Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Život na vesnici
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.8.21 20:45
No tak to je situace, sama bydlím na vsi, teda ne až v takovém zapadákově jako ty, a bez řidičáku bych to tu nedala. To bych se tu z toho vidlákova asi zbláznila 
nevím, jak to budete dělat se školkou, školou, s kroužky dětí, až budeš muset dojíždět do práce. S autobusem 2 x za den to asi nepůjde. Já bych bez auta práci asi neměla.
na vesnici jsi odsouzená k dojíždění, vozíme děti na některé kroužky, občas do školy do města vedle, na větší nákupy, k doktorům, za zábavou…
Asi jste špatně odhadli, jak je život an tak malé vsi s dětma někdy náročný a kdo nemiluje samotu, tak by se tam stěhovat neměl, barák není všechno.
A ohledně té autoškoly, nevím no, jsou lidi co na to nemají buňky, být tebou, tak bych to ještě zkusila, já byl taky na nerv, ale rozjezdila jsem se později a jezdím v pohodě, ale problémy udělat autoškolu jsme neměla. Jestli to nepůjde ani s řidičákem, tak to prostě nepůjde a budete muset vymyslet oba dva co s tím. Manžel asi nezvládne vozit všude děti sám až budou starší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 20:47
@Nimie ja na to nespoleham. Jak vidis, zatim funguji bez toho. Je to tezke ale nejak to zvladame. Rozhodne nechci prolest autoskolou jen tak abych ziskala papiry. Je pro me dulezite ridit a citit se na to. Vedet ze muzu v klidu do auta vzit deti. Pokid bych se do tohohle nedopracovala tsk bych s nimi nejela. Uvedomuju si ze to neni bezoecne na druhou stranu vetsina lidi co znam sice dostali ridicak ale rozhodne s cerstvymi papiry neodchazeli vyjezdeni a naprosto sebejisti. Vse doladili praxi. Tak je to se vsim. Pokud se na to citit nebudu jezdit nebudu. Ted to jeste ale nevzdavam. Tot vse.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 20:53
@ÁjaMil Je asi jasný, že se s čerstvým řidičákem nepustíš rovnou do Prahy. Nejdřív se rozjezdíš na okreskách, vše postupně. Já sice začínala ve městě, ale taky jsem si dlouho nebyla jistá, dlouho jsem jezdila jen za dohledu manžela. To se vyjezdíš, bude to chvíli trvat ale půjde to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 21:01
@arinecka uz jsme s manzelem jezdili tolikrat. To se pak hodim po chvili do klidu a jde to lip. Citim se lip. Ale s instruktorem ne. Asi ze je cizi nevim… premyslela jsem o nejaky terapii vyklidnujici 😃
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 21:07
@veria dekuju za podporu. Rikam si, ze kdyz uz jsem dontoho dala tolik energie, casu a penez, nevzdam to a zkusim jeste tuhle posledni moznost. Koukala jsem ze kdyz se pak clovek rozhodne a chce si dodelat klasicky papiry tak je to uz jednoduchy a stoji to litr. Verim ze kdyz se vyjezdim s tim automatem budu se pak moct casem treba vrhnout i na to. Ale neni to muj cil. Jen je prima ze ta moznost je. S manzelem sem tam vyjedem ale neni moc kdy, nasi jsou v Praze oba pracuji, manzelovo rodice nefunguji vubec. Takze jezdime jen tak sem tam kdyz treba prijedou nasi za nami a jsou s holkama chvili. Manzel je zlatej. Trpelivej, snazi se to cely chapat, netlaci na me. Ale ano, byl by rad, kdyby se zadarilo. Preci jen je veskery jezdeni po doktorech apod. zavisle na nem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 21:45
