Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
líbil se mi nápad angui, prostě naplánovat prázdniny do předu a jim to jen oznámit, samozřejmě slušně a ještě se optat, kdy by přijeli oni. Jinak hned první, co mě napadlo bylo, pořídit si vlastní chalupu, nejlépe opačným směrem než mají tcháni a jezdit tam
Nemuseli by jste se vymlouvat, prostě by jste jezdili na svoje atd. Akorát nevím, jak obhájit, že nechcete k nim, ale máte svoji. Jedině snad, že ta vaše bude blíž a prostě bude vaše a je to bezva investice atd.
No jinak nás taky tcháni neustále tahají k nim na návštěvu, je to přes 200km, ale oni k nám moc jezdit nechtějí. přijedou jednou za 3m a zdrží se tu pár hodin a hned pryč. A nás by tam měli nejradši na týden v kuse co měsíc a že si musí manžel brát dovču, kterou by jinak trávil se mnou a dětmi, je nezajímá. Ale to už moc odbočuji. Akorát se zase naštvu a za chvíli k nim jedeme, blééé.
Laaja píše:
Ahoj,
líbil se mi nápad angui, prostě naplánovat prázdniny do předu a jim to jen oznámit, samozřejmě slušně a ještě se optat, kdy by přijeli oni. Jinak hned první, co mě napadlo bylo, pořídit si vlastní chalupu, nejlépe opačným směrem než mají tcháni a jezdit tamNemuseli by jste se vymlouvat, prostě by jste jezdili na svoje atd. Akorát nevím, jak obhájit, že nechcete k nim, ale máte svoji. Jedině snad, že ta vaše bude blíž a prostě bude vaše a je to bezva investice atd.
No jinak nás taky tcháni neustále tahají k nim na návštěvu, je to přes 200km, ale oni k nám moc jezdit nechtějí. přijedou jednou za 3m a zdrží se tu pár hodin a hned pryč. A nás by tam měli nejradši na týden v kuse co měsíc a že si musí manžel brát dovču, kterou by jinak trávil se mnou a dětmi, je nezajímá. Ale to už moc odbočuji. Akorát se zase naštvu a za chvíli k nim jedeme, blééé.
Pořídit si vlastní chalupu nehrozí, momentálně není čas ani peníze, splácíme hypotéku za byt a stejně bychom to neobhájili, protože co je jejich musí být vždy nejlepší
. I když v tomhle případě mají vyjímečně pravdu, protože ta jejich chata je moc pěkná a na dobrém místě a dovolenou bych si tam uměla přadstavit, ale bez nich
, i o to byla snaha ale dohoda nebyla možná.
Tak tohle téma já znám…
Máme to podobně, jen mám tedy hodně malé děti.
Zatím to řeším tak, že co to jde tak se vymlouvám (a když už tedy jedeme tak to nějak přetrpím. Pokud se mi nějaké řeči zdají už hodně mimo (některé témata: naše peníze, láteření na děti, že nedělají co si tchánovci zrovna teď přejí) tak se hned ohradím. Když to prostě jenom nemůžu poslouchat, ta se jdu ven projít, vydýchat. Vím, že tohle není moc dobrá metoda a pro mě do budoucna asi neudržitelná.
Vidím, že muž na chatu tíhne a rodičům chce vyhovět. Veškerá komunikace o chatě a event. budoucnosti končí na tom, že „my jsme to přece vybudovali pro vás, abyste měli kam jezdit“ ![]()
P.S. hodně jsem se zasmála (v dobrém) zmínce o odpočinku. Říct tchánovcům, že chci odpočívat a nejedu k nim! No to by prostě nezvládli!!
asi vám neporadím, snad jen pobavím, jak jsem to chtěla řešit tak, že jsem si koupila učebnici asertivity. no jsou tam různý techniky jak dosáhnout svého, bohužel často s rizikem, že druhou stranu naštvete nebo citově zraníte, takže u příbuzných v podstatě nelze využít. tak jsem taky nepochodila.
snad jen že se snažím to příbuzných srdceryvné stěžování si nebrat osobně. ale je to těžké.
