Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Váhám, zda mít druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.5.23 17:27
@wdylme píše:
Tvůj přístup je potenciálně dost problematický. Věty typu krev není voda, přivést na svět a vychovat ad. z předešlých příspěvků naznačují, že svým dětem nepřiznáváš dostatečnou míru svobody, kterou člověk potřebuje, aby se mohl zdravě vyvinout a dál nějak spokojeně žít. Bereš je jako nějaký svůj majetek, něco co si stvořila, vychovala a na co máš právo. A ještě ke všemu od nich čekáš, že budou naplňovat nějaké tvé potřeby až zestárneš. Hrozné.
To je ovšem tvůj dojem. Já jim svobodu přiznávám, ale tiše doufám, že aspoň některé z nich učiní jistě životní kroky. A tak to má, troufám si tvrdit, většina lidí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 17:34
Já bych asi úplně nebrala jako směrodatné to že syn říká že si přeje brášku nebo sestřičku, protože ono kolikrát takhle malé dítě si to představuje doslova jako Hurvínek válku a vůbec si to neumí představit o čem to je mít doma miminko. 
Protože ono než to miminko povyroste aby se s ním dalo tak nějak hrát tak to prostě trvá že. Mě můj syn taky nedávno řekl že by si přál brášku nebo sestřičku tak říkám kamaráde nech si zajít chuť 
já bych asi zvážila i to jestli se vám chce celý ten kolotoč okolo miminka jako že prostě zoubky prdíky nedejbože cvičení vojtovky i když ta samozřejmě není u každého absolvovat znova 
já třeba vím že už bych na tohle nervy neměla a hlavně bych na to neměla ani sílu a takovou tu psychickou odolnost ale každý to samozřejmě má jinak. Já vím že to teď bude znít hrozně ošklivě ale ono to miminko je svým způsobem taková brzda a jakoby krok zpátky jestli mi rozumíš a je potřeba myslet i na to. A jinak asi bych se ani úplně neupínala na tu holčičku no každopádně jestli i přese všechno do toho chceš jít tak hurá na to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.5.23 17:39
@Polední bouře píše:
Jistě, máš. Ale jsi sama. A člověk asi chce trávit společný čas s vnoucatkama a ne jenom s kočkama.
Já jsem partnerka toho jednináčka, který se odstěhoval do zahraničí. Tchýně je úžasná a respektující osůbka, jezdí zá námi každé dva měsíce na cca dva týdny, my za ní v létě na měsíc. Takto s námi v podstatě částečně bydlí a ten čas spolu je prostě intenzivnější. Partner ji miluje z celého srdce. Věřím, že i toho důvodu, že mu dala volnost a nic nám nevyčítá. 
- Citovat
- Upravit
23.5.23 17:42
@Anonymní píše:
Já jsem partnerka toho jednináčka, který se odstěhoval do zahraničí. Tchýně je úžasná a respektující osůbka, jezdí zá námi každé dva měsíce na cca dva týdny, my za ní v létě na měsíc. Takto s námi v podstatě částečně bydlí a ten čas spolu je prostě intenzivnější. Partner ji miluje z celého srdce. Věřím, že i toho důvodu, že mu dala volnost a nic nám nevyčítá.
No jednak za vámi jezdi relativně často.
A jednak, no… Co jí zbývá?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 17:51
@stinga píše:
na to, co chce synek na to vůbec nehleď, kdyby jsi nakrásně otěhotněla teď hned, tak se miminko narodí, když synek bude mít 5,5 roku - než bude mimi tak dvouleté, aby si spolu mohli hrát, bude mu 7,5 - bude chodit dávno do školy,
spíš to pořešte s manželem, zda vám to stojí za to, vše s miminkem prožívat znovu - zda byste se na to těšili, nebo by to byl pro vás opruz - pak finance, velikost bytu,
a na holčičku se neupínej, co když to bude zase chlapeček?
To nemusí být pravda. Znám dva kluky, kteří nebyli moc šťastní jedináčci. Sourozenec se oběma narodil, když jeden kluk byl ve druhé a druhý ve třetí třídě a celou dobu nám každý nosil novinky. Chtěl se pochválit. Tam byla cítit ta hrdost a nadšení, že konečně bude ten sourozence. Nešlo o hraní. Můžu ti říct, že kluci jsou stále na ZŠ. Jednoho pravidelně potkávám. I on je ten, kdo vyzvedává ve školce. Mamka je první rok po dítěti v práci. Takže se střídají všichni. Kdo může, tak vyzvedává. A to je/byl snad největší rebel třídy. Co se nadělal neplechy. Jak jde o sourozence, tak je úplně jiný.
Příspěvek upraven 23.05.23 v 17:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.5.23 17:52
@Polední bouře píše:
No jednak za vámi jezdi relativně často.A jednak, no… Co jí zbývá?
