Zlobivá kočka v bytě

Anonymní
4.2.21 13:07

Zlobivá kočka v bytě

Dobrý den, prosím o radu „kočkaře“ i „nekočkaře“. Žiji v jedné domácnosti s přítelem, s fenkou (jsou jí 2 roky) a celkem nedávno nám do rodiny přišla kočka (cca půl roku stará).
Fenku jsme si s přítelem pořídili, protože jsem toužila po vlastním pejskovi. Byla jsem na psy zvyklá a v domácnosti mi moc chyběl. Přítel to bral, ačkoliv chtěl spíš kočku tak jsme si vybrali v útulku fenku a oba si jí zamilovali. Bavili jsme se, že si třeba někdy pořídíme kočku s PP, ale až v budoucnu ve větším bytě (bydleli jsme v garsonce).
Co čert nechtěl, kočka, která patří přítelovo babičce, porodila. Přítel tu kočku vyloženě miluje, tak bylo jasné, že bude chtít koťátko. Nechtěla jsem k tomu svolit, protože je ta kočka opravdu hodně divoká (venkovní). Přítel mě ale pořád přemlouval – nejdřív nenásilně, pak stylem „já ti taky dovolil psa“ a ve mně to vyvolalo pocit viny. Nevydržela jsem a pro kočku svolila.
Fenka to vzala dobře ve smyslu, že kotěti nijak neubližuje, ale nadšená z ní není. Žárlí, že přítel většinu pozornosti směřuje na kočku. Začala mít kvůli tomu problémy. Fenka si začala víc bránit misku a u žraní je šíleně neklidná, pořád se otáčí a hltá i když kočka zrovna není poblíž. Taky začala ničit věci během naší nepřítomnosti. Nejhorší bylo, že v garsonce ani neměla kde se před hyperaktivním kotětem schovat a mít chvíli klid. Občas si někam chvíli lehnou (ačkoliv teda fenka plně neusne, spíš leží) a nebo si spolu hrají, ale to pak mývám o fenku celkem strach, protože kočka jí jde drápama po očích. Jinak fenka by jí nijak nekousla, hodně se jí věnuji, takže vím jaká je, jen se po ní „ohání“. Kočce jsem chtěla nechat raději zkrátit drápy, právě aby fence něco neudělala s očima. Hrozně jsme se kvůli tomu s přítelem pohádali, protože on to bere tak, že zkrácením drápů se kočce vezme její přirozenost. Nakonec se mi podařilo přítele přemluvit a nechaly jsme je u veterináře zkrátit. Přítel jí pak doma konejšil, jako kdyby byla nemocná, jen proto, že měla kratší drápy. A od té doby k ní má tento postoj stále. Kočka nám začala v malém bytě přerůstat přes hlavu a tak jsme šli do většího bytu. Doufala jsem, že když budeme mít víc místností, tak budeme všichni klidnější, že si od sebe „odpočineme“. Kočka ale nechce mít zavřené žádné dveře a tak u jakýchkoliv zavřených dveří sedí a mňouká, což vydrží dělat hodiny - vyzkoušeno, máme doma kameru a můžeme je sledovat i když nejsme doma. Přítelovi to nevadí a všechny dveře jí na mňouknutí otevře. Stejné je to s krmením, kočka má k dispozici misku granulí a do toho dostává až 3 kapsičky denně (a to je to půl roční kotě…). Opět záleží, jak si kočka řekne. Když chce jíst tak mňouká tak dlouho, dokud přítel nepřiskočí a nedá jídlo. Už několikrát jsem říkala, že to určitě není zdravé jí tolik překrmovat, ale opět to