Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zapřáhnu manžela...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
9.2.06 16:56
- Citovat
- Upravit
9.2.06 17:02
Lesino,
uz som sa bala, ze len my sme taka „exoticka“ domacnost 
- u nas nieco podobne ako u vas, len v „bledomodrom“. 
Manzel je skvely, moja svokra ho jednak dobre vychovala (je to skvela zena, v tomto mam asi tiez obr stastie) a navyse zil dlho sam pocas studii na internate daleko od domu, takze sa poriadne naucil sa o seba a o veci postarat.
Takze, okrem toho, ze nas teraz zivi, ma dobru a narocnu pracu a casto cestuje - to mame v domacnosti podelene, vacsinou sa kazdy niecoho chyti a ide to rychlejsie. Bez problemov umyje riad aj viackrat za den, kos berie vyniest automaticky, vyluxuje kupelnu, povysava, kolkokrat rano pridem z kupelne a spalna je ustlana
Ja davam prat, on ozehli uplne v pohode, iba kosele a „citlive“ veci - moje jemne bluzky a tak su moja zalezitost.
Proste cokolvek co treba, nie je problem.
Co sa tyka okien, na tie sme obaja rezignovali, ako sa hovori „mame ich jak na kostole“ a tak si na ne z casu na cas zavolame pani, ktora okrem nich este vylesti vsetky dvere Prontom a pod. - take menej caste prace. Za tie tri stovky mi ten volny cas stoji a ta drina nestoji
Akurat nerad vari, ked treba, nieco urobi, ale strasne ho to nebavi a tak pri tom trpi
Ale pripravuje ranajky a take veci „a la studena kuchyna“ 
, to mu ide.
Klasickeho varenia - teple jedla sa chytam vacsinou ja, alebo niekam zajdeme.
A ked bude male - uvidime. Ale rozhodne sa nebojim, ze by neprebalil alebo neuspaval alebo tak. Na mrnusa sa hrozne tesi a ked vidim, ako zvlada synovcov a netere a aku ma s nimi svatu trpezlivost … no, az sa bojim, ze ja budem daleko horsia mama 
Aha, a este jedna „zaujimavost“ - telku nemame a k stastiu ani nepotrebujeme.
Pravdu povediac, vzdy som sa desila typu chlapov, co si KAZDY vecer 
nu k telke s novinami a pivom a to je cely ich svet. 
Takych je snad uz dnes malo, aspon dufam. Ale aj tak ma mrzi, ze sa stale najdu taki, ktori (ako citam) sa doma nicoho nechytia 
Vdaka bohu za to moje slniecko !
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.06 17:18
Ahojky,
také dobré téma… U nás je to vlastně čím dál tím lepší.
Už od začátku jsem věděla, že přítel není jako můj otec- lehnout na gauč a „mouchy, sežerte mě, nejlíp, když mi sem přiletí hotová večeře“ 
Když se narodil malý, říkala jsem si, co na tom ty ženský mají, ono to s tím miminkem není přeci tak náročné… 
No došlo mi to asi 3měsíce po porodu, kdy jsme si zažili první noc téměř beze spánku - trápily nás prdíky. Přítel si vzal malého do náruče a chodil s ním po bytě až do rána, s 1 přestávkou na kojení, kdy mi ho přiložil k prsu, aniž bych o tom věděla Ráno byl ze mě nový člověk a mně blesklo hlavou - ještě že ho mám!
Přestávám kojit, tím pádem už nemusí být vše kolem malého na mně a část povinností se jaksi sama od sebe, či jak, přesunula na přítele. Střídáme, kdo bude s malým po té brzské 6. hodině vstávat, když ho má na starost, přebalí atd. (podotýkám, že ten samý počet pokaděných plín, co spolu ti dva stihli, je pak nekompromisně jen na mně ). Když to jde, bere ho s sebou na menší nákupy, či když si jde něco zařídit mimo úřady…
Koupe většinou on, jsou ale i večery, kdy mi stačí jediný pohled na něj a vím, že se mu moc nechce… to se ho ani neptám a jdu koupat já, on pak udělá malému večerní mlíko a dá mu flašku - sám od sebe.