Co jí zbývá? No momentálně nic, ale vždy se na návštevy těší, spí s dítětem v posteli od miminka a celé dny trávíme spolu. Ty si myslíš, že když budou děti bydlet max. hodinu od tebe, tak u nich budeš pečená vařená? Co když o to stát nebudou, nebo si nesedneš s jejich partnery? To je ještě horší. Základ je děti vychovat a smířit se s tím, že se rozejdou, kam budou chtít. Z mé zkušenosti děti s rodiči nestojí o kontakt v případech, kdy je na ně vytvářen neustálý nátlak. Mimochodem znám několik sourozenců, kteří se do zahraničí přestěhovali jeden za druhým. Důvod, proč dítě vyhledává kontakt s rodičem je prostě daleko kompexnější. Člověk má mít tolik dětí, na kolik se cítí, ne si je dělat do zásoby.
- Citovat
- Upravit
23.5.23 17:58
@Anonymní píše:
Co jí zbývá? No momentálně nic, ale vždy se na návštevy těší, spí s dítětem v posteli od miminka a celé dny trávíme spolu. Ty si myslíš, že když budou děti bydlet max. hodinu od tebe, tak u nich budeš pečená vařená? Co když o to stát nebudou, nebo si nesedneš s jejich partnery? To je ještě horší. Základ je děti vychovat a smířit se s tím, že se rozejdou, kam budou chtít. Z mé zkušenosti děti s rodiči nestojí o kontakt v případech, kdy je na ně vytvářen neustálý nátlak. Mimochodem znám několik sourozenců, kteří se do zahraničí přestěhovali jeden za druhým. Důvod, proč dítě vyhledává kontakt s rodičem je prostě daleko kompexnější. Člověk má mít tolik dětí, na kolik se cítí, ne si je dělat do zásoby.
No, ale když máš víc děti, tak máš jednak šanci, že aspoň nějaké zůstane poblíž. A jednak pečená vařená, když budu pečená vařená u některého z dětí, ale budu těch dětí mít víc, tak už to nebude z jejich pohledu pečená vařená, protože budu pokaždé u jiného dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 18:51
Dvě děti jsou šílený rozdíl, ale já je měla hodně pozdě, až po 40. Takže to taky hraje roli. Mají 3,5 roku rozdíl, a je to náročné. S jedním je to jednoduché, jen jedny požadavky, žádný konflikty, a hlavně se vzájemně nemotivujou k neplechám. A k tomu věkovému rozdílu, mám kolegyni, která má jedno 5 leté dítě, a stěžuje si, že mu musí obstarávat společnost. A pak mám další kolegyni, která má 11 a 5 leté dítě a shání společnost pro obě, protože mají různé potřeby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 19:11
@Anonymní píše:
Já jsem partnerka toho jednináčka, který se odstěhoval do zahraničí. Tchýně je úžasná a respektující osůbka, jezdí zá námi každé dva měsíce na cca dva týdny, my za ní v létě na měsíc. Takto s námi v podstatě částečně bydlí a ten čas spolu je prostě intenzivnější. Partner ji miluje z celého srdce. Věřím, že i toho důvodu, že mu dala volnost a nic nám nevyčítá.
Tak tchýni nic jiného nezbývá, ale upřímně já bych tohle nedala ani u své mamky, natož tchyně. I když mám s nima hezky vztah, tak mít je každý druhy měsíc dva týdny u sebe doma a nebo byt měsíc u nich, tak bych se brzo zblaznila. Strašný zásah do soukromí. Já mám tchýni taky v jiné zemi, jezdí k nám tak 3× za rok na víkend a mám dost, vždycky jsem rada, když se za ni zavřou dveře. My tam jezdíme na Vánoce a v lete, vzdy tak na týden a taky sem rada, když jedu domu. Strašně mě ty delší návštěvy vyčerpávají, i když to jsou fajn lidi, ale mít to jako vy, tak do roka zadam o rozvod a vracím manžela mamince
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 19:12
@Dollorres píše:
Dvě děti jsou šílený rozdíl, ale já je měla hodně pozdě, až po 40. Takže to taky hraje roli. Mají 3,5 roku rozdíl, a je to náročné. S jedním je to jednoduché, jen jedny požadavky, žádný konflikty, a hlavně se vzájemně nemotivujou k neplechám. A k tomu věkovému rozdílu, mám kolegyni, která má jedno 5 leté dítě, a stěžuje si, že mu musí obstarávat společnost. A pak mám další kolegyni, která má 11 a 5 leté dítě a shání společnost pro obě, protože mají různé potřeby.
Já měla dvě děti před 25 rokem a stejně je to zahul nedovedu si to představit po 30, natož po 40, v tomhle věku už mame babicky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 19:18
@Da12 píše:
Také jsem váhala, ale druhé dítě nakonec měla. A jsem za to ráda, je to sluníčko. Teď spíš lituju, že jsem si nepořídila děti tři, ale pozdě bycha honit. Jedináček je nevýhodný, může se mu něco stát a nemáš pak žádné dítě. Můžeš se s ním v pubertě a dospělosti odcizit, může ti odjet daleko do ciziny a nemáš žádné dítě. Na jedináčcích je často vidět, že byli jedináčky, jsou sobečtí, myslí jen na sebe, neradi se s někým dělí a musí být podle nich. Jsou na to tak z dětství zvyklí. Mám manžela jedináčka, a i když jsem s ním již řadu let, vykazuje některé rysy pro jedináčky typické.
Prej nevýhodný Ony jsou děcka nějaká výhodná investice nebo co. Mimochodem, mám krásný příklad „nejedináčků“ - jedna rodina měla dvě děti - obě spolu zahynuly v autě, druhá rodina měla děti tři - kluk umřel v 18 na motorce, holka v 28 na rakovinu a poslední sestra se stala jeptiškou a rodinu vidí asi 1× ročně a vnoučata od ní taky nehrozí. To jen k těm „pojistkám“, aby si dělali lidi radši víc dětí, kdyby jedno umřelo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 19:22
@Polední bouře píše:
No, krev není voda. Je hezké v dalších generacích vidět sebe.Se zbytkem souhlas. Vidíš, i ty se těšíš, že třeba budeš mít vnoucatka. A s počtem děti se ta pravděpodobnost prostě zvyšuje, aniž bych jim jakkoliv mluvila do života.
Ale pro mne je asi hlavní motiv, že je prostě krásně přivést človíčka na svět a pak ho vychovávat.
Mě je to teda úplně u ři. ti, žila bych šťastná i bez dítěte, teď jedno mám a rozhodně ho nevnímám jako pokračování sebe a je mi i jedno, jestli bude mít další děti a já vnoučata. Možná by bylo i lepší, kdyby ne, protože beztak budu muset hákovat asi tak do smrti, takže beztak nehrozí, že bych byla babička v důchodě, co má čas na vnoučata
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 20:35
Mimochodem to že jedináčci jsou sobecký je jenom canc který se nezakládá na pravdě. Je strašně moc případů kdy se sourozenci v dospělosti nekontaktují, nevídají a nebo se dokonce nesnáší akorát že o těchhle případech se nemluví protože ty rodiny se za to dost stydí. Ale pak když je nějaké dědické řízení tak je teprve vidět jak,,krásné" vztahy mezi sebou někteří sourozenci mají 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 20:53
@kulíšek_s_bambulí píše:
Mimochodem to že jedináčci jsou sobecký je jenom canc který se nezakládá na pravdě. Je strašně moc případů kdy se sourozenci v dospělosti nekontaktují, nevídají a nebo se dokonce nesnáší akorát že o těchhle případech se nemluví protože ty rodiny se za to dost stydí. Ale pak když je nějaké dědické řízení tak je teprve vidět jak,,krásné" vztahy mezi sebou někteří sourozenci mají
Já mám jedináčka a sobecká není vůbec, přijde mi, že sobečtí jsou kolikrát sourozenci, protože si musí hájit „to svoje“ - svoje hračky, svůj prostor, svůj čas, klid. Nedejbože když v některých rodinách dojde na dědické řízení, největší boj je kolikrát mezi sourozenci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.5.23 21:00
@Prosimklid píše:
Já mám jedináčka a sobecká není vůbec, přijde mi, že sobečtí jsou kolikrát sourozenci, protože si musí hájit „to svoje“ - svoje hračky, svůj prostor, svůj čas, klid. Nedejbože když v některých rodinách dojde na dědické řízení, největší boj je kolikrát mezi sourozenci.
Já jsem si tohohle právě taky kolikrát všimla, třeba i na hřišti mezi dětmi, že jedináčci nejsou sobečtí, rozdělí se, půjčí hračku a děti které se prostě musí dělit se sourozenci o hračky a o dobrůtky pak už úplně tuplem nemají chuť se dělit ještě s cizím dítětem, protože právě musí takzvaně bojovat o to svoje. Takže jakmile někdo řekne že jedináčci jsou sobecký tak úplně vidím rudě protože to tak fakt není, je to stokrát omílany kec.
Jenže známe to, stokrát opakovaná lež se stává pravdou
Jinak můj otec byl jedináček já jsem jedináček a nejspíš budu mít jen jedináčka protože já to přiznám na férovku že bych druhé nezvládla a upřímně je mi to úplně fuk.
Když já byla dítě tak jsme prostě byli taková parta o třech členech a stejnou partu o třech členech jedu teď když sama dítě mám a popravdě mě ani nenapadá že by to mělo být nějak jinak i když vím že spousty zasloužilých matek mě za tohle odsoudí. Ale já si prostě myslím, že je lepší spokojená a pohodová máma od jednoho dítěte než vyflusaná a nervni máma od dvou a více dětí. je to jen můj názor a rozhodně netvrdím že je jediný správný protože tohle každý prostě cítí jinak 
Příspěvek upraven 23.05.23 v 21:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
