Výlev pocitů

1301
23.2.16 23:02

výlev pocitů

Potřebuju se jenom vykecat, utřídit si myšlenky, takže to ani nečtěte, ono to za moc nestojí. Jsou to moje problémy, potřebuju si to možná po sobě několikrát přečíst, utřídit si myšlenky.
několikrát jsem tu psala jaký jsem měla problémy s tátou, dostala sem občanku, řeším dluhy co mi po něm zbyly, samozřejmě na mý jméno, byla jsem od něj tak zpracovaná, že se všechno psalo na mě. Mám ještě zaplatit 630 000 splácím co zvládám, ale hrozí mi prodej baráku. Zítra má přijet člověk z realitky, zkusím prodat zahradu a pole, když to nevyjde, tak zkusím oddlužení, splácím co zvládám, není to tak, že bych na to kašlala a čekala že to samo zmizne. do toho řeším strýce, o kterým jsem tu taky několikrát psala. Je to maor. Několik let se nemyl, smrdí hůř než pase ve chlívě. Minulej týden dostal zápal plic a skončil ve špitále. Rozdal nářadí co jsem neměla zamčený někde mimo, rozdal věci co jsem měla po babičce, má půjčky, chlastal tak že ho vodili domů cizí lidi. Teť je ve špitále, kde se zjistilo, že má rakovinu, která mu vlezla i do hlavy. Domů už se naštěstí nevrátí, ale já jsem nucena prohledávat ty jeho smadlavý věci a hledat občanku nebo aspoň rodnej list, protože ten doytek ji někomu dal nebo ji ztratil a nemá žádné doklady. Když přijdu do nemocnice, tak se na mě dívají jako na tyrana, jako bych za to všechno mohla já. Ale jak mám skra dospělýho chlapa donutit aby se umyl, aby se oholil. To pase chodilo srt do vany, když se mu chtělo, tak se vysal třeba na chodbě, nebo do krabice a vyhodil to z okna. U doktora nebyl 20let. Teť se ve špitále řeší co s ním. Jednají se mnou jako s deilem. Musím vyřídit nějak doklady, sociálku, kamkoliv přijdu všude se něco řeší. Domů už nepůjde, doktoři mu dávají max několik měsíců. Všechno musím vyřešit já. Je mi z toho zle ze všeho. Nejím, nespím, jsem unavená, nepříjemná na kluky a na chlapa, ale oni za to nemůžou. Strýce jsme s bráchou řešili už dřív, ale všude nám řekli že nic nemůžem, dokud třeba někoho nenapadne. Jdou děti ze školy a to prse stálo mezi vchodovejma dveřma a tam chclo. Nikomu bych to nepřála takovýho hajza mít doma. Omlouvám se za slovník, ale já už jinak nemůžu. potřebuju to ze sebe dostat. Starala jsem se o babičku než umřela, starala jsem se o dědu, o tátu, ale docházejí mi síly. Dělám co můžu, ale pořád je to málo. Chlap stojí při mě, pomáhá mi, podporuje mě, ale je to všechno tak hrozně únavný. Jestli byl nějakej minulej život, tak jsem musela být přinejmenším masovej vrah, jinak si to nedokážu vysvětlit. Závidím lidem kolem sebe co mají normální rodiny, spokojenej život a běžný starosti. Jak moc bych si přála, ráno vypravit kluka do školky a být v klidu s druhým doma, nebo chodit do práce, tam si odsedět svoje a jít v klidu domů a věnovat se rodině. Ne se pořád bát každýho zazvonění pošťačky, každýho auta který zabrzdí před barákem a třepat se hrůzou kterej exekutor si na mě vzpoměl. Chci mít klid, večer se v klidu přitulit k chlapovi a spokojeně usnout. Ne se vidět jeden víkend za 14 dní. Chce se mi brečet, křičet, mlátit hlavou do zdi, usnout a už se neprobudit. Přestávám to zvládat. O tátovi jsem psala v prvním deníčku, o strýci jsem založila téma. Je mi z toho všeho nanic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
15995
23.2.16 23:18

