Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Váš partner
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
18.11.15 10:05
- Citovat
- Upravit
18.11.15 10:07
@Anonymní píše:
Holky - tak to je v pytli… mě tato diskuse přinutila se zamyslet a obávám se, že jsem asi ve vztahu nešt´astná… Jediná, co mě totiž napadlo je negativum, že „mě nemiluje, a jsem mu - dle všeho - dosti ukradená“
Díky za podnět k zamyšlení se…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.11.15 10:40
@nostress píše:
A proč s ním žiješ?
@martina.se píše:
můžu se zeptat, proč s nim teda jsi?
Holky, já vážně nechápu, k čemu jsou takovéhle reakce 
. To si jako fakt myslíte, že bysme s těma chlapama zůstávaly, kdybychom měli alespoň částečně vhodné podmínky pro odchod?
Nevím, jak ostatní anonymky tady, ale já osobně šla do manželství s tím, že to bude na pořád. Můj muž býval úžasný chlap. Neměla jsem jedinou indicii k tomu, že by se měl během pár let změnit v totálního arogantního, nevěrného, sobeckého zmetka, který myslí jen na sebe.
Takže v dobré víře, že všechno bude OK jsem si s ním pořídila děti, veškeré peníze investovala do rekonstrukce jeho domu + úvěr, aby se nám žilo dobře. Teď jsem na to doplatila. Splácím úvěr, starám se o děti, co vydělám jde na úvěr a běžné provozní věci. Bohužel nemám rodinu, která by mě podpořila, nemám bohaté rodiče, nemám tak skvělou práci, abych pokryla úvěr, nájem a provozní náklady. Z manžela je sobec, který nepustí korunu a majetkové vyrovnání bude boj „na život a na smrt“ (a to zdaleka nechci tolik, na kolik bych měla ze zákona nárok). To, že mi bude zdarma poskytnut právník je mi momentálně houby platné, když se potom budu 3 roky handrkovat o majetek - z čeho jako budu s dětmi ty 3 roky žít? A kde? Navíc mě manžel psychicky týrá, vydírá mě, takže bude boj i o děti - ne, že by se o ně doposud staral, ale co by neudělal pro to, aby mě zničil, že?
Prostě není vždycky jednoduché odejít, když nemáte absolutně žádné zázemí, ani podporu. Myslím si, že dotazy na to, „proč s ním tedy jsem“ - jsou úplně mimo mísu.
A mám takový pocit, že nemluvím jen za sebe, ale i za ostatní holky, které tady anonymně přispívaly. Myslím, že máme tak nějak podobný „osud“. Já jsem rozhodnutá odejít nejpozději ve chvíli, kdy doplatím úvěr. Ale kdo ví, co si na mě život ještě přichystá 
- Citovat
- Upravit
18.11.15 12:21
@Večernice7 píše:
Víkend ještě jde, můj s rýmičkou skuhral celý týden a plus ještě asi dva dny a ve finále se mu udělaly opary a to už vypadalo, že budu pomalu chystat smuteční hostinu!
Mně nevadí ho obskakovat, ale jak na to láteřil. A přitom - blbá rýma, co?Chlapa, který by neumíral na rýmu, neznám. To už k sobě neodmyslitelně patří
taky to beru s humorem, kdybych při tom neměla chřipku, horečky, nepečovala o mimino, o školáka a ještě o něj, když se mu náhodou udělal soplíček 
timhle mi dokáže spolehlivě vytočit na max naštěstí už je zdravý, očekávám další rýmičku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.15 13:03
@Anonymní píše:
Holky, já vážně nechápu, k čemu jsou takovéhle reakce
Takže v dobré víře, že všechno bude OK jsem si s ním pořídila děti, veškeré peníze investovala do rekonstrukce jeho domu + úvěr, aby se nám žilo dobře. Teď jsem na to doplatila. Splácím úvěr, starám se o děti, co vydělám jde na úvěr a běžné provozní věci. Bohužel nemám rodinu, která by mě podpořila, nemám bohaté rodiče, nemám tak skvělou práci, abych pokryla úvěr, nájem a provozní náklady. Z manžela je sobec, který nepustí korunu a majetkové vyrovnání bude boj „na život a na smrt“ (a to zdaleka nechci tolik, na kolik bych měla ze zákona nárok). To, že mi bude zdarma poskytnut právník je mi momentálně houby platné, když se potom budu 3 roky handrkovat o majetek - z čeho jako budu s dětmi ty 3 roky žít? A kde? Navíc mě manžel psychicky týrá, vydírá mě, takže bude boj i o děti - ne, že by se o ně doposud staral, ale co by neudělal pro to, aby mě zničil, že?
Prostě není vždycky jednoduché odejít, když nemáte absolutně žádné zázemí, ani podporu. Myslím si, že dotazy na to, „proč s ním tedy jsem“ - jsou úplně mimo mísu.
A mám takový pocit, že nemluvím jen za sebe, ale i za ostatní holky, které tady anonymně přispívaly. Myslím, že máme tak nějak podobný „osud“. Já jsem rozhodnutá odejít nejpozději ve chvíli, kdy doplatím úvěr. Ale kdo ví, co si na mě život ještě přichystá
byla jsem na tom stejně, věř, že když chceš, jde to.. ex mi stále dluží cca 300 tis, které v životě neuvidim, ale jako co už.. prachy jsou vedlejší… odešla jsem s holým zadkem a jsem šťastná jak blecha, že jsem to dokázala. Může každá, stačí jen chtít.. 
mmchdm, chápu, ale co Ti pomůže v tomto setrvávat? Já odešla fakt s ničim - rodiče daleko, nemajetní, pomoct nemohli. Ale prostě šla jsem - do podnájmu, do práce, kluk do školky.. první čtvrt rok peklo, pak se to tak nějak užďurchalo.. splácela jsem též dluhy atd.. teď, po 5 letech vim, že to bylo to nejlepší. Ex měl taky tendence vydírat, ale já se prostě nedala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.15 13:09
1. Mohu se na něho ve všem spolehnout, takže nemusím mít strach, co mě nekalého v budoucnu potká. V těžkých chvílích se mě snaží pochopit a podržet, i když sám neví, jak mi konkrétně pomoci a nejvíce se mi líbí, jak má vše hezky srovnané a ví, co je pro něj v životě důležité .
2. Když jedeme na dovolenou nebo na výlet, tak místo v devět odjíždíme nejdříve v deset a to musí být, protože není přeci kam chvátat a také mu musím dát náskok něž si zabalí všechny věci 
. Jednou za čas mu musím připomenou, že by měl více pomáhat v domácnosti nebo nějak mile překvapit. Co mě však dokáže vytočit nejvíc je, že mě požádá o něco, co prokazatelně už dělám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.15 13:16
Pozitiva :
- když je potřeba dokáže se skvěle postarat o dceru i o domácnost
- dává mi volnost
- je obětavý, hodný, nikdy by na mě nekřičel sprostě apod.
Negativa :
- hraje zbytečně moc na PC hry
- když mu něco neřeknu s předstihem, je z toho nervní
- málo mluví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
elot
18.11.15 13:52
- je pracovitý
- pořád mi dává najevo jak mně a deti miluje
- a můžu se na něj ve všem spolehnout
- někdy až moc kliďas
- pořád něco hledá
- a to třetí vůbec nemůžu vymyslet spíš bych vymyslela čtvrtý pozitivum- výborný v posteli
- Citovat
- Upravit
18.11.15 14:13
@Anonymní píše:
Holky, já vážně nechápu, k čemu jsou takovéhle reakce
Takže v dobré víře, že všechno bude OK jsem si s ním pořídila děti, veškeré peníze investovala do rekonstrukce jeho domu + úvěr, aby se nám žilo dobře. Teď jsem na to doplatila. Splácím úvěr, starám se o děti, co vydělám jde na úvěr a běžné provozní věci. Bohužel nemám rodinu, která by mě podpořila, nemám bohaté rodiče, nemám tak skvělou práci, abych pokryla úvěr, nájem a provozní náklady. Z manžela je sobec, který nepustí korunu a majetkové vyrovnání bude boj „na život a na smrt“ (a to zdaleka nechci tolik, na kolik bych měla ze zákona nárok). To, že mi bude zdarma poskytnut právník je mi momentálně houby platné, když se potom budu 3 roky handrkovat o majetek - z čeho jako budu s dětmi ty 3 roky žít? A kde? Navíc mě manžel psychicky týrá, vydírá mě, takže bude boj i o děti - ne, že by se o ně doposud staral, ale co by neudělal pro to, aby mě zničil, že?
