Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zničený vztah s matkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
13.3.14 19:12
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.3.14 19:24
Matku nezmenis. Můžeš změnit jen sebe, svůj přístup. Az ti řekne, ze jsi nemožná, tak ji s klidným hlasem řekni, ano jsem nemožná a víc to nerozebirej. Nedavej najevo, ze ti to vadí. Fakt, z ti to vadí, je živná podá jejich poznámek. A co třeba babičky. K těm bys mohla jít?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Jemys
13.3.14 19:26
Moje rada zní - odstřihni se od ní, přestaň se trápit tím, že se jí chceš zavděčit, že jí chceš ukázat, že si dobrá. Já se tímhle trápila přes 30 let. Dnes se s matkou nestýkám a je mi skvěle
- Citovat
- Upravit
14.3.14 08:43
@Jemys píše:
Moje rada zní - odstřihni se od ní, přestaň se trápit tím, že se jí chceš zavděčit, že jí chceš ukázat, že si dobrá. Já se tímhle trápila přes 30 let. Dnes se s matkou nestýkám a je mi skvěle
Přesně. Jiná cesta mnohdy není. Člověk se musí naučit žít podle sebe. Někdy hodně pomůže pohled zvenku. Je k tomu přirozeně také potřeba určitá síla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.14 22:55
Ukázat jí co mi vadí znamená dát jí do ruky zbraň. Šmarjááá, jak já to znám 
Díky za diskuzní téma, já si myslela že se v tom plácám sama. Je fajn si ověřit, že to nemá řešení. Pro optimisty doplním, že čas ani vzdálenost na tom nic nezmění, jen je dobré se snažit to neposílat dál a dávat si pozor na vztah k vlastním dcerám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
7.7.14 05:59
Od tvých 9. se hádáte? Nevím, jsem holt ještě z generace, kdy jsme si nedovolili v tomto věku se dohadovat s rodiči a nedovolila jsem to ani svým dětem. V tomto věku máš s prominutím poslouchat rodiče a ne se s nima hádat. Jestli musíš mít za každou cenu pravdu a mít poslední slovo… 
Radu mám, neseď v pohodlí domova s nenáviděnou matkou. Najdi si práci(kdekoliv) a odstěhuj se. Mě by dost vadilo živit 21. letého potomka a ještě se s ním věčně štěkat, bo mě nerespektuje.
Dokud seš doma a závislá na rodičích, měla bys dodržovat jejich pravidla.
Až budeš mít děti a budeš se s nima dohadovat v jejich 9. letech, vzpoměň si, cos tady psala.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.7.14 12:14
Bamba - když máš matku, co na tebe od malička řve, že jsi blbá, hnusá, že nedochodíš ani základku a nikdo si tě nevezme, že nestojíš za nic, tak se bude hádat každý dítě. Fakt kdo nezažil, nemůže soudit.
Nejlepší dárek, co jsem si dala k 18. narozkám byl zbalenej batoh a jízdenka 300km daleko.
A to jsem byla fakt vzorný dítě, ve škole vyznamenání, od 14 let na brigádách, nesměla jsem na krok z domu jinam než do práce, jinak k plotě, žehlit, uklízet, protože od toho mě přece mají.
Kupodivu mám nakonec vysokou, mažela a 2 suprový děti, ovšem neustále řeším, jak se mám chovat k hočičce, abych boooože nebyla jako moje matka. Prostě tohohle se asi nezbavím…
- Citovat
- Upravit
bamba
7.7.14 18:35
@Anonymní píše:
Bamba - když máš matku, co na tebe od malička řve, že jsi blbá, hnusá, že nedochodíš ani základku a nikdo si tě nevezme, že nestojíš za nic, tak se bude hádat každý dítě. Fakt kdo nezažil, nemůže soudit.
Nejlepší dárek, co jsem si dala k 18. narozkám byl zbalenej batoh a jízdenka 300km daleko.
