Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Icc píše: Více
Zakladatelka samozrejme uz pracuje ![]()
Za tip na knizku moc dekuji, kouknu, protoze se opravdu zaciname dostavat do situace, kdy ti stari rodice uz budou sem tam portebovat nejakou nasi pomoc a docela plaveme v tom, co je rozumna mira pomoci a kde by to uz byli spis nevyzadane otravne rady.
@Anonymní píše: Více
Ono je taky možné, že ho ty děti třeba doslova otravujou. Narovinu - mám děti stejně jako ty, holka 6 let, kluk 4. Když jsou zvlášť, jsou to andílci, ale dohromady, rozhodně není možné mluvit o klidu, pohodě. Možná mu to chvilku stačí, a pak si jde po svém. Fakt nemůžeš srovnávat dovolenou před dětmi a s nimi.
Jediné, co bych řešila ze své pozice (spíš z pozice tvého manžele), je to, že když přijedete xy kilometrů po několika týdnech, věnuje se práci, přitom setkání inicioval. To bych mu asi v klidu, ale úplně narovinu řekla. To je od něj docela sprosté. Jasně, stane se, ale pokaždé..? Třeba tuhle tu byla ségra a já se jí zeptala, jestli jí nevadí, že si pověsím prádlo.. Prostě je mi to blbé.
@Lojzísek píše: Více
To s vymezením se jednoduše vůči tomuto chování při návštěvách nebo případně dovolené je dobrá rada. On to s ním muž samozřejmě řešil, ale vždy z blbé strany. Debatují vždy o tom, jak nastavit komunikaci se zákazníky tak, aby fungoval business a neměl pocit, že musí řešit vše okamžitě (podnikají oba takže si mají co říct). Ale jednoznačné “tati, zklamalo mě že když si s námi domluvíš společný čas a my kvůli tomu jezdíme takovou dálku, tak si na nás pak stejně ten čas neuděláš” tam neproběhlo. Asi nám to připadalo už moc drzé, ale je pravda, že nastavené hranice dělají lepší vztahy.
@Anonymní píše: Více
Vidíš, že tenhle rozhovor neproběhl, mi třeba přijde hrozně zvláštní. Je naprosto na místě říct, že vás to mrzí, že se vám to nelíbí.. Ať se aspoň chytne za nos, chová se hrozně, dědek jeden ![]()
@Anonymní píše: Více
Podle me chce deti jen videt, ale starat se o deti a zabavit je je uplne jiny level a do toho se dedovi podle me az tak nechce. Tchyne se taky na navstevu vnoucat tesila, ale kdyz si s nimi mohla hrat, do 10 minut jsem je mela zpatky s tim, ze ji boli zada. Zada si rovnala na kresle u stolu s jidlem, ktere do konce navstevy v podstate neopustila a spokojene z povzdali sledovala, jak si s detmi hraju ja. Vek cca 65 let. A to s ni parkrat manzel promlouval a prisel domu s usmevem, ze to s mamou probral a ze to bude jine, ze se na vnoucky moc tesi a ze to bylo jen nedorozumeni, pry se nam nechtela vmesovat do vychovy. A hadej co - nic se nezmenilo. Jen nam parkrat volala na dovolenou a stezovala si, ze si zrovna na nas udelala cas, tesila se na deti a my jsme ZASE na dovolene (obvykle jsme pryc tyden v zime a 10 dni v lete). No a po dovolene se uz neozvala. Po par letech uz snahy postupne vysumely a nyni nase deti uz par let ani nevidela, staci ji fotky.
Nekomu se do pece o deti holt nechce, at uz rika cokoli, dulezite je divat se na skutky. Takze byt vami bych navstevy omezila na pocet, ktery vyhovuje vam, s dedou to probrala, ale zazraky necekala. Myslim, ze pracovani mu vyhovuje a je mu to prijemnejsi nez starat se o male deti, jen to nahlas nikdy nerekne.
Jo a tezke je to hlavne pro tveho partnera, neni lehke se smirit s tim, ze tvuj rodic nema tvoje dite az tak moc rad. Bude potrebovat cas, aby to v sobe nejak zpracoval.
Ty dovolene byli povetsine jeste v dobe pred detma, s nim a tchyni a casto i dalsimi cleny jeho i nasi rodiny jsme pravidelne jezdili na spolecne dovolene, i vickrat do roka. Vsichni se na to vzdy tesili a udelali si cas. Zrovna v te jeho truchlici faze jsme nebyli ani na jedne, to bylo zrovna pres covid a s novorozencem, tak se ani nedalo. On sice vzdy mel ty workoholicke sklony, ale alespon na navstevach a dovolenych byl schopen fungovat normalne. Byla to ale celozivotni prace tchyne no, ted uz tam ten element co by ho udrzoval nad hladinou zavislosti proste chybi, a zjevne to vnoucata nevytrhnou.