Prostě není vždycky jednoduché odejít, když nemáte absolutně žádné zázemí, ani podporu. Myslím si, že dotazy na to, „proč s ním tedy jsem“ - jsou úplně mimo mísu.
A mám takový pocit, že nemluvím jen za sebe, ale i za ostatní holky, které tady anonymně přispívaly. Myslím, že máme tak nějak podobný „osud“. Já jsem rozhodnutá odejít nejpozději ve chvíli, kdy doplatím úvěr. Ale kdo ví, co si na mě život ještě přichystá
hned se ti to nepovede. Protože pak si budeš chtít udělat rezervu, aby jsi měla kdyby něco… Mě to trvalo cca rok po splacení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.15 14:58
Manžel je milionový. Nereptá, když je doma bordel jak v tanku . Pomůže, když padám na hubu . Moc dobře si uvědomuje, že se 4 dětma nejsem doma na dovolené . A kdyby byl trochu rozhodnější a házel špinavé prádlo do koše, nechybělo by mi vůbec nic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.15 14:59
Pozitivni
- vim, ze me miluje a dokaze to dat najevo
- muzu se na nej spolehnout
- pomaha mi doma
negativni
- je to lenoch
- nekdy ho dokazou vytocit malickosti
- ridi jako Fitipaldi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.15 15:11
- Směje se mému humoru.
- Vede a motivuje naše děti.
- Má ráda mne a sex se mnou.
- Je, objektivně vzato, bordelář.
- Tráví doma moc času opravama písemek
- Žárlí na moje koníčky a čas který jim věnuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.15 15:27
@Mamina87 píše:
Koukam že těch malomluvnych máme doma víc
Možná někdy lepší, než když mluví příliš Přítel občas vypráví a říká to samé pořád dokola, až už ho pak přestanu vnímat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.11.15 15:59
@martina.se píše:
byla jsem na tom stejně, věř, že když chceš, jde to.. ex mi stále dluží cca 300 tis, které v životě neuvidim, ale jako co už.. prachy jsou vedlejší… odešla jsem s holým zadkem a jsem šťastná jak blecha, že jsem to dokázala. Může každá, stačí jen chtít..
Vím, že budu v pohodě a klidu až odejdu, ale zatím to prostě nejde. Děti mám dvě, obě školou povinné, peníze lítají na každou stranu. Od rodiny nemám podporu ani psychickou, všichni mého muže milují a nevěří, že je takový haj..l, jaký je. A hlavně, musím zůstat v okolí místa svého bydliště, protože se kromě práce a dětí, starám o téměř nemohoucí babičku. Prostě vím, že kdyby to jen trošičku šlo, tak bych šla okamžitě. Ale bohužel, teď to nejde. Vydírat se nenechám, už jsem se psychicky obrnila, musím zajistit psychickou pohodu nejen sobě, ale i babičce a dětem, a to by v tuhle chvíli nešlo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Holky - tak to je v pytli… mě tato diskuse přinutila se zamyslet a obávám se, že jsem asi ve vztahu nešt´astná… Jediná, co mě totiž napadlo je negativum, že „mě nemiluje, a jsem mu - dle všeho - dosti ukradená“
Díky za podnět k zamyšlení se…