Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
tak ja mam egyptana,zijeme spolu tri roky,bydlime ted dva roky v Egypte,potkali jsme se v Dubaji,kde jsme oba pracovali.Po pravde je to jine,nez s Cechem,rekla bych,ze Cecha bych uz nechtela ![]()
Ne vsude je asi neco,jedina vec co me docela „drti“,ze oni egyptani maji na vsechno casu dost ![]()
Mozna,ze egyptan zijici v Cr bude trochu „jiny“,nez zijici doma v Egypte.
On ten tvuj pracuje v Cr?
Preji Vam pohodovy vztah a at Vam mimi krasne roste ![]()
Ahoj,, moc zdravím. Probírám se tu všemi příspěvky, mám přítele tunisana, máme moc krásný vztah, vše je super, cítím se s ním dobře, plánujeme žít tady v ČR, na práci vyhlídky dobré…Přeje si aby jsme se vzali a ve mě jsou přeci jen malinké obavy z těch špatných zkušeností.. Holky,,,budu ráda když se mi ozvete, potřebuji mluvit právě s vámi
, přeji všem fajn náladu zdraví Katka.
Ahoj, myslím, že pokud to klape a rozumíte si, tak vše ok
Mám přítele také tunisana, je více open evropský, ramadán nedrží, je moderní…odkud je ten Tvůj Houssem čili Sem
?
Sousse ne Hammamet Yasmine…pokud máš mail nebo jsi na facebooku, ráda si podrbu více…mám hodně kamarádek, které mají tunisany a vím hodně
![]()
Já mám také zkušenosti s Němcem a myslím, že jsem si nemohla vybrat lépe ![]()
@pavlisak Ahoj, to máš o lidech, hodně Ti ale může napovědět jakou má rodinu, jaké modely fungují v jeho rodině, na to bych se zaměřila, může Ti to o něm hodně napovědět
.
Snad muj prispevek nebude pusobit nevhodne, nicmene: Nez jsem zacala chodit se svym soucasnym muzem, hodne jsem cestovala, zila v cizine, a tim padem take navazovala prislusne vztahy. Tim se nepasuji na zadnou expertku na „vztahy s cizinci“, v zadnem pripade, navic jsem ty vztahy prozivala v domacim prostedi tech muzu, a nikoli v Cechach.
Jeden z mych partneru byl Ir - archeolog, inteligentni, ale problematicky mimo diky slozite minulosti a rodinnym vztahum, neschopny skutecneho zavazku. Vztah to byl hezky, laskyplny, dokonce chtel za mnou prijet do Cech, kdyz jsem se vratila, ale nevidela jsem v tom budoucnost. Ne proto, ze byl cizinec, ale proto, jaky byl clovek - nebylo to pro mne.
Dalsi muj partner byl American, jehoz otec byl Libanonec (potkali jsme se v USA). Byl to tehdy student, aspirujici pravnik (tusim prava posleze skutecne vystudoval), mily, vstricny, ale take sebestredny, misty dost sobecky, a obcas prilis uhranuty sam sebou. Spojoval nas zajem o Irsko, klasicky zpev a poezii, ale jinak jsme oba evidentne smerovali v zivote nekam jinam, navic jsem misty mela pocit, ze hledam neco nebo spise nekoho trochu „hlubsiho“, ci mene povrchniho, coz take znamenalo konec naseho vztahu. Ne proto, ze byl cizinec, ale proto, jaky byl clovek.
Nasledoval Slovinec (v USA), a to byl vztah, ktery se opravdu nepovedl. Byl vzdelany, v kariere se mu darilo, vysoky, sebejisty. Zacalo to nadherne, blaznive, sama krasna sluvka, sliby vseho mozneho i nemozneho, opilost laskou, ze jsem skoro nevidela na cestu, zkratka laska jak ze spatneho romanu
Co se stalo? Nechala jsem ho cekat na prvni spolecnou noc, preci jen jsem mela nejake drobne pochyby, a po prvni noci nasledoval amen - nehodime se k sobe, neni pripraven na novy vztah (po trech mesicich, kdy jsem si myslela, ze jsme par, me to nevyhnutelne pri nejmensim ponekud prekvapilo), zkratka dosti otresna zkusenost. Hodne lidi mi rikalo ‚no jo, typickej jugos‘ a podobne, ale neverim, ze to s tim jakkoli souviselo, typicky „stukater“, lzi a hezka slova s jedinym cilem, a na to clovek nemusi byt ‚jugos‘, pouze mizerny chlap. Takze „vztah“ ztroskotal proto, ze jsem narazila na mizeru, bez ohledu na jeho pas.
Posledni „necesky“ partner byl Nemec. Slusny, vychovany, pozorny, vzdelany, ale bez jasnejsich predstav, co chce ve svem vlastnim zivote, co chce od vztahu nebo nikoli, trochu zbabelec a slaboch, a i pres vzajemnou vrelou naklonnost mi bylo jasne, ze ten vztah nevyjde; byli jsme oba nekde jinde, a nahodne se na chvili sesli, ale vztah skoncil s lehce horkym podtonem a pomerne rychle. A ano, opet se opakuji, proto, jaky byl clovek, ne jaky mel geograficky puvod.
