Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Z vašeho textu bych neřekl, že osoba trpí. Pokud i hodně sportuje, tak se rozhodně nezanedbává. Ale dejme tomu, že máte pravdu, pak musí chtít změnu především ta osoba. Bez její součinnosti nemá smysl se pokoušet o jakoukoliv nápravu.
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuju, prosím, poradit. Mám mezi blízkými člověka, který se zanedbává, má sám sebe na posledním místě, ale začíná to už ovlivňovat jeho zdraví. Znáte takový ten přístup: jsem chudák, musím všechno dělat, obětovat se pro Tebe? Ale přitom se může najíst, neudělá to. Může se vyspat - trápí se ponocováním. Někdy uklízí do úmoru, jindy třeba hodně sportuje apod. Když mu chcete pomoct, většinou si nenechá. Ale vidite, že trpi. Co s tím? Dá se to „vyléčit“?
Jo, říká se jim ‚hrdinky‘. Nemá to smysl, to rozdavani se a na odiv vystavene trpitelstvi je pro ne velkou hodnotou ![]()
Nemam nastesti nikoho kolem sebe, ale par takovych ‚lidiček‘ jsem zažila v praci. Hrozny, vetsinou šílene dřou, ale hrozne neefektivne a celkove je s nima otrava ![]()
Většinou je to spojené s nějakými úzksotně- depresivními stavy.
to se dá řešit, ale dotyčný musí dojít k tomu, že chce to jak funguje změnit. Následně pak ve spolupráci psychiatra a psychoterapeuta hledat cestu k nějému sebepřijetí, které vede i k tomu, že si člověk přestane ubližovat.
@FlorenceF Jenkins píše:
Jo, říká se jim ‚hrdinky‘. Nemá to smysl, to rozdavani se a na odiv vystavene trpitelstvi je pro ne velkou hodnotouNemam nastesti nikoho kolem sebe, ale par takovych ‚lidiček‘ jsem zažila v praci. Hrozny, vetsinou šílene dřou, ale hrozne neefektivne a celkove je s nima otrava
Úplně jak moje tchyně… Ta má pocit, že musí každého zachránit, ale ve výsledku řeší úplné hlouposti a hlavně její pomoc nikdo v podstatě nechce… Ale ona si myslí, jak je strašně nenahraditelna a jak každého spasi
a to o neefektivitě je přesné. Prostě podle ní, co jde udělat složitě, udělá ještě složitěji
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuju, prosím, poradit. Mám mezi blízkými člověka, který se zanedbává, má sám sebe na posledním místě, ale začíná to už ovlivňovat jeho zdraví. Znáte takový ten přístup: jsem chudák, musím všechno dělat, obětovat se pro Tebe? Ale přitom se může najíst, neudělá to. Může se vyspat - trápí se ponocováním. Někdy uklízí do úmoru, jindy třeba hodně sportuje apod. Když mu chcete pomoct, většinou si nenechá. Ale vidite, že trpi. Co s tím? Dá se to „vyléčit“?
Ještě mu přidej, ať ví, ať si šáhne na svoje dno a může se od toho odpíchnout. Když sportuje, tak o zanedbávání nejde. Baží si v chudinkovským postoji, což není chvályhodné, ale je to spíš pýcha, narcismus.
Myslím, že narcisisticka porucha osobnosti je poměrně pravděpodobná příčina. To jsou věční trpitelé. Nedocenění, neustále se obětují pro druhé a očekávají za to, jak jinak, obdiv a uznání.
A souhlasím s příspěvky výše, většinou naprosto neefektivní, pobíhají od jednoho k druhému a víc práce mají s vytvářením dojmu, že dělají všechno, než že by opravdu dělali všechno.
Myslím, že narcisisticka porucha osobnosti je poměrně pravděpodobná příčina. To jsou věční trpitelé. Nedocenění, neustále se obětují pro druhé a očekávají za to, jak jinak, obdiv a uznání.
A souhlasím s příspěvky výše, většinou naprosto neefektivní, pobíhají od jednoho k druhému a víc práce mají s vytvářením dojmu, že dělají všechno, než že by opravdu dělali všechno.
Nedá, neřeš to. Každý svého štěstí strůjcem. Já jim říkám profesionální trpitelé. Znám jednu, které táhne na 80. Její děti se opravdu snažily, ale její přístup k životu nezměnily.
Ahoj, potřebuju, prosím, poradit. Mám mezi blízkými člověka, který se zanedbává, má sám sebe na posledním místě, ale začíná to už ovlivňovat jeho zdraví. Znáte takový ten přístup: jsem chudák, musím všechno dělat, obětovat se pro Tebe? Ale přitom se může najíst, neudělá to. Může se vyspat - trápí se ponocováním. Někdy uklízí do úmoru, jindy třeba hodně sportuje apod. Když mu chcete pomoct, většinou si nenechá. Ale vidite, že trpi. Co s tím? Dá se to „vyléčit“?