Ridicak jsem delal kdysi na skole, pak jsem nejezdila. Bydlela jsem v Praze, auto jsem fakt nepotrebovala. Kdyz bylo jasne, ze se budu stehovat, zaplatila jsem si kondicky. Bala jsem se ridit, ale bylo jasne, ze proste musim, bez auta se odsud nikam nedostanu. Jezdila jsem se zenou, fakt super. Me se teda s instruktorem jezdilo vzdycky dobre, dodavalo mi to jistotu, ze nic nezvoru, ze me pohlida. Muj tata je cholerik, i muj muz me jednou rozbrecel… s tema to neslo 
Nastesti jsem cestu do prace mela relativne jednoduchou, tam jsem si byla po par jizdach jista, po okreskach za tchyni jsem to davala taky, i jsem si zvladla dojet do mesta. Sice jsem parkovala na kraji, parkovat v centru jsem si netroufla, ale dojela jsem tam bez problemu. Predpokladala jsem, ze se casem vyjezdim vic, po roce jezdeni se mi ale narodilo dite, co auto absolutne nesnaselo, rvalo jako tur, a to jsem fakt nedala. Nastesti jsem mela luxus rodicu v duchodu pobliz, tak jsem jezdit prestala. No, asi chyba, ted zas musim zacit. Dnes jsme byli pro moje novy auto, mam pul roku, nez pujdu do prace, tak zas musim natrenovat. Uz jsem teda zacala, na zpatecni ceste mi chlap hodil klicky. Malem jsem ho uskrtila, ale aspon jsem nemela cas se zacit bat. 🙉
S detmi za zady se asi bat budu, ale budu je vozit jen do jiny vsi do skolky, cesta je jednoducha, parkovani blby, ale uz mam vymysleno, kde auto necham a holt kousek dojdeme.
Jestli jsi strasnej zmatkar, plasan a nedokazes se soustredit, tak to mozna nezvladnes… ale ty jo, ja se taky bala. Me pomohlo, kdyz jsem znala cestu, treba do prace jsem pred nastupem jela nekolikrat nanecisto, poprve i jen jako spolujezdec. Pak jsem vedela, kde je krizovatka, blba zatacka, kde odbocuju a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 22:05
@větvička1 presne, taky jsem “nacvicovala” trasy. Hlavne at tam neni odbocovani doleva (ve meste), to byl nejvetsi strasak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 22:34
@veria píše:
@větvička1 presne, taky jsem “nacvicovala” trasy. Hlavne at tam neni odbocovani doleva (ve meste), to byl nejvetsi strasak
Chapu Mne pri tech kondickach instruktorka nahnala do mesta (okresky byly jen prvni jizdu, to ze pry zvladnu sama) a nacvicovaly jsme trasy - do nemocnice, do supermarketu, kam chodim nejcasteji nakupovat, doporucila mi parkoviste, ktery byva poloprazdny a tak. Projely jsme i zbytek mesta, ale na tohle kladla duraz. To se mi libilo, kdyz jsem pak musela kratce pote akutne do nemocnice, kde je blba krizovatka a rozjezd do kopce, vedela jsem do ceho jdu a krasne jsem to projela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 23:10
@ÁjaMil A jak to budeš dělat jednou s prací nebo se školou? Je škola v obci, vedle ty 3 km, nebo je nutné dojíždět do města? Máš později případně s kým jezdit do práce? Jako teď je to na hlavu, ale v zásadě se to dá. Ale co potom, pokud škola není v obci a práce taky?
A opravdu tam nikdo nebydlí? Nebo jen neumíš nikoho najít? Mně přijde, že teď je všude dětí plno. Ale na takových vesnicích, jakou popisuješ, se žije jinak než ve městě. Tak jestli umíš objevit, kde se nalézají. Bydlím taky v zapadákove. A děti tu jsou a je jich tu dost, ale asi není úplně jednoduché vědět, kde je hledat.
