Vrátili jste se k ex? Jak to dopadlo?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
288
13.1.15 14:56

Vztah je vždy o tolerantnosti a respektu druhého… A pokud máš pocit, že jsi v tomhle doposud pokulhávala a o partnera stojíš, tak by jsi to měla být především ty, kdo udělá kompromis…vyjde vstříc a bude respektovat partnerovo rozhodnutí.
A myslím si, že ti asi není patnáct, takže asi dokážeš posoudit zdravou míru toho, kdy a jak často se mu ozvat… Samozřejmě, že pokud ho budeš bombardovat co hodinu, tak asi úspěchy slavit nebudeš..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2
28.8.15 15:43

Dobrý den dámy, chtěl bych vaší radu.Jsem gay a před týdnem se se mnou rozešel můj přítel. Byli jsme spolu půl roku, byl to perfektní vztah plný cestování, dobrodružství vzájemné podpory a naslouchání. Můj přítel měl ale před naším vztahem jiný ze kterého odešel protože v něm byl nešťastný. Co se nám stalo…řekl mi že mě musí opustit protože se ještě nevyrovnal z rozchodu bývalého vztahu, řekl mi že mě má moc rád, že měl štěstí že poznal právě mě ale že s rozchodem bývalého vztahu hrozně bojoval a nevěděl co už dál dělat. Chtěl se mnou začít nový život ale nešlo mu to. Řekl mi že ví že bude zase nešťastný když se vrátí do minulého vztahu ale že teď nemůže jinak a mě by rád někdy viděl. Myslíte že mám počkat a snažit se mu pomoct aby našel dost síly aby opustil vztah ve kterém je nešťastnej a vrátil se ke mě?…že si to uvědomí že mu se mnou bylo lépe a dokáže se odmilovat od člověka který mu ubližuje? Děkuji za rady.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
28.8.15 16:10

Blá blá blá. Prostě jsi se stal převozníkem a je jedno zda jde o vztah hetero či homo. Za půl roku zjistil, že to s tebou nebylo to pravé ořechové a místo aby jednal na rovinu vede tyhle řeči. Být tebou hledal bych si jiného prdelku. Jestli jsi cíťa, tak to zažiješ ještě mockrát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2
28.8.15 16:18

No právě tim si nejsem tak moc jistej…chápu že ho neznáte a neumíte si přesně představit jak se ke mě choval…ale vím s jistouo že se opravdu snažil být se mnou, upřímně bych řekl že to na něm bylo doslova vidět jak moc chce být se mnou, dokonce mi řekl do očí že měl hrozný štěstí že poznal právě mě ale na druhou stranu mi řekl že ví že je vůl, že v tom má bordel, všechno se to v něm pere a že neví co už má dělat dál. Asi to má oto horší v tom že je to jeho první chlap.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.8.16 22:03

Myslite, ze se da k sobe vratit, kdyz uz je podany navrh na soud o urceni peci na dite? jak to vlastne chodi, kdyz uz je neco v soudnim rizeni a pak se lide rozhodnou k sobe vratit?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.8.16 22:12

Jde to pokud opravdu chcete, stále se dá vše zasavit.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.8.16 22:19
@Anonymní píše:
Jde to pokud opravdu chcete, stále se dá vše zasavit.

a jak zastavit?

  • Citovat
  • Upravit
K K
639
6.8.16 12:02

Navrh na urceni pece na dite neni rozvod. Navrh na rozvod se projednava v samostatnem rizeni az kdyz je vyresena pece o dite.

Zastavit to jde treba tak, ze predkladatel navrhu svuj navrh stahne - resp. i pred soudem muze rict, ze si to rozmyslel, oba si padnou kolem krku a ziji spolu stastne az do smrti.

Podle me, kdyz uz je zadost podana, zastavovat to nema smysl…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.8.16 12:05
@K K píše:
Navrh na urceni pece na dite neni rozvod. Navrh na rozvod se projednava v samostatnem rizeni az kdyz je vyresena pece o dite.

Zastavit to jde treba tak, ze predkladatel navrhu svuj navrh stahne - resp. i pred soudem muze rict, ze si to rozmyslel, oba si padnou kolem krku a ziji spolu stastne az do smrti.

Podle me, kdyz uz je zadost podana, zastavovat to nema smysl…

nejsme manzele..takze rozvod neresime..jenom dite..

