jako vše řekl.
Nepoznávám se, kdysi bych se s tím vůbec neštvala a pěkně na rovinu řekla co mám na srdci, ale teď? Úzkostlivá troska, která se bojí, že přijde úplně o všechny.

Reakce:
Bubla Bůčková
Echt Kelišová 8479 příspěvků 26.08.19 11:34

Tak měla pravdu máma? Manžel snad věří tobě a ne tchyni? Já bych ji to řekla :nevim: kamarádku zkus přes net.

lemouriska
Povídálka 33 příspěvků 26.08.19 11:38

@Bubla Bůčková
Věří, nicméně sám nikoho nemá, takže byl svým způsobem rád alespoň za ni a snažil se ty řeči přecházet.
Spis řeším sebe, jak se z toho vzpamatovat.
Ale ano, řeknu jí to, držet to v sobě nemůžu.

cecetka
Echt Kelišová 8748 příspěvků 26.08.19 11:39

@lemouriska No asi tak, lide jsou svine
A svini muze byt i vlastni matka.
Venuj se sve rodine (manzel a dite) a na nejaky cas se izoluj od matky. Proste ji neotevres, az prijde. Anebo v dobe, kdy chodi, bez ven na prochazku. Uvidis, zda vam (tobe a manzelovi) pak nebude lepe.

Co se tyce kamaradek, to je bezne, ze se prichodem deti kamaradstvi prerusi. Ono se casem zase muze obnovit (az budou i ony mit deti) anebo najdes jine (materska centra, detska hriste apod.).

Bubla Bůčková
Echt Kelišová 8479 příspěvků 26.08.19 11:42
@lemouriska píše:
@Bubla Bůčková
Věří, nicméně sám nikoho nemá, takže byl svým způsobem rád alespoň za ni a snažil se ty řeči přecházet.
Spis řeším sebe, jak se z toho vzpamatovat.
Ale ano, řeknu jí to, držet to v sobě nemůžu.

A co říká, že blbě vařis nebo že si nevěrná? A proč by tě kvůli tomu opouštěl? To týrání má na svědomí matka? Utnula bych kontakt a počkala na její lítost a omluvu, upřímnou ne hranou samozřejmě. Jste rodina s miminkem, co víc potřebujete? Nějakou pošahanou „bábu“? Nepromarni svůj čas s miminkem, práce, kamarádi, zábava zase za dva roky budou.

lemouriska
Povídálka 33 příspěvků 26.08.19 11:50

@Bubla Bůčková
Občas blbosti jakože jsem řekla něco, co bych v životě neřekla, občas ale i věci, které tady ani nechci rozebírat. Přitom podobné věci říká mně o manželovi! Když to takhle po sobě čtu, je to docela psycho, ta faleš.
Týrání bylo ze strany otce a pak nevlastního otce, týraná jimi byla i ona.
Omluvy se nedočkám, to vím předem. Maximálně se bude snažit nějak navázat kontakt (jak se má malý atd)

mau-mau
Závislačka 4338 příspěvků 26.08.19 11:53

Mám docela podobný příběh, taky matka modla, taky domácí násilí jako dítě a taky se ukázalo, že je to svině, která mě pomlouvá. NE tedy před mým manželem, to ani nezkusila, ale před sourozenci a ty sourozence zase přede mnou a to všechno dost odporným a nevybíravým způsobem, v hrozně citlivých záležitostech. Prošla jsem si dlouhou cestu, to zklamání, jak mi to mohla udělat, jak já jí bránila, no, hrůza. Totálně mi to rozvrátilo hodnoty. Matka je prase, neštítí se ničeho, co se týče pomluv. No, dneska jsem po cca 6 nebo 7 letech od zjištění této skutečnosti a jsem dost jinde. S matkou jsem ve styku, občas jí to omlatim o hlavu, když to vyplave, ale ve vztahu k okolnímu světu jsem v pohodě. Mám problém jen s ní, odstřihnout ji nechci kvůli dětem a svině nesvině, je to přeci jen matka. Ale už jí nevěřím, tak blbá už nebudu, že bych si s ní nabila hubu znova. Držím ti palce. Dá se to překonat. :srdce:

Ou
Echt Kelišová 9024 příspěvků 26.08.19 13:24

Vstup do psychoterapie - všechna ta stará bolest se dá vyčistit a zbavit se jí. Jen potřebuješ mít odvahu jít na první setkání a mluvit s cizím člověkem o tom, co tě trápí. Hledej terapeutku ženu, aby ti nepřipomínala otce či otčíma.

Neznamená to že jsi blázen, ale že tím, že si měla dětství naprd, tak si sebou neseš zátěž věcí, za které nemůžeš, ale které ti ubližují. A cestou jak se jich zbavit je porozumět jim a otestovat si na bezpečném cvičném vztahu, že jde reagovat jinak, a že to nepovede ke katastrofě.

vážně to může pomoci.

držím palce.

Váš příspěvek
Reklama