Za mne je na takovéhle vesnici neřízení desnej průšvih. Ale průšvih tam i je to, že nedokážete zvládnout tu cestu. Když to vezmu tady a v okolí, tak tu jsou docela hodně děti zvyklé chodit nebo nějak na něčem vydržet tu cestu. Takové procházky tu jsou prostě na denním pořádku. A mají je rádi jak rodiče, tak i ty děti. A té procházce pak většinou i potkáš další děti. Většinou se třeba slezají v nějaké slepé ulici a nechávají tam děti běhat, jezdit na kolech, odrazedlech, hrát fotbal. Nebo třeba na nějaké louce. Ale kolikrát to bohužel znamená, že s tím dítětem musíš ujít kus cesty. Neřízení vám izoluje od města. A to že, tvé děti nezvládají ani chůzi, ani nosítko, ani kočár vás zase izoluje od té vesnice. Asi by to chtělo nějak vymyslet, protože z tohodle se brzo zblázníš. Život v díře není pro každého, člověk musí být schopný převzít zodpovědnost za věci, které že tebe ve městě vyřeší někdo jiný. Člověk to buď chce a zařídí se podle toho, že to chce a že mu to tak vyhovuje. A má to auto, je spokojený, že hodně chodí, nevadí mu, že má na zahradě pomalu dětský hřiště a doma hernu. A že na cvičení do Sokola to má 20 km. Nebo mu podobné věci vadí a bez auta tam bude děsně trpět. Myslím, že byste se měli přestěhovat někam jinam. Klidně to může být vesnice. Ale ať tam jezdí autobusy a nejlíp i vlaky, ať je tam obchod, škola, školka, hřiště, pošta… A další věci, které se hodí mít blízko. Něco, co poskytne zábavu i větším dětem. Tohle je vážně děs, pro tebe i pro děti. Jim z toho bude taky jednou hrabat, až nebudou mít pořádně šanci se dostat někam do civilizace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.21 23:38
Kup si k počítači volant s force feedbackem. Ten je důležitý, bez force feedbacku to nemá cenu. To je funkce, kdy tě volant tahá za ruce, jako bys jela ve skutečném autě. Něco jako logitech G29 a podobné. Nešetřit a nevzít něco levného, co má místo force feedbacku jen vibrace. Znám několik lidí, kterým to skutečně pomohlo. Buď můžeš zkoušet co nejvěrnější simulátory, nebo jen tak drandit různé závodní hry, které jsou zaměřené na realističnost. Nejde o to, že by tě to naučilo perfektně řídit reálné auto. Ale naučíš se pracovat s volantem, projíždět v pohodě zatáčky a díky force feedbacku cítit, jak se auto chová a reagovat na to. Vím, zní to praštěně, ale skutečně znám několik lidí, kterým to pomohlo nebát se ve skutečném autě. Opadl z nich stres a strach z auta a najednou se jim dařilo. O nic nejde, když to nabouráš, tak to nic nestojí Mám dlouhá léta logitech G25, který má tři pedály a dokonce řadící páku, která umí klasické Háčko, jako mají evropská auta. Jen u mě doma se na tom prostřídalo několik lidí, když dělali řidičáky na auto
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.21 16:03
@ÁjaMil píše:
@Nimie ja na to nespoleham. Jak vidis, zatim funguji bez toho. Je to tezke ale nejak to zvladame. Rozhodne nechci prolest autoskolou jen tak abych ziskala papiry. Je pro me dulezite ridit a citit se na to. Vedet ze muzu v klidu do auta vzit deti. Pokid bych se do tohohle nedopracovala tsk bych s nimi nejela. Uvedomuju si ze to neni bezoecne na druhou stranu vetsina lidi co znam sice dostali ridicak ale rozhodne s cerstvymi papiry neodchazeli vyjezdeni a naprosto sebejisti. Vse doladili praxi. Tak je to se vsim. Pokud se na to citit nebudu jezdit nebudu. Ted to jeste ale nevzdavam. Tot vse.