S vařením se střídáme, sice je po něm na lince takový bordel, že bych občas plakala, ale snaha se musí ocenit, že?
S péčí o syna je to pohoda, jsem na něj pyšná, ale co se týče úklidu po něm samotném Asi jako holky přede mnou, trávím spoustu času lezením po zemi a sbíráním jeho ponožek a oblečků vůbec. Ví, jak bytostně to nenávidím a přijde mi to snad až ponižující (no asi ostrý výraz), když on má přeci taky ruce a tohleto mu vytýkala celá léta už jeho matka 
Sezení u PC už se dost zkrátilo, ale stejně někdy neví, kdy by ho vypnul a jako na potvoru to bývá ve chvílích, kdy potřebuji něco nutně probrat, nebo si postěžovat a aby mi jen tak na oko od PC přikyvoval s očima na monitoru…
Všude je určitě něco, co by se dalo zlepšit. Musíme být holky silné a uvědomit si, že i my máme právo mít chvilku pro sebe a ty naše chlapy zapřáhnout - vždyť ta naše milá dítka jsme si pořizovaly s nimi společně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.06 17:54
Vidím, že né všichni chlapi jsou „gaučoví“.
Můj manžel je skvělý. Jsme spolu skoro 5 let. Pomáhá mi a opravdu se snaží. Každý den umyje nádobí a Nicolčinu stoličku, až dovečeří. Koupu a uspávám já, ale teď jsem nemocná a tak koupe i on. Nedovedu si představit, že by mi v mé nemoci nepomáhal a já vše dělala v horečkách! Jeden den o víkendu vstane s malou a já si můžu ještě poležet. Naše dcera ho miluje. Co jsem nemocná chodí spolu i každý den na procházky. Vím, že toho má v práci moc a moc a já mu kolikrát ani neřeknu, že se potřebuju učit, ať pohlídá malou. Ale když se odhodlám, neodmítne. Myslím si ale, že je takový, protože to viděl u svých rodičů. Tchán dokonce vaří, tchýně ne. Tchán vysaje, tchýni jsem vysávat ještě neviděla (bydlíme v jednom domě), takže mu z toho asi vychází, že jsem menší stíhačka než tchýně, protože ta má na všechno poskoka-tchána. U nich je ten sluha on-to je teda sranda, co?
Andilek+Niki (13 měs.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.06 18:59
Ahoj, tak já jsem zastáncem toho, že domácnost a děti jsou naše společné, a proto by se o ně partneři měli starat rovným dílem. A nesnáším výraz „manžel mi pomáhá“ - on nemá co pomáhat, on má dělat vše napůl.
Je jasné, že v době kdy jsem na MD, tak běžnou údržbu domácnosti v klidu zvládnu sama, zatímco manžel je v práci a de facto živí rodinu. Ovšem to neznamená, že by doma nedělal nic, naopak. Umí si udělat naprosto všechno, je naprosto soběstačný. A je to o tom, jak ho vychovali jeho rodiče. Vždycky jsem u svých partnerů koukala na to, jak to funguje v jeho stávající rodině-jak se k sobě rodiče chovají, co kdodělá, to člověku řekne mnoho.
Takže fungujem v pohodě, vždycky se domluvíme. Je jasné, že jsou činnosti, které děláme raději a které ne. Nebo takové, které hlavně já neumím, nerozumím jim (auto, drobné opravy v domácnosti,…) Takže třeba žehlím výhradně já, můj muž to sice umí, ale nerad, naopk on dělá každý víkend WC a koupelnu-což nemusím moc já. Super vaří-lépe než já-o víkendu, přes týden dělám rychlovky…Po návratu z práce si odpočine hraním se synem, já dělám něco jiného. Denně ho koupe. Oba máme čas na své záliby-on tenis, já břišní tance a squash-vystřídáme se u hlídání…Asi je základem dobrá domluva a organizace.
Je jasné, že to asi všude nejde-tam, kde chlap je extrémně moc v práci, dělá směny, je často pryč, je ta tíha víc na ženě, o to ale víc by ten muž měl ženu ocenit. Nesnáším ty, co si myslí, že se ženská válí doma na mateřské, zatímco on chudák se dře v práci.
