Jak Martínek spatřil světlo světa
- Porod
- Oluska
- 01.12.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj nastávající maminky. Je to sice skoro už 6 měsíců, co jsem rodila, ale rozhodla jsem se s Vámi podělit o zážitek z porodu a o to, že to každá zvládnete. Předem chci napsat, že jsem se porodu vůbec nebála kvůli tomu, že jsem celé těhotenství prozvracela a tak jsem si říkala, že zvládnu i ten porod. Tak a teď už k samotnému porodu.
Celé to začalo tím, že jsem šla na WC v 7:15 hodin, bylo mi nějak divně. Vrátila jsem se do postele s tím, že se otočím k manželovi a řeknu mu, že asi dneska k našim rodičům nepojedeme, že je mi dnes nějak divně. V tu chvíli, kdy jsem se otočila k manželovi, praskla mi plodová voda, bylo 7:30 hodin. Říkám manželovi, že mi praskla plodová voda a on mi to vůbec nechtěl nevěřit, že si prý dělám srandu, ale sranda to nebyla. Vylezla jsem z postele, rychle jsem dobalila tašku do porodnice, umyla jsem se, vyčistila zuby, učesala si vlasy a oblékla jsem se. Manžel se oblékl, vzal potřebné papíry k porodu a mohli jsme vyrazit. Ještě jsem manželovi ukázala všechno, co mi má přinést, až půjdeme s malým domů.
V 8:30 hodin jsme dorazili do porodnice, vyplnili jsme na příjmu všechny formuláře a poslali nás na oddělení, kde jsou porodní sály. Tam si mě vzala na starost jedna moc příjemná porodní asistentka, která se mnou ještě vyplnila nějaký dotazník do porodnice. Kolem 10. hodiny jsem manžela poslala domů, to už jsem měla kontrakce asi po 10 minutách. Pak mi udělala zkušební monitor. Holit mě nemusela, protože jsem oholená byla, dala mi trochu, ale fakt jen trošku klystýru (fakt jsem ho moc nesnesla) - porodní asistentka říkala, že to snad bude stačit. V 11:00 hodin mi začaly 2 až 3 minutové pravidelné kontrakce, ale málo jsem se otvírala. Po 12. hodině jsem zavolala manželovi, ať přijede, že ho chci mít u sebe a řekla jsem mu, ať mi přiveze něco sladkého, že potřebuji hodně energie. Manžel přijel za malou chvilku. Řekla jsem porodní asistentce, že bych chtěla epidurál, ta řekla, že se na to podíváme, ale bylo příliš brzo, protože jsem byla málo otevřená, takže na epidurál bylo příliš brzo. Pak jsem šla na vyšetření, byla jsem pořád otevřená jen na dva prsty. Porodní asistentka mi řekla, že bych si mohla dát sprchu, ale pak řekla, když mě viděla v jakém jsem stavu, že už omdlévám, že vůbec nemám energii, ať si dám raději teplou vanu a tak jsem se ve 13:00 hodin vydala do vany. Manžel mi dal se souhlasem porodní asistentky, abych získala nějakou energii, Snikers a napít Coca Colu, tak jsem se trošku posílila, pak mě odvedli do té vany.
Ve 14:00 hodin jsem si myslela, že potřebuji na WC, manžel došel pro porodní asistentku, ta mě vyšetřil. To, že jsem si myslela, že potřebuji na WC, tak to byl omyl, protože to byl malý, jak se tlačil na svět… Porodní asistentka mi říkala a strašně pomáhala, jak mám tlačit, jak dýchat a co mám všechno dělat. Ve všem jsem jí poslechla.
Ve 14:45 hodin 4.6.2005 na nás vykoukl z bříška jeden malý roztomilý človíček Martínek, 3000 g a 49 cm. Pomyslela jsem si: Ahoj Martínku, miláčku, naše zlato. Trošku si poplakal a pak byl dvě hodiny s tatínkem a maminkou na porodním sále. Pamatuji si, že když se narodil, tak se krásně zatřepal, byl takový omočený od vody, ale od krve nebyl. Taky si pamatuji, jak celou tu dobu, co jsem rodila, tak jsem cítila souhru mého těla (tedy mě), malého a porodní asistentky.
Celou tu dobu, když jsem rodila, tak u toho byla jen porodní asistentka a když se malý narodil, najednou bylo doktorů dost a jen jsem slyšela, podívejte se, jaký krásný chlapeček se Vám narodil, ten je krásný. Udělali mu vyšetření, prohlédli ho a pak mi ho dali na mojí prsa, pak mu ještě udělali nějaké vyšetření, dali nám ho do zavinovačky, ještě první přiložení k prsu a pak už byl dvě hodinky jen náš.
Ještě porod placenty, to už šlo rychle a šití - no asi mám dva stehy a nástřih jsem nepotřebovala. Děkuji velice šikovné porodní asistentce, byla moc hodná a moc příjemná a děkuji mému manželovi za to, že se mnou byl u porodu
Jen bych chtěla ještě dodat, že po porodu jsem měla strašně moc energie a šla bych klidně hned domů. Rázem jsem byla plná síly, lásky, elánu, bylo mi strašně dobře, přešel ten pocit na zvracení a ty porodní bolesti, které byly celou dobu a říkala jsem si, že ještě, že jsem se porodu nebála, že bych to jinak nezvládla, že je to šílená bolest, tak to všechno šlo stranou, díky lásce k tomu malému drobečkovi, který byl a bude tu navždy s námi.
Po dvou hodinách přišla sestřička vzala si malého a mě odvezli na pokoj, za chvilku jsem všem napsala textovky, že se nám narodil syn, pak jsem se šla vysprchovat a pak mi přivezli malého na pokoj.Až půjdu zase rodit, tak se rozhodnu znovu pro tuto porodnici, a to Gynekologicko-porodnickou kliniku Fakultní nemocnice Plzeň-Slovany, je tu velice dobrý přístup personálu a velice dobře každé mamince poradí. Všem moc děkuji.
Oluška a Martínek
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20632
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2595
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
. To víš, já už hltám všechny příspěvky o porodu 