Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
PetraZ, Jaa, Bibi .. a další …tak jsem se teď zasmála. Koupila jsem si v Chomutove v lékárně 3 testy .. vsechny cena cca 60 Kc. Nedockave letím k babicce, ze si jeden udelám hned … a on byl asi postarsi, protoze mi to neukázalo žádnou čárku. Byl to IntimaTest Ultra, obal má takovou starorůžovou barvu. Tak tu mám ještě Axiom comfort a GS Mamatest comfort. Tak zítra je ráno na řadě GS … snad už bude fungovat.
Gabriela
Gábi,
mám zkušenost s Mamatestem takovou, že ani 3 týdny od otěhotnění se mi neukázal pozitivní - taky byl bez jakýchkoliv čárek. Druhý ze stejné
y byl za chvilku //. Takže těm „porouchaným“ bych rozhodně nevěřila, a už vůbec se tím neuklidňovala vzhledem k tomu, co jsi psala v původním dotazu. Raději si udělej hned další test, abys měla větší jistotu. Přece není možné, aby bez výsledku (ať + anebo -) byl další.
nezkusena_maminko
… no ja už to do rána vydržím. Budu tomu výsledku také více důvěřovat…a doufám, že těch nefunkčních testů tam neměli více
G.
Infinity, ja jsem mela po vysazeni HA dlouho problemy s cyklem. Ale hlavne jsem pri cekani na prvni MS mela vsechny priznaky tehu, ale nebyla jsem. Takze fakt tezko rict, jak jsi na tom Ty. Tak drzim palcky, at to dopadne tak, jak si prejes!!!
dobré rano všem … tak tedy Mama test /. Ale mrcha stale nikde. Otestuji ještě koncem týdne pokud se nedostaví mrcha a pak běžím k doktorce. ![]()
Ahoj Gábi,myslím,že těhu nejsi,je to jen po tom zmatku s prášky.No každopádně to udělej tak,jak jsi napsala.
Ahoj holky, potřebuji nestranný názor na naší záležitost. Manžel mi neustále dává najevo, že bych toho mohla dělat mnohem víc a já mám pocit, že vše co dělám je pro něj málo. Dnes mi řekl, že jsem líná a že vše co dělám já dělají i všechny ostatní ženy a že já si jen hraji na chudinku. Řekl mi to potom, kdy jsem mu řekla já, že už to nezvládám a potřebuji od něj trošku pomoc. Jak to u nás vypadá: manžel má časově hodně náročnou práci, takže každý druhý víkend je pryč a ze všedních dní je doma tak 3 večery. Já mám na starost, celý dům, velkého psa, miminko a začínající podnikání (obíhání úřadu, zajišťovaní povolení, nabírání zaměstnanců, schůzky s firmami, které budou dělat stavební úpravy, nakupování zařízení do provozu…). Manžel když přijede domů, tak si chvilku pohraje s malým, ale tím jeho pomoc končí. O víkednu jde na procházku s malým a kočárkem a já mezitím dělám oběd. Příjde mi, že nevidí nic co dělám, doma máme pořádek, máme uvařeno, vypráno, vyžehleno, o mimi se starám vzorně, ale pořád je to málo. Nemáme hlídací babičky, tetičky…takže vše absolvuji s mimčem, nebo to dělám když spí. Nejvěštší problém nastává když potřebuji aby malého na chvíli pohlídal abych mohla zařídit věci, které s ním prostě nejdou (např. schůzky s kandidáty na zaměstnání)… o tom, že bych si šla sama třeba zacvičit, nebo s kamarádkou na kafe si můžu nechat akorát tak zdát. Jen dodám, že podnikání nebyl můj nápad, já do toho chtěla jít, až bude mimčo trošku větší a já ho dám do školky, ale manžel si trval na svém, že musíme hned. Takže i v porodnici jsem zařizovala vše potřebné. Už jsem na zhroucení a manžel je tak dobrý manipulátor, že začínám vážně přemýšlet, jestli náhodu nemá pravdu a já nejsem jen pohodlná a líná.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuji nestranný názor na naší záležitost. Manžel mi neustále dává najevo, že bych toho mohla dělat mnohem víc a já mám pocit, že vše co dělám je pro něj málo. Dnes mi řekl, že jsem líná a že vše co dělám já dělají i všechny ostatní ženy a že já si jen hraji na chudinku. Řekl mi to potom, kdy jsem mu řekla já, že už to nezvládám a potřebuji od něj trošku pomoc. Jak to u nás vypadá: manžel má časově hodně náročnou práci, takže každý druhý víkend je pryč a ze všedních dní je doma tak 3 večery. Já mám na starost, celý dům, velkého psa, miminko a začínající podnikání (obíhání úřadu, zajišťovaní povolení, nabírání zaměstnanců, schůzky s firmami, které budou dělat stavební úpravy, nakupování zařízení do provozu…). Manžel když přijede domů, tak si chvilku pohraje s malým, ale tím jeho pomoc končí. O víkednu jde na procházku s malým a kočárkem a já mezitím dělám oběd. Příjde mi, že nevidí nic co dělám, doma máme pořádek, máme uvařeno, vypráno, vyžehleno, o mimi se starám vzorně, ale pořád je to málo. Nemáme hlídací babičky, tetičky…takže vše absolvuji s mimčem, nebo to dělám když spí. Nejvěštší problém nastává když potřebuji aby malého na chvíli pohlídal abych mohla zařídit věci, které s ním prostě nejdou (např. schůzky s kandidáty na zaměstnání)… o tom, že bych si šla sama třeba zacvičit, nebo s kamarádkou na kafe si můžu nechat akorát tak zdát. Jen dodám, že podnikání nebyl můj nápad, já do toho chtěla jít, až bude mimčo trošku větší a já ho dám do školky, ale manžel si trval na svém, že musíme hned. Takže i v porodnici jsem zařizovala vše potřebné. Už jsem na zhroucení a manžel je tak dobrý manipulátor, že začínám vážně přemýšlet, jestli náhodu nemá pravdu a já nejsem jen pohodlná a líná.