Taky je to asi jiné, když se bydlí na baráku, kde třeba chlap kolem něj běhá, staví, opravuje, ryje zahradu a tak, a v bytě, kde moc práce není.
A předpokládám, že až se jednou vrátím i já do práce, tak zas budem fungovat úplně napůl tak jako předtím, než jsem otěhotněla. Prostě chodíme do práce oba a oba rovným dílem se staráme o ostatní.
Kristýna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.06 20:04
Ahoj,
už je tu hodně příspěvků, ale můj manžel si podle mě zaslouží, abych ho tu trošku pochválila.
Dá se říct, že se o cho domácnosti dělíme perfektně, hlavně podle mě.
Tomáš nakupuje (jezdí do Makra, Globusu, prostě vše kolem potravin a drogerie). Včera byl dokonce v DM drogerii a kupoval obří nákup na slevovou kartičku. Já s Matýskem totiž po hypermarketech chodím nerada. Tak ještě Ikea a tak, co není jídlo a musím u toho opravdu být, jinak fakt manžel vše zařídí a přiveze.
Další domácí práce - vaří - a to tak, že z 90% vaří on, zbytek já. Já to sice umím, ale moc mě to nebaví a jeho děsně. Když chci něco připravit, tak se mi do toho začne montovat a nakonec to udělá celé sám.
Další úklid máme řpesně rozdělený - já utírám prach, poklízím, peru, žehlím, myju koupelnu a WC.
Tomáš vše luxuje, komplet uklízí kuchyň, zalévá kytky, chodí se psem brzy ráno a pozdě večer. taky hrozně rád srovnává ledničku a špajz podle řádu (na sektory 
). Někdy mě až mentorsky upozorňuje, že jsem zase hodila salám mezi jogurty. Ale nikdy to není vážné Zbytek se dělíme podle potřeby.
A co se týká starosti o Matýska, tak tu mám hlavně já, jelikož taťka je hodně v práci. Pokud není, tak si s Matýskem každý večer hraje, koupe ho, dává mu večeři a plave s ním v Juklíku.
Já jsem spokojená a neměnila bych. A asi chápete proč
Akorát procházky ho moc nebaví, nemá rád courání bez cíle. Je moc praktický na to, aby jen tak lelkoval s kočárem.
M.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.06 20:19
Ahoj.
Kristýno. Mluvíš mi z duše. Dělit napůl. Pochopitelně v mezích možností.
Za „správnou výchovu“ manžela vděčím jednak tchýni a také manželově babičce, u které po návratu z vojny několik let bydlel - než se přestěhoval ke mně. babička pravidelně vařila obědy a žehlila … a vykonávala takové „ženské práce“ ( nesnáším to označení). Ovšem žádné připravování svačinky, snídaně, večeře… když bylo potřeba, zapnul pračku, pověsil prádlo, vysavač také nebyla neznámá, vynášení koše… Myslím, že by mu bylo trapné, aby ho babička obskakovala. Protože já jsem také z domu zvyklá na dělaní práce, připadalo mi normální, že když se přistěhoval do mého bytečku, práce se dělila napůl podle principu, každý udělal to, co se mu zdálo potřebné ( hlavně opravářské práce, i když kladívko ovládám a vyměnit žárovku taky umím), co nedělá rád ( žehlení a utírání prachu) jsem dělala já a jiné věci zase on - vysávání, mytí oken (fakt jsem už několik let nemyla okna)… vaření déletrvajících jídel je na mně, co je jednoduché a zvládne se za půl hodiny klidně udělá. Mytí nádobí je napůl.
Když jsem byla ve 3 trimestru na nemocenské - přísný zákaz dělat téměř cokoliv - převzal většinu povinností. Když se Radimek narodil - předčasně ve 35 tt - podle pokynů doplnil všechny potřebné věci, vypral zbytek oblečků, vyžehlil … Po návratu domů mě vítala uklizená domácnost…
Většina kamarádek mi „závidí“, jak ho mám vycepovaného. Jenže jednak to není moje zásluha a navíc si myslím, že rodina, klid a pohoda v ní je pro něj velmi důležitá, že si uvědomuje, že jsme rovnocenní partneři… Známe se natolik dlouho, že při sňatku určitě věděl, " do čeho leze". Nejsem žádná domácí puťka, jsem výbušná, ukecaná a rozhodně říkám, co si myslím. Rodina je pro mě důležitá, ale nejsem ochotná opustit svou práci ( rodičovskou si ovšem plně vychutnám, snad i s druhým dítětem, ta práce mi zase neuteče), sedět stále doma… Když mu nechávám čas na jeho koníčky - silniční cyklistika a běh a je přece fér, abych měla čas i na sebe.
