Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nedá. Já takhle bilancovala ve 30. Skončila jsem to a dobře jsem udělala.
@andelka83 píše:
Nedá. Já takhle bilancovala ve 30. Skončila jsem to a dobře jsem udělala.
A můžu se zeptat? Našla sis časem někoho jiného? Já mám totiž strach, abych do konce života nezůstala sama… Zvyk, to je to asi jediné, plus teda společný barák, co mě tady ještě drží…
Pokud se ti zhnusil, tak bych to řešila
My momentálně s mužem taky fungujeme spíš jako spolubydlící, ale pořád spíš jako kamarádi, když jsem se nad tím zamýšlela, tak jsem nakonec usoudila, že bez něho by mi lépe určitě nebylo.
@Anonymní píše:
A můžu se zeptat? Našla sis časem někoho jiného? Já mám totiž strach, abych do konce života nezůstala sama… Zvyk, to je to asi jediné, plus teda společný barák, co mě tady ještě drží…
No, ex mi sebevědomí dodrbal pěkně, ale až takhle ne. Je mi taky 33 a už dva roky mám krásný vztah a super chlapa. Jediné čeho lituju je, ze jsem to nerozsekla dřív. Čas letí.
Základ je komunikace.
To cos tady napsala cizím lidem dej přečíst svému manželovi…
Pokud se neprobere… jdi dál… je ti jen 33, celý život mas ještě před sebou, není třeba se trápit nad jedním chlapem…
Tak u nás to není tak tragické ale v poslední době taky bilancuju. Moje plus pro to vydržet jsou děti a maximální pohodlí a bezstarostnost o peníze a všechny poplatky se stará manžel a to fakt dobře. Máme smlouvu takze po ukončení manželství bych neměla nic. Jsem pohodlná a nevím jestli se toho chci vzdát.
Mínus našeho vztahu je že taky každý si jede svoje večery travime každý sám sex občas je. Co mi nejvíc vadí že chlap je pan tvorstva a všichni doma jsme bl.ci. Že je někdo de..l nebo b..ec říká to mě i dětem padne u nás snad desetkrát denně. Je extrémně ambiciózní a chce to i po nás a já už fakt nemůžu nejsem aktiv spíš trochu líná. Celkově ho mám plný zuby když začne na někoho z nás řvát nejradši bych práskla dverma hned.
Nevim jestli by mi pohodlí a zabezpečení nahradilo ponižování a hulvátství. Nechtěla bych aby si dezi myslely, ze je to normální ![]()
@Anix Už jsem to řekla několikrát, jednou jsem byla s malou i odstěhovaná. Je teda pravda, že po tom, co jsem mu přišla na tu seznamku, mě přestal urážet a začal si s malou víc hrát. Ale já spíš řeším svůj vztah k němu. Prostě je mi už úplně jedno a ani si nedovedu představit, že by se to ještě někdy mohlo změnit…
@andelka83 no to se bojím že už si patnáctiletý syn myslí stejným způsobem jedná se sestrou i když jemu samotnému to vadí
@zuzan píše:
@andelka83 no to se bojím že už si patnáctiletý syn myslí stejným způsobem jedná se sestrou i když jemu samotnému to vadí
No jo, kdyz vidí že se nic nestane, ze když se stará o něco a dost vydělá tak se může chovat hnusně…Já jsem nechtěla dát klukům vzor že je jedno jak se chovají a žena musí všechno snést.
