Dům hrůzy
- O životě
- Jadala
- 23.11.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje zážitky z jednoho „povedeného“ domu.
Až do Kristových let byl mým domovem panelák. Stihla jsem vystřídat celkem tři exempláře tohoto typu bydlení. V prvních dvou jsem žila se svými rodiči a bratrem, v tom třetím pak nejprve s přítelem, ze kterého se záhy stal můj manžel, a následně i s naším prvorozeným synkem.
Zatímco první dva paneláky byly oázami klidu, dá-li se to o tomto typu bydlení vůbec napsat, tak ten třetí právem může nést označení „Dům hrůzy“, tedy alespoň z mého pohledu.
Z počátku se i ubytování tam jevilo jako naprosto bezproblémové a klidné. Sice mě občas zamrzelo, že z oken vidím jen změť dalších paneláků, silnic a automobilů, namísto vzrostlého lesa, ale tuto změnu k horšímu mi bohatě vynahrazovala společnost milovaného muže a to, že mám konečně svoji, byť tedy jen pronajatou domácnost.
Vše se začalo měnit zhruba rok po našem přistěhování. V garsoniéře vedle nás, stejně jako v bytě pod námi, se během pouhého měsíce vyměnili nájemnici. Začala lekce ze sousedských vztahů.
Do bytu vedle nás se nastěhovala maminka s pubertálním synem. Ten se vyžíval v hlasitém poslechu písní, jejichž texty by byly jen těžko publikovatelné před dvaadvacátou hodinou. Skleničky v obýváku nám tančily do rytmu těchto svérázných skladeb a snažily se udržet na policích. Podobné diskotéky se naštěstí konaly jen přes den, a tak člověk, vzpomínajíc na svá telecí léta, přimhouřil obě oči.
Maminka tohoto chlapce však volila těžší kalibr. Často dostala naprosto
geniální nápad, že o půlnoci nastává ta pravá chvíle pro vyluxování celého bytu, a jako prémii se rozhodla přidat ještě kobereček před vchodovými dveřmi, kdyby si čirou náhodou někdo z nejbližších sousedů dovolil ještě spát.
Těmto projevům, které velmi podporovaly zdravé sousedské vztahy, směle konkurovalo osazenstvo bytu pod námi.
Pětičlenná rodinka také evidentně milující hluk. Ten se z jejich bytu začínal rozléhal již časně ráno. Maminka budila své potomky do školy. První probouzení se neslo v duchu důraznosti, ale děti byly oslovovány jmény, jelikož ale na tuto výzvu zpravidla nereagovaly, následovalo buzení ještě o mnoho důraznější, kdy se občas dostavila i smršť sprostých slov. Není nic krásnějšího, než být probuzen tímto stylem.
Na výběr byl ještě jeden druh budíčku, ten se také opakoval s železnou pravidelností. Mnohokrát začínal přesně s úderem šesté hodiny ranní – víkend nevíkend, svátek nesvátek. Celým domem zněla stále dokola směs několika tklivých písní, protože otec oné rodiny údajně trénoval na koncert.
Už v tu chvíli jsme začínali uvažovat o stěhování, protože takovéto bydlení, navíc v tu dobu již i s malým dítětem, bylo z dlouhodobého hlediska naprosto nevyhovující. Pomyslná poslední kapka, která nás donutila hledat štěstí jinde, byla to, když mě ze sladkého spánku dvakrát, krátce po sobě, vytrhla kriminálka zvonící u našich dveří.
Synovi zrovna rostly zuby. Nemohl kvůli tomu v noci spát, snažila jsem se ho zabavit, co mi síly stačily, jen aby nebrečel. Kolem čtvrté se většinou uklidnil a usnul. Toho dne netrval ale náš spánek moc dlouho. Kolem sedmé se ozval zvonek doprovázený naléhavým klepáním na dveře. Celá rozespalá jsem upnula svůj zrak do kukátka. Před dveřmi stáli dva cizí muži, použila jsem bezpečnostní řetízek a otevřela. Neznámí se představili jako policisté z kriminálky a zjišťovali, zda-li jsem nad ránem neslyšela z chodby nějaké podezřelé zvuky. Popsala jsem jim svou situaci, jak v noci syn nespí a já s ním, a právě nad ránem upadáme do hlubokého spánku. V domě bylo slyšet opravdu všechno, ale tu noc jsem neslyšela vůbec nic. Muži si vyžádali občanský průkaz, ten jsem jim, celá vyjukaná, podala, zapisovali si, s kým hovořili.