S péčí o Radima není vůbec problém. Pokud by bylo nutné, klidně zvládne celodenní péči. Od malička Radima koupe - pokud není v práci o tento večerní rituál se nestarám. Přabalí, nakrmí, pohraje si … jen pro Radima nevaří. Protože si chodím přivydělávat má pravidelnou „službu“…
Prostě si myslím, že mám fakt super manžela. Jsem moc ráda, že nás kamarádky seznámily, protože sami bychom se asi nikdy blíže neseznámili a nedali dohromady.
Přeji všem „negaučáky“.
Beruška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.06 20:40
Je, holky, ja cumim, jake mate pracovite muze . Muj turecky macho svou domaci cinnost omezuje na chrapani u televize. Krivdim mu. Obcas zajede nakupovat. Jinak nema ani tuseni, kde maji deti obleceni, co ji, co piji, kdy se umyvaji. Plenku nikdy nechytil do ruky (snad jen, kdyz ji nesl z obchodu, ale to se snad nepocita).Koupani deti nekomentuji, nemoci deti taky nekomentuji (to jde spat do obyvaku), osvedcil se pouze jako sofer, ktery nas hodi tu do zoo, tu k babicce.
Domaci prace, to je samostatna kapitola. Nedela VUBEC NIC. Jednou v zivote umyl nadobi (po priserne hadce, ktera zacala jeho nechapavymi dotazy, jak muzu po nem chtit, aby si hral s malym, kdyz umyvam nadobi, vzdyt jine zeny to zvladnou oboje - nacez jsem ho durazne pozadala, at mi tedy predvede, jak se to spravne zvlada, ze ja to proste neumim, pichla jsem mu syna do ruky a zdekovala jsem se). Jednou v zivote mi pomohl skladat pradlo pri zehleni (z niceho nic, malem jsem dostala infarkt). V ostatnich pripadech pouze buzeruje a prudi, neustale kritizuje, co jsem zase neuklidila a neumyla, jaka jsem spatna matka (na deti bud jenom kricim, nebo jim jenom vsecko dovoluji), jaka jsem mizerna milenka (ty hvezdy v jeho pornofilmech jsou pravda vykonnejsi a pristupnejsi i netradicnim praktikam), jak si jenom stezuji a jsem vecne nespokojena (jina zena v me situaci by ho nosila na rukou, ze jo?). No, radsi si to ani nebudu po sobe cist, nebo bych asi zazadala o rozvod… Ted asi vsechny uvazujete, proc jsem to neudelala uz davno…
Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andela
9.2.06 21:10
Ahojky maminy …
tak některé příspěvky by si měli naše drahé polovičky přečíst …
U nás to je jako u spousty jiných - kde mu co upadne, tam to nechá. Nějaká extra pomoc skoro žádná. Pokud jsme byli dva, tak mi to tak nevadilo. Ale v těhu bych pomoc uvítala … no nic. To akorát před vánocema pověsil záclony, že jako já po štaflích lézt nemůžu .. oh, jaká ohleduplnost. Jinak jsem si vše dělala sama. Věděl jak mě strašně rozbolí pánev při vysávání a vytírání … no, vysál mi jednou. . .
Teď, když už máme malého, tak je to to samé. Jenže já se ho snažím zapojit alespoň do péče o syna. Beru to, že se bojí s ním manipulovat, když je tak malinký, ale stejně ho krapet nutím. Už jednou dal malého do vaničky a chvíli ho cákal, pak jsem si ho omyla sama. Nebo když malý spal na chodbě, tak se probouzel a přítel ho přinesl … tak jsem mu řekla že když si ho přinesl, ať ho i svlíkne. Když dělám véču, tak je malý většinou vzhůru a nechce jen tak ležet, tak ho dám taťkovi, ať se chvíli stará.
jinak že by ho napadlo uklidit nádobí? že by se snažil při snídani nenadrobit na koberec? Aby dával pozor a nezašpinil ubrus? Že by odnesl pytel s odpadky, který mu připravím dřív než za dva dni? joooo, ani náhodou. Ale o to mi ani moc nejde, hlavně mi jde o to, aby se taky staral o malého … není to jen můj syn, a má rodiče dva. tak se mi snad povede rozšířit postupně péči o něj.
