Celkové hodnocení porodnice:
S jilemnickou porodnicí jsme byli maximálně spokojeni po všech stránkách. Byla jsem prvorodička a syn Tibor se nám narodil 8.10. 2013.
Po celou dobu porodu s námi byla porodní asistentka paní Bezstarostová, která byla velmi přátelská, pozorná, zodpovědná a koncentrovaná. V době příjmu jsem byla třetí rodičkou v daný čas, tedy na nás „zbyl“ nejmenší a nejméně vybavený porodní sál. Nebylo tedy možné v první době porodní použít vanu, což bylo ale vykompenzováno možností využití sprchy, která je na chodbě - velmi jsem to ocenila. Mohla jsem použít velký míč, žíněnku a měla jsem velkou volnost pohybu.
V druhé době porodní (fáze tlačení) pravidelně přicházel pan doktor a situaci kontroloval, v druhé polovině již byl přítomen stále. Po dvou hodinách neúspěšného tlačení v různých polohách (měla jsem slabé kontrakce), kdy mi sestry i průběžně tlačily na břicho (bylo to velmi nepříjemné a obtížné, ale chápala jsem to jako nutné), musel pan doktor malého vytáhnout kleštěmi (hlavička nemohla projít pánví - porodní hmotnost malého byla 4320 g). Byla jsem ráda, že tento zásah provedl právě on - dle mého tak rozhodl v pravou chvíli a naprosto jsem mu věřila (přestože to se mnou neměl lehké). Nevýhodou v průběhu porodu bylo, že jsme zároveň rodily tři, tedy porodní asistentka neustále musela odbíhat i k dalším dvěma porodům, tak jsem tam občas byla s manželem sama (bylo super, že tam byl).
Vzhledem ke klešťovému porodu jsem poté potřebovala více ošetření (bezprostředně poté i v dalších dnech), které jsem dostala a jsem za ně velmi vděčná (velmi časté kontroly, starostlivost ze strany lékařů i sester, pozornost pana primáře). Malého po porodu odvezli na pozorování do inkubátoru, což jsem chápala jako nutné. Bylo těžké ho nemít u sebe, ale manžel se na něho chodil pravidelně dívat a i nám ho sestřička přivezla na chvíli na pokoj. Bohužel jsem stejně neměla dost sil ho mít u sebe a do rána se o něho postarat (přestože jsem původně velmi chtěla být od porodu s ním). Hned od dalšího dne ráno už jsme ho u sebe měli a „oddělenou“ noc si vynahradili. 
Na oddělení šestinedělí byly všechny sestry velmi milé. Bezva bylo, že přestože nebyl volný nadstandard, tak jsme s manželem pro sebe mohli mít celý pokoj, tedy manžel tam byl po porodu cca 4 dny s námi, což bylo skvělé (i to, že jsme se s nikým nerušili a mohli jsme mít na pokoji návštěvy - jinak jsou možné pouze v návštěvní místnosti).
Přestože jsem byla původně maximální zastánkyní co nejpřirozenějšího porodu bez jakýchkoliv zásahů, tak jsem ráda, že jsem byla v rukou odborníků, kteří dle svého nejlepšího vědomí a svědomí do mého „přirozeného“ průběhu zasáhli a porod dopadl tak, jak dopadl.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Chcete-li skutečně fyziologický a přirozený porod bez jakýchkoliv vnějších zásahů, předem o tom s porodníkem hovořte (já to s ním nějak víc nediskutovala, nechala jsem to spíše na něm a drobné zásahy proběhly - v průběhu první doby porodní protržení vaku blan a v druhé době porodní aplikace oxytocinu - tedy ale nakonec k mé spokojenosti; jinak byl ponechán volný průběh).
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Hodně bodýček pro mimčo, dost papírových plenek a vlhčených ubrousků, vícero ručníků a nočních košil (vše se rychle propotí, ušpiní apod.).