No, něco podobného budu asi řešit v budoucnosti. Babička opravuje chalupu, resp. za pomoci chlapů v rodině. Můj manžel se nesmírně těší, až tam budeme jezdit, já z toho mám dopředu vyrážku. S tchýní i švagrovou máme vynikající vztahy, ale prostě se bojím toho, že týden všichni pospolu ve dvou místnostech, nevím, jak ony, ale já na tohle prostě nemám. To prostě vím, že druhý třetí den se začnu šklebit a být silně nepříjemná. Ale budu v tom zcela sama proti všem. A vůbec sdílet s nimi stejné prostory. Ikdybych tam třeba jezdila sama s rodinou, ony dvě jsou z rodu superdokonalých hospodyněk a už vidím, resp. slyším, jak jim pokaždé nechám kuchyni totálně zaprasenou.
anna78 píše:
Ahoj, já mám taky problém s tchány, možná skoro stejný jako ty. Taky by byli nejradši, kdybychom byli pořád u nich, taky jsou nejchytřejší na světě. U nás jsou navíc oba ještě lékaři, takže si třeba představ, jak probíhalo maje těhotenství nebo porodstokrát jsem slyšela, že jsem laik a ničemu nerozumím
A navíc jsou tak neomalení a arogantní, že k nám naprosto běžně chodí bez ohlášení a ani nezazvoní
prostě najednou stojí v předsíni nebo sedí na terase
Nejhorší je, že já jsem pak naštaná celý den, ale jsem jediná, kdo má ten den zkažený
Takže už jsme párkrát takhle schválně nebyli doma, nevím, jak jinak jim dát najevo, že se mají ohlásit aspoň sms, nebo když už nic, tak je slušné aspoň zazvonit
Manžel jim to říkal asi stokrát, ale kdepak by to barli na vědomí. Oni jsou tak sebestřední, že si myslí, že čekáme nastoupení, kdyby oni náhodou chtěli přijít
Jinak naše návštěvy u nich jsem už výrazně omezila, prostě používáme výmluvy - máme jiný program, přijede k nám návštěva apod. Někdy sice zalžu, ale fakt nebudu lítat, jak oni si písknou
Ahojka,
tak něco podobného s návštěvami znám. Koupili jsme byt manželova rodina měla klíče. Chodili k nám na návštěvu i když my jsme nebyli doma
fakt mazec. Když se rozbil zámek ( překvapivě v tom nemám prsty ) tak jsem nechala udělat omezený počet klíčů a už jsem jim je prostě nedala. Sice bylo chvíli dusno, ale pak to nějak přešlo. Ale teď před chvílí jsem vyjela na tchána, který najednou stál před dveřma a šel dovnitř. Na dotaz proč nenapsal mi řekl, že to řekl svojí manželce a bratrovi mého manžela a není jeho problém, že nám to neřekli. Tak jsem mu oznámila, že to jeho problém je a že má napsat nám. Tak pohrozil, že odejde což se nelíbilo manželovi. Takže jsem se nakonec dozvěděla, že si občas nevidím do pusy. A to byl konec diskuse. Vážně nevím jak toto řešit.
asi bych měla trénovat sebeovládání.
Tak se všichni držte. Dnes večer se podívám na film - Příšerná tchýně, viděla jsem část a je to dost dobrý na odreagování se
mějte se krasně
Danula77 píše:anna78 píše:Ahojka,
Ahoj, já mám taky problém s tchány, možná skoro stejný jako ty. Taky by byli nejradši, kdybychom byli pořád u nich, taky jsou nejchytřejší na světě. U nás jsou navíc oba ještě lékaři, takže si třeba představ, jak probíhalo maje těhotenství nebo porodstokrát jsem slyšela, že jsem laik a ničemu nerozumím
A navíc jsou tak neomalení a arogantní, že k nám naprosto běžně chodí bez ohlášení a ani nezazvoní
prostě najednou stojí v předsíni nebo sedí na terase
Nejhorší je, že já jsem pak naštaná celý den, ale jsem jediná, kdo má ten den zkažený
Takže už jsme párkrát takhle schválně nebyli doma, nevím, jak jinak jim dát najevo, že se mají ohlásit aspoň sms, nebo když už nic, tak je slušné aspoň zazvonit
Manžel jim to říkal asi stokrát, ale kdepak by to barli na vědomí. Oni jsou tak sebestřední, že si myslí, že čekáme nastoupení, kdyby oni náhodou chtěli přijít
Jinak naše návštěvy u nich jsem už výrazně omezila, prostě používáme výmluvy - máme jiný program, přijede k nám návštěva apod. Někdy sice zalžu, ale fakt nebudu lítat, jak oni si písknou
tak něco podobného s návštěvami znám. Koupili jsme byt manželova rodina měla klíče. Chodili k nám na návštěvu i když my jsme nebyli domafakt mazec. Když se rozbil zámek ( překvapivě v tom nemám prsty ) tak jsem nechala udělat omezený počet klíčů a už jsem jim je prostě nedala. Sice bylo chvíli dusno, ale pak to nějak přešlo. Ale teď před chvílí jsem vyjela na tchána, který najednou stál před dveřma a šel dovnitř. Na dotaz proč nenapsal mi řekl, že to řekl svojí manželce a bratrovi mého manžela a není jeho problém, že nám to neřekli. Tak jsem mu oznámila, že to jeho problém je a že má napsat nám. Tak pohrozil, že odejde což se nelíbilo manželovi. Takže jsem se nakonec dozvěděla, že si občas nevidím do pusy. A to byl konec diskuse. Vážně nevím jak toto řešit.
asi bych měla trénovat sebeovládání.
Tak se všichni držte. Dnes večer se podívám na film - Příšerná tchýně, viděla jsem část a je to dost dobrý na odreagování semějte se krasně
Tak to je mazec!
Ahoj,
prázdniny se pomalu blíží. Na jak dlouho dáváte děti přes prázdniny k babičkám? Moje tchýně je od letoška v důchodu a už prohlašuje že si vezme holky k sobě aspoň na měsíc. A k mojí mámě že prý vůbec nepůjdou..
ahojka, tak to je vážně síla. Moje tchýně je v důchodu ale pracuje ale i tak ji naší roční dcerku nechávám tak max na 2 hodiny. Víc ne.
Ale zpet k prazdninam. Nevím jak moc otevřeně spolu mluvíte ale určitě by to chtělo jasně říct 14 dní vaše mamina 14 dní tchýně nebo tak nějak. Ale podle mě se za vaší maminu musíte postavit vy. Já tchýni v několika věcech uhnula a teď už toho lituju. Držím pěsti a držte se
zvládnete to ![]()
Tak já mám némlich to samé a ona mně bohužel dost ignoruje a snaží se mně postavit před hotovou věc. Že se nejde zeptat mně ale oblbuje s tím rovnou děti.
Tak tohle je přesně to pravé
budu se snažit se tím řídit.
K nám tchýně sama už nesmí. Naposledy když měla klíče a měla JEN nakrmit kočku a dát jí vodu, tak mi vyměnila ubrusy na stolech. Ještě teď když si na to vzpomenu tak mi vře krev v žilách. Takže klíče už jenom nedostane
Jak prosté ![]()
@Angua píše:
Předesílám, že tohle neznám, ale napadá mě naplánovat na začátku prázdnin léto - tehdy mám dovolenou já, tehdy muž, tehdy jedeme společně pryč, tenhle víkend pojedeme tam, tehnle onam a v tomto a tomto termínu bychom přijeli k vám na chatu (třeba 2× za prázdniny). Oznámit jim to (nebo se zeptat, jestli to vyhovuje), požádat je, ať na tyhle termíny naplánují všecky práce, s kterýma by potřebovali pomoct a že zbytek léta máte prostě jiný program. Oni budou vědět, že přijedete, kdy a na jak dlouho a třeba to bude lepší… Samozřejmě by bylo lepší, kdyby jim to sděloval manželNo ale třeba je to blbost… Ale přijde mi to jako takové důstojné řešení situace, vy se máte na co odvolat a na čem trvat, nemusíte se vymlouvat, protože se to tak na začátku prostě řeklo
@Anonymní píše:
Ahoj,
prázdniny se pomalu blíží. Na jak dlouho dáváte děti přes prázdniny k babičkám? Moje tchýně je od letoška v důchodu a už prohlašuje že si vezme holky k sobě aspoň na měsíc. A k mojí mámě že prý vůbec nepůjdou..
dcera 7 let u nich bude tak 3-4× na 5všedních dní-budou 20km daleko na chatě. rodiče by nejradši taky aby u nich byla snad nejlíp celý prázdniny v kuse. za ty roky už si zvykli a remcají jen trochu. k druhým rodičům jezdíme zpravidla jen na návštěvy, loni u nich byla sama asi 3dny.
Když už jsou děti u babiček tak se snažím u obou stejně, aby na sebe prarodiče zbytečně nežárlili. Na příklad vloni byli děti u jedné babičky týden, u druhé asi 10 dní (ale z toho 3 dny s námi), 10 dní s námi na dovolené, týden na táboře a zbytek byli doma. Ve věku 11 a 13 let už chtějí být hlavně s kamarády.
To jste měli ještě dobrý mně tchýně vůbec nic neřekla a rovnou kluka odvezla, já se to dověděla až od přítele. Samaozřejmě byl bugr a měl adlší důvod proč jsem ta špatná
Emilie: syn k nim taky nechce jezdit, protože ho nutí do věcí které mu nejsou po chuti, kupříkladu ho nebaví sport a ani není sportovní typ (spíš počítače, muzika a tak), tchán ho nutí aby s ním hrál fotbal (on hrál zamlada), když to kluka nebaví a nejde mu to tak slyším jaké je „dřevo“.