Nezbývá nám milé spolubojovnice, než si dát čoko na uklidnění a obalit si nervy
Andělka
- Citovat
- Upravit
9.2.06 21:48
Ahoj holky,
predne obdivuju vsechny, ktere chod domacnosti a vse kolem deti zvladaji bez prispeni tatinka.
My se snazime o prace doma i o peci o prcka rozdelit - probiha to asi takto - maly rano vstava kolem 6 (zatim 
, takze manzel ho vzdycky odebere z loznice do kuchyne ci obyvaku a ja dospavam cca do 7.30, nez odchazi do prace. Obstarava komplet nakupy (sem tam teda nakoupim zeleninu a nejake drobnosti), ale ostatni i veci vcetne plinek, drogerie atd. ma tezce pod kontrolou vcetne akci Je pravda, ze kdyz jsme byli sami, tak jsme nakupy delali spolecne, ale ted se me teda s prckem do supermarketu moc nechce a on ma Interspar 5 minut od prace. Ja mam na starosti vareni pres tyden, on obcas uvari o vikendu (kdyz jsme byli sami, tak jsme varili na stridacku anebo kdo driv prisel domu, uvaril Co se tyce domacnosti, tak peru a zehlim - to je asi jedine, co by nerozdejchal a delam takovy ten prubezny uklid, pac chlap pro to nema moc bunky. On myje nadobi (teda to, co se nevejde do mycky , vysaje a umyje zeme, vyneseni kose je naprosto automaticka zalezitost (ani nevim, kdy jsem ho naposled nesla ja , zaliva kytky. Co se tyce pece o maleho, tak po prichodu z prace (coz je kolem 6, nekdy pozdeji), se naveceri a pak si ho hned bere a ja mam tim padem tak 1-1,5 hodky pro sebe, koupe ho taky on, ale ja si to stejne ujit nenecham a aspon se divam a na zaver provedu takove to mazani, oblekani atd., to on taky nemusi Kdyz byly bourlive noci (prdiky), tak maleho treba hodinku nosil a tak. Takze ja muzu svuj poklad jen pochvalit. Jeste dodam, ze uz byl takhle vychovany z domu (je z vesnice) a rodice ho (prestoze byl nejmladsi ditko) zaprahali jiz od utleho veku Coz si myslim, ze je hodne dulezite, protoze pokud je chlap rozmazlovany maminkou, tak je to pak tezke porizeni
JANDULKA a Petulka 5 mesicu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.06 21:50
Ahoj holky,
tak u nás je to tak na půl. Manžel byl skvěle vycepovaný - dva kluci, kteří dostali poučení od maminky, jak uvařit to a ono, nachystané ingredience, máma na telefonu v sobotu v práci. Pro něj i bráchu dodnes vaření velký koníček. V kuchyni ve 20,00 hod. nesměl být ani kousek nádobí neutřený na lince, natož neumytý ve dřezu. Vyprané oblečení si uklízeli do skříně sami...... Ale bordeláři oba - takže máti nelenila, jednou za čas vyházela oblečení (samo neposkládané) ze skříně na zem do prostřed pokoje a kluci jeli. Až na tu poslední věc prostě ideální manžel. Bohužel jsem si ho tak trošku rozmazlila, takže pokojíček, který zatím slouží jako pracovna, sušárna prádla apod. je věčně plný jeho oblečení. Ale neuklízím mu to - prostě přijdu, řeknu, že tam má příšerný bordel a on musí uklízet - SVOJE prádlo. Když peru, tak nehoním prádlo po bytě (teda zatím jen v tom jednom pokoji - děsím se toho, co nastane, až z toho bude opravdu dětský pokoj, kam ten svůj bordýlek naskládá?), ale řeknu, že budu prát černé a jestli něco má, ať to navalí Občas teda, pokud potřebuju doplnit pračku doplna, tak si to taky vezmu sama.