@Anonymní píše:
Ahoj,
jdu se k vám vypovídat, pro radu…
S manželem jsme svoji 8 let (celkově 12), máme pětiletou dceru. V našem vztahu však již všechno vyprchalo. Vždycky jsem snila o velké rodině a milujícím partnerovi, ale realita je úplně někde jinde…
Náš vztah by se dal nazvat jako vztah dvou spolubydlících - chybí jakákoliv komunikace, řešíme pouze provozní věci (max. 10 vět za den). Večery trávíme každý sám, manžel v garáži, já v obýváku. Nevím, co to je obejmutí, pusa (kromě na narozeniny), lichotka, poděkování. Sex jsme neměli asi tak dva roky. Manžel prostě nechce, pokud není nalitý, což je každý týden, ale o to zase nemám zájem já. Před nedávnem nechal otevřenou stránku s erotickou seznamkou, kde si psal s ženami pro mě dost překvapivé věci (co by s nimi dělal atd. - doma je naprosto frigidní)S dcerou víceméně žijeme vlastní život, jezdíme na návštěvy, výlety, chodíme na procházky - vše samy. Navenek působíme jako šťastná rodina, ale vnitřně to cítím úplně jinak. Prostě se mi za ta léta svým chováním tak zhnusil, že je pro mě nepříjemné, když mi jen podává ruku, aby mně popřál.
Je mi 33, začínám bilancovat se životem. Dá se takhle žít do konce života?Poslední dobou dost často přemýšlím o rozvodu…
Máte to některá taky tak?
nedá
@Anonymní píše:
@Anix Už jsem to řekla několikrát, jednou jsem byla s malou i odstěhovaná. Je teda pravda, že po tom, co jsem mu přišla na tu seznamku, mě přestal urážet a začal si s malou víc hrát. Ale já spíš řeším svůj vztah k němu. Prostě je mi už úplně jedno a ani si nedovedu představit, že by se to ještě někdy mohlo změnit…
A proč ses k němu vrátila? Druhá šance a víra ve změnu? Jednou už jsi odešla, kdyz se rozhodnes zvládneš to znovu.
@Anonymní píše:
@Anix Už jsem to řekla několikrát, jednou jsem byla s malou i odstěhovaná. Je teda pravda, že po tom, co jsem mu přišla na tu seznamku, mě přestal urážet a začal si s malou víc hrát. Ale já spíš řeším svůj vztah k němu. Prostě je mi už úplně jedno a ani si nedovedu představit, že by se to ještě někdy mohlo změnit…
ODEJDI… vztahu si musíš vážit a ne aby se ti to hnusilo…
Jak jsem psala, je ti jen 33… život před sebou… odpověděla sis sama - nedovedes si představit že by se to změnilo
Hodně sil a pevné nervy… ![]()
@andelka83 já se právě nedám a pak to u nás vypadá hůř než v Itálii já jsem dost od rány tak pak rvu a občas něco i lítá. A hnusná jsem pak víc než on ale když není doma nic mě nerozčįlí. Naštěstí je doma fakt málo spí doma jen třikrát týdně zbytek zůstává v práci. Když mi řekne že nečekaně přijede mam zkažený večer.
Ahoj,
S dcerou víceméně žijeme vlastní život, jezdíme na návštěvy, výlety, chodíme na procházky - vše samy. Navenek působíme jako šťastná rodina, ale vnitřně to cítím úplně jinak. Prostě se mi za ta léta svým chováním tak zhnusil, že je pro mě nepříjemné, když mi jen podává ruku, aby mně popřál.
jdu se k vám vypovídat, pro radu…
S manželem jsme svoji 8 let (celkově 12), máme pětiletou dceru. V našem vztahu však již všechno vyprchalo. Vždycky jsem snila o velké rodině a milujícím partnerovi, ale realita je úplně někde jinde…
Náš vztah by se dal nazvat jako vztah dvou spolubydlících - chybí jakákoliv komunikace, řešíme pouze provozní věci (max. 10 vět za den). Večery trávíme každý sám, manžel v garáži, já v obýváku. Nevím, co to je obejmutí, pusa (kromě na narozeniny), lichotka, poděkování. Sex jsme neměli asi tak dva roky. Manžel prostě nechce, pokud není nalitý, což je každý týden, ale o to zase nemám zájem já. Před nedávnem nechal otevřenou stránku s erotickou seznamkou, kde si psal s ženami pro mě dost překvapivé věci (co by s nimi dělal atd. - doma je naprosto frigidní)
Je mi 33, začínám bilancovat se životem. Dá se takhle žít do konce života? Poslední dobou dost často přemýšlím o rozvodu…
Máte to některá taky tak?