Prázdniny většina z nás vidí jako čas odpočinku, slunce, smíchu a nových zážitků. Jenže ne každé dítě má to štěstí, že si z nich odveze jen hezké vzpomínky. Někdy se může vrátit z tábora, od babičky nebo od příbuzných zamlklé, smutné nebo rozmrzelé.
Nehrajte si na detektivy, radí odbornice
U starších dětí může být příčinou třeba nevydařená láska, u těch menších zase nepříjemný zážitek. A co když se nám dítě svěřit nechce? Jak mu v takové situaci pomoci?
Psycholožka Mgr. Šárka Miková, která psala i knihu Milovat nestačí, říká, že každý rodič instinktivně pozná, když není něco v pořádku. „Když dítě nepřijde samo a nezačne vyprávět, není dobré se hned vyptávat jako detektiv,“ radí. Místo toho mu řekněte, že jste rádi, že je zpátky, obejměte ho, ukažte, že vám na něm záleží.
Pak zkuste otázky trochu změnit: ne „Jak ses měl?“, ale spíš „Co zajímavého jsi viděl?“ nebo „Co tě bavilo?“ Některé děti rády mluví o jídle nebo zážitcích, jiné zase o emocích.
Jak se dítěti otevřít a naslouchat?
Když vám dítě začne samo vyprávět, věnujte mu svoji plnou pozornost. Odložte telefon, nepokračujte v jiných činnostech. Posaďte se a opravdu naslouchejte. Pomáhá tzv. aktivní naslouchání – to znamená, že zopakujete, co jste slyšeli, ale bez hodnocení, například: „Aha, říkáš, že…“. Snažte se vnímat i jeho pocity a pojmenovat je: „Zdá se mi, že tě to naštvalo,“ nebo „Slyším, že ses cítil smutně.“
Buďte trpěliví a mluvte co nejméně. Pomáhejte dítěti vyjádřit jeho pocity, ale nikdy se mu je nesnažte vnucovat. Když něco tušíte, řekněte to jako svůj názor, ne jako fakt. Psycholožka Šárka Miková navíc doporučuje zkusit povídat si při společné aktivitě – třeba při procházce nebo vaření – často se tak děti více otevřou.
Proč se dítě nechce svěřit?
Důvodů, proč se dítě někdy nechce svěřit, je víc. Podle psycholožky Šárky Mikové jsou ale dva zásadní:
- Pokud rodič zlehčuje pocity dítěte. Třeba říká něco jako „Ty děláš z komára velblouda!“ Dítě si pak může myslet, že je blázen, když prožívá silné emoce. Začne se stydět nebo uzavírat do sebe. „Tohle narušuje jeho sebehodnotu i vztah k rodiči, a může se do budoucna stát buď obětí šikany, nebo agresorem,“ upozorňuje Šárka.
- Jestliže rodič nedokáže vidět věci očima dítěte. Protože je dospělý a jiného typu osobnosti, často nechápe, co dítě skutečně prožívá. Dítě pak cítí nespravedlnost a bezmoc a raději si své trápení nechá pro sebe.
Když už se dítě svěří – jak pomoci?
Nečekejte, že dokážete nahradit terapeuta. U drobnějších věcí ale můžete dítěti pomoct vlastní zkušeností a pochopením. Sdílejte s ním, kdy jste se sami báli nebo vám bylo nepříjemně, ale ne proto, abyste dítě přesvědčili, že jeho problém není tak velký. Spíš abyste mu ukázali, že jste dokázali překonat strach, a nakonec jste situaci zvládli. „Prázdniny jsou na to ideální – máme víc společného času a vytrhneme se z běžné rutiny,“ připomíná psycholožka Šárka Miková.
Praktické tipy na závěr
- Zkuste si večer u jídla popovídat: „Co hezkého se ti dnes stalo? A co nepříjemného? Kdy jsi musel něco zvládnout? Komu jsi pomohl?“
- Můžete si zahrát i hru: „Řekni mi dvě věci, co se ti staly, a jednu, která se nestala. Já budu hádat, co není pravda.“
- U starších dětí zase podpořte psaní deníku – může se stát jejich vlastním bezpečným prostorem, kam si uloží své myšlenky a pocity.
Mít doma dítě, které si z prázdnin přinese nepříjemnou zkušenost, není snadné. Ale s trpělivostí, nasloucháním a trochou empatie mu můžeme pomoct projít tím, co ho trápí, a nezavřít se do sebe. Sdílení, ať už radostí, nebo starostí, totiž bývá tím nejlepším lékem.
Mgr. Šárka Miková (Psycholog), Teorie typů
Po ukončení studia psychologie na FF UK pracovala v PPP Český Krumlov, od roku 2010 provozuje soukromou psychologickou praxi zaměřenou na poradenství v oblasti výchovy. Od roku 2010 je také členkou vedení projektu Pomáháme školám k úspěchu.
Je autorkou Teorie typů – typologie osobnosti vycházející z poznatků C. G. Junga. Je autorkou a realizátorkou vzdělávacích programů pro firmy, neziskové organizace a školy, pořádá webináře a semináře pro širokou veřejnost.
Je také autorkou knih:
- Nejsou stejné: Jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě (2018)
- Ani mámy nejsou stejné. Jak si mateřství užít, ne ho jenom přežít (2019)
- Milovat nestačí. Cesta k sebehodnotě s Teorií typů (2022)
Přečtete si také:
Mgr. Šárku Mikovou najdete také na stránkách:
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
