Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ztracené dítě v nákupním centru - noční můra
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Billi
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.8.13 18:50
Jo to je i moje noční můra.. Já s ní nikdy nebyla na nákupech sama, vždycky jdu i s mámou a i tak máme co dělat. Je v tom samém věku, z očí jí nespouštím a nespustím jí dokud se s ní nebudu schopná domluvit a nebudu si jistá, že udělá to co se po ní chce - že prostě nikam nikdy s nikým a ani sama neodejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 18:54
Informace od security z obchoďáku: to, že se hledá dítě ( takhle malé) nevyhlašují, aby na to neupozornili néjakého nepařičného člověka. Spíš nasadí lidi, hledají se zoufalými rodiči a doufají, že diťe když tak někdo na ty informace zavede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 18:55
Já mám holku mamánka takže se drží u mě ale už se párkrát stalo že se mi šla schovat mezi stojany s hadrama a já lítala jak blbá, zle mi bylo, ječela jsem tam, nikdo nic neviděl, nevěděl…myslela jsem pak že jí seřežu 
ale jinak poslouchá téměř na slovo. ví kam může-respektive smí kamkoliv ale pořád na ní musím vidět-naučila jsem jí že prostě ona hlídá mě, aby jsme se viděly.
jednou jsem taky takhle našla holčičku v obchoďáku…chvilku jsme spolu hledaly její mamku a pak jem s ní šla na informace kde už byla její maminka a jak mě viděla že přináším její dceru tak se na mě vrhla, začala mi nadávat…já čučela jak blázen. Byla vyděšená a myslela si že jí holku kradu a unáším. tak mi to pak vysvětlila. ale to jsem pořádně pochopila až s vlastníma dětma, hned taky myslím na únos a hnusy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
25.8.13 18:59
@ana11 nevím, z vlastní zkušenosti, ať jsme kde jsme, tak v 90% případů se hlásí ztracené dítě 
i takhle malé.
Ale i tak, ten sekuriťák nic nevěděl a to mívají vysílačky.
- Citovat
- Upravit
25.8.13 19:02
Nám se kluk nestratil, ale jednou jsme byli s manželem na nákupy a potřebovali jsme si pokoupit oblečení a to je nejhorší, když jeden spoléhá na druhého, i když si řeknou jdu já si něco zkusit tak stačí se zamyslet u nějakého zboží a je to..
Taky jsem běhala naštěstíjenom v CA, ale měla jsem bobka, protože ty stojany a hadry, a kluk nebyl dlouho vidět..
Takže věřím, že se může stát…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.8.13 19:06
Mně se kluk ztratil, v pražsé zoo, šílený šílený, jezdil na skluzavce a já s mladším čekala dole, pak nesjel…zakoukal se u medvědů a pak zapomněl, že měl sjet dolů…ochranka ho odvedla na informace, bylo to nejhorších 15min v mým životě 
- Citovat
- Upravit
25.8.13 19:10
Ahoj. Stalo se mi dvakrát, v obou případech šlo o vteřinu, kdy jsem holku pustila z dohledu. Jednou když jí byly asi dva roky, byly jsme v CAčku a já jen mrkla po stojanu s oblečením. Ona se mi vysmekla z ruky a byla pryč. Já lítala po celém CAčku, utíkala jsem k východu, ale to by nemohla stihnout, odejít úplně ven. Přes stojany s oblečením nebyla vidět, takže jsem zoufalá probíhala mezi stojany, až mě napadla spásná myšlenka - podívat se k TV, kde chvíli předtím sledovala pohádku. Naštěstí tam byla a spokojeně se koukala 
Podruhé to bylo nedávno, to už jí bylo sedm. Prodírali jsme se hustým davem, já myslela, že dceru vede manžel za ruku (normálně za ruku nechodí, ale my šli fakt hustým davem, a to ji za ruku popadnu). Že nevím, kde je, jsem zjistila až v Intersportu, ptala jsem se manžela, jestli ji přivedl nebo ne. Nebyl si jistý 
. Tak jsem se vrátila na to místo, kde jsem věděla, že určitě byla s námi. Věděla jsem, že sama nikam nepůjde, vtloukáme ji do hlavy, že když se někde ztratí, je lepší počkat na místě než někam odcházet, že se pro ni vrátíme. Prošla jsem celý Intersport a ona nikde. Už mě napadaly černé myšlenky, že ji někdo unesl, když vtom se objevila jakoby nic. A kde byla? Zkoušela si v Intersportu v kabince tričko 
(do toho Intersportu skutečně přišla s námi - to kdybych věděla, tak bych byla klidná, páč ona ví, že z obchodu bez ní neodejdem, takže sama by ven nešla, i kdyby se ztratila).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 19:10
Nevím no…donedávna syn ještě seděl ve vozíku, popřípadě se mě držel za ruku. Neexistuje, aby šel sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 19:10
Já se ztratila jako pětiletá na Slovensku v jednom velkém obchoďáku, jsem z malého města tak tady jsme to neměli, navíc slovenština na vyjevené uřvané dítě bylo taky docela děs, dodnes si to živě pamatuju ten pocit co jsem měla jak jsem tam hledala naše. ¨každopádně mě se dcera ztratila v jedné pasáži obchoďáku, šlijsme kupovat dceři papučky, sklonila jsem se k regálu, hledala to číslo, otočím se a malá nikde přitom tam stála u mě a není typ co utíká, lítala jsem mezi regály, pak i venku po pasáži a popravdě jsdem byla tak v prde. i že mě nenapadlo ani volat ochranku, ani jít nainformace něco hlásit ani volat manžela teda to mě napadlo volat ho protože seděl tam v kavárně ale byla jsem tak v háji že jsem neuměla odemknout ani klávesy na telefonu. nakonec se malá našla, stála u jezdícího vláčku ale mě z toho bylo zle ještě dva dny.
díky této zkušenosti vím že to nemusí být chyba nezodpovědné matky ani pracovníků šopingu že se nic nehlásí, jak jsem psala mě ani nenapadlo někde něco hlásit a snažila jsem se dceru najít sama v tom šoku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 19:12
No, nám takhle „zmizel“ pětiletý ve větším obchodním centru. Prostě zazmatkoval, starší bratr si ho nevšimnul a bylo. My ani nevěděli, že není tam, kde být měl. Vyvolali nás rozhlasem a kluk dostal od pána jako bolestné pořádnou zmrzlinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 19:12
@lleennttiillkkaa píše:
Nevím no…donedávna syn ještě seděl ve vozíku, popřípadě se mě držel za ruku. Neexistuje, aby šel sám.
no jo, kdyz mas jen jedno…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 19:14
Jsem z malého města, jednou jsme se takhle autem vraceli z výletu a na téměř liduprázdném náměstí jsem zahlédla dvouletou (+) holčičku, valila si to po kraji silnice kamsi. Nikde nikdo! Manžel zastavil, já za ní vyběhla a měla jsem tak tak co dělat, abych ji dohonila. Každopádně jsem tušila, čí je, tak jsem si s ní povídala a nesla ji směrem k jejímu domovu. Po 100 metrech se objevila maminka, celá šílená, uplakaná i vzteklá.. přesně taková, jaká by měla být, když se jí ztratilo dítě 
Všechno dobře dopadlo. Prý grilovali, malá vzala roha od baráku, všichni dospělí, co tam byli se rozdělili a hledali ji po okolí. Ale takové metelení jsem od malého prcka dlouho neviděla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 19:16
Malá takhle jednou manželovi utekla z Lidlu, zdálo se jí že už nakupuje moc dlouho, tak šla, normálně ven z obchodu a štrádovala si to domů 
to bylo tak před rokem 
takže jí ještě nebyli ani 3 roky… Našli jí až asi 300m od obchoďáku, ale ono taky manželovi asi chvilku trvalo než si toho všiml… 
taky mě ale zarazila reakce paní, která malou viděla jít ven a pryč od obchodu, když nás všechny od vidění zná a viděla že manžel ještě nakupuje (je na vozíku a v okolí jediný s asistenčním psem, takže nás moc přehlédnout nejde)… Když mi to řekl, tak jsem myslela že ho „zastřelim“ 
Koupila jsem náramek na ruku, kde je jméno a telefonní číslo na nás oba. Bylo to super 
dokud se nenaučila ho sundat 
koupím asi ty jednorázové (podobné jako mají v nemocnicích) a nechám jí ho na ruce dokud se nezničí a nacvaknu zase nový… Se mi totiž ztratila i na výstavišti (našli jsme ji do půl minuty, šla za králíčkama), v obchodě je to co chvilku, jeden čas jsem jí měla i na kšírech přivázanou za ruku nebo ke kočáru… Jako ona zase poslechne, zlobí hodně, ale v tomhle je super a do silnice nevkročí, s nikým cizím neodejde, ale jak si něco vyhlídne co jí zajímá, tak si to štráduje ale když jí zavolám, tak se ozve, s otráveným tónem v hlase… Taky jí učím, že na mě musí vidět a kontrolovat si to… že může kousek jít, ale musíme se vidět a jak zavolám, tak přijít… ALe zase na druhou stranu, vidět jí nemusím, ale přeslechnout se nedá
Myslím že noční můra je to fakt všech rodičů A z mé zkušenosti je právě horší když je víc lidí co „hlídá“ a blbě se domluví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.13 19:19
To já zas jednou, když jsem přijela k našim na sídliště, viděla chlapečka v punčocháčkách, jak si to šlape po chodníku. Byla hrozná zima, mrzlo až praštilo a on měl jen punčocháčky a triko s dlouhým rukávem, tak mi bylo jasné, že tam nemá co dělat. Naši odhadovali, že je to vnuk od sousedů, tak jsme ho vedli domů. Až u výtahu jsme potkali jeho dědečka. Byl celkem v klidu, dítěti muselo trvat celkem dlouho, než sešlo z prvního patra do přízemí (byl mu tak rok a půl). Doma bylo několik dospělých a asi každý spoléhal na ostatní, kluk si sám otevřel, sešel ze schodů a šel na procházku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem,
dneska jsem v nákupním centru narazila na plačící holčičku. Byla hodně malá, tak 2-3 roky maximálně, nemluvila, jen občas kývla, zakroutila hlavou. Nějakou dobu jsem s ní čekala a neodváděla jsem ji z místa, jen jsme kroužily a nahlížely do bočních uliček, kdyby maminka přišla, nakonec jsem ji předala ochrance, protože informace byly na druhé straně centra, nechtěla jsem ji odvádět, kdyby ji tam někdo hledal a ochranka se spojí vysílačkou. Ale zarazilo mě, že tak malou holčičku nikdo nehledal. Od chvíle, co jsem ji tam „našla“ do doby než jsem odešla od ochranky to mohlo být tak 20-30 minut. Za celou dobu žádné hlášení z rozhlasu, žádné volání, nic. Kdyby se to stalo mě, tak lítám jak cvok, hned utíkám na informace a hledám ochranku, aby mi ho pomohli najít.
Přiznám se, že tahle siuace je moje noční můra. Jak byste se v dané situaci zachovali vy? Jak předcházíte takové situaci u vašich dětí?