To mi je lito, takova naloz na jednoho cloveka je fakt dost. Radu moc nemam, akorat na hledani rodneho listu v bordelu bych se asi vybodla, zkus zjistit, zda to matrika nevyda duplikat…nevim, jestli muzou, kdyz je to stryc, ale snad kdyz jim vysvetlit situaci…drzim palce, at se to obrati k lepsimu. Supr ze mas oporu v manzelovi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11117
23.2.16 23:19

No, radu zadnou nemam…

ale drz se. mas dobreho chlapa, mas dve deti, soustred se na ne. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.2.16 23:24

Možná teď budu zlá, ale každý dospělý člověk je zodpovědný sám za sebe. Je moc těžké rodinu „ostřihnout“, ale je na tobě, co dovolíš, kde bydlíš, co podepíšeš… Zajdi si k psychologovi, pokud tě v tomhle „živoření“ podporuje i manžel, nevyhrabeš se z toho jen tak sama. Točíš se v kruhu a neuvědomuješ si, že si to děláš sama (proč s takovým člověkem bydlíš???). Cítíš se jako oběť, ale agresorem jsi ty sama… rodina (bratr) tě v tom bude asi podporovat, je to pro ně pohodlné… přestaň být za chudáčka a užívej si život, někdy je lepší mačkat se v garsonce s lidmi, který máš ráda než lpět na majetku, který radost nepřináší…

  • Citovat
  • Upravit
1828
23.2.16 23:27

Zhruba v pulce me napadlo - karma…co ta holka táhne s sebou. A tys najednou napsala o minulým zivote… ;)

Ty veci kolem jsem nečetla (denik o strycovi atd), ale holka…utikej, skrtni je, to neni rodina, to jsou paraziti…jsi moc hodna (blba? :kytka: ) a oni to vi..
Soustřeď se na sebe!!! Nikdo jinej to za tebe neudela.

Body navic pro chlapa, co pri tobe stoji…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7527
23.2.16 23:35

A proč to neřeší i bratr?? Proč pouze ty?? Opravdu bych přenechala část starostí bratrovi, za strýce neneseš žádnou právní zodpovědnost, tak si jeho bordelářství nevšímej, dědictví odmítni a máš klid. Takového bratra měla tchyně, byt kde bydlel byl města, taky šílený chlívek, stačilo se zříct dědictví a nemusela nic vyklízet ani nic zařizovat. Nalož si pouze to co zvládneš

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23847
23.2.16 23:48

Neblázni, není to tak zlý - máš fajn chlapa, co stojí při tobě, zdravý děti, to je super. Dluhy jsou sice masakr, ale ne úplně neřešitelnej ;). Otravnej strýc brzo natáhne brka…
Mmch proč musíš řešit strýce a hrabat se v jeho bordelu? Na to je nějaký zákon nebo co? Ať si ten RL najde třeba sociální pracovník :nevim: proč votravujou tebe?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1301
23.2.16 23:49

Byla jsem tak asi vychovaná že na prvním místě je rodina. Rodiče atd. S bráchou máme napůl dům po babičce a ten jsme zdědili i se strýcem. Není to tak, že bych za něho řešila jeho problémy. Takže bydlíme tak nějak všichni pohromadě. Anonymní, já vím, že každý člověk je sám za sebe zodpovědný, není to od tebe zlé. Já si teť zpětně uvědomuju moc dobře jak se mnou otec manipuloval, byl po mrtvici, po infarktu… ale právě asi to výchovou jsem měla zažito, že se napřed musím postarat o všechny kolem a pak až někde na konci jsem já. Ano byla jsem tak hodná a podřízená otci, až jsem byla maximálně blbá. Teť zpětně to vidím, ale čas nevrátím a dluhy a vše kolem samo nezmizí. I tak vám holky děkuju. Potřebovala jsem to ze sebe dostat ven tak jak to cítím. Chlap mi pomáhá a moc, ale zase ho tím nechci pořád bombardovat. Nevím jak to všechno popsat, jak to vysvětlit. Teť je ze mě hromádka nervů před výbuchem. Bude to znít krutě, ale byla jsem ráda, když mi doktor řekl, že se strýc už domů nevrátí. Při tom všem se mi aspoň trochu ulevilo. Nebudu už dnes reagovat, mám nemocný kluky a průběžně se mi na střídačku budí. Takže všem dobrou noc a važte si svých rodin. :) A děkuju všem třeba jen za přečtení. Není to vidět, ale pomůže mi i tohle. Nevím, asi jsem divná :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.2.16 00:18