vyústí jen v hádku, že bych jí chudince nejradši nedala vůbec najíst. Kočka se ještě ke všemu přikrmuje čímkoliv, co najde. Dokonce je schopná sežrat i omítku, kterou moc ráda drápe – máme už některé zdi vyloženě zničené. Přitom má k dispozici 2 škrabadla, malé a velké a spoustu hraček. Horší je, že často leze pro žrádlo i na kuchyňskou linku, což je mi vyloženě odporné, ale hlavně tam kočka skáče většinou přes plynový sporák. Mám pak hrůzu, že přijdu domu a bude vyhořelý byt. Zkoušela jsem na linku dát i alobal, ale to zkusí nahoru vyskočit a když se jí to nepovede tak sedí dole a zase mňouká (asi čeká, kdy přijde přítel a dá to pryč…). Občas jí taky chytají takové záchvaty hyperaktivity. Myslím, že za to může i zmíněné překrmování, má prostě tunu energie. Během těchto záchvatů si dělá z bytu překážkovou dráhu, všechno shazuje a škrábe (hlavně gauč, přitom má hned kousek vedle škrabadlo), útočí na fenu a často se u toho projevuje i zvukově. Skoro nám takto zničila úplně novou televizi (kterou jsme raději po tomto přidělali ke zdi).
Jsem z ní vyloženě zoufalá, ale vím, že na jejím chování má velký podíl přítel, který, mi přijde, by kvůli ní nejradši skončil v práci a věnoval se jí 24/7. Smutný je, že se sice kočce hodně věnuje, ale nevychovává a nic jí neučí. On bere výchovu kočky stylem „dát nažrat, pomazlit, dát zase nažrat, nechat jí na sobě spát, dát nažrat…“. Už jsem mu nabízela, že můžeme koupit kšíry a zkusit jí vodit ven, aby se trochu vyběhala, ale má o ní strach, že jí venku ublíží cizí pes. Navíc mu to přijde nepřirozené, že by kočka měla být na vodítku (jo, a proto je radši permanentně zavřená v bytě…..). Bohužel to došlo do bodu, kdy jsem přítele žádala, abychom jí dali někomu, kdo se o ní adekvátně zvládne postarat, jelikož my jsme opravdu už teď selhali na plné čáře. Vím, že za to mohu i já. Měla jsem si pořádně zjistit veškeré informace, ale podlehla jsem přítelovo naléhání a slibům, že se o ní bude starat. Teď už jsem v bodu, kdy mám vůči té kočce vyloženě averzi a nechci jí doma, jenže přítel pak hrozí, že dá pryč psa, a nebo že se se mnou rozejde. Když chci kočku vychovávat, tak je to podle přítele špatně. Prý jsem na ní zlá když jí jemně plácnu přes zadek když po 10 neposlechne nebo když jí nechci dát třetí kapsičku za den. Už si opravdu nevím rady, necítím se doma vůbec dobře, na fence vidím, že je doma permanentně nervózní (možná i z toho mého rozpoložení) a mívám kvůli tomu takovou pochmurnou náladu. S přítelem se rozcházet nechci, myslím, že nám to spolu jinak klape dobře, ale zároveň vím, že kočku doma nezvládnu. Asi se v této situaci nic moc dělat nedá, než to nějak přetrpět a nebo se rozejít, ale zajímal by mě názor, jak by tuto situaci řešil někdo další. Já to zatím nějak trpím, ale nevím, jak dlouho to ještě vydržím, pořád se snažím vymyslet nějaké dlouhodobé řešení… :(

