Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Řekl bych sestře, ať se neptá na názor, když ho nechce slyšet, a že se jí omlouvám, že jsem byl upřímný.
Mimochodem, od toho psychologa chce také omluvu?
Sestra si to nejspis nechce priznat, proto ji vyrcena,,pravda” boli a takto pak reaguje.
Asi bych tomj dala chvili cas. treba ji to samotne dojde, ze jsi to nemyslela zle…
@z.pepa omluvu od psychologa
to by asi neprošlo, ale u cizích si netroufne, spis se zda, ze když jsme příbuzní, tak si víc dovolí. A to víš, že jsme ji to nejdřív nikdo nechtěli říct, pak matka jednou naznačila (kdysi po té scéně, která se stala) a to se na ni sestra taky utrhla, co di to dovoluje…
Omluv se a je po problemu. V hlave si dal muzes myslet co chces.
@Muz007 píše: Více
Proč by se mela omlouvat, když sestra nemůže unést pravdu? Mimochodem matce bych řekla ať se do toho laskavě taky nemontuje
@Heduš Homolková píše: Více
Souhlasím, také nevidím k omluvě důvod.
Být sestrou tak spíš řeším to dítě, jestli něco není v pořádku, nebo se prostě jedná jen o nějaké opoždění, které se srovná, než to, že mi segra řekne, že souhlasí s odborníkem.
Jestli jsi používala výrazy jako priblble, tak bych se omluvila za formulaci. Mít nestandardní dítě je samo o sobě složitý, není potřeba rodičům nakládat ještě takhle.
Jestli jsi to formulovala neutrálně, tak bych se ptala, za co přesně by si sestra tu omluvu představovala.
@Anonymní píše: Více
No tak je rozdíl říct, že je dítě pomalejší nebo nestandardní, nebo že má „přiblblý výraz“.
Normálně řekni „promiň, nechtěla jsem se tě dotknout“ a máš to.
Jako souhlasím ze pokud zakladatelka použila přímo, ze dítě má přiblblý výraz, tak je to trochu přes čáru. Ovšem největší alibistou je matka, sama si mysli to samé a nutí zakladatelku se omlouvat.
Ta sestra ale velmi tlačila, tak zakladatelka pod tlakem zjevně použila netaktickou formulaci..
každé matky by se formulace „přiblblý výraz“ zřejmě dotkla, ale věřím, že to zakladatelka vůbec nemyslela zle a k omluvě nevidím důvod - leda ve formě, že mne mrzí, že se jí to dotklo a nechtěla jsem, aby to vyznělo zle.
Sama ví, že její dítě není plně v normě, tak je těžké se s tím srovnat. Kdo nechce OPRAVDU slyšet názor, nemá se ptát…
@Anonymní píše: Více
poučení pro příště -) u dětí z rodiny se slovní spojení jako „zvláštní přiblblý výraz“ opravdu nepoužívají, takticky to musíš popsat jinak…
Setře se omluv za to,.že jsi použila nevhodný výraz a řekni jí ať se tě příště neptá na názor.
No jestli jsi jí to řekla takhle, jak to vyznělo: "Tvoje dítě je pomalý a má přiblblý výraz… " tak se nedivím, že se urazila ![]()
Zdravím, mám mladší sestru, má 2 děti - školní a předškolní věk. To mladší bude mít odklad - sestra je teď z toho docela na větvi, psychologové ji řekli, že je opožděné a ve škole by nestíhalo. A všech v okolí se tak po různu ptá na jejich názor. Já ji tedy řekla, že se mi zda trochu pomalejší, chtěla podrobně, tak jsem ji tedy pověděla, že je opravdu pomalé stran činností, které má zvládat, a má i takový zvláštní přiblblý výraz, nevím, zda někteří pochopíte, ale je to jakoby vám třeba někdo provedl něco, cokoli a vy zůstali jen hledět a nic nedělali a zůstali s pusou otevřenou, toto jsem ji popsala no a strašně se urazila, co si to dovoluji a jak je to možné (nikdy jsem ji dřív neřekla, co di o tom myslím, vždy děti vychvalovala, přitom lidé v okolí viděli, jak se věci mají, a teď toto). Pak mi volala naše matka, že ji sestra volala a stěžovala si, přitom ta má stejný názor…už kdysi říkala, že to dítě nebude úplně standardní (kdysi se totiž něco stalo). Sestra teď požaduje ofiko omluvu, akorát se mi to příčí neboť vím, že po mě chtěla upřímnou odpověď a tu dostala - nemohu vzít tedy zpět, co již bylo vyřčeno. Jak byste se zachovaly/i?