Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hele, já jsem z toho taky zkroušená.
A nemůžu úplně souhlasit s tím „nic s tím nenadělám, tak se s tím nebudu trápit“, to bychom si mohli na každou situaci říct všichni - a jak by to pak dopadlo? Kdyby si lékaři, vědci, kupříkladu řekli… chmmm, ale nic s tím nenadělám, tak jdu na golf
Myslím, že naše odpovědnost je dělat alespoň něco a alespoň nějak se tím zabývat. Třeba ne si říkat, hele, fakt ta voda v řece je špinavá a půda toxická… ale třeba vzít pytel a jít ty kentusy sbírat; otevřít alespoň pusu, když se mi něco nelíbí, zúčastnit se dobré věci.
A pak se alespoň ty opravdu strašné z
právy poslouchají lépe, protože děláš alespoň něco - a ne jen sedíš s rukama pod pr.del. í.
edit: hrubky ![]()
My se tedy na zprávy díváme - a sázíme se, kolik bude mrtvých ![]()
Ale teď už jsem dva měsíce na chatě bez muže a zprávy jsem neviděla ani jednou, tak ani nevím, že je svět zlý.
@puntice píše: … Myslím, že naše odpovědnost je dělat alespoň něco a alespoň nějak se tím zabývat. Třeba ne si říkat, hele, fakt ta voda v řece je špinavá a půda toxická… ale třeba vzít pytel a jít ty kentusy sbírat; otevřít alespoň pusu, když se mi něco nelíbí, zúčastnit se dobré věci. …
Ale jistě, angažovat se tam, kde to změnit můžeš (třídit odpad, vypomoct sousedce s nákupem, brigádnicky vyčistit lesík za barákem, ohradit se proti kácení i zdravých nezavazejících stromů atd.). Nicméně konflikt v Gaze, na Ukrajině, ani USA politiku „humanitárního bombardování“ prostě neovlivníš, takže tam v rámci zachování duševního zdraví musí nastoupit trocha toho fatalismu… ![]()
@Wiolla píše:
Ale jistě, angažovat se tam, kde to změnit můžeš (třídit odpad, vypomoct sousedce s nákupem, brigádnicky vyčistit lesík za barákem, ohradit se proti kácení i zdravých nezavazejících stromů atd.). Nicméně konflikt v Gaze, na Ukrajině, ani USA politiku „humanitárního bombardování“ prostě neovlivníš, takže tam v rámci zachování duševního zdraví musí nastoupit trocha toho fatalismu…
Nemáme televizi, na internetu čtu jen to, co mě zajímá a je mi o hodně líp:-)
@Wiolla Já s tím samozřejmě souhlasím, moje babička mi vždycky říkala, že holt za ní byl svět přeci jen o dost větší
Ale nevím, jestli nezajímat se je správná cesta
to je čistě jen teoretické, taky nemám v kabelce příruční samopal a letenku na Krym… Jen je potřeba dělat alespoň něco ve svém rajonu - a kdyby to dělali všichni, tak by možná nebyl takový zmatek, jako je teď ![]()
Hele my už skoro rok nemáme televizi a přijdu si díky tomu… jak to říct… duševně vyrovnanější
No vážně.
Nekoukám se na zprávy, nekoukám se ani na přiblblý seriály a filmy, ve kterých stříká krev a je to jedna nechutná scéna vedle druhý… v těhotenství jsem si tyhle pořady vyloženě zakazovala, abych byla v pohodě…
Takže doporučuju - zkus to taky!
Sice to nevyřeší sspolečenské problémy, ale ty budeš mít lepší náladu (i bez drog
). ![]()
Já jsem z toho taky poslední dobou špatná, vypustila jsem zprávy, a asi budu muset omezit i net, hodně nad vším přemýšlím a pak to na mě večer padá, jediná cesta je o tom nevědět no, sice budu mimo a neinformovaná, ale klidnější ![]()
Místo na zprávy koukám s dcerou na Šmouly. Pak si pustím nějaký pěkný film, nejradši starý, klidně s titulky.
Jasně, že mě napadá, kam jsem ji to přivedla, že lidi hrubnou, že líp se žije těm s ostrými lokty. Proto se snažím, aby byl každý den hezký, chovám se k lidem slušně, úsměvy nešetřím, chodíme hodně do přírody a radujeme se z maličkostí.
Ale zároveň ji učím, aby se nedala a aby se ozvala proti nepravostem.
@Tečička píše:
My televizi už nemáme tři roky, myslela jsem zprávy na internetu. A to většinou čtu jen nadpisy.
@4family zásoby tak na čtyři dny, včetně balené vody, baterek a ohřívače co není na elektriku.
Já vím, že se ve světě dějou i dobré věci, ale nějak s dostávám jen k těm špatným…
Tak zásoby na 4 dny máme úplně běžně a nečekám katastrofu a jídlo bych si uvařila na kamnech a ohni. Nakonec el. nám nešla 2 dny a bylo to v pohodě. Naštěstí jsem tehdy neměla mrazák plný jídla.
Přiznám se, že zrovna takovou depku nad zlým světem jsem měla zrovna včera.
Nad hlavou mi celý večer přelétala jakási vojenská vrtulová letadla, směrem na východ. Vzhledem k tomu, že od nás je to na Ukrajinu půl dne cesty…
se čím dál tím víc zamýšlím nad situací tam. Přemýšlím o tom, jak se nám média snaží vnutit určitý názor, který je ve skutečnosti strašně pokroucený. Mám trochu obavy, co z toho všeho bude.
Zásoby si tedy nedělám. Žiju ze dne na den. Tak nějak se utěšuju, že nic nehrozí. Ale myslím si, že náhlý výpadek energií a zásob v obchodě by nás všechny zničil a udělal z nás zvířata.
@Tečička píše:
Ahoj. možná to bude znít hloupě, ale po každodenním čtení zpráv mě víc a víc tíží představa světa ve kterém žijeme a ve kterém bude žít má dcera.
Tak proč je „každodenně čteš“?
Působíš si ten stres sama. ![]()
@Wiolla píše:
Je to tak. Lepší je vnímat ty pozitivní věci kolem sebe. Příklad: včera jsem byla v práci na obědě a starší kolega podržel dveře nejen mě, ale i cizím slečnám, co šly za námi. Nadšeně mu děkovaly. Pak když si s jídlem chtěl vzít příbory (je tam s tím blbá manipulace), jedna z těch slečen tam byla před ním a příbor mu najednou dává na tác i s ubrouskem. On na ni kouká celý překvapený a ona na to: Vy jste mi podržel dveře, já vám podám příbor.
A takto by to podle mě mělo být. Chovat se k sobě navzájem slušně, začít u sebe, a ono to půjde.
Ano, přesně tak, to je moc hezké.
@BohunkaP Když o tom tak přemýšlím, on je stará škola, ročník 1950 (tzn. je mu 64 let!) a na těchto „manýrech“ si zakládát (např. podržet ženě dveře, ať je jakákoli věková kategorie). Kdyby se elementárně slušně k sobě chovalo víc lidí, tak by byl svět hned veselejší.
Ale slovy klasika: „Ostatní změnit nemůžeme; to co můžeme změnit, je sami sebe.“ A tam je potřeba začít… ![]()
@Wiolla, přesně tak - ono i vidění světa závisí na každém z nás. Někdo vidí jen to špatné (a ještě se tím stresuje), jiný si vybere to lepší. Štěstí je otázkou vlastního rozhodnutí každého z nás - nezávisí na vnějších vlivech, jen na stavu naší duše.