Už nezvládám

@arinecka píše:
Já teda asi budu malinko zlá ale nějak nechápu co nezvládáš s jedním dítětem? Asi jsem divná ale já na mateřskou vzpomínám jako fakt na dovolenou.

Tak to asi nebuď zlá. Snad si vážně nemyslíš, že můžeš soudit podle jednoho, dvou dětí? To je tu zas někdo chytrý a úžasně schopný. Já mám druhé dítě naprostého anděla - dobře spal, v noci se moc nebudil - teď v roce a půl se budí většinou max. 1×, akorát moc nejí, nelezl, jsme na neurologii. Ale i tak proti naprostému a čistému peklu se starším . Kdybych měla jen jeho, nebo jemu podobné děti, mohla bych tu mít také takové podobné přezíravé komentáře, jenže já bych je tu nepsala, tolik soudnosti ještě mám. Děti a náročnost péče o ně se může diametrálně lišit a pak by ti tu třeba maminky postižených dětí mohly dát sežrat, jak jsi zase ty neschopná… Howg.

@Levandule121 píše:
Tak to asi nebuď zlá. Snad si vážně nemyslíš, že můžeš soudit podle jednoho, dvou dětí? To je tu zas někdo chytrý a úžasně schopný. Já mám druhé dítě naprostého anděla - dobře spal, v noci se moc nebudil - teď v roce a půl se budí většinou max. 1×, akorát moc nejí, nelezl, jsme na neurologii. Ale i tak proti naprostému a čistému peklu se starším . Kdybych měla jen jeho, nebo jemu podobné děti, mohla bych tu mít také takové podobné přezíravé komentáře, jenže já bych je tu nepsala, tolik soudnosti ještě mám. Děti a náročnost péče o ně se může diametrálně lišit a pak by ti tu třeba maminky postižených dětí mohly dát sežrat, jak jsi zase ty neschopná… Howg.

Přesně tak, jsem schopná a ještě k tomu chytrá, jestli jsem dobře četla tak zakladatelka je ve stresu z chlapa a ne děcka, takže z čeho nestíhá? Já na mateřskou vzpomínám opravdu ráda, to že to tady napíšu snad neznamená že nemám žádnou soudnost. Pleteš dohromady věci které spolu vůbec nesouvisí. 

@agnesold píše:
Gabruško promiň, ale základem všeho je, že z tebe bude jen tolik služky, kolik mu ty dovolíš, aby z tebe služku udělal. Každý člověk - a tudíž i ty - má právo na to, aby s ním bylo zacházeno slušně. Tvůj partner si tě neváží a chová se k tobě podle toho, co jsi mu ty sama dovolila.

Nevím jak moc průbojný jsi typ, ale rozhodně jsi mu musela dát důvod k tomu, že si tě nepotřebuje vážit. A nad tím by ses rozhodně měla zamyslet a něco změnit.

Psychologie říká, že pokud chceme, aby někdo změnil jeho chování k nám, musíme my nejprve změnit své vlastní chování my k němu. A to je to nad čím bys měla pouvažovat, zhodnotit a hlavně změnit.

Na rodičovské dovolené pobíráš státní mzdu za péči o dítě. Je to práce 24/7, ale týká se výhradně dítěte, nikoliv tvého muže. Péči o domácnost by jste si tedy měli rozdělit - resp. měla by ses přestat starat o něj a o jeho potřeby a starat se o mimčo a domácnost jen tak, aby byla způsobilá péči o prcka. A až s tím tvůj „drahoušek“ projeví nesouhlas, můžete se dohodnout na změně - např. pokud ti tvůj partner pomůže 2 hodiny denně s tvou prací v péči o malého, ty pomůžeš jemu tím, že mu uvaříš večeři. Pokud ti s malým nepomůže, ať si večeři nachystá sám a umyje si po sobě nádobí.

Já vím, že to možná zní odvážně, ale tvůj chlap po tobě bude šlapat jen tolik, kolik po sobě necháš šlapat. Začni nejdříve pracovat na tom, jaký postoj zaujme tvůj chlap vůči tobě. Teprve potom můžeš řešit jaký postoj má zaujmout k vlastnímu dítěti. ****A neboj se toho, musíš znát svou vlastní hodnotu a úroveň a nenechat se ponižovat. **** Sami muži tvrdí, že žena má být napůl služka a napůl mrcha…tobě z té „mrchy“ leccos chybí a proto se k tobě tvůj muž chová jako ke služce. Spraví se to, ale musíš to ty chtít.