Cítím s tebou. Moje matka mě v " dobrém " úmyslu zadlužila na 500 000 neustále mi tvrdila, jak je to na dobré věci a jak vše splácí. Nebyl důvod mámě nevěřit, žily jsme tehdy s tyranem, co si hral na mého otčíma, chlastal, bil nás, nepracoval a nakonec matku opustil, ta se kvůli tomu pokusila zabít. Pak jsem zjistila, že nic neplatili, pálili poštu a vše se dostalo až k exekucím. Insolvence mi zámitli. Měla jsem exekuci na dům, na plat i na účet a v té době malé dítě. Bylo to hrozný, ale to ti popisovat nebudu. Potěšující je, že jsem to zvládla. Dnes žijí, spokojeným životem, sice mi chybí doplatit ještě 100 000, ale mám čistou hlavu, dobrou práci a vše plně pod kontrolou. Zvládla jsem to já a ty to zvládneš také. Vždy když ti bude těžko, tak se tomu nepoddavej. Máš děti, které tě potřebují a zbytek přijde, nebo odejde… Držím palce..Hodně štěstí :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
1504
24.2.16 04:06

@Spokojení nejsi divna.Kdyz jsem to vsechno cetla, taky by se mi ulevilo, ze se strycem to je jak to je.Ber to tak, ze brzy bude o problem min, i kdyz to zni hnusne. Soustred se na vlastni rodinu a kdyz to pomaha, vypisuj se tady.Ono bude zase lip
:kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.2.16 06:16

Hodne mi pripominas me.. Taky trpim pocitem odpovednosti snad za celou svou rodinu. Babicka pila, ale moc jsem ji milovala a ona me taky, starala jsem se o ni az do smrti, bydlela jsem u nich.. Mama pije a je to socialni pripad, staram se o dedu, ktery jeste zije, nastehovala jsem ho k nam, ale neni to lehky.. Taky mam bratra, ale tomu je zase vsechno a vsichni jedno. Loni jsem se nastvala a po rodinne hadce, kdy si ani matka, ani bratr nevideli do pusy (v zivote nehli ani brvou pro nikoho jinyho nez sebe, ale pak se mohli po*rat, ze byt po dedovi jsme s chlapem nechali dovyklidit firmou, potom co uz jsme my nemohli, ktere jsme sami zaplatili!!, tak jim vadili veci, ktere jsme vyhodili (mimochodem pomoct neprisel ani jednou ani jeden z nich a nic jim nebranilo si veci vzit..), tak jsem je odstrihla uplne. Uz jsem tenkrat mela rocni holcicku, ta je ma rodina a je na prvnim miste. Tahla jsem je zivotem jak kouli na noze, nemela matka penize? Sla za mnou.. O malou se nezajimala, videla ji asi 10 krat za 2 roky a to bydli kousek od nas a i autobusy jsem ji proplacela, kdyz sem chtela jet. Musis se odprostit, jinak to nejde. Nikdo te nemuze nutit za strycem chodit, neco hledat, nebo podobne.. A jak uz tu nekdo psal, chlap te v tomhle podporovat nemuze.. Ano, muze ti pomoct splacet, ale nesmi prizivovat tbe samaritanstvi.. A souhlasim i s tim, ze lepsi nez barak a takove dluhy a problemy, radeji garsonka a klid.. Ale pokud mate barak 3 dokupy, take to asi nebude lehke..

  • Citovat
  • Upravit
1301
24.2.16 11:48

Ještě jednou díky. Tak nějak to ze mě po tom včerejším vypsání trochu spadlo. Asi už to muselo ven.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová