Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Z kamarádky milenka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.6.17 07:41
@ulice Co dodat 
. Mas asi pravdu a ten vycet mych moznosti je vycerpavajici, ctvrta varianta me jiz taky nenapada.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.17 07:52
@Anonymní píše:
Ahoj holky,dostala jsem se do takové fáze. Jsem z chlapů momentálně zklamaná, zlomená, ale nechci být sama.
Poslední dobou si píšu se svou starou kamarádkou, je vdaná, ale nijak spokojená, manžel je buď v práci nebo hospodě a ona se nudí. A hlavně se cítí osamělá, tak jako i já.
Cítím, že obě uvažujeme nad tím dát si to, co nám momentálně chlapi neposkytují. Snad mě chápete. Kamarádka už má nějakou tu zkušenost se ženou, ale já ne. Opravdu mě to k ní přitahuje, ale bojím se, že prostě nebudu vědět, co a jak.
Šly byste do toho i bez dřívější zkušenosti? Nebo máte některá zkušenost? Před chlapy se nestydím, ale před ženou, je to takové jiné, asi kritičtější?
A ještě pár informací, jsme obě téměř třicátnice a každá z jiného města.
Děkuju za přečtení a budu ráda ze reakce
Zakladatelka
Milá zakladatelko, to je už doclea pozdní coming out, ve střiceti letech si teprve začínáš uvědomovat, že seš lesbička??? V každém případě, pokud Ti to nevyjde s kamarádkou, tak si prostě najdi jinou holku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.17 10:04
@BloomingGorgeous a @Saatine, taky jsm dospela k tomuto zaveru - to kamaradstvi proste utnout. A obavam se, ze je to asi jedine reseni. Ale zatim jsem rozhodne nedospela do faze, ze bych to skutecne chtela udelat. Mockrat jsme si slibily, ze se nikdy neopustime a ja jsem to myslela vazne. A holt tomu musim i neco obetovat. Takze minimalne „prozatim“ pujdu cestou anonymky Anny - kamaradit a tajne milovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.17 10:08
@Nestastna1975 píše:
@BloomingGorgeous a @Saatine, taky jsm dospela k tomuto zaveru - to kamaradstvi proste utnout. A obavam se, ze je to asi jedine reseni. Ale zatim jsem rozhodne nedospela do faze, ze bych to skutecne chtela udelat. Mockrat jsme si slibily, ze se nikdy neopustime a ja jsem to myslela vazne. A holt tomu musim i neco obetovat. Takze minimalne „prozatim“ pujdu cestou anonymky Anny - kamaradit a tajne milovat.
Anna ma zkusenost, takze Ti urcite neradi spatne. Zvaz pro sebe, zda bude tezsi po kamaradce (asi marne) touzit a vidat ji nebo o ni prijit. Podle toho bych se rozhodla.
I kdyz ja bych vylozila karty a nechala bych ji se na reseni situace podilet. Ale ja jsem byla vzdy hodne prima a casto jsem pak litovala. Takze netvrdim, ze je to „spravna“ strategie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.17 21:24
@Saatine píše:
Když to srovnám s chvílí, kdy jsme se zamilovali s nejlepším kamarádem (každý ve chvíli, kdy ten druhý lásku neopětoval a aby to bylo dokonalé, tak se to stalo snad dvakrát ). Pro mě bylo strašlivě bolestivé, když mi napsal, že mě miluje a proto mě nemůže vídat, sobecky jsem nechtěla aby mě nejlepší kamarád takto opustil. Hrozně jsem nadávala (ne jemu, ale obecně) proč se musel zrovna i zamilovat, že mi takto bere životní jistoty. Takže chápu…
No a pak když jsem se zamilovala já a fakt furt doufala, že u něj se to zase přepne a bude tu lásku vnímat, tak jsem byla strašlivě nešťastná a unavené tím doufáním a snahou to nedávat najevo. Protože když jsem ho jednou poslala do háje, tak jsem ho nechtěla trápit. Ale nedokázala jsem s ním nebýt, netrávit čas a nekomunikovat. Takže taky chápu…Je to prostě celkově pitomé, bolestivé a únavné.
To muselo byt taky martyrium 
A jak to dopadlo? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.17 01:58
@Saatine píše:
Celkově šlo o to, že spoustu a spoustu let jsme byli nejlepší kamarádi, přitahovali se tak nějak několik let na střídačku, ale ty city začaly haprovat až po 8mi letech. On dlooouho neměl partnerku, já jsem naopak byla pořád zadaná. A najednou jsem byla freeNo hodně jsem prořvala
Končilo to tak, že jsem odletěla do ciziny a prostě čas mi pomohl ty city zadusit. Jen jsme se bavili po internetu, on si pak našel i přítelkyni a tím pro mě začal být tabu. Několikrát se k tomu slovně vrátil, že byl blbej a měl tomu dát šanci, protože to je po citové stránce stejné jako to co cítil ke mně.
Ale já už jsem byla ok a holt co bylo to byloProtože jsme chyby udělali oba. Už je to nějaká chvíle a celkově. Přišla jsem o kamaráda, ale tak nějak ve svém pocitu. Buď jsem vyrostla a nemám potřebu si s někým denně psát a někomu se svěřovat a nebo už nemám tu potřebu vůči němu.
On mi stále píše a zajímá se, jen na té kamarádské bázi
To je zajimavy pribeh, dekuju, ze jsi reagovala 
Ukazuje, jak je zivot promenlivy a i ty nejvasnivejsi city mohou vyblednout. A potvrzuje moji zkusenost, ze ve vztazich je nesmirne dulezite nacasovani. Ja se s manzelem take casove a geograficky potkala v ten spravny okamzik, x let predtim i x let potom by to nebylo mozne. Byli jsme zrovna oba na stejnem miste a oba po rozchodu a meli naladu na „vaznou“ znamost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.17 09:09
@Saatine píše:
Jo načasování, to je důležité, můj vztah to potvrzuje
Fakt nevím jak to, že jsme se potkali
Asi osudovy vztah, zni to tak 
Me manzel taky nasel na internetu. Dival se na profily, nejdriv zbezne, ani nemel ucet. Pry jsem ho zaujala. Pak si po nejake dobe chtel udelat profil a porad si me pamatoval a projel pry stovky profilu, nez me nasel
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.17 11:56
@Saatine připomíná mě to můj život..kdy jsme se do sebe zamilovali a pořád k sobě nějak nemohli..už jsem se smířila s tím, že když to nešlo 15let už to nepůjde nikdy, ale rádi se máme pořád..někdy ten osud to umí zašmodrchat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