A to jsem byla fakt vzorný dítě, ve škole vyznamenání, od 14 let na brigádách, nesměla jsem na krok z domu jinam než do práce, jinak k plotě, žehlit, uklízet, protože od toho mě přece mají.
Kupodivu mám nakonec vysokou, mažela a 2 suprový děti, ovšem neustále řeším, jak se mám chovat k hočičce, abych boooože nebyla jako moje matka. Prostě tohohle se asi nezbavím…
Podle mé matky jsem taky nebyla super dítě, to byla segra, já musela lítat jak mokrý hadr na smetáku, dokonce ještě i segru obsluhovat a být jí k ruce, alejestli zakladatelka sedí doma, nepracuje a rodiče ji živí…Každopádně ke svým dětem jsem se jako má matka nechovala a chovat nebudu.
- Citovat
- Upravit
7.7.14 18:47
Asi tak. Já s mámou taky nemám ideální vztah a budiž tomu ku prospěchu, že jsem se provdala 300km daleko 
Ale vážně. Naši se rozvedli, když mi bylo 13 a než se mamka znovu provdala, tak u nás panovala téměř tichá domácnost. Neustále jsme se dohadovali, ona vyletěla kvůli každé kravině a já si zase pamatovala každou její „jobovku“. Odstěhovala jsem se v 21 letech do podnájmu s tehdejším přítelem, protože mamka ho prostě nesnášela a už jsem se vlastně domů nikdy nevrátila.
A náš vztah se tak nějak upravil až v momentě, kdy jsem porodila první dítě. Od té doby je to docela pohodový vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
bamba
8.7.14 12:22
Ono je to těžký a každý to pochopí, jak říkávala moje máma, až s vlastními dětmi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.5.15 15:51
Milé povídalky, taky se dnes svěřím se svým splínem. Jsem ze své mamky ulíček nervů. Mám o 2 roky mladší sestru, se kterou máme velmi špatné vztahy. Každá jsme jiná vhledem i povahově. Já jsem ta, která není k ničemu, sestra ta, co je bez chybičky. Moje sestra má jen základní vdělání, rodiče dostala do exekucí, má dceru, kterou moji rodiče vychovávají, protože sestra „pracuje“. Díky náhodě si našla práci jako obchodní zástupkyně s pracovní dobou do 4 hodin, pro dceru ale jezdí až kolem 7 ( moje kamarádky a naše známé jí výdají na kafíčkách s kamarádkami po pracovní době ). Proč by spěchala, když se jí bába postará. Na dceru s prominutím sere. Malá Šarlotka k nám chodí ráda a tak ráda se mazlí, protože jí to evidentně doma chybí. Sestra je sama, veškeré vybavní domácnosti má z půjček, které díky exekucím zaplatili moji rodiče. Já naopak mám dobrou práci, vystudovala jsem dálkově VOŠ při zaměstnání, mám hodného muže a roční dcerku. Máme se dobře ale chybí nám babička a mě milující máma. Moje máma ke mě nikdy neměla hezkého slova, nezajímalo jí, že jsem udělala maturitu (na předání maturitního vysvědčení nepřišla), stejně tak na absolutorium, když se narodila dcera, nechtěla ani do porodnice. A vítání občánků jí taky nezajímalo. Zkrátka lítá jen kolem sestry. Nezasvěcený člověk by řekl, že sestře jen chce pomoct a taky se nemůže roztrhnout ale… Když potřebuje sestra cokoliv, máma běží, já zavolám, ať přijde pohlídat, že musím k doktorovi, tak se jí nechce a vymlouvá se. Jenže před 3 dny jsem dostala v noci záchvat kašle, že jsem se dusila, nemohla jsem dýchat až jsem pořád dokola zvracela. Tak volám mámě, bydlí naproti, jeslti nepřijde za malou, že chci aby mě manžel odvel na pohotovost. Co řekla? Já už ležím a víc jí nezajímalo. Dnes šla okolo i s neteří, která si semnou povídala a pak z ní vypadlo, máma říká, že tě nikdo nemá rád. A moje máma? Neřekla na to nic. Je mi z toho smutno :¨( Týden jsem se jí neozývala, byla jsem nemocná s průduškami, to ani nemohla vědět, protože se ani neozvala. K nám na návštěvu nikdy nepřišla, k sestře chodí denně a stejně tak si s ní telefonuje. Strašně mi chybí ta máma, co se zeptá jak se máš, nechceš s něčím pomoct? Jen podotýkám, že manžel jezdí do práce 100 km, takže doma je až večer, ikdyž jsem nemocná, nevezme mi malou ven, nepohlídá, nepohraje si s ní. A to mě mrzí taky hrozně moc, že ani o malou se nezajímá. Asi jsem plácala páté přes deváté ale musela jsem se vypovídat 
A jestli se to někomu bude zdát jako blbost, tak mě prosím neukamenujte
- Citovat
- Upravit
20.10.15 10:44
Máma mě odstřihla
Ahoj, píšu sem, jelikož jsem zde nová a nemohu založit novou diskuzi.