Doma tedy vařím, uklízím, myju okna, žehlím, starám se o malého, nakupuju drobnosti - prostě takové ty ženské práce - ani bych po něm nikdy nechtěla, aby žehlil, umýval okna, schody taky ne - když jsem byla těhotná, dělal vše bez řečí, jen aby prcek byl v pohodlíčku. No ale abych mu nekřivdila - večer chodí pozdě z práce, ale většinou to stihne do 19, takže koupe malého, nachystá ho za mé asistence ke spaní, uspávání je už na mně - usínáme večer pořád u kojení. Mezitím co on koupe, tak uklidím výbuch po Lukáškovi, než uspím, tak někdy nachystá večeři. Nakupuje 1× týdně velký nákup podle seznamu sám nebo jdeme spolu. Pokud potřebuju, tak pomůže nebo hlídá malého a já si udělám co potřebuju. O malého se ale dokáže postarat, kdyby mohl, tak by za něj i dýchal a kojil ho Jediné, co mě štve, tak je to, že se mi ve volné chvíli snaží cpát do kuchyně - jasně, někdy ho nechám, tak skvělé minutky jako on fakt neudělám, jen já bych raději vařila sama (nejen kvůli následnému výbuchu v kuchyni) a byla bych radši, kdyby zastal „chlapské práce“ - ale to ho moc nebaví, takže když potřebuju něco přimontovat, musím mu to několikrát připomenout. Teď máme zrovna kdo z koho - chci, aby promazal kočárek - nemá čas, v tom tajícím sněhu to nemá cenu, není potřeba.....prostě se tak trošku i vymlouvá. V koši s prádlem má oblíbenou mikinu, která pouští, takže ji musím vyprat ručně. Už je tam 14 dní, dnes se ptal, kdy mu ji vyperu - řekla jsem, až namaže kočárek. Jsem zvědavá, za jak dlouho budu prát
Miluji ho, pomáhá mi, ráno nám zajde na čerstvé pečivo, ale to bordelářství.........to mně asi jednou dožene do blázince. Snad nebude Lukášek v tomto po tatínkovi. Takže to sice není 50 na 50, ale pomůže
A malá rada pro maminky, které se budou snažit zapřáhnout tatínky - nepřikazuji, ale snažím se vyvolat pocit, jak bude skvělý, když to udělá - např. byl velice pyšný, že dokáže malého přebalit, vykoupat apod. I když to taky nefunguje na vše (viz kočárek) a na všechny chlapy
Ahoj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.06 12:37
ja si taky nemůžu moc stěžovat - on je moooc hodný,ale málo praktický a většina prací mu děsně trvá, nicméně pravidleně meje nádobí, chodí s opadky,na požádání na nákup, vytírá většinou celý byt a byl by ochoten i žehlit- ale to si raději dělám sama( mám to rychleji a pak ten ušetřený čas můžeme být spolu). Váznou technické věci a úřady- o to se dělíme jak se dá. S miminem dovádí s velkou radostí ( až někdy zapomene, že by kluk mohl taky spát, nebo dostat najíst) a když jsme v nouzi, tak je ochoten dělat cokoliv je to zlatíčku, ale neříkám mu to každý den, aby mi nezpychl ( má i své stinné stránky- některé věc , do kterých se mu nechce do nekonečna oddaluje a je děěsně zapomětlivý). JInak souhlasím s tím, že je to především zásluha jejich výchovy v dětství a následného pobytu mimo " hnízdo - na internátě, v práci atd…
Tak všem doporučuji manžílky do činnosti zapojit, aby si pak vážili taky klidu a pohody domova.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.06 12:56
Bouhužel u nás je to podobně asi jako u Andely , co tomu mýmu všivákovi nenatroubíte, to prostě není, taky jsem si bláhově představovala, že se mým těhu něco zlepší, ale nějak skutek utek. Vánoční uklid se u nás prakticky nekonal, protože než se o něco dožadovat, tak jsem to radši vzdala. Ono né že by ti chlapi byli k ničemu, ale prostě mě štve, že když vás viděj se s něčím vláčet, tak nejraději sedí u PC nebo Tv a ani je nenapdne se zvednout!
Nevím jestli je to tím, že jsou tak omezený a nedovtípí se, nebo ze sebe dělají blbečky schválně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
10.2.06 12:59
Ahoj holky,
super téma.Hlavně jste měě uklidnili.
Já i můj muž jsme z rodin,kde platilo,že chlap nosí domu peníze a ženská se stará o rodinu a děti.Samozřejmě jsem si manželství malovala jinak.Je pravda,že nemáme zatím potomstvo(TP mám 20.2.),ale od začátku nebyl problém,aby manžel vyluxoval,umyl nádobí a hlavně experimentoval v kuchyni-kolik zničeného nádobí nás to stálo…
Všechno se zlomilo vloni,tím,že jsem musela 3/4 těhu proležet buď doma nebo v nemocnici,převzal veškeré práce i za mě.Nejen,že sekal zahradu,ale i plel,vařil,žehlil,uklízel (sice svým způsobem) a to u toho stíhal ještě 2 zaměstnání.Je pravda,že kolikrát večer doslova padnul za vlast,ale přežili jsme a v pohodě-jen cukroví na vánoce nestihl upéct,čehož pak litoval.
Od 36 tt. mi dovolila dr.zapojit se do domácích prací(kromě odklízení sněhu a skládání uhlí) a v naší domácnosti to došlo tak daleko,že když uklidim,on mi to zkritizuje nebo mě k tomu vůbec nepustí.
Jak to bude vypadat až bude mrně,nevim.Manža se už teď strašně těší,myslim,že se dost aktivně zapojí a já me bránit nebudu.
Jsem ráda,že takového chlapa mám a že to u nás chodí tak,jak to chodí.Obdivuju všechny holky,které jsou na vše samy a "nevadí jim jejich povaleči u telky-tím nemyslím žádnou z vás,ale mé kamarády v našem okolí.
- Citovat
- Upravit
10.2.06 12:59
U nás taky funguje dělba - muž má na starosti dvůr, psa, akvárko, vynášení čehokoli kamkoli (třídíme odpad - ani nevím, kde jsou kontejnery..). Na požádání vykoupe, dá spát, vysaje. Uklízení po sobě je samozřejmost - včetně ranního ustlání postele i po mě (vstávám do práce dřív než on). O dceru se perfektně postará i celodenně, nedělalo mu potíže přebalit posrajděné mimino, připravit flašku, krmit, když jsem si zlomila ruku tak s úsměvem vykládal, že i kojil (přikládal malou k prsu a držel hlavičku - než si zvykla pít vleže). občas umyje nádobí a pokud si něco v kuchyni chystá, nestane se, že najdu kuchyn zpustošenou jak po výbuchu. o svou večeři se stará většinou sám - vezme si co dům dá, vyhovuje mu to tak.
já dělám takové ty ženské práce - vysaju, setřu podlahy, utřu prach, vařím, žehlím.
ono je to tak, že se spíš můžu spolehnout na jeho pomoc - pokud ne sám od sebe, tak na požádání - takže sice uklidím celý barák, nebo umyju okna, ale nejdřív vypakuju muže s dcerou ven, at mám k tomu klid. nestíhám li, klidně ho poprosím, jestli by neumyl koupelnu a muži na tom nepřijde nic divného. neběhám za ním jako uklizečka, nesbírám špinavé svršky, nedělám mu pořádek ve skříni…stejně tak pokud nestíhá on, tak já zametu dvůr, umyju auto, vyčistím akvárko, vezmu na vycházku psa…
Manžel se domácnosti neštítí…i když žehlit by asi nechtěl.....(ale prádlo klidně pověsí)
elda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
no teda-omlouvám se,byl u toho malej a trochu mi to upravoval.Vynechaná písmenka…a dále je to na mě nikoliv když je táta sám,ale když je v práci.Kolikrát odjedou na víkend sami 2 k tchýni.Počítač u nás hraje manža jen když večer malej spinká.Jinak ne-děti to okoukají a já nechci mít z dítěte počítačového maniaka…