Ještě abych dodala, tak mě kočka vůbec nebere. Už od začátku jsme si asi nějak nesedli. Hned při prvním kontaktu mě podrápala, vyhýbá se mi, schovává se přede mnou (přitom jsem jí nic neudělala) a hodím se jí max. tak na jídlo, když není přítel doma. Teď už to je asi tak, že ze mě cítí, že jí nemám ráda, a proto se mi vyhýbá, ale ze začátku to tak nebylo a už tak mě neměla ráda. :(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
8135
4.2.21 13:17

Kočka nezlobí. Je ještě kotě. Nemůžete zavírat všechny dveře. A k jídlu by měla mít přístup celý den, a hlavně k vodě. To že hodně žere je normální, je to kotě. Naše koťátko kočička také hodně jí. Dejte jí jídlo někam, kde se k němu nedostane pes.
A jsi velmi sobecká, když chceš dát kočičku pryč. :pocitac: A ty jsi selhala, ne tvůj přítel.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16659
4.2.21 13:18
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím o radu „kočkaře“ i „nekočkaře“. Žiji v jedné domácnosti s přítelem, s fenkou (jsou jí 2 roky) a celkem nedávno nám do rodiny přišla kočka (cca půl roku stará).
Fenku jsme si s přítelem pořídili, protože jsem toužila po vlastním pejskovi. Byla jsem na psy zvyklá a v domácnosti mi moc chyběl. Přítel to bral, ačkoliv chtěl spíš kočku tak jsme si vybrali v útulku fenku a oba si jí zamilovali. Bavili jsme se, že si třeba někdy pořídíme kočku s PP, ale až v budoucnu ve větším bytě (bydleli jsme v garsonce).
Co čert nechtěl, kočka, která patří přítelovo babičce, porodila. Přítel tu kočku vyloženě miluje, tak bylo jasné, že bude chtít koťátko. Nechtěla jsem k tomu svolit, protože je ta kočka opravdu hodně divoká (venkovní). Přítel mě ale pořád přemlouval – nejdřív nenásilně, pak stylem „já ti taky dovolil psa“ a ve mně to vyvolalo pocit viny. Nevydržela jsem a pro kočku svolila.
Fenka to vzala dobře ve smyslu, že kotěti nijak neubližuje, ale nadšená z ní není. Žárlí, že přítel většinu pozornosti směřuje na kočku. Začala mít kvůli tomu problémy. Fenka si začala víc bránit misku a u žraní je šíleně neklidná, pořád se otáčí a hltá i když kočka zrovna není poblíž. Taky začala ničit věci během naší nepřítomnosti. Nejhorší bylo, že v garsonce ani neměla kde se před hyperaktivním kotětem schovat a mít chvíli klid. Občas si někam chvíli lehnou (ačkoliv teda fenka plně neusne, spíš leží) a nebo si spolu hrají, ale to pak mývám o fenku celkem strach, protože kočka jí jde drápama po očích. Jinak fenka by jí nijak nekousla, hodně se jí věnuji, takže vím jaká je, jen se po ní „ohání“. Kočce jsem chtěla nechat raději zkrátit drápy, právě aby fence něco neudělala s očima. Hrozně jsme se kvůli tomu s přítelem pohádali, protože on to bere tak, že zkrácením drápů se kočce vezme její přirozenost. Nakonec se mi podařilo přítele přemluvit a nechaly jsme je u veterináře zkrátit. Přítel jí pak doma konejšil, jako kdyby byla nemocná, jen proto, že měla kratší drápy. A od té doby k ní má tento postoj stále. Kočka nám začala v malém bytě přerůstat přes hlavu a tak jsme šli do většího bytu. Doufala jsem, že když budeme mít víc místností, tak budeme všichni klidnější, že si od sebe „odpočineme“. Kočka ale nechce mít zavřené žádné dveře a tak u jakýchkoliv zavřených dveří sedí a mňouká, což vydrží dělat hodiny - vyzkoušeno, máme doma kameru a můžeme je sledovat i když nejsme doma. Přítelovi to nevadí a všechny dveře jí na mňouknutí otevře. Stejné je to s krmením, kočka má k dispozici misku granulí a do toho dostává až 3 kapsičky