Covid a vše kolem? Lidi sebou nechávají manipulovat
- O životě
- darja.8
- 07.06.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak to vidím já? Covidová doba mýma očima...
Chtěla bych vám napsat, jak vidím dnešní dobu. Je to šílené. Než to vše začlo, pracovala jsem jako uklízečka. Pak najednou covid. Všichni se ptali, co to je, jak se proti tomu bránit. Roušky, vše zavřené, omezené. Krachující podniky.
Nejhorší byla ta bezmoc lidí kolem mě. Nikdo si netroufl říct, co bude zítra.
Teď školy zavřené. To bude mít vliv na spoustu dětí i v daleké budoucnosti. Už nebude nic jako dřív. Výlety, kroužky. Nic.
Dnešní děti tráví hodiny u počítače, ztrácí motivaci jít ven. Ptají se, proč by měly. Když se nemůžou ani nadechnout. Teď je to lepší. Ale má to smysl?
Ve škole musí mít roušky i navzdory testování. Nechápu. Venku pak roušky odloží. Nějak mi uniká smysl toho všeho.
Další věc je očkování. A to neprověřenými vakcínami. Nechápu, jak se někdo může nechat očkovat jen proto, aby mohl na různé akce. To je podle mě šílené. Lidi sebou nechávají manipulovat. Chceš cestovat nebo jít do kina? Fajn můžeš, ale až splníš naše podmínky. Anebo pokuty za nenošení roušek, i když šel člověk sám. Koho ohrožuje ten člověk? Vzduch kolem sebe?
Má tahle doba vůbec východisko? Nebo naději na lepší zítřky? Teď je rozvolňování…
Ale děsím se toho, co přijde na podzim. Nejvíc se bojím, aby návrat dětí do škol nebyl podmíněn očkováním. Nikdy bych toto nepřipustila. Neříkám, že virus není zákeřný. Vím o pár lidech, kteří na něj zemřeli. Ale stále si myslím, že očkování by mělo být dobrovolné. I když svým způsobem je to dnes dobrovolně povinné. Což mě děsí.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 73
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 104
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 212
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 139
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 139
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1891
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1130
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2029
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 831
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 502
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?