Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Váš partner
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
18.11.15 21:58
- Citovat
- Upravit
Anonymní
18.11.15 22:03
Omlouvam se za chyby. Neslo mi ty chybynumazat, tak sem to poslala tak.Je to tezke. Mela jsem se lip ucit. Mohla jsem lepe vydelavat a nebyt zavysla na zmetkovy, ktery se povysuje.
- Citovat
- Upravit
18.11.15 22:18
@Anonymní píše:
Omlouvam se za chyby. Neslo mi ty chybynumazat, tak sem to poslala tak.Je to tezke. Mela jsem se lip ucit. Mohla jsem lepe vydelavat a nebyt zavysla na zmetkovy, ktery se povysuje.
Nemá cenu si něco vyčítat, až budou děti větší, určitě se ti podaří od něj odejít, a kdo ví, kdy potkáš někoho nového, třeba to bude brzy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.11.15 22:29
@Martina1991 Dekuji ti zlaticko. 
Mile slovo je pro me k nezaplaceni.Mame jedno dite. Tolik bych si prala poridit mu sourozence. 
Ale s nim 
ne. Verim, ze bude lip. 
- Citovat
- Upravit
19.11.15 07:33
@Anonymní píše:
Vím, že budu v pohodě a klidu až odejdu, ale zatím to prostě nejde. Děti mám dvě, obě školou povinné, peníze lítají na každou stranu. Od rodiny nemám podporu ani psychickou, všichni mého muže milují a nevěří, že je takový haj..l, jaký je. A hlavně, musím zůstat v okolí místa svého bydliště, protože se kromě práce a dětí, starám o téměř nemohoucí babičku. Prostě vím, že kdyby to jen trošičku šlo, tak bych šla okamžitě. Ale bohužel, teď to nejde. Vydírat se nenechám, už jsem se psychicky obrnila, musím zajistit psychickou pohodu nejen sobě, ale i babičce a dětem, a to by v tuhle chvíli nešlo.
tak snad se povede pro mě byla nejhorší myšlenka, že prostě nechci, aby v tom vyrůstalo to dítě - takový model přebere samo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.11.15 15:30
@Anonymní píše:
Holky, já vážně nechápu, k čemu jsou takovéhle reakce. To si jako fakt myslíte, že bysme s těma chlapama zůstávaly, kdybychom měli alespoň částečně vhodné podmínky pro odchod?Nevím, jak ostatní anonymky tady, ale já osobně šla do manželství s tím, že to bude na pořád. Můj muž býval úžasný chlap. Neměla jsem jedinou indicii k tomu, že by se měl během pár let změnit v totálního arogantního, nevěrného, sobeckého zmetka, který myslí jen na sebe.
Takže v dobré víře, že všechno bude OK jsem si s ním pořídila děti, veškeré peníze investovala do rekonstrukce jeho domu + úvěr, aby se nám žilo dobře. Teď jsem na to doplatila. Splácím úvěr, starám se o děti, co vydělám jde na úvěr a běžné provozní věci. Bohužel nemám rodinu, která by mě podpořila, nemám bohaté rodiče, nemám tak skvělou práci, abych pokryla úvěr, nájem a provozní náklady. Z manžela je sobec, který nepustí korunu a majetkové vyrovnání bude boj „na život a na smrt“ (a to zdaleka nechci tolik, na kolik bych měla ze zákona nárok). To, že mi bude zdarma poskytnut právník je mi momentálně houby platné, když se potom budu 3 roky handrkovat o majetek - z čeho jako budu s dětmi ty 3 roky žít? A kde? Navíc mě manžel psychicky týrá, vydírá mě, takže bude boj i o děti - ne, že by se o ně doposud staral, ale co by neudělal pro to, aby mě zničil, že?
Prostě není vždycky jednoduché odejít, když nemáte absolutně žádné zázemí, ani podporu. Myslím si, že dotazy na to, „proč s ním tedy jsem“ - jsou úplně mimo mísu.
A mám takový pocit, že nemluvím jen za sebe, ale i za ostatní holky, které tady anonymně přispívaly. Myslím, že máme tak nějak podobný „osud“. Já jsem rozhodnutá odejít nejpozději ve chvíli, kdy doplatím úvěr. Ale kdo ví, co si na mě život ještě přichystá
Když někdo napíš anonymně/což v tvém případě chápu/, že se netěší na chlapa a je ráda, když je pryč, z toho se dá vyvodit ledacos. Logicky se někdo zeptá, proč s tím chlapem zůstáváš. Až poté jsi napsala svůj dotčený příspěvek. Na tom, že se někdo slušně zeptá nevidím nic špatného. O tom je diskuze a bez normální komunikace nevyřešíš nic ani tady, ani doma. V jistém smyslu tě chápu,
vím velmi dobře, co prožíváš. Jako dítě jsem si zažila ještě horší věci. A víš co bylo nejhorší? Že naše matka s otcem zůstala. Po tom, co jsem si prožila jako dítě, bych odešla s dětmi raději do Azyláku, než aby musely žít v takovém hororu. Každá situace má svoje řešení. Věřím, že ho najdeš i ty. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jeni to tak snadne opistit nekoho s kym ma clovek dite. Hlavne ja vydelavam 10 tisic v praci, coz neni nic moc pro 2 lidi, kdyz jen 10 000 platime s partnerem hypoteku, energie. S ceho bychom zily? Tak musim s obrovskym sebezaprenim zit s nekym koho nemuzu ani citit.
Partner me ponizuje, nadrazuje se, uplne na me kasle.Ale mame co jist a kde bydlet. Byt bezdetna, mohla bych byt hodne v praci a hlavne sebe bych mohla sidit na jidle.Ted jsem na RD takze tuplem, muzu akorat tak trpet. Nastesti je partner hooodne casto mimi domov. Zaplat pan buh za ty dary. 