Přesně tak. V první řadě je tento boj nevenek jen bojem sebe sama ve své hlavě. Ty něco chceš, ale strašně moc se bojíš to chtít.

Další věc, kterou bych ráda připojila, je fakt, že občas dialog muže a ženy je ve skutečnosti komunikace hluchého s němým. Každej něco mele tou svou „řečí“, ale zaboha si nerozumí. Chlapi vyčítají ženám, že nemuví fér. No, ženy - je to tak. Jenže žena je vícestopý a multifunknčí stroj, ta nedokáže v jednom okamžiku měla popsat logicky, fakticky a nevyvrátitelně vše, co jí v tom okamžiku jede hlavou (a není pak přistižena při „já myslela…“). Chlap tomu nerozumí - ten jede v jedné stopě a cokoli mimo ho dokáže rozzuřit jak červenej hadr býka. Dále - když se zeptáte ženy, co je pro ní důležité, odpoví pravděpodobně něco o rodině a vztazích. Chlap o práci. Žena jede v emocích a pocitech, muž ve faktech a řešeních. (Obecně, vždycky se najdou výjimky, vždycky se najde někdo, kdo řekne - já takový/á nejsem.) Chlap nerozumí citovému výlevu ženy, vidí a slyší - zachrań mně, vyřeš mé problémy. Tak řeší - v tvém případě, zakladatelko, čuším, že pan manžel je přesvědčen, že tvým štěstím by mělo být mít doma naklizeno a postaráno o členy rodiny - to je totiž TVÁ práce. A tak je silně rozčarován z toho, že ty jeho rady neposloucháš. nechápe, nerozumí tomu - a děsně ho to rozčiluje. Obojí. Že nerozumíš - a že nedbáš jeho RAD.

Další, co bych ráda dodala, v rámci chlapovy jednostopé hlavy, on svoji hodnotu odvozuje od schopnosti řešit problémy a být ideálně nejlepší a nejlépe hodnocený ve své práci (na svém úkolu). Nevím, co dělá, jak moc ho jeho práce uspokojuje, jak je „dobrý“. Ale vypadá to, že ne, a tak hledá tu potřeby uspokojení u tebe. Že vyřeší tvoje problémy. A vono ne. Jako to mě taky s prominutím nase.., když za někoho něco udělám, a von je ještě naštvanej!

Ale aby bylo jasno - já netvrdím, že ho máš glorifikovat za to, že tě diriguje jak filahormonii. Já jen vysvětluju, jak to tvé volání o pomoc (možná) chápe.

Holka, musíš si to fofrem srovnat v hlavě. Ikdyž na něj od toho stolu zařveš, že si má uklidit po sobě sám - když tomu sama nebudeš věřit, že na to máš právo - aby si po sobě sám uklidil - nepochopí!!! Bude slyšet - co mám dělat, abych byla spokojená? A odpoví ti zase - vyžhli tu kopici prádla! Kdežto když si tvoji pevnou tvář přeloží jako - je mým úkolem (a budu v něm dobrý), když dneska uklidím kuchyni… bude jak pejsek! Jako zpočátku… to ne. To bude ještě dřina. Pro vás oba. Ale i pesjak musíš cvičit. A než ho cvičíš, musíš sama vědět jak.

ALe zase se vracím - a opakuji. Tvé volání o pomoc musí být pro něj jasné a zřetelné. Nikoli ve slovech, ale v pevných postojích jasných pro vás oba. A v hlavě. Jinak se NEDOMLUVÍTE. Máš právo to chtít. Chlap si bude jistější, že mu dáš najevo, že sis vědoma toho, že máš právo. Bude ti rozumět. Je to tak jednoduché - a přitom tak těžké. Vím.

Začni od sebe. Věř tomu, co opravdu chceš. Uvědom si to. Je to fakt snazší - než řvát vzájemně na sebe, hádat se a bojovat.