Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prostě přišel čas na změnu. Jdi dál a uvidíš, že se ti uleví. ![]()
Vyhoreni je neco jinyho. Vygoogli si definici a symptomy. Tebe to akorat v ty praci nebavi a stve a neco pro to delas, coz je pochopitelny, nesedl ti kolektiv a tak chces odjit. Vyhoreni je na pomoc psychiatra, je to i na neschopenku a dlouhy zotavovani. Ve svem okoli par pripadu znam.
Ano, určitě to změň. Byla bych na tom podobně jako ty. Ten kolektiv ti nesedí, necítíš se v něm dobře, potřebuješ kolem sebe lidi podobného věku, podobných zájmů a tak. Přečkej ten čas než to tady ukončíš, to už prostě vydržíš a pak tě určitě bude čekat změna k lepšímu ![]()
Po materske dovolene sem si nasla praci kde proste je vetsina zenskych starsich nez ja ja 30 oni 50+ a v ty praci jsou uz 20 let, kde se nic nezmenilo, zadnej vyvoj, ani zvyseni mzdy za tu dobu, jako by se zastavili. Sla jsem tam z duvodu ze si hezky vydelam a ze sem stihala skolku. Je to fyzicka prace takze me tesilo ze nebudu tolik zamestnavat hlavu. Jenze ted po 5 letech jsem asi vyhorela. Jednani od vedouciho desny. Jak jsem psala, zadnej posun ani ve financich. Kolektiv taky hrozny, same zensky, do toho proste co si budeme povidat ale je to jen drbarna a resi se kdo jak koho po*elat. Absolutne zadna loajalita, jsem jedina nekurak, vsichni kouri a kdyz mi kourej pod nos a ja si dovolim rict jestli by to mohli foukat jinam tak je mi odpovezeno at si sednu jinam(nevim jestli sem teda narocna?) Jsem unavena psychicky, ale hrozne. Praci jinou uz mam dohodlou ale musim cekat vypovedni dobu a tim jak vim ze odejdu tak by se mi melo ulevit ale je to spis naopak, nechce se mi tam. Ja vim ze vsude je neco ale tady je tak hrozne videt ta inteligence lidi(tim nechci rict ze delnici jsou hloupy, to ne!!) Zadne konicky, zajmy, nic. Jen telenovely a zase drbarna. Proste prisel ten cas kdy me to prestalo bavit a snazila jsem se mezi vse zapadnout, aby me meli radi ale posledni dva mesice vidim ze tady to nema cenu, citim jak me stahujou dolu, mezi,,sebe" ja nechci vypadat jako nejaka histerka to ne, samotnou me prekvapuje ze takhle premyslim, jeste pred rokem bych si myslela ze odtud nikdy neodejdu. Je to vyhoreni? Nebo proste mam jen pocit ze bych mela neco v zivote dokazat a nebo proste jit nekam kde je ta doba ve predu a mezi mlady lidi? Diky