Věc se má tak, tento rok jsem byla čerstvě po škole, Bydlím v Ostravě, máma se už víc jak před rokem přestěhovala na druhý konec republiky…No a bylo to pořád tak, že mi tam přes známou sehnala práci, že počítá s tím, že tam budu s ní bydlet a pracovat, pořád jsem se snažila najít práci v Ostravě, nakonec jsem podlehla a odstěhovala se za ní…Červenec, srpen, nová práce děs a utrpení, byla jsem na tom psychicky velice zle, ještě ke všemu pořád do bytu chodili prarodiče…tak jsem se odstěhovala po dvou měsících zpět, v práci výpověd…No, babička mi řekla, jaký jsem spratek, nevděčná, že kdyby to věděla, že chci odejít, že mě přitáhne do práce za vlasy a kdesi cosi…Máma z toho nebyla nadšená, ale nechala mě odejít…
V září jsme komunikovaly co druhý den telefonicky, pak nezavolala pár dní, volala jsem psala smsky, asi po týdnu mi to zvedla babička, že je máma na nemocenské a je nemocná…Jenže se mi neozývala dál. Před týdnem jsem mámě volala znovu, nezvedala, pak mi volala babička s tím, že mámě je ze mně doslova špatně. Že jsem jí provedla hroznou věc a teď ať se starám o sebe sama…
Podotýkám, že práci jsem si našla…Ke všemu, bydlím v bytě, který se od srpna řeší k prodeji s realitkou, takže máma se mnou nekomunikuje, ale já musím řešit prodej bytu s realitní makléřkou…Připadá mi to docela komické, já nevím, chce to prodat ona, já ani nemám zajištěné jiné bydlení a ona komunikuje s makléřkou, ta pak volá mě a já mám řešit věci okolo…Nevím, co v této situaci dělat. Máma mi tak strašně chybí, ale nekomunikuje se mnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
20.10.15 11:29
@Lou2222 píše:
Ahoj, píšu sem, jelikož jsem zde nová a nemohu založit novou diskuzi.
Věc se má tak, tento rok jsem byla čerstvě po škole, Bydlím v Ostravě, máma se už víc jak před rokem přestěhovala na druhý konec republiky…No a bylo to pořád tak, že mi tam přes známou sehnala práci, že počítá s tím, že tam budu s ní bydlet a pracovat, pořád jsem se snažila najít práci v Ostravě, nakonec jsem podlehla a odstěhovala se za ní…Červenec, srpen, nová práce děs a utrpení, byla jsem na tom psychicky velice zle, ještě ke všemu pořád do bytu chodili prarodiče…tak jsem se odstěhovala po dvou měsících zpět, v práci výpověd…No, babička mi řekla, jaký jsem spratek, nevděčná, že kdyby to věděla, že chci odejít, že mě přitáhne do práce za vlasy a kdesi cosi…Máma z toho nebyla nadšená, ale nechala mě odejít…
V září jsme komunikovaly co druhý den telefonicky, pak nezavolala pár dní, volala jsem psala smsky, asi po týdnu mi to zvedla babička, že je máma na nemocenské a je nemocná…Jenže se mi neozývala dál. Před týdnem jsem mámě volala znovu, nezvedala, pak mi volala babička s tím, že mámě je ze mně doslova špatně. Že jsem jí provedla hroznou věc a teď ať se starám o sebe sama…
Podotýkám, že práci jsem si našla…Ke všemu, bydlím v bytě, který se od srpna řeší k prodeji s realitkou, takže máma se mnou nekomunikuje, ale já musím řešit prodej bytu s realitní makléřkou…Připadá mi to docela komické, já nevím, chce to prodat ona, já ani nemám zajištěné jiné bydlení a ona komunikuje s makléřkou, ta pak volá mě a já mám řešit věci okolo…Nevím, co v této situaci dělat. Máma mi tak strašně chybí, ale nekomunikuje se mnou.
Bydlíš v bytě matky? Najdi si jiné bydlení a nech matku s makléřkou, ať si to spolu vyřídí.
Matka s babičkou tě vydírají. Jsi velká holka, máš už svůj život. Já osobně bych vyrazila za prací do zahraničí. 
- Citovat
- Upravit
20.10.15 11:39
@Anonymní píše:presne tak, tady kazdy ceka, ze ho polituji, ale aby zmenil sebe, to ne… Matce bych jeste rekl, ze jsem nemozny po ni, jak me vychovala a jake geny mi predala. Holt si matka druhdy leci svuj komplex
Matku nezmenis. Můžeš změnit jen sebe, svůj přístup. Az ti řekne, ze jsi nemožná, tak ji s klidným hlasem řekni, ano jsem nemožná a víc to nerozebirej. Nedavej najevo, ze ti to vadí. Fakt, z ti to vadí, je živná podá jejich poznámek. A co třeba babičky. K těm bys mohla jít?
ale ona to tak vetsinou nemysli a pro deti chce to dobre, nebo ne?
@Anonymní píše:
Bohužel, mám taky mamku podobného chování. Brácha, muž, je odjakživa skvělý, nic doma skoro nemusel dělat, přišel domů ze školy a mohl se učit, vydělávat si, zato já při škole myla okna, umývala nádobí, všem žehlila, uklízela celý barák,… prostě hrůza. Když jsem protestovala, nadávala mi, že já si furt stěžuji a brácha vůbec.
Holka nestezuj si, trp nebo vypadni, rikam ja. Je neobjektivni chtit, aby bracha pucoval barak zehlil a myl nadobi je to kruty ale je to tak, jsou muzske a zenske prace. Nerikej, ze bracha se jenom valel, tomu neverim. A jestli ho vasi protezovali, tim driv se seber a vypadni od nich a postav se na vlastni nohy, opust mama hotel, je to tvrdy, ale ja mam zkusenosti, ze pro otloukanky zadny problem, to mamanci maji problem se postavit na vlastni nohy!
Holka, co je naucena byt pracovita a spolehliva, ma tvrdou skolu, se v zivote neztrati… A nechces nam tady namluvit, ze protozes musela doma makat, ze ses nestihla udelat skolu a ted nic neumis, ze ne? Tvi rodice te nechaji doma zadarmo bydlet? No tak si pak stezuj… A studuj…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Bohužel, mám taky mamku podobného chování. Brácha, muž, je odjakživa skvělý, nic doma skoro nemusel dělat, přišel domů ze školy a mohl se učit, vydělávat si, zato já při škole myla okna, umývala nádobí, všem žehlila, uklízela celý barák,… prostě hrůza. Když jsem protestovala, nadávala mi, že já si furt stěžuji a brácha vůbec.
Takže mám sebevědomí od mala na bodu mrazu. Nevyšel mi partnerský vztah, nyní bydlím u našich, protože nemám práci. Je to hrozné. Vím však, že jakmile to půjde, odejdu.