Vůbec mě nenapadlo zeptat se, co se vlastně stalo. Později téhož dne jsem se od sousedů dozvěděla, že z okna v našem patře vyskočila, vypadla, nebo byla vyhozena mladá dívka. Takováto situace člověku na optimismu nepřidala. Neuplynulo ani čtvrt roku a kriminálka byla v domě znovu. Tentokrát došlo k ostré výměně názorů mezi dlouholetými manželi, ta skončila bodným poraněním.
Během třiceti let života v prvních dvou domech jsem se nesetkala s tolika problémy a neštěstími, jako za pouhé tři roky v tom posledním. Byla jsem tak ráda, že tam bydlíme jen v nájemním bytě a můžeme odejít jinam.
Když se nám naskytla možnost odstěhovat se do vlastního baráčku, neváhali jsme ani vteřinu.
Dům hrůzy zůstal jen vzpomínkou a začala nová kapitola života.
Přečtěte si také
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 1112
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 1393
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 950
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 1284
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 392
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
Matka mého přítele ho v dětství ponižovala. Dnes se o ni stará a dává jí peníze
- Anonymní
- 13.05.26
- 1232
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě hodně trápí. Tři roky chodím s Jakubem, je to skvělý a moc hodný kluk. Jenže je hodný až moc. Na začátku našeho vztahu mi vyprávěl o svém těžkém dětství. Otec od...
Můj jediný syn se chce odstěhovat k otci. Nemůže vystát mého nového partnera
- Anonymní
- 13.05.26
- 1276
Můj syn Dominik je doslova vymodlený. Kdysi jsem ještě s prvním manželem Petrem nemohla otěhotnět. Absolvovali jsme několik cyklů umělého oplodnění, až se nám narodil náš vytoužený chlapeček. Od...
Nejsem hlídací služba zdarma. Nemůžu hlídat vnoučata kdykoliv si mladí vzpomenou
- Anonymní
- 13.05.26
- 1026
Dnešní doba je v mnoha ohledech jiná než ta, když jsem sama měla malé děti. Moje mamka sice chodila do práce, ale měla jsem ještě babičku, která pohlídala pravnoučata. Děti byly tak nějak méně...
Porodní plán jsem měla dokonalý. Realita? Totální chaos a slzy
- Anonymní
- 13.05.26
- 811
Měla jsem to sepsané do posledního detailu. Kdy zavést klystýr ne, jaké polohy chci zkusit, že nechci zbytečné zásahy, že chci co nejvíc přirozený průběh a ideálně klidnou atmosféru. Porodní plán...
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 3992
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
ikdyz urcita,pro nas nesmyslna pravidla tu mame a to ze lide od druhého poschodi nesmí mit doma vlastní pracku,prave kvůli ruseni sousedu. Je zde bezne,mit v prizemi pradelnu a plan kdy která rodina pere. Nekdy dost omezujici. v době od 12-14 nesmite vysavat,mit hlasite hudbu,delat randal- je poledni klid. U nekterych bytných dokonce musite hlasit vetsi navstevu a on upozorni PISEMNE sousedy ,ze mozna vznikne vetsi hluk. No prca 
žila jsem asi v nějaké bublině, protože celé dětství a dospívání jsem strávila v paneláku a nikdy tam nebyl žádný problém, o to větší šok pro mě přestěhování bylo, ale jak vidím, výjimkou byl spíše ten klidný dům z dětství, než ten hororový 
hezký den 
člověk by netušil, jak moc ho ovlivní dlouhodobá spánková deprivace. U sousedky to vygradovalo mrtvicí a následným komatem, ze kterého se už neprobudila.
už tady není, co moc opravovat, takže tuším, že už bude chvíli klid - snad.
moji rodiče stále bydlí v tom paneláku, kde jsem žila a stále bez nejmenšího problému, takže i v paneláku se dá žít v klidu a pohodě, to jen my jsme si koupili lístek do špatného cirkusu. 
Panelák - hlučné sexuchtivé sousedy nepočítám, to je klasika 
Nechat ho ještě pár dní, protekl by stropem 
Tyjo, to bych taky prchala…to mi pripomina, jak jsem jednou kolem 5.vstavala do prace a z chodby byl najednou slyset rev, rany do dveri, jako bouchani nebo kopani, koukla jsem se kukatkem a kolem nasich dveri produsalo nekolik tezkoodencu ze zasahovky o patro vys - soused zrejme v necem jel, pak jsme zjistili, ze byl velkej drogovej zatah v celem okoli…a za nejaky cas primo na patre zase kopance do dveri, rany a dopol.pak prisli policajti zeptat se, jestli jsme neco neslyseli nebo nevideli. Tehdy jsem taky mela sto chuti se odstehovat, jenze s hypotekou uz to tak jednoduche neni. My v soucasnem byte zili taky rok v najmu, nez ho bylo mozne koupit, ale to tu byl relativne klid…