Jasně, v pohodě, pak bych se ale zamyslela nad jinýma řešeníma problému, protože autoškola a už vůbec ne takhle tak úplně neřeší celou situaci kterou jsi popsala v prvním příspěvku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.21 16:12
@rmot píše:
Kup si k počítači volant s force feedbackem. Ten je důležitý, bez force feedbacku to nemá cenu. To je funkce, kdy tě volant tahá za ruce, jako bys jela ve skutečném autě. Něco jako logitech G29 a podobné. Nešetřit a nevzít něco levného, co má místo force feedbacku jen vibrace. Znám několik lidí, kterým to skutečně pomohlo. Buď můžeš zkoušet co nejvěrnější simulátory, nebo jen tak drandit různé závodní hry, které jsou zaměřené na realističnost. Nejde o to, že by tě to naučilo perfektně řídit reálné auto. Ale naučíš se pracovat s volantem, projíždět v pohodě zatáčky a díky force feedbacku cítit, jak se auto chová a reagovat na to. Vím, zní to praštěně, ale skutečně znám několik lidí, kterým to pomohlo nebát se ve skutečném autě. Opadl z nich stres a strach z auta a najednou se jim dařilo. O nic nejde, když to nabouráš, tak to nic nestojí
Zas pozor na to aby to naopak nenaučilo předčasně něco nežádoucího. U hromady novějších aut máš feedback 0 a i z celkového chování auta je často velmi těžké poznat co si můžeš dovolit dokud už nejsi v průšvihu. Taky se pak může stát že si navykne na vcelku jednoduchou a čistou komunikaci s autem a pak (i kdyby jen podvědomě) bude v autě čekat na stejný „povel“ od auta a on nikdy nepřijde.
Jasně, taky jsme v autoškole začínali na simulátoru, ale jednak z toho pak člověk přesedal do typově úplně jiného auta a v dané situaci je otázkou jestli by to fakt nebylo spíš na škodu. To spíš když už by měla rozpočet na kvalitní vybavení, ať ho vrazí do kondiček a jezdí a jezdí a jezdí a jezdí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.21 22:55
@ÁjaMil píše:
A takhle to hold je. Svet je ruznorodej, kazdej jsme jinej, nepocitala jsem jen s podporou. Jsem rada za vsechny komentare, u za ty kdy nekdo vyjadruje nesouhlas. Na druhou stranu jak jsem jiz psala. Zkusim vse a pak teprve zjistim na cem jsem. Velkou roli verim hralo i to ze jsem v obou pripadech delala autoskolu tehotna. Ted to zkusim netehotna a s automatem. Kdo chce drzte mi palce, kdo je neprejici, doufejte, ze to nezvladnume je vskutku jedno co si kdo mysli. Verim ze soudna jsem dost a za svoje deti bych dala zivot. Nesedla bych s nimi teda za volant kdy
bych si nebyla jista.
No ono jako těhotná můžeš ty reakce mít jiné, já u 1. ridila ještě týden před porodem, zcela bez problému; když jsem čekala 2., rozbilo se nám auto na které jsem byla léta zvyklá, bylo starší, takže nemelo smysl do něj vrážet další peníze, prodalo se defacto na díly a kvůli nové mužovo práci obnášející delší časté cesty se pořídilo nové, a i když s automatem, už jsem si na něj - i díky tomu, že mi prostě sezení za volantem nebylo s břichem pohodlné, nestihla úplně zvyknout, přebírali jsme ho až začátkem 3.trimestru, cca 2 měsíce po prodeji starého. A teda víc než v těhotenství jsem se bála řídit po porodu kvůli nevyspání, únavě, hormonům. Tam prostě to tělo i mozek reaguje úplně jinak a klobouk dolů před maminama, co musí řídit už třeba týden dva po porodu kvůli kontrolám miminka u dr., když nemá chlap volno, příp. vozit starší děti do škol(k)y - ne každá má chlapa řidiče k dispozici vždy, a mít takovéhle problémy s řízením, jakože já už si po delší pauze taky moc nevěřím, šla bych, když už na ves, aspoň někam, kde je rozumná dopravní dostupnost. No je mi jasný že teď ta doba a ceny nemovitostí stěhování blíž k větším městům moc nepřejí, my bysme taky rádi vypadli někam do většího klidu, ale moje podmínka je právě, aby tam aspoň něco jelo a v místě byla škola a školka. Což muž neřeší - on denně do práce dojíždět totiž nebude, spíš vyrážet do terénu, občas tedy i na „základnu“, ale může dělat z domova, takže práce ho na místo ani neváže… Je mu jedno, jestli budem od města, kde mám práci i babičky, 10 nebo 50 km…hlavně když tam bude blízko les 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.21 12:28
@Nimie píše:
A jak odlišíš přehnané sebevědomí od naprosto normální schopnosti jízdy? Ve spoustě jiných zemích lze i na horších cestách jet mnohem rychleji než u nás, na mnoha místech jsou omezení rychlosti ne kvůli bezpečnosti ale kvůli staré legislativě a ekonormám, nemajíc s bezpečností vůbec nic společného. Opravdu máš pocit že řidič co jede u nás po dálnici 80 je bezpečnější a rozumnější než řidič co jede u nás i v zahraničí 150? A kdyby jel 120 u nás a 150 v zahraničí, tedy všude by dodržel rychlost ač provoz a silnice by byly stejné, tak už to najednou nevadí?