No, ja toho delam mnohem mene nez ty a manzela by nikdy nenapadlo mi rict, ze jsem lina. Teda tuhle mel hemzy, kdyz jsem mu chtela vrazit malou, ale nechala jsem ho vydusit ted si ji bere sam. ![]()
Moje rada: delej odted POUZE veci kolem ditete, af vidi, jak to vypada, kdyz nic nedelas.
Tak to, co delas, proste nedelej a on az prijede, tak uvidi, jak to vypada, kdyz nedelas. A nebo odjed na tyden a nech vse na nem. Kdyz mu to ani pak nedojde, tak je to sobec. Pokud neni doma, tak si proste neni schopen uvedomit, co to znamena, aby byla cista domacnost, postarano o dite atd. A ze jeste podnikas a to vse bez podpory manzela, tak to te obdivuji.
Já toho nedělám tolik a nikdy by mi to manžel neřekl. takže problém je jinde. ale jinak rada zní: tak mu ukaž, jak to vypadá, když nic neděláš - dej mu dítě na celý den, ať uvaří, uklidí pokud to jde. nebo jen se starej o dítě a nevař mu, nežehli…a pak vysvětli. chlapi holt tu práci okolo domácnosti nevidí. pere pračka, mimino nic nepotřebuje, nádobí je otázka chvilky, vyluxovat deset minut. ONI prostě nevědí, že když se to nasčítá tak je to celý den…
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuji nestranný názor na naší záležitost. Manžel mi neustále dává najevo, že bych toho mohla dělat mnohem víc a já mám pocit, že vše co dělám je pro něj málo. Dnes mi řekl, že jsem líná a že vše co dělám já dělají i všechny ostatní ženy a že já si jen hraji na chudinku. Řekl mi to potom, kdy jsem mu řekla já, že už to nezvládám a potřebuji od něj trošku pomoc. Jak to u nás vypadá: manžel má časově hodně náročnou práci, takže každý druhý víkend je pryč a ze všedních dní je doma tak 3 večery. Já mám na starost, celý dům, velkého psa, miminko a začínající podnikání (obíhání úřadu, zajišťovaní povolení, nabírání zaměstnanců, schůzky s firmami, které budou dělat stavební úpravy, nakupování zařízení do provozu…). Manžel když přijede domů, tak si chvilku pohraje s malým, ale tím jeho pomoc končí. O víkednu jde na procházku s malým a kočárkem a já mezitím dělám oběd. Příjde mi, že nevidí nic co dělám, doma máme pořádek, máme uvařeno, vypráno, vyžehleno, o mimi se starám vzorně, ale pořád je to málo. Nemáme hlídací babičky, tetičky…takže vše absolvuji s mimčem, nebo to dělám když spí. Nejvěštší problém nastává když potřebuji aby malého na chvíli pohlídal abych mohla zařídit věci, které s ním prostě nejdou (např. schůzky s kandidáty na zaměstnání)… o tom, že bych si šla sama třeba zacvičit, nebo s kamarádkou na kafe si můžu nechat akorát tak zdát. Jen dodám, že podnikání nebyl můj nápad, já do toho chtěla jít, až bude mimčo trošku větší a já ho dám do školky, ale manžel si trval na svém, že musíme hned. Takže i v porodnici jsem zařizovala vše potřebné. Už jsem na zhroucení a manžel je tak dobrý manipulátor, že začínám vážně přemýšlet, jestli náhodu nemá pravdu a já nejsem jen pohodlná a líná.