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
12.1.20 18:18
@Lenja17
@Lenja17 píše:
Záleží kolik vám taky je, my jsme spolu byli od mých 15-ti let (jemu bylo 18) a bylo to jak na houpačce, rozchody a návraty.. pak i nějaké zálety, do toho partnerovi zemřeli rodiče takže velké deprese.. jenže vždycky když jsem si našla někoho jiného tak se nikdo bývalému nevyrovnal.. pak jsme se k sobě asi po pátém pokusu vrátili definitivně, víme že jsme oba vybouření, vyzkoušeli jsme si že nikdo lepší pro nás není a hlavně už jsme si prošli tolika excesama že víme, že nás v našem vztahu už nemůže nic překvapit.. nakonec jsme se vzali a čekáme rodinu a jsme oba nejšťastnější na světě.. ale u nás to bylo opravdu jen o tom najít si k sobě cestu.. nic zásadního nám na nás vzájemně nevadilo a téměř ve všem se shodneme
a žárlivost bych u chlapa nesnesla..můj chlap je úžasně tolerantní

Ahoj, řeším obdobný problém…jak jste to zvládli a co na to vaše okolí, přátelé a rodina? :roll: :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
4.8.23 09:32
@thea píše:
Ano, vrátili jsme se k sobě rok po rozvodu. Rozvod byl po 10 letech manželství a ted spolu opět žijeme i s našimi dcerami od listopadu:-))) a je to lepší a lepší…poučili jsme se!
Tak nám to snad vydrží spoustu dalších let.

Ahoj, můžu vědět příčinu,
Manželka se před 14 dny odstěhovala do podnájmu..dvě děti 6,8.. hodně jsme se hádali a byla to jediná možnost pro co mohla udělat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4.8.23 09:43
@thea píše:
Ano, vrátili jsme se k sobě rok po rozvodu. Rozvod byl po 10 letech manželství a ted spolu opět žijeme i s našimi dcerami od listopadu:-))) a je to lepší a lepší…poučili jsme se!
Tak nám to snad vydrží spoustu dalších let.
Ahoj, můžu vědět příčinu,
Manželka se před 14 dny odstěhovala do podnájmu..dvě děti 6,8.. hodně jsme se hádali a byla to jediná možnost
@thea píše:
Odcizení, stereotyp atd. Nyní jsme spolu skoro půlroku opět a jsme šťastni a to opravdu. Vážíme si sebe a rádi se máme pořád. Ničeho nelitujeme, melo to tak být. Rozvod nám prospěl, ať si říka kdo chce, co chce.

Jak to probíhalo,,byli jste od sebe nebo jste to řešili společně doma 🤔

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2
6.7.26 13:22

Zdravím, zkusím se podělit o své zkušenosti a zároveň prosím o radu, zda tu ještě někdo je.

Jen upozorňuji a nevím zda to není problém, děti nemám :dd

Byl jsem s přítelkyní cca 3,5 roku. Byl to poměrně turbulentní vztah plný hádek, ale lásky zároveň. Po cca 1,5 roku se u mě objevila nevěra, přítelkyně se to dozvěděla, odešla a bez kontaktu. Já jsem z toho byl fakt špatný a začal za ni přes republiky jezdit s básněmi, kyticí a zabralo. Od té doby jsem se poměrně usadil, přestal koukat po jiných a mohu říct, že b, ch tak už nikdy neudělal a zatím to platí. Nicméně, po našem návratu uběhl rok a ona to opět ukončila s ohledem na mé negativní stránky. Byli jsme však stále v kontaktu a stýkali se. Po celou dobu vztahu byla poměrně nevinna holčička, v této době se však postavila na nohy a začala žít, potkávat se s jinými a kontakt utnula. Já též, začal jsem se na plno věnovat studiu, fyzickým aktivitám a podnikání. Po cca 2 měsícich se mi ozvala na Silvestra s přáním do Nového roka. Pak jsme si občas telefonovali, ldy jsem se nešťastnou náhodou dozvěděl, že někoho má. To byl počátek konce, kdy se mi začínal hroutit vlastní život. Díky opravdu špatnému mentálnímu rozpoložení se mi nezdařila jedna zkouška a hrozilo že nebudu připuštěn ke státnicím. Po asi dvou týdmech už jsem začínal randit i já (asi jsem chtělzapomenout). Začal jsem se stabilizovat, stále jsem na všem pracoval, ale začínající problémy jsem dusel v sobě. Po asi týdnu jsme se jednou viděli, vracela mi nějaké věci, které ode mě měla půjčené a po rozloučení, kdy jsme spolu byli nakonec několik hodin i na jídle, dovezl jsem ji domů a tak mi ještě v noc napsala. Neboť právě během této schůzky zjistila, že někoho mám, navíc ji znala a zabolelo ji to. Plus mi říkala, že jsem jinej a že ji mrzí, že jsem takovej nebyl předtím. Dost jsem se zajímal i o psychologii a filosofie a uvažoval nad změnou studiua. Od této schůzky jsme začali být v kontaktu a navzájem si sdíleli naše aktuální strasti kolem našeho randění. Po asi 14 dnech jsem letech za tou holkou s kterou jsem randil do Anglie, kde jsem to definitivně ukončil a měl plnou hlavu (ale v dobrém, byl jsem v poho). Po návratu jsme byli stále v kontaktu, stále mj říkala problémy s jejím současným, resp. tamním, kdy se s ním nakonec rozešla. Možná i diky mě, nevím. Nicméně, jsme se začali dávat dohromady, kdy se mi zmiňovala, že jsem se fakt změnil, aniž bych ji to nějak říkal, tlačil. Začali jsme spolu tedy opět randit. ALE! Moje nejnáročnější životní etapa přichází. Díky té zkoušce mi začalo hrozit předčasné ukončení studia, nevyšlo podnikání, začal jsem mít finanční problémy, nedopadla mi práce a já se začal hroutit. Nejprve vnitřně, držel jsem to v sobě, nechtěl jsem tím nikoho zatěžovat, zkrátka časovaná bomba. Každopádně, ona to cítila, začala se vyptávat. No, když už jsme tedy byli ve vztahu, začal jsem ji o tom říkat. Byla z toho smutná a snažila se mi pomáhat. Já už přestával zvládat, přestal jsem chodit do fitka, plavat i hrát tenis, tancovat jsem chodil jen sporadicky, přestal jsem mít režim a začal být v depresích. Ona začala říkat, že jsem se nezměnil, že jsem sobecký, myslím jen na sebe, nevěnuji se jí, jsem neseběvědomý a podceňuju se. Zkrátka, životní situace ovlivnila vše, můj život, mé chování i zvyky. Začala jednou říkat že to nezvládá a asi se rozloučíme. Zároveň ale říkala že mi věří a podporuje mě. Začal jsem pracovat na jiném podnikatelském záměru a těšil až to launchnu, budu stabilizovanejsi a začneme žít. Ale spuštění se stále posouvalo, bylo v nedohlednu a ona přestávala věřit. Navíc jsem měl od ní prislibenou finanční podporu. Po asi 4 měsících co to takhle bylo, ona se připravovala na státnice, já ji zkoušel, nakonec je udělala, jsem jel přes celou republiku pryč a ona jen napsala že je konec. Viděli jsme se ze si to vyříkame, ale bylo to zvláštne pozitivní, kdy jsme se na dlouhe prochazce drzeli za ruce, libali se a tak. Nějak jsem nevěřil že by to bylo definitivni ukončení. Rozloučili jsme se, ja jel domu a zacal premyslet. Po týdnu jsem popral hezkou promoci a zavolal ji. Povedela mi o svych v tu chvili tezkych psychickych zalezitostech - umrti pejska, a rekla ze je to definitivní konec. Ja se zhroutil, fakt ze absolutne. Zacal jsem ten den psat, volat, posilat hlasovky a snazil se ji dat najevo ze je to jen prechodne obdobi a ze bude lepe jak mile svoji situaci vyresim. Ona mi nakonec naspala ze se za me stydi a ze ji je ze me zle. Tim se to ukoncilo. Od te doby uplynul mesic a ja nevim co s tím. Jsem mega spatnej, navic ted kdyz jsem zjistil ze zacala s nekym randit, s kym uz ale zase nerandí a jen se přes naše společné kamarády občas zeptá jak se mám a ze bych si měl s někým zašukat - jakožto její doporučení. Začal jsem trochu stabilizovat svoji situaci, mam tyden pred spuštěním businessu a fakt bych ji chtel ukazat svoji pravou stránku nezatíženou moji nejnáročnější životní etapou. Nějaké rady? Pardon za diakritiku a chyby, píši rychle

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.7.26 14:28

Jo dost drsně rozešli, dali si dítě do střídavé péče, a po roce a půl jsme se vrátili a vzali…

  • Citovat
  • Upravit
Cirrus fibratus
6.7.26 15:18

Něco tak nestabilního bych už neslepovala. Zvlášť, pokud ti řekla, že se za tebe stydi a ze ji je z tebe zle. Vykašli se na to, soustred se na své podnikání, dej se dokupy a časem přijde jiný, normální vztah.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová