Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova jinak aneb Naomi Aldort
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Práh Vychováváme děti a rosteme s nimi?
Přidejte zkušenost s Práh Vychováváme ...
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Silky123
17.10.13 13:41
- Citovat
- Upravit
17.10.13 14:02
@Zahradulinka kolik jim je? a čemu přesně vadí, že si věci „nahážou“?..ptám se vážně…nech dopadnout přirozené důsledky…je oblečení zamčkané?..tak at si je s tvou dopomocí vyžehlí, nedá se chodit po podlaze? vem odpadkový pytel, věci posbírej a vyhod (dle tvého uvážení samozřejmě)…rozumíš…pokud jim nepořádek nevadí, budou to dělat jen kvůli tobě a tím se stejně nic nenaučí..myslím nenaučí se považovat uklizeno za normu… a ještě dodám že přirozené důsledky („trest“) přece nemusí být hned negativní, nepříjemné..můžou být i zábavné, můžou něco nového učit v samostatnosti… prostě méně mluvit a více konat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.13 17:25
@Riky69 píše:
Já vím že to dělá protože ví že ho nenechám spadnout. Opravdu hrozí vážný úraz, on se začne točit dokola na manželsk épostele a okolo máme stolek a hranaté rohy. Vím že je chytrý nepodceňuji ho. Ale tohle nevyrovná v čas. A tak jen čekám až z toho vyroste
a oblepit rohy a odstranit případná další větší nebezpečí by šlo?
Docela hezky o tomhle píše i Rebeca Wild - snažit se pro dítě připravit prostředí, které bude bezpečné a adekvátní jeho motorickému a psychickému rozvoji.
Pokud to v některém místě nejde, tak pak je ale opravdu potřeba nastavit hranice ve stylu „tady je skákání nebezpečné. Jestli chceš, můžeš skákat venku na hřišti“ atd. Pokud skutečně u vás hrozí nějaký úraz a nelze to vyřešit jinak, tak bych trvala na tom, že na posteli se prostě skákat nebude. A snažila bych se nabídnout alternativu. V tomhle věku už to děti jsou schopné pochopit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.13 17:26
@Zahradulinka píše:
Holky prosím, než mi přijde kniha mohla bych s eVás zeptat, jak byste řešili situaci, že přijdete po pokojíčku tam bordel jak v tanku a syn se s dcerou koukají na televizi a nechtějí si pokoj uklidit a nebo ho uklidí stylem, že nahází vše tam kde to není vidět. Většinou jsme se snažila být v klidu a vysvětlit, že takhle s e neuklízí, ale moc velký ohlas to nemělo až když jsme zakřičela a nebo zakročil tatínek s výhružkou zákazu či vařečky, ale to se mi nelíbí. Chtěla bych aby si děti uvědomili že pokoj je jejich ale uklízet by se tam měli oni a pořádně.
Asi tě nepotěším, ale Naomi by ti řekla, že ten, kdo chce mít uklizeno, jsi ty, ne děti. Tudíž je to tvůj problém, ne jejich. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 10:51
@Zahradulinka píše:…Ahoj s tím uklízením by mě to taky zajímalo, poněvač se to u nás taky řeší.„malá je tak trochu bordelář“…a nesystematická…uklízí jak-kdy někdy se snaží, ale někdy vše naháže, kam nemá a pak si tím dělá v šuplíkách a skříni takový maglajs, že když si chce, nebo chceme hrát nemůžeme nic nejít…já to řeším tak, že se snažím s ní komunikovat a domluvit na společné pomoci s uklízením. Ale i toto někdy nepomáhá a prostě se zadře. Naomi radí dítě nenutit a prostě to uklidit sama. Ale je zajímavé, že ve školce, to dělá samozřejmě. Asi je to i o prostředí. Také jednou měsíčně si s ní dělám, jako uklízecí odpoledne a vše třídíme do systémů hračky atd., kam co patří, samo formou hry a komunikace, zabere to cca 2 hodiny, ale řekla bych, že jí to baví. Ona to pár dní dodržuje, ale pak se to pomale vrací. Ale teď si úplně uvědomuji, že i já mám
Holky prosím, než mi přijde kniha mohla bych s eVás zeptat, jak byste řešili situaci, že přijdete po pokojíčku tam bordel jak v tanku a syn se s dcerou koukají na televizi a nechtějí si pokoj uklidit a nebo ho uklidí stylem, že nahází vše tam kde to není vidět. Většinou jsme se snažila být v klidu a vysvětlit, že takhle s e neuklízí, ale moc velký ohlas to nemělo až když jsme zakřičela a nebo zakročil tatínek s výhružkou zákazu či vařečky, ale to se mi nelíbí. Chtěla bych aby si děti uvědomili že pokoj je jejich ale uklízet by se tam měli oni a pořádně.