Nevím, jak máš staré dítko, ale když píšeš mimi, tak beru, že nemá ještě rok. Myslím, že zvlášť, pokud podnikání byl manželův nápad, by Ti měl být spíš podporou než podkopávačem.
když jsem měla malou, neměla jsem hlídání, byla jsem na ni také naprosto sama stejně jako na vše kolem domácnosti. A neumím si představit, že bych do toho ještě sama rozjížděla podnikání. Určitě existují supermatky nadlidi, které by to zvládli a ještě vypadali jako ze žurnálu. Ale za sebe si myslím, že pokud to byl hlavně manželův nápad, tak by se měl velmi rychle probrat a minimálně přestat se shazováním a ponižováním. Pokud se Ti má vše podařit, tak musí fungovat jako partner a ne d.bil.
Ale příště bych se už nenechala uvrtat do něčeho, co chce spíš druhý víc než já ![]()
Jo a jsi borec, že to zvládáš ![]()
Neber si to tak, co zvládneš zvládneš a co ne to uděláš zítra. Nestresuj se. Manžel to vidí jinak, protože nevidí co doma děláš. Kdyby jsi onemocněla a skončila v nemocnici, tak by si to uvědomil. Jsi člověk, máš právo žít a užívat si život, ne být uklízečkou. Z té honičky se jednou složíš. Nenapadlo tě, že by sis sehnala třeba někoho na úklid? Třeba by paní chodila jednou až dvakrát týdně na 3 hodiny - záleží kolik by toho měla uklízet a stálo by tě to max 600kč týdně. Jo, prachy jsou zapotřebí, ale duševní klid a pohoda taktéž. Tím, že manžel pracuje, tak by určitě nějakou korunu na to obětoval a pokud ne, tak je pěkný sobec. Chce tě snad udřít nebo mít domu super babu, která je veselá a ne utahaná.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuji nestranný názor na naší záležitost. Manžel mi neustále dává najevo, že bych toho mohla dělat mnohem víc a já mám pocit, že vše co dělám je pro něj málo. Dnes mi řekl, že jsem líná a že vše co dělám já dělají i všechny ostatní ženy a že já si jen hraji na chudinku. Řekl mi to potom, kdy jsem mu řekla já, že už to nezvládám a potřebuji od něj trošku pomoc. Jak to u nás vypadá: manžel má časově hodně náročnou práci, takže každý druhý víkend je pryč a ze všedních dní je doma tak 3 večery. Já mám na starost, celý dům, velkého psa, miminko a začínající podnikání (obíhání úřadu, zajišťovaní povolení, nabírání zaměstnanců, schůzky s firmami, které budou dělat stavební úpravy, nakupování zařízení do provozu…). Manžel když přijede domů, tak si chvilku pohraje s malým, ale tím jeho pomoc končí. O víkednu jde na procházku s malým a kočárkem a já mezitím dělám oběd. Příjde mi, že nevidí nic co dělám, doma máme pořádek, máme uvařeno, vypráno, vyžehleno, o mimi se starám vzorně, ale pořád je to málo. Nemáme hlídací babičky, tetičky…takže vše absolvuji s mimčem, nebo to dělám když spí. Nejvěštší problém nastává když potřebuji aby malého na chvíli pohlídal abych mohla zařídit věci, které s ním prostě nejdou (např. schůzky s kandidáty na zaměstnání)… o tom, že bych si šla sama třeba zacvičit, nebo s kamarádkou na kafe si můžu nechat akorát tak zdát. Jen dodám, že podnikání nebyl můj nápad, já do toho chtěla jít, až bude mimčo trošku větší a já ho dám do školky, ale manžel si trval na svém, že musíme hned. Takže i v porodnici jsem zařizovala vše potřebné. Už jsem na zhroucení a manžel je tak dobrý manipulátor, že začínám vážně přemýšlet, jestli náhodu nemá pravdu a já nejsem jen pohodlná a líná.
Máte toho na sobě až moc. Já mám na starosi půlročního syna a tři malá štěňátka (za dva týdny dvě půjdou do nových domovů a zůstane nám jen jedno) a to občas nestíhám, takže prádlo se mi občas nakupí než ho vyžehlím, na podlaze jsou chlupy od feny a občas dva dny nevyložím myčku a můj muž když přijde domů z práce (a vezme to přes obchod a nakoupí) mi pomůže s největšími „pohromami“ nebo vezme kluka do kočáru a ať jdu spát.
Takže neschopná určitě nejste. Jen váš muž má přílišné nároky. ![]()
Přesně jak už to zaznělo. Dokud budeš stále makat na 200% nikdy si nic neuvědomí. Prostě bych kromě péče o dítě nedělala nic. Myslím, že budou stačit dva dny
![]()