Pak prisel muj muz ![]()
Takze co se timto zdlouhavym sdelenim snazim rici? Ze to tema je z velke casti hypoteticke - neci puvod povazuji z hlediska vztahu za zcela irelevantni pro jeho pripadny uspech ci neuspech. Je to jen o cloveku, nikoli o pasu, puvodu ci nabozenstvi. Znam uzasne muslimy, znam muslimy priserne, znam skvele krestany, znam krestany nejotresnejsiho kalibru; znam zeny stastne vdane za cloveka z blizkeho vychodu (neni mi blizky termin ‚Arab‘), znam zeny nestastne rozvedene s takovym clovekem.
Kultura jiste hraje svou roli, ale laska, tolerance, pochopeni, akceptace druheho (ci naopak absence toho vseho) je jen v cloveku jako v jedinci, neni v zadnem narode ani kulture, jen v tom danem muzi. Takze nedelte muze na cizince ci necizince, ale na dobre a spatne.
Pokud nekdo pise, ze ma pochybnosti o svatbe s Tunisanem kvuli zkusenosti druhych, trosku ve mne hloda otazka, zda v tom vztahu nejsou nejake jine nenapadne prasklinky, ktere k tem pochybnostem vedou..? Preci pokud nekoho miluji a absolutne mu verim, natolik, ze bych si ho vzala, tak ho znam jako individualitu natolik, ze mi muze byt jedno jakou kdo ma zkusenost. Preci pak by se Cesky musely bat vzit si Cecha, neb nepochybne maji spoustu kamaradek s velice spatnou zkusenosti s Cechem, ci dokonce rozvedene
Preji vsem hodne stesti v
bez ohledu na geografii.
MOje zkušenost s cizinci je taková, že bohužel vlastně žádná. Můj otec-Syřan, mojí mamku opustil, když mi bylo pár měcíců, od té doby o něm nic nevíme ![]()
To kacusek: muzes mi prosim poslat soukromou zpravou tvuj e-mail. Chtela bych se te na neco zeptat, ale jako novackovi mi to system nedovoli. Dekuji moc.
Ahoj, zaujal me tvuj prispevek, a tak jsem se chtela zeptat na tvuj zivot, jak to zvladate atd, jak spolu komunikujete… ![]()
Ahoj, zaujal me tvuj prispevek, a tak jsem se chtela zeptat na tvuj zivot, jak to zvladate atd, jak spolu komunikujete… ![]()
Žiju už druhým rokem s ukrajincem, který žije v ČR již 12let. Musím řict že si nemohu v našem vztahu téměř na nic stěžovat, ale i tak pozoruji jisté rozdíly v naši mentalitě. Můj přitel je ve výchově dětí docela přísný a i odemě vyžaduje takové to klasické „manželkovství“ jako aby bylo každý den uvařeno, naklizeno, vypráno…ne že bych každý den nevařila, ale někdy mě to jeho pedantsví leze na mozek a pak je z toho hádka…Jediné co mě dosti udivilo je velice pobožný, nevím jestli jen on nebo všichni Ukrajinci, ale jakmile vidí jakýkoliv křesťanský symbol (kříž u cesty, kostel)tak se ihned alespoň pokřižuje…
@Jandof-ka píše: Žiju už druhým rokem s ukrajincem, který žije v ČR již 12let. Musím řict že si nemohu v našem vztahu téměř na nic stěžovat, ale i tak pozoruji jisté rozdíly v naši mentalitě. Můj přitel je ve výchově dětí docela přísný a i odemě vyžaduje takové to klasické „manželkovství“ jako aby bylo každý den uvařeno, naklizeno, vypráno…ne že bych každý den nevařila, ale někdy mě to jeho pedantsví leze na mozek a pak je z toho hádka…Jediné co mě dosti udivilo je velice pobožný, nevím jestli jen on nebo všichni Ukrajinci, ale jakmile vidí jakýkoliv křesťanský symbol (kříž u cesty, kostel)tak se ihned alespoň pokřižuje…
ano, podobně jako Poláci i Ukrajinci jsou velmi pobožní. Já jsem za jednoho vdaná 6 let jsem šťastná a rozdíly v mentalitě neregistruju, až na jeden, nechápu to jejich pití (nebo spíš lití) vodky a samohonky. tak to udivuje mě a dost je mi to proti srsti.
No já naopak musím říct že ten můj téměř nepije, když nepočítám že jde jednou za měsíc s kamarády na 3piva, nebo když si dáme pivo spolu domam, ale když byl doma na Ukrajině a volaly jsme si tak téměř nebyl den kdy bych ho zastihla střízlivého ![]()