denně (a to je to půl roční kotě…). Opět záleží, jak si kočka řekne. Když chce jíst tak mňouká tak dlouho, dokud přítel nepřiskočí a nedá jídlo. Už několikrát jsem říkala, že to určitě není zdravé jí tolik překrmovat, ale opět to vyústí jen v hádku, že bych jí chudince nejradši nedala vůbec najíst. Kočka se ještě ke všemu přikrmuje čímkoliv, co najde. Dokonce je schopná sežrat i omítku, kterou moc ráda drápe – máme už některé zdi vyloženě zničené. Přitom má k dispozici 2 škrabadla, malé a velké a spoustu hraček. Horší je, že často leze pro žrádlo i na kuchyňskou linku, což je mi vyloženě odporné, ale hlavně tam kočka skáče většinou přes plynový sporák. Mám pak hrůzu, že přijdu domu a bude vyhořelý byt. Zkoušela jsem na linku dát i alobal, ale to zkusí nahoru vyskočit a když se jí to nepovede tak sedí dole a zase mňouká (asi čeká, kdy přijde přítel a dá to pryč…). Občas jí taky chytají takové záchvaty hyperaktivity. Myslím, že za to může i zmíněné překrmování, má prostě tunu energie. Během těchto záchvatů si dělá z bytu překážkovou dráhu, všechno shazuje a škrábe (hlavně gauč, přitom má hned kousek vedle škrabadlo), útočí na fenu a často se u toho projevuje i zvukově. Skoro nám takto zničila úplně novou televizi (kterou jsme raději po tomto přidělali ke zdi).
Jsem z ní vyloženě zoufalá, ale vím, že na jejím chování má velký podíl přítel, který, mi přijde, by kvůli ní nejradši skončil v práci a věnoval se jí 24/7. Smutný je, že se sice kočce hodně věnuje, ale nevychovává a nic jí neučí. On bere výchovu kočky stylem „dát nažrat, pomazlit, dát zase nažrat, nechat jí na sobě spát, dát nažrat…“. Už jsem mu nabízela, že můžeme koupit kšíry a zkusit jí vodit ven, aby se trochu vyběhala, ale má o ní strach, že jí venku ublíží cizí pes. Navíc mu to přijde nepřirozené, že by kočka měla být na vodítku (jo, a proto je radši permanentně zavřená v bytě…..). Bohužel to došlo do bodu, kdy jsem přítele žádala, abychom jí dali někomu, kdo se o ní adekvátně zvládne postarat, jelikož my jsme opravdu už teď selhali na plné čáře. Vím, že za to mohu i já. Měla jsem si pořádně zjistit veškeré informace, ale podlehla jsem přítelovo naléhání a slibům, že se o ní bude starat. Teď už jsem v bodu, kdy mám vůči té kočce vyloženě averzi a nechci jí doma, jenže přítel pak hrozí, že dá pryč psa, a nebo že se se mnou rozejde. Když chci kočku vychovávat, tak je to podle přítele špatně. Prý jsem na ní zlá když jí jemně plácnu přes zadek když po 10 neposlechne nebo když jí nechci dát třetí kapsičku za den. Už si opravdu nevím rady, necítím se doma vůbec dobře, na fence vidím, že je doma permanentně nervózní (možná i z toho mého rozpoložení) a mívám kvůli tomu takovou pochmurnou náladu. S přítelem se rozcházet nechci, myslím, že nám to spolu jinak klape dobře, ale zároveň vím, že kočku doma nezvládnu. Asi se v této situaci nic moc dělat nedá, než to nějak přetrpět a nebo se rozejít, ale zajímal by mě názor, jak by tuto situaci řešil někdo další. Já to zatím nějak trpím, ale nevím, jak dlouho to ještě vydržím, pořád se snažím vymyslet nějaké dlouhodobé řešení… :(Ještě abych dodala, tak mě kočka vůbec nebere. Už od začátku jsme si asi nějak nesedli. Hned při prvním kontaktu mě podrápala, vyhýbá se mi, schovává se přede mnou (přitom jsem jí nic neudělala) a hodím se jí max. tak na jídlo, když není přítel doma. Teď už to je asi tak, že ze mě cítí, že jí nemám ráda, a proto se mi vyhýbá, ale ze začátku to tak nebylo a už tak mě neměla ráda. :(

