Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mame 3deti, dve mladsi spi se mnou, manzel sam. Neprebaloval ani jednou, krmil mozna 2×, nekoupe vubec a neobleka. Nejstarsi to zvlada sam, male musim ja. Taky mi to vadi, jsem nevyspana 3roky v kuse, ale nejak to tak beru. Na neporadek nastesti nenadava, pradlo do kose si dava sam. Chosi spat po pulnoci, rano vstava po nas. Nejradsi jsem, kdyz jsem doma sama jen s 10m. To je pohoda:-) Jo a oboje rodice 400km daleko…
@Gabruška93 já teda nevím jak ho přesvědčit, leda si sním promluvit a pohrozit mu. Přítel je teda pravej opak…v noci klidně stane, je to u nás kdo dřív slyší dceru. Pokud je večer doma, tak koupe on a přebalovani mu nedělá problém. Venku sni sam byl jenom párkrát, protože většinou chodime společně. Ale co se tyče úklidu, tak já taky uklizim denně a vysavač vytáhnu i několikrát za den, ale když je doma tak buď si hraje s malou ať můžu uklizet, vařit atd. A nebo mu nedělá problém uklidit koupelnu
ale nevim jak přinutit toho svého, když jeho to nenapadne
přítel ma ještě syna z předešlého vztahu, tak ví jak je to náročný mit naklizino, uvaříno atd. Ale na druhou stranu dokud dcera byla miminko, tak já stihla během dopoledne vše sama, ale teď když mi chodí ze zadkem a pořad někde kramari je těžší ![]()
To je sila, buzerovat za něco, co sám nezvládá… Na tohle mám vždycky stejnou radu, už nekojis, tak jdi na pul roku do práce, at si to frajer zkusí.
Muj manzel pomahal, co to šlo a kdyz byl malé rok, šla jsem pracovat a stejne se divil ![]()
Takovýho chlapa doma bych nesnesla. Jak už psaly holky přede mnou, nechala bych ho, ať si zkusí jaké to je se sama starat do domácnost a dítě.
Rozmazlila jsi ho…nechala jsi to dojít příliš daleko
Bojuj. Nenech se. Hádej se do krve (ne před malým) a snaž se to dotahovat. Prvně si promluvte. V klidu, ale najdi si na to chvíli, sedni si s ním ke tsolu, at Vás nic neruší, hučet mu do zad když sedí u PC je nesmysl. On si musí uvědomit že tam není v hotelu a že chození do práce je opravdu jen polovina zásluh v rodině. pevně si stanovet pravila. Řekni konrkétně co ti vadí. Konrkétní věci. To oni potřebují. Nestav to jako „ty děláš“ ale " Jsem z toho smutná, mrzí mě" (popis svých pocitů, ne házení viny. ZA DOmáctnost - v tom má kecy hodně chlapů - i můj. Ignoruju to, Protě nezvládám, nejsem za služku. Jak malej usne, už nic nedělám. Jestli mu to vadí, že to nepočká do rána, at to udělá sám. To většinou zabere a je ticho,. Jsem slušná, nejsem zlá, říkám to s úsměvem…Pokud bude říkat, že to máš lehké, že to nic není, tak mu navrhni, at jede celý víkend jako ty a ty budeš dělat to co on. My jsme při letní krizi toto udělali, manžel měl pocit, že to dělám celé blbě od rána až do večera. Už v poledne se přišel omluvit, na konci víkendu byl hotovej, od té doby se neodváží…a ám říká „já bych to celej den nedal“. At si to zkusí. Když to nezkusí, nepochopí. Ale musíš mít moudrého chlapa, kjterý je vědom si toho, že nedělá vše dokonale. Pokud je to blbec, tak nepomůže nic.
U nás je domluva - neděl vstává manžel. Když si řeknu kdykoliv o pomoc (krom nemoci a pod) tak jde a udělá co potřebuju,. Sám od sebe to neuělá, ale jsme tak domluvení, nemám problém. Když potřebuju, funguje úžasně. malej ho v noci teda taky neprobudí, ale taky jsem si řekla „musím se vypsat, prosím vem páteční noc“ nadšený nebyl, ale vstal, postaral se, udělal vše. Dokonce když jsme odstavovali noční kojení tak s ním týden spal, dával čaj, uspával, staral se..a to nebyla jedna noc ani jeden krát, ale třeba 8×…a dal to…(bordel s krámama mi dělá taky…ale já taky nejsem žádná královna úklidu…
vše se dá vyřešit domluvou, mluv s ním říkej si to, co chceš, pokud je to fajn chlap a třeba jen neví, tak to pomůže. Nemč a nedus to v sobě, škodíš jen a jen sobě a tiché mučednictví nikdo neocení, sama to vím ![]()
Ten můj si s malou nehraje, nevykoupal jí nikdy, na procházky je musím vyloženě vykopat a ještě musím mít nějakou dobrou záminku co potřebuju udělat, aby šli. Přebalovat ho naučila až poněkud nevybíravě sestřička v nemocnici, to malé bylo 9 měsíců, od té doby když musí, tak přebalí. S úklidem mě buzeruje, ale já jsem bordelář, navíc razím heslo, že mu každej den vařím, tak ať si to pak uklidí. Naštěstí fakt uklidí.
Ach ženy, co to máte doma za chlapy?
toho svého asi přivážu doma k topení, aby mi ten poklad někdo nesebral ![]()
jinak k tématu - kdo s domácností nepomáhá, ať nebuzeruje, já denně teda určitě neperu ani nevysávám, natož abych žehlila, prostě až přijde čas, tak to udělám, ruce mám jen dvě a nejsem perpetum mobile, abych jela od svítání do svítání. Doma má být přiměřeně čisto a uklizeno a řekla bych, že s počtem dětí se tomu „přiměřeně“ trochu snižují nároky. Ono by bylo nejlepší, kdyby si manžel zkusil mít na krku tři děti, domácnost a aby mu na krk dýchal nějaký „odborný kibic“…co víc ti na to máme říct
normální mi to nepřipadá
Chlap má teda doma svoje „povinnosti“. Ráno s ním vstává v drtivé většině on, přichystá mlíčko, přebalí a občas i obleče
ale občas je třeba ho trošku popostrčit. A jinak ho zvládá nakrmit, přebalit, okoupat, zabavit občas, dělá to tak ze 20%
a teď jsme se rozhodli, že si zkusí cestu vlakem a pár dnů beze mne, uvidíme
![]()
edit. on zůstává doma s malým, já jedu za maminkou na pár dnů, pak za mnou i s malým mají přijet
Co mu dovolíš to mu dovolíš. Dovolíš mu tě buzerovat bude tě buzerovat. Se ho bojíš, že ho nepošleš do někam? Když vařím nestíhám uklízet a hotovo. Však ta práce nikam neuteče. Jestli ji uděláš teď nebo za půl hodiny po kafíčku je jedno. A pokud nechybí oblečení tak je jedno jestli žehlíš po každé pračce nebo po třech a i tak bych mu to jedno triko vytáhla z hromady a vyžehlila a zbytek až bude čas.
Může být, že k miminu ho zatím nic neváže - a můžeš doufat, že se z něj stane táta teprve, až bude mít doma parťáka třeba na kolo. Jo, trochu sobectví od těch našich miláčků - ale tak to je. Třeba ho nedokopeš k domácím pracem ani řevem, ani řízeným nepořádkem - protože prostě k tomu není. Sice si všimne, když je pod stolem po obědě s batoletem nastláno a kuchyň by se vzpamatovala leda tak po bílení (divný, co??? kde se to tam asi vzalo???), ale přesně jak bylo popsáno, po týdnu urputné sháňky po supergigadůležitých dokladech se zjistí - že je má v batohu. O zakopanejch ponožkách ani nemluvě.
Holky doporučují řev, domácí násilí, nezájem, atd. No, fungovat to může. Ale musíš to vědět ty. Taky se to může obrátit proti tobě tak, jak to dělaj s oblibou piberťáci - začnou něco dělat až když se tak dva dny ozývá domem superřev. Staneš se de facto jeho nařizující matkou, ale ne respektovanou manželkou a matkou jeho dítěte. Pořídíš si druhé, ale supervztekající se dítě. Začne tě bojkovat - utíkat na fotbal, do hospody, za milenkou. Teda ne že to tak bude - to jen nastiňuju ten černej scénář.
Musíš vědět sama, na co slyší, co umí, co by byl ochoten dělat. Jeden třeba doma taky nevezme do ruky utěrku, ale - rád vaří a neexistuje, aby někde byla prasklá žárovka nebo vypadlá klika u dveří. Jinej řídí domácí finance a ví líp jak ženská, kde jsou v akci plíny. A třetí - holt domů přinese tolik, že ženská „může“ být doma - a uklízet, se mi chce napsat. No prostě ne každej dokáže vše, ale snad sis nevzala takový nemehlo, v kterým bys nevykřesala vůbec nic.
Paní Stella Zázvorková měla na tohle všefungující fígl. „Nakrmte a uchvalte ty bestie k smrti“, říkala s gustem. Oni si myslí, že jsou hlavy a nedochází jim, že my jsme ty krky, co s hlavama hejbaj. Hodně velká řada chlapů, kteří „fungují“, to dělá proto, že jejich ženský ví, jak na ně. A teď vůbec nemyslím, že by to byla nějaká plánovaná strategie. Žensky prostě nějak podvědomě tuší, to co jsem napsala výše - v čem a kvůli čemu toho chlapa pochválit. Vždyť to jsou pejskové, co milují aport právě kvůli pochvale a odměně. Ale hlavně - ten chlap si MUSÍ nakonec myslet, že to byl jeho nejlepší nápad. Tudíž jestli ten tvůj, zakladatelko, si momentálně myslí, že založit rodinu byl ten nápad nejhorší, máš práce až nad hlavu.
PS. Malý dítě, popřípadě druhý malý dítě, to je fakt dřina, a snad ještě víc nervy než dřina. Bude líp - jen to přežít. I ve vztahu.
@Emilie píše:
Může být, že k miminu ho zatím nic neváže - a můžeš doufat, že se z něj stane táta teprve, až bude mít doma parťáka třeba na kolo. Jo, trochu sobectví od těch našich miláčků - ale tak to je. Třeba ho nedokopeš k domácím pracem ani řevem, ani řízeným nepořádkem - protože prostě k tomu není. Sice si všimne, když je pod stolem po obědě s batoletem nastláno a kuchyň by se vzpamatovala leda tak po bílení (divný, co??? kde se to tam asi vzalo???), ale přesně jak bylo popsáno, po týdnu urputné sháňky po supergigadůležitých dokladech se zjistí - že je má v batohu. O zakopanejch ponožkách ani nemluvě.Holky doporučují řev, domácí násilí, nezájem, atd. No, fungovat to může. Ale musíš to vědět ty. Taky se to může obrátit proti tobě tak, jak to dělaj s oblibou piberťáci - začnou něco dělat až když se tak dva dny ozývá domem superřev. Staneš se de facto jeho nařizující matkou, ale ne respektovanou manželkou a matkou jeho dítěte. Pořídíš si druhé, ale supervztekající se dítě. Začne tě bojkovat - utíkat na fotbal, do hospody, za milenkou. Teda ne že to tak bude - to jen nastiňuju ten černej scénář.
Musíš vědět sama, na co slyší, co umí, co by byl ochoten dělat. Jeden třeba doma taky nevezme do ruky utěrku, ale - rád vaří a neexistuje, aby někde byla prasklá žárovka nebo vypadlá klika u dveří. Jinej řídí domácí finance a ví líp jak ženská, kde jsou v akci plíny. A třetí - holt domů přinese tolik, že ženská „může“ být doma - a uklízet, se mi chce napsat. No prostě ne každej dokáže vše, ale snad sis nevzala takový nemehlo, v kterým bys nevykřesala vůbec nic.
Paní Stella Zázvorková měla na tohle všefungující fígl. „Nakrmte a uchvalte ty bestie k smrti“,říkala s gustem. Oni si myslí, že jsou hlavy a nedochází jim, že my jsme ty krky, co s hlavama hejbaj. Hodně velká řada chlapů, kteří „fungují“, to dělá proto, že jejich ženský ví, jak na ně. A teď vůbec nemyslím, že by to byla nějaká plánovaná strategie. Žensky prostě nějak podvědomě tuší, to co jsem napsala výše - v čem a kvůli čemu toho chlapa pochválit. Vždyť to jsou pejskové, co milují aport právě kvůli pochvale a odměně. Ale hlavně - ten chlap si MUSÍ nakonec myslet, že to byl jeho nejlepší nápad. Tudíž jestli ten tvůj, zakladatelko, si momentálně myslí, že založit rodinu byl ten nápad nejhorší, máš práce až nad hlavu.
tak to zvýrazněné - to si budu pamatovat
PS. Malý dítě, popřípadě druhý malý dítě, to je fakt dřina, a snad ještě víc nervy než dřina. Bude líp - jen to přežít. I ve vztahu.
Klasika, jsem rozenej talent zvorat výroky a vtipy. Mělo tam být - nakrmte ty bestie a uchvalte je k smrti ![]()
Můj manžel neprebaloval, nekoupal, nechodil na procházky, všechno nechal na mě, přesto je milující otec, každý chlap je jiný…:-)
@Gabruška93
ty si nosíš vodu z potoka, topíš dřevem z lesa, pereš na valše, krmíš slepice, staráš se o dobytek, pole a ještě si přivyděláváš 8 hodin na pc, že nestíháš? ŽE JSI BEZ POMOCI CHLAPA TAK DĚSNĚ „STRHANÁ“? ![]()
Přijde mi to přehnané a tak trochu projev vlastní neschopnost.
Ale k věci: jaké sis to udělala, takové to máš. Rad tu máš nepřeberně, opakovat se nebudu. ![]()
@Gabruška93 podle popisu bych řekla, že můj drahý žije dvojí život a evidentně má ještě někde jednu rodinu
já si prostě zvykla, když už je toho moc, tak ho seřvu jak puberťáka, pak následuje tichá domácnost a chvilku pak seká dobrotu. Je fakt že péče o děti se postupem času zlepšuje - stojí mě to sice trochu sebezapření, když jim třeba k snídani dá párek a nebo je hned po ránu cpe čokoládou, ale zase nemůžu chtít všechno ![]()
a odpočinek ve smyslu, že bych si večer někam vyrazila, to nepřipadá v úvahu - byla jsem jednou ve vedlejší vsi a stejně jsem musela být na telefonu, takže mě ani nikam nebaví chodit. Spíš jsem se naučila prdět na ten úklid a místo toho se prostě válim, není to sice ten pravý relax, ale lepší než nic ![]()