Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Hele, já nevím, nejsem odborník, tyhle pocity můžeš mít u každý jedný z těhle poruch..Stejně se to většinou prolíná..Jsou to obsedantní myšlenky, které když se v tom takhle plácáš sama, přerostou až se zdají reálné. Opakuješ pořád to stejný dokola, změna nastane, až na tom zapracuješ s někým kdo tě tím provede.
@Mankasa a nemůže se stát že reálné budou? já totiž nechápu kde jsem k nim jako přišla..
Paniky a všechny ty stavy kolem taky simulují úplně přesně všemožný potíže. Lidi si volaj záchranky, jsou přesvědčený, že maj infarkt, mrtvici a jsou uplně zdraví. Psychika je mrcha.
A to je přesně ono, děsí nás vlastní myšlenky a pocity…věnujeme jim velkou pozornost a proto to roste
řešíme proč nás to napadá, jestli je to normální a proč to nejde zastavit. Holka rozptyluj se nějak, bez prdddele. Začni něco dělat a obracej pozornost jinam.
@Anonymní píše:
@Mankasa a nemůže se stát že reálné budou? já totiž nechápu kde jsem k nim jako přišla..
Potřebuješ terapii jako sůl a léky co ti sednou. Řešíš si terapeuta? Někdo poskytuje i online konzultace, ale osobně je to nejlepší.
..tím že si dovolíš se v tom furt rýpat si to v mozku víc a víc fixuješ, až to bude dělat automaticky..pokud už se tak nestalo. Vlastně si to způsobuješ sama. Veř, že to někde, nějak vzniklo a něco to vyvolalo… nějaká tvoje blbá reakce…přehnanéj strach…a jde se z toho dostat, pracně ale jde a čím dřív to začneš řešit tím líp. Přečti si něco o úzkostech a jak s nima zacházet. A nečti hovnaaaa v diskuzích, jestli to má někdo taky…to ti nepomůže. Je to tvůj boj a jsi v tom doopravdy sama.
Prosím o anonym, důvěrné. Tyhle pocity měla řadu měsíců moje dcera. Spouštěč byl jasný, snědla koláčky s vysokou koncentrací marihuany, na kterou nebyla zvyklá. Poté měla šílené stavy, opravdu psycho. Až droga vyprchala, přišly deprese, panické stavy, úzkosti. A pak strachy ze strachů, že se to bude opakovat, že ztratí kontrolu sama nad sebou, jako když v sobě měla tu drogu. Podotýkám, že už se toho svinstva ani nedotkla.
Chodí na terapie, o problému hodně mluví. Postupně to odeznívá, právě s tím, jak znovu získává důvěru sama v sebe.
Mě bylo řečeno že to mám od úzkosti silné a že až zmizí úzkost zmizí i tohle. jak jsem psala měla jsem tyhle stavy když sem měla ataku, ale to s atakou taky vždy zmizelo. až ted.. dřív už jsem to taky myslim měla když se mi zhoršil stav ale ne až takhle. jdu na KBT terapii na konci září, a k nové doktorce 23.9
Jenže já furt nevím, takhle mi ještě nikdy snad nebylo..
@Anonymní píše:
Mě bylo řečeno že to mám od úzkosti silné a že až zmizí úzkost zmizí i tohle. jak jsem psala měla jsem tyhle stavy když sem měla ataku, ale to s atakou taky vždy zmizelo. až ted.. dřív už jsem to taky myslim měla když se mi zhoršil stav ale ne až takhle. jdu na KBT terapii na konci září, a k nové doktorce 23.9
Jenže já furt nevím, takhle mi ještě nikdy snad nebylo..
Pri spravne medikaci to zmizi.
Já jsem případ, kdy to nezmizelo a nemám to zadarmo. Prášky to nevyřeší úplně a u všech.
@Anonymní píše:Úzkost má vždycky příčinu. Něco tomu předchází.
Mě bylo řečeno že to mám od úzkosti silné a že až zmizí úzkost zmizí i tohle. jak jsem psala měla jsem tyhle stavy když sem měla ataku, ale to s atakou taky vždy zmizelo. až ted.. dřív už jsem to taky myslim měla když se mi zhoršil stav ale ne až takhle. jdu na KBT terapii na konci září, a k nové doktorce 23.9
Jenže já furt nevím, takhle mi ještě nikdy snad nebylo..
@Anonymní píše:
Prosím o anonym, důvěrné. Tyhle pocity měla řadu měsíců moje dcera. Spouštěč byl jasný, snědla koláčky s vysokou koncentrací marihuany, na kterou nebyla zvyklá. Poté měla šílené stavy, opravdu psycho. Až droga vyprchala, přišly deprese, panické stavy, úzkosti. A pak strachy ze strachů, že se to bude opakovat, že ztratí kontrolu sama nad sebou, jako když v sobě měla tu drogu. Podotýkám, že už se toho svinstva ani nedotkla.
Chodí na terapie, o problému hodně mluví. Postupně to odeznívá, právě s tím, jak znovu získává důvěru sama v sebe.
Mně nastaly panické ataky po jednom jediném jointu - asi dva prásky - v pubertě (před tím deprese, prostě jsem k tomu měla sklony). Pak na čas pominuly a při každé větší stresovce vylezly a začaly strašit. Teď zobu léky a chodím na terapii a čas od času vyleze depersonalizace (při větším časovém stresu, jak kdybych tu tíhu potřebovala nechat uvnitř těla a vylézt) nebo derealizace (taky útěk před stresem). Taky trpím strachem, ze to zase přijde, omdlím nebo tak (nejhůře na veřejnosti).
Dcerce držím palce, aby jí bylo lépe a dostala se z toho. ![]()
@Anonymní píše:
Mě bylo řečeno že to mám od úzkosti silné a že až zmizí úzkost zmizí i tohle. jak jsem psala měla jsem tyhle stavy když sem měla ataku, ale to s atakou taky vždy zmizelo. až ted.. dřív už jsem to taky myslim měla když se mi zhoršil stav ale ne až takhle. jdu na KBT terapii na konci září, a k nové doktorce 23.9
Jenže já furt nevím, takhle mi ještě nikdy snad nebylo..
Mně to s léky úplně nezmizelo, ale naučila jsem se s tím fungovat. Prostě to přijde, zpomalím, kontrolovaně dýchám, někdy pomáhá i hroznovej cukr (mám při stresu hypoglykemii a ta to zhoršuje). Soustředím se na TADY a TEĎ. Oba tyhle stavy tě dostávají na chvíli z toho „zlobivého“ těla, které vnímáš jako ohrožující. A taky je dobrý to přijmout. Něco jako „á, už je to tu zas, dobrý, minule jsem to přežila, nezcvokla jsem, mysl se vrátila zpět, tak to přežiju zase“.
@Anonymní píše:
Ja se bojim i toho ze budu mit halucinace
To je normalni. Jde o symptom uzkostne nebo uzkostne-depresivni poruchy. Beres AD? Nemyslim uklidnovaky, ale AD?