Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vsak ja vim a uz je to v reseni jen vim z vlastni zkusenosti, ze nejsme jedine a svym zpusobem je to i tak trochu povzbudive, ze nejsem sama
@Xxxxxx hlavne toho chlapa nech vydechnout, cim vic ho budes tim zatezovat, tim vic si ho od sebe odradis, hodne stesti ![]()
Vsak ja uz a nej moc nemluvim kdyz neco chce prijde sam…a obcas prijde ![]()
@Xxxxxx V tvém článku jsem se uplně viděla. Naprosto totožná situace, mám také syna 1,5 roku. Já už jsem nemohla dál a se zabalenou taškou jsem donutila přítele aby se ponížil a řekl at zůstanu. Možná už jen to že jsem ho donutila přemýšlet nad tím že už spolu nebudeme ho donutilo své chování změnit, je jiný, věnuje se mi, všímá si mě. Jsem teď spokojená, a snažim se to udržet. Zkus to ty jít za nim tulit se, dát mu pusu uvidíš jak bude reagovat třeba ho donutíš k tomu aby nějak jednal. Každá situace se dá vládnout bez psychiatra, jen to musíš mít pod kontrolou. Já jsem se cejtila jako matka, uklizečka, kuchařka a husa v domácnosti a vlastně žádný vděk. Tak jsem to chtěla změnit.
Určitě řeš nejprve svoje „stavy“ a pak se můžeš pohnout dál. Taky mívám podobné záchvaty, byla jsem u psychiatra a jelikož jsem nechtěla hned léky, doporučil mi, ať si koupím třezalkový čaj a denně piju šálek. Třezalka je přírodní antidepresivum. Začíná působit až tak po 14 dnech denního užívánání. A opravdu, dokážu se nyní lépe ovládat. Objednej se k psychiatrovi, a poraď se s ním.
@Xxxxxx a proč nejeví zájem jen tak najednou? Co se stalo???Jak to bylo předtím?
Nedivím se že jsi z toho tak nešťastná. Ale ty myšlenky co máš ty rychle zažeň(opravdu jdi k psychologovi a klidně i psychiatrovi to není žádná ostuda). Nic nestojí za to aby sis něco udělala. Máš tu hlavně malé dítko, které tě potřebuje a jistě miluje nejvíc na světě ![]()
Drž se ![]()
@G12 píše:
@Xxxxxx
fajn bude všechno až ty na sobě začneš pracovat. oni tě vyslechnou, můžou dát medikaci, ale celý přístup je hlavně v tvojí hlavě.
Pokud má klasickou depresi a nedostatek serotoninu, pak nemáš pravdu. Pak tě nemůže vyléčit pouze pozitivní myšlení, ale pouze medikamenty. Mluvím z vlastní zkušenosti. ![]()
Ženy ja se od manzela dozvedela, ze za vse muze moje matka, sdilime s ni zivobyti jeji je v rekonstrukci a cekame az to bude hotove aby se odstehovala(prijde ze zamerne s tim stehovanim nespecha) jelikoz se to tahne ja zacinam blaznit
Oživuji diskusi. Prosím o zachování anonymu. S manželem jsme 14 let. Slíbili jsme si v dobrém i zlém. V loňském roce jsem se bohužel stala vozíčkářem. Manžel to není schopen akceptovat a vůbec se nesnaží život mi nějak usnadnit. Snažím se být soběstačná, rodině uvařím, vyperu, vyžehlím. Manžel mi vůbec, ale vůbec s ničím nepomůže. Bydlíme v domku který není bezbarierový. Za celý rok nebyl schopen udělat mi sjezd abych mohla alespoň na dvůr. Za celý rok jsem byla venku 6 hodin.3× po dvou hodinách. Nevezme mne k lékaři i přes to, že potřebuji životně důležitý lék. Sama se bohužel nikam nedostanu. Již rok jsem bez zubů, ani k zubaři mne nevezme. Už s ním nechci být, ale nevím co mám dělat, nemám kam jít. Máme dítě o které nechci přijít, ale myslím si že mne manžel týrá a nevím na koho se obrátit.
@Anonymní píše:
Oživuji diskusi. Prosím o zachování anonymu. S manželem jsme 14 let. Slíbili jsme si v dobrém i zlém. V loňském roce jsem se bohužel stala vozíčkářem. Manžel to není schopen akceptovat a vůbec se nesnaží život mi nějak usnadnit. Snažím se být soběstačná, rodině uvařím, vyperu, vyžehlím. Manžel mi vůbec, ale vůbec s ničím nepomůže. Bydlíme v domku který není bezbarierový. Za celý rok nebyl schopen udělat mi sjezd abych mohla alespoň na dvůr. Za celý rok jsem byla venku 6 hodin.3× po dvou hodinách. Nevezme mne k lékaři i přes to, že potřebuji životně důležitý lék. Sama se bohužel nikam nedostanu. Již rok jsem bez zubů, ani k zubaři mne nevezme. Už s ním nechci být, ale nevím co mám dělat, nemám kam jít. Máme dítě o které nechci přijít, ale myslím si že mne manžel týrá a nevím na koho se obrátit.
Je mi moc líto co vás potkalo. Nemáte opravdu nikoho, kdo by vám alespoň primárně pomohl-kohokoliv z rodiny, kamarádku? A co sociální odbor? Berete invalidní duchod? A co azylové dům pro matky s dětmi? Držte se, snad vám zde někdo alespoň radou pomuze.
Otázka je, jaký byl před tím, jestli pomáhal, zajímal se o tebe i dítě. Je dost možné, že si neví rady, neví jak se chovat a tak se chová, jakoby si nebyla.Za mě je potřeba si s ním promluvit, říct mu jak se cítíš a chtít po něm odpověď, jak to vidí do budoucna. Musí to být pro tebe těžké. Nemáš přátele, kteří by ti pomohli? Třeba jen s tím výjezdem ven, nebo tě vzali na procházku? Co rodina? Taky by nepomohla? Ví vůbec, jak to s manželem máš?
Je mi to líto, ALE nenech si to líbit, je to týrání. Zkus pomoc od rodiny nebo si stěžuj svému lékaři! a nebo zavolej pomoc - alespoň to nejmíň co teď můžeš (třeba linka pomoci obětem dom. násilí), tam ti poradí..
Kontaktuj Bílý kruh bezpečí ** Minimálně poradí co dělat
Edit admin - odstraněn odkaz
@Xxxxxx
fajn bude všechno až ty na sobě začneš pracovat. oni tě vyslechnou, můžou dát medikaci, ale celý přístup je hlavně v tvojí hlavě.