3 stupně uklízení. Naučila jsem se to na mateřské, poněvač jsem preferovala více se věnovat dítěti a pobyt venku.Tak - že na tu domácnost moc nezbylo a večer, zase jít s malou spát to je až do teď…NO A JÁ VĚTŠINOU PAK UŽ USNU a neprobudím se až ráno. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 10:58
@Silky123 píše:..hmm tak takto to praktikuje tatínek(když jí Adélku hlídá), když neuklidí, tak se to prostě neuklízí a překračuje se to třeba 2-3 dny, pak se naštvu poněvač jim to nevadí..a musím to uklidit, nebo se o to postarat, aby to někdo poklidil.
@ZahradulinkaS Joshem to bylo tak, že když neuklidil, tak jsme nepořádek překračovali (byl pořád na jedné hromadě), pak jsme pozvali kamarády přímo k němu do pokoje a stačilo, když konstatovali, že to je děsněj bordel, případně puch… A bylo vymalováno, uklízel jak divý.
Vůbec jsme se nestresovali, nehubovali, prostě je to tak, tak to tak máš. Nešlo o to, aby to měl tip ťop, ale aby se snažil zachovat trošku pořádek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 10:58
@Eliška3 Sice Naomi, že dítě netutit do ničeho co nechce, ale přece se nedá řešit situaci tak že budu vždy všechno uklízet za ně já .To není řešení. včera jsem zkusila, poprosit děti že bych byla moc ráda, kdyby mě překvapili uklizeným pokojíčkem, ale že to nechám na nich zda budou uklízet nebo ne, že já v tom pokojíčku spát nebudu, že mě ten bordel nevadí a když jsme přišla z odpolední, tak jsme byla překvapená, pokojíček byl hezky uklizený. Jen nevím zda to byla jen náhoda nebo tak bude fungovat pořád. Uvidím časem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 11:00
@koala1 píše:..joo to je pravda…
Asi tě nepotěším, ale Naomi by ti řekla, že ten, kdo chce mít uklizeno, jsi ty, ne děti. Tudíž je to tvůj problém, ne jejich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 11:12
@Zahradulinka píše:..to uvidíš až časem, u těch hodně odrostlejších dětí, přejít asi na tuto výchovu bude hodně o trpělivosti…a i Naomi sama na jednom tom videu zmiňuje, že to některé děti i nepříjmou, některé jen částečně.
@Eliška3 Sice Naomi, že dítě netutit do ničeho co nechce, ale přece se nedá řešit situaci tak že budu vždy všechno uklízet za ně já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 11:19
@Eliška3 Mám syna 11let a dcera 6let, řekal bych že ted pár dní zkouším trochu jiný přístup nerozčiluji se nezlobím se nehubuji a jen se ptám jestli to chce dělat a on odpovídá a najednou je z toho komunikace a nakonec třeba řekne já to udělám, mám pocit že spolu víc mluvíme a víc mi toho i řekne. Na dceru to zatím něják nepusobí 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 12:19
@Zahradulinka píše:…vidíš to jsou malé úspěchy…já mám Adélku už jí teď v PROSINCI bude 5 let…osobně jsem začala asi v červenci trochu i jinak „něco jsem dělala i před tím“..jsou vidět i ty úspěchy „a je to hlavně o té komunikaci“.No a v únoru čekáme přírůstek, tak jsem zvědavá jak to zvládnu v klidu (občas ještě bojuji s tím naučeným progamem od mé mamky).
@Eliška3 Mám syna 11let a dcera 6let, řekal bych že ted pár dní zkouším trochu jiný přístup nerozčiluji se nezlobím se nehubuji a jen se ptám jestli to chce dělat a on odpovídá a najednou je z toho komunikace a nakonec třeba řekne já to udělám, mám pocit že spolu víc mluvíme a víc mi toho i řekne. Na dceru to zatím něják nepusobí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.13 12:22
@Eliška3 no právě vyrustaly jsme v rodinách, kde byla výchova děti jiná a neseme si to z rodiny a přenášíme to na své děti a to už mě taky štvalo. Bdudu se snažit být v klidu a budou v klidu i děti a budeme si víc rozumět a umět si naslouchat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 08:49
Holky, řešíte nějak chování cizích maminek ke svým dětem? Začali jsme s malým navštěvovat hernu, aby měl kolem sebe lidi a ostatní děti. Ale občas co tam vidím, z toho je mi do breku. Že máma dá (docela silně) přes zadek 11 měsíčnímu chlapečkovi za to, že brečí protože mu někdo sebral hračku. To mě naposled tak rozhodilo.. Furt na to musím myslet. Přemýšlím, jestli nejde nějakým rozumným způsobem udělat osvěta.. Zkoušela jsem to v diskuzní skupině, kde se scházím s maminkama, co rodili stejný měsíc jako já, ale mají svou hlavu a zastávají názor, že jedna dobře míněná je lepší než tisíc slov. Já tohle nejsem schopná pochopit. Radši dám sobě pár facek, když mě bude někdy svrbět ruka, malýmu bych nedala ani lehkou přes zadek.. Je to pro mě znak slabošství a vlastního selhání, neschopnosti komunikace.. Zkoušela jste některá podobné situace řešit? Třeba někde nechat položenou knížku od Naomi nebo podobnou publikaci? Já fakt nevím, jen tomu přihlížet se mi příčí.. Jenže takové mámy berou dobře míněnou radu jako útok na jejich mateřské schopnosti.. To chápu. Jen nevím, jak na to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 09:05
@zlodcera nedavno jsem videla pred nasim domem, jak matka odchazi asi od1,5 rocniho rvouciho ditete s tim, ze kdyz nechce jit, tak at tam zustane ( na chdniku). Dite jecelo jeste vic a volalo mami mami, kdyz uz byla vzdalena asi 100m a nereagovala na volani sveho prcka, tak jsem na ni zarvala ze jestli ho nechce, tak ze ja si ho klidne vezmu. Vratila se pro nej a byl klid. Kdybych videla matku co silne placa 11mesicni ditko, tak ji asi placnu taky 
taky to nechapu u nas praktikujeme montessori, mala chodi i di montessori pidi skolky. Jasne ze nekdy clovek vypeni. Treba na ni kriknu ale pak me to mrzi. Je velice bystra a chytra a dela obrovske pokroky oproti vrstevnikum. Urcite to ma na svedomi prace ucitelek v montessori skolicce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.13 09:07
@zlodcera to jako fakt? Asi chodím do osvícené herny a na osvícený písek, tuhle tam flákla jednu přes zadek asi roční holčičce, zdrhala z písku. Tak jí dala přes zadek a šla se zase bavit s kamarádkou. Přísahám, že celé hřiště ztuhlo a začalo šuškat viděla jsi to? Dneska už se to moc nevidí Já jsem kontaktní rodič, šlo to ze mě samo, ani jsem si o tom nemusela nic číst. Nicméně když malá zdrhne do silnice, tak je to pořád silnější než já a přes zadek jí dám. Ale jsou jí už dva, vysvětluju jí to víc než rok, takže ani nemukne, jen pokýve, že ví za co to bylo. Nicméně asi takhle, do ostatních je ti prd, nemá cenu jim to vysvětlovat, ještě budeš ty za vlezlou, trapnou matku. Pokud by se někdo montoval do mého dítěte vyslechl by si teda taky své. Takže asi tak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@Zahradulinka
Nemám tak velké vlastní dítě, ale když jsem byla jako au-pair a starala se o čtyř a osmileté, tak u obou fungovalo to, že jsem se vždcky lekla, co všechno je naházené ve skříních, tak jsem to všechno (hračky, zbytky svačin, oblečení, boty) naházela na jednu hromadu v pokoji. Poprvé a podruhé jsem jim pomomhla, aby viděli, jak tak nějak udržovat pořádek „bez jídla, hraček, bot“, pak jsem přišla, konstatovala, že mají velký nepořádek, když nereagovali, tak šup a bylo to nahromadě, řekla jim, že mi je líto, že mám své práce hodně, tak to určitě zvládnou.
Mladší holčička to milovala, té jsem chtěla pomáhat pořád, byla to sranda, ale ona nechtěla, moc ji bavilo si rovnat všechny své hadříky. U ní to bylo jasné, že je příliš maličká, tak jsem to spíš vyházela sama sobě, je to přehlednější
, ale ona se jen párkrát podívala, jak to dělám, a pak to chtěla dělat sama.
S Joshem to bylo tak, že když neuklidil, tak jsme nepořádek překračovali (byl pořád na jedné hromadě), pak jsme pozvali kamarády přímo k němu do pokoje a stačilo, když konstatovali, že to je děsněj bordel, případně puch… A bylo vymalováno, uklízel jak divý.
Vůbec jsme se nestresovali, nehubovali, prostě je to tak, tak to tak máš. Nešlo o to, aby to měl tip ťop, ale aby se snažil zachovat trošku pořádek.