https://www.idnes.cz/…e-zpravy_pkr
Tahle měla zřejmě sebevědomí na rozdávání… 
A už nikdy za volant nesedne, už neudělá nic… A takových případů je každý den několik.
Zakladatelka, která nemá sebevědomí na rozdávání, nejspíš auto odře, zmuchlá plechy,
Pokud bych si měla vybrat, raději bych, aby moje dítě začínalo s řízením s obavami a postupně získalo jistotu, než aby vyjelo superseběvědomé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.21 13:38
@Bábrdl píše:
https://www.idnes.cz/…e-zpravy_pkrTahle měla zřejmě sebevědomí na rozdávání…
A už nikdy za volant nesedne, už neudělá nic… A takových případů je každý den několik.Zakladatelka, která nemá sebevědomí na rozdávání, nejspíš auto odře, zmuchlá plechy,
Pokud bych si měla vybrat, raději bych, aby moje dítě začínalo s řízením s obavami a postupně získalo jistotu, než aby vyjelo superseběvědomé.
No přesně.
Hele já taky jezdím rychle, třeba na prázdné dálnici, kde vidím daleko před sebe.
Nikdy ne v hustém provozu, nikdy ne v dešti, nikdy ne v zatáčkách nebo nepřehledných úsecích. Nikdy ne tam, kde se pohybuje zvěř. Protože když nemáš čas na reakci, tak Ti prostě nepomůže NIC, a může mít naježděno milion kilometrů a být v řízení mistr světa.
@Nimie Když valíš 150 do zatáčky a za ní je bouračka, auto odstavené na blikačky, překážka v cestě… Můžeš si stokrát myslet, že něco stihneš díky svým perfektním schopnostem udělat, ale reálně neuděláš ani prd, nemáš šanci. Nedávno jsem třeba jela přes město, nějak se mi periferním viděním nezdálo, jak se šteluje dítě s koloběžkou vedle na chodníku, tak jsem intuitivně zpomalila asi na 25-30 km/h. Někdo za mnou si možná říkal - ty*ole co děláá, spěchám!! Jenže to dítě mi v příští vteřině bez rozhlídnutí opravdu vjelo doslova přímo pod auto. Díky tomu, že jsem už předtím zpomalila, jsem stihla zastavit v podstatě na místě a děcko se jen opřelo o kapotu a vyděšený ujíždělo pryč. Jet 50 nebo i 60, jak má spousta řidičů ve zvyku, mohla jsem se akorát drbat na bradě a brečet nad rozlitým mlíkem, protože bych ho prostě srazila.
Ona vysoká rychlost sama o sobě není problém, ale většina rychle jezdících řidičů má o sobě dost vysoké mínění, mají pocit, že jim se nic stát nemůže a že auto mají perfektně pod kontrolou. Realita je ale trochu někde jinde a ve chvíli, kdy přeceňuješ vlastní schopnosti, se vysoká rychlost stává dost velkým problémem. Protože když z roztržitosti ťukneš důchodcům ze sousedství zánovní Kiu při vyparkování, je to nepříjemnost… ale když do nich vletíš ve 120 km/h, protože sis myslela, že za tou zatáčkou nic nebude, je to obří průser, kterej nejspíš někoho bude stát zdraví či život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
