O Elišce?
- Porod
- jira105
- 22.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když jsem na konci loňského května zjistila, že je na cestě třetí potomek, bylo mi jasné, že je poslední.
Nejdřív trošku historie. Psal se srpen roku 1998 a já ležím v nemocnici s preeklampsií a čekám na porod svého prvního syna. Syn se narodil a já jsem byla nejšťastnější mámou pod sluncem. Jeho termín porodu byl ve 37+0. O deset let později je situace úplně stejná, jen v září. Opět ležím v nemocnici preeklampsie se hlásí o slovo a vyvoláváme porod. Ten nakonec končí sekcí ve 37+0.
A dnes? Je konec května 2012 a já zírám na dvoučárkový test. Aha, já jsem asi těhotná. Posléze je těhotenství potvrzeno lékařem. Celé bych ho hodnotila jako jiné než ty dvě před tím. Nebyl čas na pozorování, protože se řešily problémy kolem Jirky a byla jsem unavená. Okolo 30. tt jsem vyjela na víkend s Jirkou do jižních Čech a moc jsme si to užili. Ale pak už začalo být ouha, tvrdlo bříško (u mě slušný pivas) a já jsem se těšila, až bude ta moje třikrát potvrzená holčička na světě.
Až přišel termín 35+4 a já šla do běžné rizikové poradny. Tam se strhlo peklo. Tlak 180/100 a bílkovina v moči. Hádejte, kdo se dostavil? Ano, věrná kámoška preeklampsie. Následoval okamžitý příjem, což bylo veselé, protože jsem sebou měla Jirku. Po příjmu se udělaly náběry a další nezbytnosti a já čekala, co se vlastně bude dít.
Asi za hodinu a půl přišlo procesí. Pan primář nejdřív koukal na břicho, pak si mumlal něco o tom, že tudy by to šlo, a najednou říká: a bude to v pondělí. Aha, co bude v pondělí? No sekce, nééé? Na otázku, jestli se nepokusit o přirozený porod, mi bylo řečeno, že ne, dítě má odhad 3500 g a já jsem po sekci a ještě jedné vážnější operaci břicha. No dobře, tak sekce, jestli je to pro Elišku bezpečnější.
Celý víkend byl pak napínavý, dostávala jsem léky na tlak a pravidelné monitory. Jelikož ale Eliška zlobila, monitor byl pořád stejný a nezabíralo ani buzení, tak jsme byly hodně často ne na oddělení ale na sále. Nicméně jsme vydržely až do plánovaného porodu v pondělí.
A přišlo pondělí, cca pul desáté ráno. Jdeme na to. Napíchli spinal a jelo se, maminko, už to bude. A je! Jak úžasná je věta: Maminko, máte krásného chlapečka. Oponuji, že ne. Ale jo, má ho! Takže místo Elišky je tu Tomášek s váhou 3230 g a 49 cm a v termínu 36+0. Je v pořádku. Pak už jen odvoz na JIP a nezbytné telefonáty.
Ale jedna perlička k zasmání, Tomík se narodil v 10:15. Jelikož jsem u Jirky podávala žádost o znovu posouzení zdravotního stavu, tak jsem čekala, kdy se mi ozve paní z úřadu, že přijde na domácí šetření. No, ozvala v pondělí ve 14 hodin, že by přišla v úterý. Naštěstí pochopila, že neblábolím z nevhodných příčin a pogratulovala.
A co říci závěrem? Když se měl narodit první syn, tak měl být Tomáš, ale je to Dan. Když jsem zjistila, že čekám Toma, tak mi jedna milá osoba řekla, že to bude Tomáš. Když se o sourozenci dozvěděl Dan, tak řekl Eliška nebo Tomáš. Měla to být Eliška, není. Tomáš mi byl souzen a kruh se definitivně uzavřel. Další dítě už nebude.
Jsem máma tří krásných kluků, co víc si přát?
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 937
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1628
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 684
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 397
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20582
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....