Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chápu tě, naprosto, taky mám takového kamaráda a je to na palici. Kontakt utnout neumím. Ale nějak si to neumím ani užívat, prostě mě to štve.
No, ale vzdyt je to hezky
tak si to uzivej
hele, stejne je to sneni mnohdy lepsi nez skutecnost. Ale jinak teda jste se dostali daleko, jestlis mu musela vysvetlovat situaci, takze sympatie vzajemne a ty jsi v pokuseni, on to naviczdaleka nevzdal.
Rozhodnuti musis udelat sama. ![]()
Co mi to jen připomíná..aha už vím..Pino, miluješ mě? Ugo, já si tě vážím
Tak snad to má manžel podobně..
Proč máte s kamarádem tendence vůbec mluvit o tom, že by mezi vámi mohlo něco být, ale nebude, protože… Říkáte si tohle i se všemi kamarádkami?
@akavi Protože oba moc dobře víme, že jsou mezi námi dost velká sympatie. Víš, možná mi to přijde uprimnejsi a bezpečnější. Vedet, že ano, je to tam, ale nemůžu, protože… jsem zvyklá takto jednat. Pro někoho blbost, pro me taková duševní hygiena.
@Lil Kitkatt Právě že jsem to raději hodne omezila a pokud bude potřeba, utnu uplne, ale na druhou stranu mi zvedá občasný kontakt náladu, je to takové mile. ![]()
@Anonymní píše:
@akavi Protože oba moc dobře víme, že jsou mezi námi dost velká sympatie. Víš, možná mi to přijde uprimnejsi a bezpečnější. Vedet, že ano, je to tam, ale nemůžu, protože… jsem zvyklá takto jednat. Pro někoho blbost, pro me taková duševní hygiena.
Takže se oba vzájemně ujistíte, že kdyby tam nebyly ty důvody, tak byste po sobě skočili, ale smůla, jste čestní a zadaní, takže nenene. Kdyz už si tak nějak hrajete na upřímnost, tak tohle určitě ví i tvůj muž a jeho žena.
Za mě je někdy bezpečnější si nehrát s ohněm. ![]()
@akavi Ne, nejsme. Muj muž to nevi a pochybuji, že jeho žena ano. Protože jsme nic neudělali a ani se nechystáme. Radeji bych taky nevěděla, kdyby to muž zvládnul ukocirovat.
@akavi píše:
Takže se oba vzájemně ujistíte, že kdyby tam nebyly ty důvody, tak byste po sobě skočili, ale smůla, jste čestní a zadaní, takže nenene. Kdyz už si tak nějak hrajete na upřímnost, tak tohle určitě ví i tvůj muž a jeho žena.
Za mě je někdy bezpečnější si nehrát s ohněm.
S tim ohnem ok…
Ale co ma s uprimnosti co delat nejake sverovacky manzelum? Me tohle muj pritel rict, tak se strasne rozzarlim ![]()
@PaníKadrnožková Já taky. Nevidím důvod přidělávat mu starosti. Vždyť bych akorat ulevila sobe. A není s čím. To je jako přihlásit se na policii, že mě napadlo krást v obchodě, ale protože vim, že se to nedělá, zůstalo jen u myšlenky. Ja si dokonce nepredstavuju ani sex s dotycnym nebo něco podobného, je mi s ním jen moc dobře.
@Anonymní píše:
@PaníKadrnožková Já taky. Nevidím důvod přidělávat mu starosti. Vždyť bych akorat ulevila sobe. A není s čím. To je jako přihlásit se na policii, že mě napadlo krást v obchodě, ale protože vim, že se to nedělá, zůstalo jen u myšlenky. Ja si dokonce nepredstavuju ani sex s dotycnym nebo něco podobného, je mi s ním jen moc dobře.
Asi jsi to tu zalozila, abys nam to vsem vykecala a ulevilo se ti, ne ![]()
@Anonymní píše:
@akavi Protože oba moc dobře víme, že jsou mezi námi dost velká sympatie. Víš, možná mi to přijde uprimnejsi a bezpečnější. Vedet, že ano, je to tam, ale nemůžu, protože… jsem zvyklá takto jednat. Pro někoho blbost, pro me taková duševní hygiena.
Tohle se stává no, ale docela by mě zajímalo, kdy jste si to řekli? Určitě ne jen tak z ničeho nic při nějaké sešlosti ne? Něco tomu muselo předcházet
Takže asi nějaká schůzka proběhla?
Holky, jdu si pro radu, nikoliv odsouzeni.
Mám velmi, velmi sympatického kamaráda, fakt pěkný chlap, inteligentní, úžasný, zajímavý, samozřejmě neokoukany, že? A taky manzela doma. A on manželku. I když se sobe vzajemne líbime, řekli jsme si, že mezi námi nic nebude, protože máme své rodiny. Teda spíš jsem mu to řekla já, on to respektuje, nic jiného mu nezbývá, prostě to vzal jako fakt. Ale jak si ho vyhnat z hlavy? Utnout kontakt? Opravdu nemám povahu na podvádění, manzela mám i po skoro 20 letech moc rada, vážím si ho. Ale stejně, když se jednou za cas vidíme, mám chuť mu dát pusu (kamaradovi) nebo ho obejmout. Nic z toho samozřejmě nakonec neudělám. Ale abych rekla pravdu, v nejskrytejsim koutku duše je mi někdy lito, že tohle už je všechno. Jen podotýkám, že vztah s mužem máme opravdu hezky, pracujeme na nem, vážím si ho. Jen prostě obcas me to táhne ke kamarádovi, jen tak platonicky, SMS (naprosto nevinne) mi zvedají náladu. Mám se jakéhokoli kontaktu radeji úplně vzdát?