Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@stinga píše:
a proč tetěvyprávíš o každém prdu a pořád si jí stěžuješ? ty s ní bydlíš?
očividně ji tyhle kecy nezajímají, tak ji s tím neobtěžuj
Protoze spolu mame dobry vztah, doslova jak kamaradky.
Vzdycky me tak brala i ona, dokonce i rodina mela nazor, ze jsme jak kamosky, nikoli teta a neter
@catch-22 píše:
A tys jí pomáhala, když měla malé děti a Ty ještě žádné?
Jestli to nemáte v rodině postavené tak, že dospělí pomáhají „dorostu“ a Ty už jsi teď velká holka.
Hmmm, nad tim jsem tak neuvazovala. Ano, sem tam pomohla. Ale je to mozne. Dekuji za nazor
Dotyčnou osobu prostě tvoje potíže nezajímají, nechce je řešit, nechce si o nich povídat, obtěžuje ji to, protože to považuje za stěžování, a proto tě takhle odbývá.
Na to není moc co říct
Holt se bavte o počasí a o tom, jak pěkně děti rostou, pokud s ní chceš mluvit dál. ![]()
Na mě to působí (a může to být jen tím, jak to popisujes), že tetu neúměrně zatezujes. Ať už svými požadavky, tak svými stížnostmi. Popsaný styl tvojí komunikace by mi lezl na nervy. A to, že už tě vícekrát odmítla, mnohé naznačuje. Mě kdyby někdo odmítl pomoct, cítila bych se trapně, že toho člověka obtěžuju, pro tebe je to v pohodě.. Na tvém místě bych se zamyslela, jestli tetu zbytečně neotravujes/nevyužívas. Na mě to tak působí ![]()
@Capricorn61 píše:
To si nemyslim. Vzdykcy ji za vse podekuji, ona moc dobre vi, ze k ni vzhlizim. Jeji rady uposlechnu (neni to tak, ze poradi a udelam si podle sebe). Nekolikrat jsem ji donesla obed ci dezert, aby nemusela varit, abych ji i takhle podekovala. Za kazdy jeji pocin ji podekuji. Kdyz neco chce, hned se ji snazim pomoct. Takze si myslim, ze spis ne, ale do hlavy ji nevidim. Navic se ji nesnazim „obtezovat“ se vsim, dost se snazim zdarne i sama. Pokud nechce, tak mi pomahat nemusi. Uz nekolikrat mi treba rekla, ze mi s tim nepomuze, ja to pochopila.tak nevim
Několikrát? Jak často potřebuješ s něčím pomáhat? ![]()
@Capricorn61 nastav zrcadlo
taky na jakoukoliv věc řekni, že je to její problém, uvidíš, že jí to začne taky štvát:-)
@Capricorn61 píše:
Dekuji. Taky moznost na to nereagovat. Jinak jo, jsou to spis pindy, takove to „musim si rypnout“. Treba s tim zubem jsem to rikala tak, ze me fakt boli, a ze bych potrebovala odvezt na pohotovost, mireno na ni, aby se mnou jela tak jako vzdy k zubari (hlida mimco, zatim co ja jsem v kresle). A misto toho, ze by mi odpovedela treba - jo, domluvime se nebo zkus rict nekomu jinemu, tak hned „to je tvuj problem“. Tak pokud ji tak obtezuji, at mi to da najevo primo, coz se nekolikrat stalo, ze mi rekla - nemuzu jet, pores si jinak. V poradku, tak jsem se zajistila jinak, nevinila ji, rekla jsem, ze to nevadi.
No a proc ty nereknes naprimo ji. Hele potrebovala bych k zubari, pojedes se mnou. Ja taky nesnasim, tyhle vecne stezovatele, co cekaji, ze si domyslim, co tedy s tim mam ja delat.
@Capricorn61 píše:
No prave, ze uvazuji, ze je to treba dat razne najevo, ze takhle ne. To rypnuti „tvuj problem“ je naprosto zbytecne. Vylozene si jen rypne a pak stejne bez meho proseni ci nalehani pomuze. Ale proc sakra si musi rypnout? Vzdyt to neni ani vtipne.Vtipne rypani mi nevadi, to dovedu jeste prilit benzin do ohne, at je nejaka sranda. S tim pracovat umim. 🙂 Ale vylozene rypnuti do toho, ze je vse muj problem, tak to nevim co s tim. Podle me nevi, jak to dovede byt neprijemne. Mozna si to ani neuvedomuje
Omlouváš ji. Někomu nestačí říct jednou, někomu se to musí říct ještě jednou a pak už se musí konat. Je to na tobě. Pro mě je to opakování zralé na ránu mokrou utěrkou přes tlamu.
@Tarena píše:
No ja spise myslela, zda nestarne, nekdo je pak vetsi morous.
Presne to bych si take tipla, moje mamka se takto zacla chovat kdyz uz je toho na ni moc, a samozrejme s pribyvajicim vekem to je casteji. Vypozorovala jsem ze duchodci nekdy lpi na pohodicce a vadi jim kdyz jim my mladsi rikame uprimne o nasich problemech, asi by radeji slyseli, ze je vse slunickove… ale moje mamka to ma jen obcas kdyz je opravdu hodne unavena.
@Capricorn61 píše:
Dekuji. Taky moznost na to nereagovat. Jinak jo, jsou to spis pindy, takove to „musim si rypnout“. Treba s tim zubem jsem to rikala tak, ze me fakt boli, a ze bych potrebovala odvezt na pohotovost, mireno na ni, aby se mnou jela tak jako vzdy k zubari (hlida mimco, zatim co ja jsem v kresle). A misto toho, ze by mi odpovedela treba - jo, domluvime se nebo zkus rict nekomu jinemu, tak hned „to je tvuj problem“. Tak pokud ji tak obtezuji, at mi to da najevo primo, coz se nekolikrat stalo, ze mi rekla - nemuzu jet, pores si jinak. V poradku, tak jsem se zajistila jinak, nevinila ji, rekla jsem, ze to nevadi.
Třeba je to takové její časté úsloví. Jako někdo, když říká za každou větou, vole. Mě by to nerozčilovalo, připadá mi to jako blbina. Řekla bych jí, ano, je to můj problém, ale můžeš mi s ním pomoci. A pokud řekne, že nepomůže, tak bych se na ni příště neobracela.
Ale „to je tvůj problém“ neznamená, že si druhý myslí, že za to můžeš, jen konstatuje, že to je tvůj problém a ty ho musíš vyřešit.
Úplně normální fráze - nevím, jestli jsi cizinka, ale česky se to tak říká. A to, co jsi popsala, jsou skutečně tvoje problémy. Když budu na zastávce já a autobus bude mít zpoždění - bude to zase můj problém, se kterým se musím nějak popasovat. ![]()
Já to třeba taky používám - když má někdo milion výmluv s dojmem, že ostatním se nic takového neděje (jenže ono se děje, je to normální, ale ne každý má tu pitomou potřebu obtěžovat okolí „vlastními problémy“ a působit nové problémy, třeba tím, že chodí pozdě). Prostě tím decentně říkám, že fajn - tak máš problém, ale mě to nezajímá, mám svých vlastních dost, zajímá mě, jak to vyřešíš, aby jsi tím nepůsobila problémy druhým. Spíš tím tomu druhému říkám, ať se vzpamatuje a maká, žádná averze v tom není. ![]()
Příspěvek upraven 27.12.21 v 12:21
@Capricorn61 píše:
Dekuji. Taky moznost na to nereagovat. Jinak jo, jsou to spis pindy, takove to „musim si rypnout“. Treba s tim zubem jsem to rikala tak, ze me fakt boli, a ze bych potrebovala odvezt na pohotovost, mireno na ni, aby se mnou jela tak jako vzdy k zubari (hlida mimco, zatim co ja jsem v kresle). A misto toho, ze by mi odpovedela treba - jo, domluvime se nebo zkus rict nekomu jinemu, tak hned „to je tvuj problem“. Tak pokud ji tak obtezuji, at mi to da najevo primo, coz se nekolikrat stalo, ze mi rekla - nemuzu jet, pores si jinak. V poradku, tak jsem se zajistila jinak, nevinila ji, rekla jsem, ze to nevadi.
Tak nenaznačuj a vzdycky co nejpresneji rekni, o co jde a co potrebujes, ušetřite si nenapadne rypance
@Helca83 píše:
Presne to bych si take tipla, moje mamka se takto zacla chovat kdyz uz je toho na ni moc, a samozrejme s pribyvajicim vekem to je casteji. Vypozorovala jsem ze duchodci nekdy lpi na pohodicce a vadi jim kdyz jim my mladsi rikame uprimne o nasich problemech, asi by radeji slyseli, ze je vse slunickove… ale moje mamka to ma jen obcas kdyz je opravdu hodne unavena.
Ale upřímně, vidíš, že stárne, že je unavená, a přesto ji Gates na hrb svoje potíže? Nechápeš, že ona má svoje, a ty ji k tomu přidáš? Ona si ti taky stěžuje, co jí bolí, a co jí otravuje? A čeká že to poresis? Jsi dospělá, a tvůj problém je tvůj, tak si ho řeš. Děti se taky chodí poradit, a třeba požádají o pomoc, ale když odmítne, umí si problém vyřešit jinak.
Oni důchodci nelpí na pohodicce, oni jsou prostě víc unavení.
@inkakřivák píše:
Ale upřímně, vidíš, že stárne, že je unavená, a přesto ji Gates na hrb svoje potíže? Nechápeš, že ona má svoje, a ty ji k tomu přidáš? Ona si ti taky stěžuje, co jí bolí, a co jí otravuje? A čeká že to poresis? Jsi dospělá, a tvůj problém je tvůj, tak si ho řeš. Děti se taky chodí poradit, a třeba požádají o pomoc, ale když odmítne, umí si problém vyřešit jinak.
Oni důchodci nelpí na pohodicce, oni jsou prostě víc unavení.
Co se do mne poustis? Ja nejsem zakladatelka diskuse a nepsala jsem o svych pomerech, tak si prosim nedomyslej nesmysly… jen pisu, cim by to mohlo byt… diky ![]()
A tys jí pomáhala, když měla malé děti a Ty ještě žádné?
Jestli to nemáte v rodině postavené tak, že dospělí pomáhají „dorostu“ a Ty už jsi teď velká holka.