No omlouvám se, už jsem ten elaborát nedočetla, ale řekla bych, že to byla dobrá zkouška, zda byste do budoucna spolu mohli vychovávat děti. Přeber si to sama ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8135
4.2.21 13:18

A kočce nemůžeš dávat přes zadek ty tyranko. :pocitac: :cert:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7569
4.2.21 13:18

Hele i kocka se da vychovat. Treba ta nase bestie mi furt lezla do kamrliku na chodbe, odkud se nechtela nechat vyhnat a pak kdyz uz jsem lezela, milostive vylezla a skakala na dvere abych ji pustila dovnitr. No ja vycihala, kdyz do toho kamrliku plnyho kramu zas chtela vlizt, a schvalne jsem ji privrela dverma. Ted staci zavolat jmenem a pribehne do obyvaku a mam klid. Kocku co popisujes bych roztrhla vejpul a pritel se chova jak stara nekriticka babka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8135
4.2.21 13:19

Doufám, že ti přítel brzo dá kopačky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7569
4.2.21 13:21

A kdyz jsem kdysi krajela maso, kocka se o me oprela prednima packama s vytazenejma drapama a poskrabala mi nohu. Proletela se vzduchem do obyvaku asi ctyri metry. Stacilo jednou. Ted se mi mota okolo nohou, mnouka, ceka na maso ale podrapat me uz si nedovoli.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21914
4.2.21 13:21

Hm, to je těžké, ty kočku-kočky nemáš ráda, a to se nikdy nezmění - a ta kočka to ví, proto ti to oplácí

  • pokud si ji necháte, tak si o kočkách něco přečti - např. kočky se NIKDY neplácají rukou, když dělá něco, co nechceš, tak ji máš plácnout složenými novinami, kočky se nevychovávají jako psi - kočka je úúúúplně jiná povaha než pes
  • prvně jsem ti chtěla napsat, ať počkáš až kotě odroste a zklidní se, ale ne, nejlepší by bylo, kdyby jste kotě někomu dali, kde ho budou mít rádi a budou chápat kotěcí chování
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
21914
4.2.21 13:23

A také nesmíme mít nikde zavřené dveře, protože to kočky nesnášejí, zavřeno je jen wc a spíž a venkovní dveře

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7569
4.2.21 13:26

A nez dostanu klepec, jaka jsem kruta, kocka me miluje, spi se mnou, na zavolani pribehne a obecne jedem na stejny vlne. Ono to totiz jde, i kdyz jsem na ni drsna, kdyz dela, co nema. Nenecham se sikanovat kockou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
916
4.2.21 13:26

Chudák kočka. Je to puberťačka, no. Ale ty jsi ta, která situaci nezvládla. Prostě ji nemáš ráda, ale ze psa se můžeš poprdět. Doufám, že tebe partner taky vychovává způsobem, že tě majzne přes zadek. Bys to zasloužila…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8135
4.2.21 13:28
@Blankaspl píše:
Chudák kočka. Je to puberťačka, no. Ale ty jsi ta, která situaci nezvládla. Prostě ji nemáš ráda, ale ze psa se můžeš poprdět. Doufám, že tebe partner taky vychovává způsobem, že tě majzne přes zadek. Bys to zasloužila…

Přesně tak, ze svého psa se může poprdět. Typická nesnášenlivá pejskařka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8135
4.2.21 13:31
@Blankaspl píše:
Chudák kočka. Je to puberťačka, no. Ale ty jsi ta, která situaci nezvládla. Prostě ji nemáš ráda, ale ze psa se můžeš poprdět. Doufám, že tebe partner taky vychovává způsobem, že tě majzne přes zadek. Bys to zasloužila…

Jak by se jí líbilo, kdyby její přítel byl psa. Kopanec by si zasloužila.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26197
4.2.21 13:31

Já mám pocit, že si trošku pleteš kočku se psem. Chceš po něm věci, co dělá pes a ne kočka. A taky ji nemáš ráda, to je ten hlavně problém.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16659
4.2.21 13:32
@topazio píše:
Přesně tak, ze svého psa se může poprdět. Typická nesnášenlivá pejskařka.

No ty jsi zase zjevně typická nesnášenlivá kočkařka :nevim: Stejně si pořád říkám, proč jsou lidé takoví masochisti a dávají se dohromady i přes tak zásadní názorové odlišnosti. Kamarád si nabalil holku s jorkshirem (přestože k psům nemá žádný vztah, slušně řečeno) a během roku si na toho psa vypěstoval totální averzi a beztak museli jít od sebe. Příště už hledal opatrněji :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat