Druhá řada reality show Bachelor Česko právě skončila. Martin si už před časem vybral Pavlínu a Mirek se ve finále vyznal z citů Sarah, která jeho prstýnek přijala. Víc než to, koho si který z nich vybral, ve mně ale poslední dobou převažuje jiný pocit – čeho jsme to vlastně zase byli svědky?! A co o nás tahle show a její dozvuky vypovídají.
Gentlemani i po skončení show
Z toho, jak letošní Bacheloři o show mluví, je vidět, že to měli už od začátku nastavené úplně jinak než první Bachelor. Třeba z Hype-Cast Podcast mi jasně vyplynulo, že Mirek i Martin to mysleli s hledáním lásky opravdu vážně a nešli si honit jenom svá ega a čísla. Je to znát z toho, jak popisují své pohnutky do show vůbec vstoupit, jakou měli relativní autonomii v rámci produkce, že došlo i na předvýběr dívek… A rozhodně působí jako gentlemani – o dívkách mluví hezky a s respektem, dokážou se i shodit, zasmát se sami sobě, ale zároveň si stát za svými činy. Opravdovost, která v samotné show občas jen problikla mezi strojenými projevy, se naplno ukazuje až teď.
Kauza Solfronk a Koťák
O to větší kontrast představuje chování prvního Bachelora Honzy Solfronka. Jeho poslední kauzu teď řeší celý internet a možná i trochu zastiňuje samotné finále Bachelora. Nemám na mysli tu přestřelku s jeho bývalkou Sabinou, ale to naprosto šílené vysílání s parťákem Koťákem ve společném pořadu na YouTube, kde mimo jiné škálovali dívky právě z Bachelora. Udělovali jim red flags a green flags, padaly poznámky o nepřitažlivých krátkých vlasech, zlých dominantních pohledech, nafouklých rtech jako dva párky nebo hádali, která prsa jsou umělá a která ne.
A o asijských prsíčkách už ani nemluvě. To prostě nemá s nadsázkou ani humorem nic společného. Působí to spíš jako zoufalá snaha parazitovat na popularitě show a ze strany Solfronka si i udržet nějakou pozornost za každou cenu. A je to taky ukázka toho, jak rychle může zmizet veškerý glanc i přitažlivost, kterou první Bachelor v show měl – evidentně uměle vytvořenou dobrou produkcí.
Objektivizace a sexismus jako součást zábavy
A to beze sporu dobrá produkce je. Právě proto je ale potřeba mluvit o tom, co všechno normalizuje. Samotný formát Bachelora stojí na systematické objektivizaci. Ženy jsou tu od začátku spíše tělem a „hezkým vzhledem“ (podpořeným často šílenými outfity a špatným make-upem). Jsou vystavené vypjatým emocím a konkurencí mezi sebou. Týdny zavřené na jednom místě, neustále pod vlivem prosečka a dalšího alkoholu, tlačené produkcí do konfliktů, slz i intimity před kamerami. Polibky v close-upech, strojené fráze o citech a neustálé hodnocení sama sebe i ostatních.
Sexismus tu není výjimkou, ale součástí zábavy. A právě proto pak nepůsobí tak šokujícím dojmem, když se někdo cítí oprávněný ženy veřejně škálovat, nálepkovat a komentovat jejich těla. Vzpomněla jsem si přitom na seriál UnREAL, který až nepříjemně přesně ukazuje, jak podobné randící reality show fungují.
Otázka tak možná nezní, kdo je víc za hranou. Ale jestli my – ženy i muži – opravdu ještě v 21. století potřebujeme zábavu, která stojí na objektivizaci, sexismu a ponižování, a říkáme jí hledání lásky. A jestli bychom ji neměli začít konečně pojmenovávat a odmítat jako něco, co na obrazovky ani do společnosti prostě nepatří.
Aby vám neutekla žádná výhra: Stáhněte si věrnostní eMimino kartičku do mobilu a zvyšte svoji šanci na vítězství.
eMimino kartička
