Zničený vztah s matkou

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
20.10.15 23:24
@Anonymní píše:
A asi si dovedeš představit, kolik mi zbývalo času na učení. Škola byla opravdu hodně vydřená a nemohla jsem si při ní vydělávat jako brácha, který na to čas měl. :zed:

Upozorňuju ještě, že z přivýdělku brácha inkaso během studií neplatil, aby zas nezvnikla mýlka. Měl to jako kapesné ke studiu.

  • Citovat
  • Upravit
11
21.10.15 09:21
@Roker píše:
Doted a az do prodeje (ktery je v nedohlednu) tam bydlis zadarmo a mama za tebe byt plati a asi uz ji to nebavi, takovouhle hubatou dcerku bych vykopnul nato tata, mozna v tom bude ten problem… Ja jsem nikde nepsal, ze tam budes bydlet dalsi dva roky zadarmo anebo ze mamka ti neco ma ci bude nabizet.

Zadat ma vzdycky ten, kdo neco chce, ze?

Bud se s pra/rodici usmir, pokud nemas nikoho, kdo ti pomuze anebo jdi pod most… Takovych hrdych uz tu bylo. Necekej, ze ti bude ekdo stale pomahat. Anebo se za praci prestehuj.

Vztahy s mamou ti tady nikdo nevyresi, co cekas, kdyz zjevne potrebujes pomoc odborniku, hroutit se s vycitavych SMS od lidi, na kerych ti nezalezi a za nima nepojedes a vadi ti, ze ti babicka sla do bytu? To mi prijde absurdni. Ty jsi ta mlada a pruzna a ty bud ta, ktera se zacne chovat vstricne, docela zive si dovedu predstavit, jak se to asi odehravalo, ale matka nebude ta, co za tebou s prosikem prileze, tomu ver…

_____
Kdyztak si doedituj svuj predchozi prispevek, kdybys mi nahodou nemohla uz vynadat 6tym prispevkem, ze jdem idiot nebo tak neco.

Ty se jdi léčit :D vidím na jiných diskuzích, co meleš…to je asi tvoje jediná denní náplň života, je mi Tě vlastně líto.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1570
21.10.15 12:11

Děkuji :-)

@Anonymní píše:
No když už tu byl vytáhnutý můj dávný příspěvek, psala jsem o době, kdy jsem byla já i brácha na škole. A nechápu, proč by dcera musela odedřít všechny domácí práce: vyžehlit pro 5 členů rodiny, umýt za všechny nádobí, 10 velkých oken, každý týden uklidit a vytřít celý barák bez ohledu, zda jsem měla teplotu a brácha přišel ze školy a jen spal. Jednou za rok nařezal venku dřevo či zryl zahrádku a to bylo vše. Asi jsem padlá na hlavu, ale tohle mi opravdu normální nepříjde.A jakmile jsem šla do zaměstnání, musela jsem platit inkaso. Kdybych si jakkoliv stěžovala, matka mi vyhrožovala, že mě vyhodí z domu.

Z Tveho podani mam pocit, ze se citis ukrivdena. Citil jsem se naprosto stejne, kdyz jsem musel drit na zahrade a ostatni decka si hraly… Vy se s matkou ani nyni moc nemusite? To ze matka chce prispet take vnimas negativne… Plati co jsem napsal - nevyhovuje? Osamostatni se. Ja vim, reknes mi, ze jini rodice se chovaji jinak… Ale tim se nezatezuj a nastartuj vlastni osud. Ja vim, je to mene pohodlne, ale co jineho chces krucinal delat… Chces se ke svym potomkum chovat lepe, predpokladam :-)

Ps: nepises, ze matka je alkoholicka, zavislacka, kur. i se a tak predpokladam, ze jde jen o trochu prisnejsi vychovu a jakkoliv to vnimas jako krivdu, tak to je to, co te bude do budoucna omezovat… Stejne tak netusime, zda a proc tvi rodice protezovali bratra… Je to jen muj nazor a respektuji jakykoliv jiny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5
21.10.15 15:04

@Lou2222 na vztahu je potřeba pracovat, měla jsem velmi složité dospívání a komplikované vztahy s rodiči. Po mnoha ústupcích z obou stran, nepochopení a zlých slovech, dvou vnoučatech a mnoha letech bych řekla dobrý. Matku máš jenom jednu.
Hodně štěstí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
42
21.10.15 15:14

Přečti si knihu závislé vztahy už si nepamatuju, kdo to napsal, ale mě to pomohlo se vymanit ze vztahu s mojí matkou… měla jsem to podobně jako ty… až na to, že jsem byla jedináček, takže jsem neměla v nikom podporu…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11
21.10.15 15:34
@Tinviel píše:
Přečti si knihu závislé vztahy už si nepamatuju, kdo to napsal, ale mě to pomohlo se vymanit ze vztahu s mojí matkou… měla jsem to podobně jako ty… až na to, že jsem byla jedináček, takže jsem neměla v nikom podporu…

Vymanit? Takže teď spolu nekomunikujete?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
42
21.10.15 16:03
@Lou2222 píše:
Vymanit? Takže teď spolu nekomunikujete?
Řešení není nekomunikace. Většina těchto „nemocných“ vztahů se tím nevyšeří. Protože tenhle způsob chování z hlediska matka dcera (otec syn, to je jedno) má člověk v sobě sám výchovou zakódované a je to až moc vžité. A bohužel pak většinou i sám aniž by si to uvědomil to praktikuje dále na svých vlastních dětech. Tahle kniha dává možnost nahlídnout pod povrch, vysvětluje, proč se někteří rodiče takto chovají a co je k tomu vede. Mě pomohla pochopit to, že moje matka se ke mě chová takto, pouze protože sama nikdy nezažila nepodmíněnou mateřskou lásku, nikdy si nevybudovala úctu a sebelásku a na mě háže věškerou vinu. Že nemohla dál studovat, protože mě měla moc brzo (pravděpodobně beze mě by stejně nestudovala a pak by to naopak vyčítala partnerovi) a podobně… Neumím to tu vysvětlit tak dobře, jako autor, ale věřím, že každá z Vás, co nemá dobrý vztah se svou matkou se v téhle knize najde.

Já jsem začala díky toho odbourávat určité komplexy, které jsem v sobě za ty roky měla, a které nebyly vůbec právem, a naučila se žít sama za sebe. S matkou udržuju nadále kontakt, protože mám mladšího bratra, u kterého se děje to samé co mě kdysi a já vím, že dřív nebo později bude potřebovat oporu a já tu jsem pro něho připravena být. Nicméně s matkou se nehádám, naučila jsem se nebýt defensivní ani naopak hned vybuchovat, nemám pocity viny, že se neozvu dva týdny, nebo že nechci jet na Vánoce domů, protože mám svou vlastní rodinu už, zkrátka vyslechnu ji, zbytečně se jí nesvěřuji se svými názory, a ty její pro mě nehrajou žádnou roli. Asi tak nějak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.3.17 18:09

Je to hrozný

Moje matka mě nemá ráda vždycky měla ráda víc bráchu ja jsem byla ta která nic neumí a je blbá mám dvě děti o které se starám žiji s přítelem a jsme šťastný a ona mne to chce pokazit všude ho pomlouva je to hrozny a když jsem ji řekla jestli toho nenechá tak ji nebudeme dávat děti, protože jim vykládá nesmysly o přitelovi a děti jsou pak smutný, protože ho mají rádi tak mi řekla, že mne dá k soudu. Nakonec se tak nestalo. Teď má narozeniny pozvala děti me a přítele ne a tak jsem řekla, že ne přijedu a jí je to snad úplně jedno. Už nevím jak dál. Moc to bolí a trápí. Co mám dělat? :nevim :nevim:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová