Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Co je pro tebe víc? Dítě nebo psi? Jestli je pro tebe důležitější dítě, tak psy daruj někomu do bytu když jsou zvyklí v bytě a sháněj bydlení dál ať máš s dítětem kam hlavu složit. Jestli jsou pro tebe důležitější psi, tak dítě dej k adopci a psy začni pomalu postupně navykat na kotec - buď to půjde nebo to nepůjde.
Hlavně klid, jsou dvě, takže v kotci budou taky společně ne? Pokud se jim budeš věnovat i nadále, bude jim tam fajn
Máme tři psiska, bydleli s námi doma, ale když jsme se přestěhovali a začali konstruovat, už to nešlo. Takže jsou v kotci a přes den prochajda a zahrada. Myslím, že už by domů ani nechtěli ![]()
ahoj já bych hledala bydlení dál, někde budete muset bydlet a dělala bych max. pro to aby šli psíci se mnou…myslím, že kotec by pro ně byl utrpení, to už mi přijde lepší dát je někomu na tu „adopci“..sama nevím co bych dělala protože se svou povahou, jak se znám, bych se jich vzdávala horko těžko…přeju Ti at to co nejdřív vyřešíš ke spokojenosti vás všech ![]()
promin já špatně četla, myslela jsem, že chceš dát k adopci psi ne dítě @Anonymní píše:
Hezký den,
omlouvám se za anonymitu, ale asi to bude lepší. Jsem v dost těžké životní situaci. Jsem bez bydlení, v 7 měsíci těhotenství, přítel nás opustil. Mám dvě fenky malého plemene, zvyklé pouze v bytě, jsou jak moje děti, troufám si říct, že rozmazlované. Sportuji si nimi, věnuji se jim jak to jde, to znamená že sporo pořád. Problém je, že nemám kde bydlet a se psy je to ještě horší, vím, že ted by mělo mít přednost mimčo, proto se to snažím nějak řešit. Hledám různé spolubydlení, pronájmy pokoje a tak, pořád bezúspěšně. už jsem z toho dost zoufalá. Jelikož mám blízko k zemědělství, zkoušela jsem i hledat pronájem pokojíku někde na farmě, s tím že pomůžu s prací a podobně, prostě nic nemůžu sehnat. Jako jedna z variant mě napadla, že bych fenky dala na čas do kotce, jinak s nimi byla přes den, na noc v kotci. není to ideální řešení, ale nějak budu muset tuto situaci řešit. Myslíte, že si zvyknou? Že se nebudou trápit? Já už jsem opravdu zoufalá, rodinu nemám, nemám ani koho poprosit o pomoc. Už jsme uvažovala i nad adopcí, že dítěti u někoho bude lépe než u mě. jsem už dost v koncích. Co myslíte? kamarádka má hezký kotec, je ochotná mi ho půjčit, takže jen sehnat místo kam ho postavit. Co by jste mi poradily? já už opravdu nevím, jak to řešit. moc děkuji.
psi pryč dát nemůžu, je to moje jediná rodina, prostě to nejde. nedám je. ted jsem v nemocnici a hlídá je kamarádka, fenky sedí v pokoji a řvou, jsou neštastné. jelikož mám jen je, jsou na mě dost fixované. nejde říct, koho mám radši, jestli dítě nebo psa. prostě to nejde. vím, že kdybych je dala pryč, nebudou štastné. když je hlídá sestra, která je zná od štěněte, píše mi, jak se jim stýská, prostě jsou to závislačky a já z toho mám strach. kdybych věděla, že jim jinde bude lépe, klidně je dám, ale vím, že lépe jim nebude.
Já bych pejsky darovala, jsou zvyklý na byt, pozornost a najednou by měli být někde v kotci, nechápu, jak by to mělo vypadat, to bys byla celý den někde u kotce, dítě přikšírovaný v kočáru, hlavně že budeš se psama?
Přičítám tenhle rozpor hormonům a tomu, že je to první dítě.
To je teda situace
Hele, a kde jste bydleli doteď? To jsi teď pod mostem? Řešíš hlavně pejsky, ale jsi těhotná a měla by jsi hledat hlavně bydlení pro sebe, tzn. nějaký azylák. Pejci to v kotci přes noc určitě zvládnou, třeba i nějaký útulek by ti provizorně vyšel vstříc. Fakt nevim, přijde mi to hodně komplikované, mysli ale hlavně na sebe. Držím palce ![]()
Asi si zvyknou, ale zlomí jim to srdce. Já bych se prala za to, aby se mnou byla i zvířata, která si pořídím.
Anonymní, ty máš ségru, ale psi jsou tvoje jediná rodina… Čekáš dítě, ale oni jsou tvoje rodina. No nevím, asi jsi ve velmi složité situaci, ale nezaškodilo by začít se na situaci dívat jako člověk a ne jako pes.
@ncc1701 já se za to peru, jsou pro mě všechno a myslím na to, aby se měly dobře. jednou jsem si je pořídila a vím že se o ně musím postarat. bylo by hrozně jednoduché je dát pryč. chtěl by je každý, jsou s pp, šampionky, chovné feny, kdybych je nabídla nějakému chovateli, vezme si je hned. ale záleží mi na nic, vím, že budou neštastné. jen nevím, jak to vyřešit. vím, že dítě má v tomhle přednost a mám strach, co budu dělat, když to prostě do porodu nevyřeším a bydlení nenajdu. klidně se přestěhuju přes celou republiku, když to bude nutný.
ted jsem u kamarádky, ale dlouhodobě to tu nejde.
Ahoj. Píšeš, že pejsky může hlídat sestra, tak přeci jen máš někoho, koho můžeš požádat o pomoc. A pokud jsi ve vážné situaci, tak i gauč u sestry ti pomůže. Nehledě, že pokud psy hlídá, tak tam mohou být.
@Gladys píše:
Anonymní, ty máš ségru, ale psi jsou tvoje jediná rodina… Čekáš dítě, ale oni jsou tvoje rodina. No nevím, asi jsi ve velmi složité situaci, ale nezaškodilo by začít se na situaci dívat jako člověk a ne jako pes.
Lépe bych to nenapsala.
@Gladys proč myslíš, že na to koukám jako pes? ano, mám sestru, která bydlí v práci, má tam udělaný pokojíček z váhy, kde se váží kamiony o velikosti 2×3 metry hrozí ji vyhazov kvůli tomu, že dělá problémy soused, protože tam má svého 3kg psa. takže bohužel. na sestru se v tomhle spoléhat nemůžu. bohužel. ano, je to moje jediná rodina. nemám na koho se obrátit, ale to člověku, který tohle nezažil nepochopí.
Hezký den,
omlouvám se za anonymitu, ale asi to bude lepší. Jsem v dost těžké životní situaci. Jsem bez bydlení, v 7 měsíci těhotenství, přítel nás opustil. Mám dvě fenky malého plemene, zvyklé pouze v bytě, jsou jak moje děti, troufám si říct, že rozmazlované. Sportuji si nimi, věnuji se jim jak to jde, to znamená že sporo pořád. Problém je, že nemám kde bydlet a se psy je to ještě horší, vím, že ted by mělo mít přednost mimčo, proto se to snažím nějak řešit. Hledám různé spolubydlení, pronájmy pokoje a tak, pořád bezúspěšně. už jsem z toho dost zoufalá. Jelikož mám blízko k zemědělství, zkoušela jsem i hledat pronájem pokojíku někde na farmě, s tím že pomůžu s prací a podobně, prostě nic nemůžu sehnat. Jako jedna z variant mě napadla, že bych fenky dala na čas do kotce, jinak s nimi byla přes den, na noc v kotci. není to ideální řešení, ale nějak budu muset tuto situaci řešit. Myslíte, že si zvyknou? Že se nebudou trápit? Já už jsem opravdu zoufalá, rodinu nemám, nemám ani koho poprosit o pomoc. Už jsme uvažovala i nad adopcí, že dítěti u někoho bude lépe než u mě. jsem už dost v koncích. Co myslíte? kamarádka má hezký kotec, je ochotná mi ho půjčit, takže jen sehnat místo kam ho postavit. Co by jste mi poradily? já už opravdu nevím, jak to řešit. moc děkuji.